Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ)
Skočit na: Navigace, Hledání
Starostové a nezávislí
Zkratka STAN
Datum založení 2004
Předseda Petr Gazdík
1. místopředseda Vít Rakušan
Sídlo V rovinách 40
140 00 Praha 4
Ideologie liberální konzervatismus
komunální politika
decentralizace
Politická skupina EP Evropská lidová strana
Stranické noviny STANoviny
Barvy zelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek 15,95 % (EP 2014)
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna 2013[info k mandátům 1]
0 / 200
Senát 2014
3 / 81
Evropský parlament 2014
1 / 21
Zastupitelstva obcí 2014
3073 / 62121
Oficiální web
www.starostove-nezavisli.cz

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má ale i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík, který je zároveň místopředseda Poslanecké sněmovny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík, který vedl hnutí do krajských a senátních voleb.

Program[editovat | editovat zdroj]

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hodnotové desatero[editovat | editovat zdroj]

1. ZÁKLADY EVROPY A NAŠEHO STÁTU

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, humanismu a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na rovnosti mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí svoboda vyznání, a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.

2. SVOBODNÝ ČLOVĚK A SVOBODNÁ SPOLEČNOST

Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. Lidská práva a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.

3. PEVNÉ MEZINÁRODNÍ UKOTVENÍ

Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa České republiky ve světě a k posilování spolupráce členských států Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost Evropy se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a solidaritu a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.

4. DECENTRALIZACE STÁTU A SAMOSPRÁVA

Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.

5. INDIVIDUÁLNÍ ODPOVĚDNOST

Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:  občan/rodina l obec/kraj l stát

6. PRÁVNÍ STÁT A ROVNOST

Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.

7. OCHRANA VLASTNICTVÍ A SOLIDARITA

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.

8. ŠETRNOST

V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé životní prostředí. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné byrokracie.

9. SLUŽBA OBČANŮM

Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.

10. SPOJOVAT, NE ROZDĚLOVAT

Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.

Hlavní politická témata hnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[1]

Domovské právo[editovat | editovat zdroj]

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[2]

Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita)[editovat | editovat zdroj]

Téma subsidiarity je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Všichni předsedové[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní kancelář[editovat | editovat zdroj]

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014)
  • mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

Krajští tajemníci při hlavní kanceláři[editovat | editovat zdroj]

  • Ústecký kraj: Radek Lekner
  • Kraj Vysočina: -
  • Pardubický kraj: František Mokrejš
  • Olomoucký kraj: Jana Němečková
  • Královéhradecký kraj: Miroslav Sazeček
  • Zlínský kraj: Zdeněk Hověžák
  • Jihomoravský kraj: Jaroslav Žalkovský
  • Středočeský kraj: Eva Šleichertová
  • Jihočeský kraj: Michal Novák
  • Hlavní město Praha: Vlasta Urbánková
  • Moravskoslezský kraj: Ladislav Honusek
  • Karlovarský kraj: Erich Kříž
  • Plzeňský kraj: Václav Cinádr
Europoslanec a místopředseda STAN Stanislav Polčák

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstev krajů 2016[editovat | editovat zdroj]

Celostátně STAN se svými partnerskými uskupeními získaly 9,70 procent hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.

Volby do Senátu 2016[editovat | editovat zdroj]

Do druhého kola senátních voleb poustoupili 3 kandidáti STAN – Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Ivo Šanc (Kutná Hora), 1 kandidát SLK a STAN - Michael Canov (Liberec) a 3 kandidáti STAN a TOP 09 - Tomáš Czernin (Jičín), Jiří Holubář (Praha 10), Jiří Růžička (Praha 6).

Ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

Volby do zastupitelstev měst a obcí 2014[editovat | editovat zdroj]

STAN získali ve volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2014 celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), což je o 733 mandátů více, než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách.[3] Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty - Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

Volby do Senátu 2014[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu v roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů, zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem). Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

Volby do Evropského parlamentu 2014[editovat | editovat zdroj]

Voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 se STAN účastnili v koalici s TOP 09 a získali druhý nejvyšší počet hlasů. Zisk byl 15,95 %, což jsou 4 mandáty. STAN má tak svého jednoho europoslance, kterým je místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013[editovat | editovat zdroj]

V předčasných volbách kandidovali zástupci STAN na kandidátce TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolený člen Starostů pro Liberecký kraj Jan Farský byl příznivec STAN.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal.

Petr Gazdík se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Vláda 2010 - 2013[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili vlády Petra Nečase. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Volby do Evropského parlamentu 2009[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát. Do voleb do Evropského parlamentu 2014 kandiduje strana s TOP 09.

Volby do Poslanecké sněmovny 2009[editovat | editovat zdroj]

V zrušených podzimních volbách 2009 do Poslanecké sněmovny měli kandidovat na kandidátce strany TOP 09, za kterou nakonec kandidovali ve volbách 2010, v nichž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který v současné době sdružuje 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček. V parlamentních volbách 2013 získala strana na kandidátce TOP 09 pět poslanců: Petra Gazdíka, Stanislava Polčáka, Jana Farského, Věru Kovářovou a Františka Váchu.

Poslanecký a senátorský klub[editovat | editovat zdroj]

Na parlamentní úrovni STAN spolupracují s TOP 09 a mají společný poslanecký i senátorský klub, kterou upravuje smlouva o vzájemné spolupráci do roku 2017.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové[editovat | editovat zdroj]

Klub tvoří 26 poslanců. STAN má ve společném klubu dva své poslance (Gazdík, Kovářová), poslance z SLK (Farský) a poslance z hnutí Občané pro Budějovice (Vácha).

Vedení poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Kalousek – předseda klubu, TOP 09
  • Marek Ženíšek – místopředseda klubu, TOP 09
  • Michal Kučera – místopředseda klubu, TOP 09
  • Jitka Chalánková – místopředsedkyně klubu, TOP 09
  • František Laudát – místopředseda klubu, TOP 09

Další členové poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Markéta Adamová, TOP 09
  • Zdeněk Bezecný, TOP 09
  • Jan Farský, SLK
  • Petr Gazdík, STAN
  • Leoš Heger, TOP 09
  • Václav Horáček, TOP 09
  • Daniel Korte, TOP 09
  • Rom Kostřica, TOP 09
  • Jiří Koubek, TOP 09
  • Věra Kovářová, STAN
  • Helena Langšádlová, TOP 09
  • Jaroslav Lobkowicz, TOP 09
  • Nina Nováková, TOP 09
  • Herbert Pavera, TOP 09
  • Gabriela Pecková, TOP 09
  • Martin Plíšek, TOP 09
  • Anna Putnová, TOP 09
  • Karel Schwarzenberg, TOP 09
  • Jiří Skalický, TOP 09
  • Karel Tureček, TOP 09
  • František Vácha, HOPB

Senátorský klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Klub tvoří 11 senátorů.

Vedení senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Horník, předseda klubu, zvolen za STAN
  • Luděk Jeništa, místopředseda, zvolen za STAN a TOP 09
  • Jiří Vosecký, místopředseda, zvolen za SLK

Další členové senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk Linhart, zvolen za STAN
  • Leopold Sulovský, zvolen za Ostravak
  • Jiří Šesták, zvolen za STAN a HOPB
  • Michael Canov, zvolen za SLK a STAN
  • Tomáš Czernin, volen za STAN a TOP 09
  • Petr Holeček, zvolen za STAN
  • Václav Chaloupek, zvolen za OPAT
  • Jiří Růžička, zvolen za STAN a TOP 09

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslanecký mandát v parlamentních volbách 2013 získali na kandidátce TOP 09 tři členové STANu Petr Gazdík, Věra Kovářová a Stanislav Polčák .

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html
  2. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  3. Novinky.cz. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online]. novinky.cz, 2014, [cit. 2015-09-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]