Jižní Město

Jižní Město (hovorově Jižňák nebo Jižák) je největší sídliště v Praze i v České republice. Leží na jihovýchodě Prahy v městském obvodu Praha 4 a tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Háje a Chodov. Od roku 1990 (vytvoření samosprávných městských částí v Praze) do roku 1994 se celá nynější městská část Praha 11 nazývala Praha-Jižní Město. Na sídlišti Jižní Město žije převážná část z více než 80 000 obyvatel městské části Praha 11.

Dlouhý, šedivý panelák ze 70. let v Křejpského ulici na Jižním Městě I před kompletní rekonstrukcí v roce 2006

Kratší panelák u Matúškovy ulice ze stejného období

Historie

Po 2. světové válce probíhala v Praze výstavba na pankrácké pláni a na Kačerově. To ovšem nestačilo a tak bylo rozhodnuto na louce mezi tehdy nově připojenými městskými částmi Chodov a Háje vybudovat velké sídliště. Stavělo se na začátku 70. let, kdy s panelovými domy nebyly velké zkušenosti. Dokončení provázely velké problémy. Tím největším byla hlavně neexistence chodníků a nájezdových ramp pro kočárky (to zachycuje film Panelstory Věry Chytilové, natočený v této době). Ulice byly doslova rozryté stavební činností, chyběly obchody, školy, lékaři. Školy nestačily „polykat“ ohromné množství dětí, výjimkou nebyly třídy se 40 žáky, učilo se na směny. Holinky patřily k povinné výbavě první „kolonizátorů“ JM. Tato vybavenost se zlepšovala pomalu, ale počet obyvatel rostl rychle. 7. listopadu 1980 byla do sídliště přivedena trasa metra II.C .

Přestože sídliště nebylo původně plánováno tak, aby umožnilo výstavbu metra, tato kombinace dnes dobře funguje. První dvě stanice prodlouženého úseku trasy metra ale dostaly větší význam až po výstavbě Jižního Města II. Oproti jiným sídlištím v Praze i celé zemi je Jižní Město I považováno často za sídelní celek s horším životním prostředím. Z velké části je to dáno stářím domů i sporným urbanistickým řešením sídliště. Proto se v dnešní době radnice snaží život obyvatel zatraktivnit podporou programů kulturních center, jakými jsou například Chodovská tvrz, Klubka, Opatov, rozšiřováním sportovního zázemí nebo pořádáním velkých zábavných akcí (Balonstory, Opatovské korálky, Drakiáda). V rámci probíhajících regenerací se klade důraz na barevný vzhled fasád domů. Naopak sídliště Jižní Město II. tak špatnou pověst nemá, bylo lépe naplánováno, domy jsou od prvopočátku odlišeny barevně. Výhodou je také lepší dostupnost zeleně.

Historie sídliště Jižní Město I

Historie největšího sídliště v tehdejší ČSSR se začala psát v roce 1964, kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např.: dobrá dopravní dostupnost (12.7.1971 byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic), inženýrské sítě (napojení na elektrickou a plynovou síť, výstavba dálkového vodovodu ze Želivky. 1. září 1971 poprvé vyjely bagry a buldozery do ulic a polí Chodova a Hájů. Výstavba sídliště Jižní Město I (dále jen JM I) mohla začít; začala ale socialistickým tempem. Sídliště se paradoxně stavělo od východu, tedy dále od centra Prahy. Jako první se stavěly Háje.

I takto vypadá Jižní Město – jihovýchodní okraj sídliště u Milíčovského lesa

Se stavbou bylo započato v roce 1973 (Plickovou ulicí) a v roce 1976 byla už část sídliště dokončená. Nutno podotknout, že při stavbě samotných betonových domů na JM I nebyl příliš brán ohled na estetický vzhled, což je ale typický znak pro všechny paneláky ze 70. let minulého století. Postupně přibývaly další obytné soubory jako např. Litochleby a Opatov.

Novější a vzhlednější panelák z roku 1986, v Petýrkově ulici na Jižním Městě II

Historie Jižního Města II

Rozkládající se ho výhradně na chodovském katastru, jehož výstavba byla zahájena v roce 1978. Při řešení tohoto celku se tvůrci částečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání JM I. Je tvořen 5 soubory odlišenými barevně, které se neliší urbanistickou koncepcí. Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech 1979 - 1985,červený a zelený soubor v letech 1984 - 1988. Druhý hnědý soubor, ležící po druhé straně ulice Ryšavého se již velmi odlišuje od typických panelákových sídlišť, domy jsou nižší a je patrná snaha vyjít vstříc požadavkům kvalitního bydlení. Stavěn byl v letech 1989 - 1991. Sídliště JM II mělo být vzorným sídlištěm a proto byla již od začátku k dispozici určitá fungující občanská vybavenost, (o čemž si obyvatelé JM I mohli nechat jenom zdát).

Sídliště Flora

Šestou stavbou Jižního Města II měla být část Flora, nacházející se na jih od Jižního Města na území Kunratic. K její výstavbě podle původní koncepce však již nedošlo. O současné podobě sídliště se dočtete v článku Kunratice

Doprava

Hlavním dopravním prvkem, spojujícím celou čtvrť s centrem, je trasa metra C. Cesta do stanice Muzeum jím trvá kolem 18 minut. Autobusy zajišťují spojení do vzdálenějších částí sídliště i svoz cestujících na metro především ze čtvrtí ležících jižně a východně od Jižního Města: Šeberova, Petrovic a Uhříněvsi. Napojují však sídliště i se vzdálenějšími městskými částmi jako je Lhotka a Braník na západě, Kolovraty na východě a Černý Most nebo Malešice na sever od Jižního Města.

U stanic metra (Roztyly, Chodov, Opatov, Háje) jsou více či méně rozsáhlé terminály pro autobusy, i když u stanice Opatov jen jako dlouholeté provizórium. Ze stanice Roztyly odjíždějí i meziměstské a některé dálkové autobusové linky - především do jižních Čech. U stanice Opatov pak končí příměstské autobusové linky od Průhonic, Čestlic a Vestce.

Na jih od sídliště vede dálnice D1 směrem do Brna, v opačném směru přecházející v Severojižní magistrálu, která zajišťuje přímé spojení do centra. Železniční spojení zde není, nejbližší stanice se nachází v Hostivaři nebo v Krči.

Městská část také na začátku roku 2008 zveřejnila záměr přivést na Jižní Město tramvajové koleje (ze Spořilova či z Hostivaře) ke stanici metra Opatov. .

Po dostavbě Centra Chodov byla ke stanici metra Chodov (dříve Budovatelů) opět navrácená restaurovaná socha Budovatele, která na plochu u stanice metra shlíží již od roku 1980

Příroda

Ačkoli samotné katastrální území Prahy 11 a tím i Jižního Města nezahrnuje žádné větší souvislé přírodní plochy, mají je k dispozici obyvatelé v těsném sousedství. Jižní Město je tak obklopeno prstencem lesů, který tvoří Hostivařský les, Milíčovský les a Krčský les. V blízkosti se nachází též chráněná lokalita Hrnčířské louky. Díky této skutečnosti mají obyvatelé příležitost trávit chvíle odpočinku bez velkých časových nároků na dopravní přesun v relativně kvalitním přírodním prostředí, které je navíc obohacováno prvky pro aktivní pohybové vyžití. Hostivařská přehrada je pak jedno z největších přírodních koupališť v ČR, v poslední době se stává během léta hostitelkou zajímavých kulturních aktivit.

Sousedící území

• Kačerov
• Zahradní Město
• Křeslice
• Horní Měcholupy
• Hostivař
• sídliště Košík
• Petrovice
• Újezd
• Šeberov
• Kunratice
• Krč

Externí odkazy

Jižní Město se představuje - vznik Prahy 11: historie sídliště na webu městské části