Zlínský kraj: Porovnání verzí
Rozdělení mandátů po krajských volbách 2016 značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 113: | Řádek 113: | ||
Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. |
Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. |
||
Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovskému]], který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl [[Gottwaldovský kraj]] zrušen, a jeho území rozděleno mezi [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] (většina území) a [[Severomoravský kraj]] (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]] (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]] (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto |
Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovskému]], který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl [[Gottwaldovský kraj]] zrušen, a jeho území rozděleno mezi [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský kraj]] (většina území) a [[Severomoravský kraj]] (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravského kraje]] (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]] (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,<ref>http://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh</ref> nakonec však zůstal původní název. |
||
Východní hranice [[Morava|Moravy]] neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem [[11. století]] k spornému území. Hranici [[Morava|Moravy]] tehdy tvořila řeka [[Olšava]]. O oblast zvanou [[Lucká provincie]] s obcemi [[Hluk (okres Uherské Hradiště)|Hluk]] a [[Kunovice]] vedli spory vládci Moravy a [[Uhersko|Uher]]. |
Východní hranice [[Morava|Moravy]] neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem [[11. století]] k spornému území. Hranici [[Morava|Moravy]] tehdy tvořila řeka [[Olšava]]. O oblast zvanou [[Lucká provincie]] s obcemi [[Hluk (okres Uherské Hradiště)|Hluk]] a [[Kunovice]] vedli spory vládci Moravy a [[Uhersko|Uher]]. |
Verze z 4. 1. 2017, 19:04
Šablona:Infobox - kraj Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územně samosprávných celků v České republice. Tvoří jej tři okresy ve východní části územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní části Severomoravského kraje. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy (jako jediný ze všech krajů Česka leží výhradně na území Moravy). Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a Trenčínským krajem (na Slovensku).
Přírodní podmínky
Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Veľký Javorník (1071 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje - Čertův Mlýn (1205 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.
Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.
Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresů Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.
K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a území samosprávných krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu na území kraje ještě tyto obce: Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice.
V kraji se nalézá 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.
Okres | Počet obyvatel (1. 1. 2016)[1] |
Rozloha[2] | Hust. zal. | Počet obcí | LAU 1 |
---|---|---|---|---|---|
Kroměříž (KM) | 106 294 | 796 | 134 obyv./km² | 79 | CZ0721 |
Uherské Hradiště (UH) | 142 830 | 991 | 144 obyv./km² | 78 | CZ0722 |
Vsetín (VS) | 143 722 | 1 143 | 126 obyv./km² | 61 | CZ0723 |
Zlín (ZL) | 191 830 | 1 034 | 186 obyv./km² | 89 | CZ0724 |
Největší města
Města nad 10 tisíc obyvatel :
Města | Počet obyvatel (1. 1. 2016)[3] |
---|---|
Zlín | 75 171 |
Kroměříž | 29 066 |
Vsetín | 26 394 |
Uherské Hradiště | 25 254 |
Valašské Meziříčí | 22 449 |
Otrokovice | 18 157 |
Rožnov pod Radhoštěm | 16 541 |
Uherský Brod | 16 591 |
Holešov | 11 638 |
Historie
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.
Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území moderního okresu Hodonín a okrajové oblasti moderního okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (moderní okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech moderního okresu Přerov). Roku 2000 pak z částí Jihomoravského kraje (moderní okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (moderní okres Vsetín) vznikl dnešní Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,[4] nakonec však zůstal původní název.
Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.
Hospodářství
Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví. Průmysl zpracovatelský a gumárenský, kovodělný a elektrotechnický. Ekonomicky patří kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnují či krachují a špatná dopravní obslužnost v hornatém terénu také nepomáhá. 31. 12. 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.[5]
Kultura
Zlínský kraj zřizuje v oblasti kultury tyto příspěvkové organizace:
- Muzeum regionu Valašsko
- Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
- Muzeum Kroměřížska
- Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
- Hvězdárna Valašské Meziříčí
- 14/15 Baťův institut
Krajské zastupitelstvo
Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:
Politická strana | 2016 | 2012 | 2008 | 2004 | 2000 |
---|---|---|---|---|---|
ANO 2011 | 8 | ||||
Česká strana sociálně demokratická | 6 | 12 | 18 | 7 | 7 |
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová | 12 | 10 |
6 |
11 |
|
Koalice Svobodní a Soukromníci | 4 | ||||
Komunistická strana Čech a Moravy |
4 | 9 |
5 |
8 |
8 |
Občanská demokratická strana |
3 | 5 |
11 |
16 |
9 |
Svoboda a přímá demokracie | 2 | ||||
Starostové a nezávislí | 6 | ||||
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI |
4 |
||||
TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj |
5 |
||||
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých) |
5 |
||||
Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj |
3 |
||||
Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA) |
15 | ||||
Zlínské hnutí nezávislých |
6 |
Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.[6]
Hejtman
Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:
- 2000–2004 František Slavík (KDU-ČSL)
- 2004–2008 Libor Lukáš (ODS)
- 2008–2016 Stanislav Mišák (ČSSD)
- od roku 2016 Jiří Čunek (KDU-ČSL)
Reference
- ↑ Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéCSU2013
není určen žádný text - ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/nazev-zlinsky-kraj-zustane-df4-/domaci.aspx?c=A010328_180343_zlin_zpravy_boh
- ↑ ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009
- ↑ Slovácký deník - Petice: Nechceme KSČM na kraji
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlínský kraj na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Zlínský kraj ve Wikislovníku
- Krajský úřad
- Český statistický úřad o kraji
- Adresy v kraji
- Adresář úřadů v kraji
- Portál veřejné správy
- Portál E-PUSA
- Databáze firem Zlínského kraje
- Fotogalerie, památky a další informace o Zlínském kraji