Transurany: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace (tak se zapojím do soutěže ;)
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m opravy dle CheckWiki: oprava odsazení seznamu; narovnání přesměrování; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
* [[Neutronové záření|Záchyt několika neutronů]] a následný [[Záření beta|β<sup>−</sup> rozpad]] vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
* [[Neutronové záření|Záchyt několika neutronů]] a následný [[Záření beta|β<sup>−</sup> rozpad]] vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem [[radioaktivita|radioaktivního rozpadu]] a [[Štěpná jaderná reakce|jaderného štěpení]]. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
** Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem [[radioaktivita|radioaktivního rozpadu]] a [[Štěpná jaderná reakce|jaderného štěpení]]. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> – 10<sup>25</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>) po dobu 10<sup>−8</sup> až 10<sup>−6</sup> s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy [[uran (prvek)|uran]]u s vysokým přebytkem [[neutron]]ů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β<sup>−</sup> stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]], např.:
** Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (10<sup>23</sup> – 10<sup>25</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>) po dobu 10<sup>−8</sup> až 10<sup>−6</sup> s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy [[uran (prvek)|uranu]] s vysokým přebytkem [[neutron]]ů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β<sup>−</sup> stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]], např.:


::<math>^{238}\mathrm{U}(\mathrm{n},\gamma)^{12}\quad^{250}\mathrm{U}\ \xrightarrow{6\beta^-}\ ^{250}\mathrm{Cf}</math>
:<math>^{238}\mathrm{U}(\mathrm{n},\gamma)^{12}\quad^{250}\mathrm{U}\ \xrightarrow{6\beta^-}\ ^{250}\mathrm{Cf}</math>


:* Neutronový záchyt při hustotě toku [[neutron]]ů 10<sup>20</sup> – 10<sup>28</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).
* Neutronový záchyt při hustotě toku [[neutron]]ů 10<sup>20</sup> – 10<sup>28</sup> neutronu×cm<sup>−3</sup>. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).


* Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:
* Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:

Verze z 9. 11. 2016, 18:02

Transurany
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               

Transurany jsou prvky, které následují v Mendělejevově periodické soustavě za uranem. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je neptunium, plutonium, americium a curium, jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé poločasy rozpadu a můžeme je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.

Příprava

Výchozí materiál pro přípravu všech transuranů je 238U, nejtěžší nuklid, který se vyskytuje v přírodě. Používají se dvě metody přípravy těžkých prvků:

  • Záchyt několika neutronů a následný β rozpad vzniklého isotopu. Existují tři možnosti provedení:
    • Záchyt neutronů v reaktoru s konstantním neutronovým proudem: množství připravených transuranů je limitováno konkurencí mezi procesem radioaktivního rozpadu a jaderného štěpení. Toto je jediný proces poskytující vážitelná množství trasuranů.
    • Neutronový záchyt v pulsním neutronovém proudu: Termonukleární explozí je produkován velmi intenzivní tok neutronů (1023 – 1025 neutronu×cm−3) po dobu 10−8 až 10−6 s. Během tohoto intenzivního neutronového bombardování vznikají izotopy uranu s vysokým přebytkem neutronů. Tato nestabilní jádra se násobnou emisí částic β stabilizují za vzniku izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, např.:
  • Neutronový záchyt při hustotě toku neutronů 1020 – 1028 neutronu×cm−3. Tento proces probíhá ve hvězdách (r-proces).
  • Bombardování těžkých prvků urychlenými ionty, např.:

Bombardováním lehkými částicemi (deuterony, α částice) získáme prvky s atomovým číslem vyšším o jednu až dvě jednotky, pokud ale použijeme těžší ionty, např. 12C nebo 16O můžeme získat prvky s protonovým číslem vyšším o šest až deset jednotek oproti výchozímu jádru.

Související články