Astat: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
M-sche (diskuse | příspěvky)
6 675 editací
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - chemický prvek
{{Infobox - chemický prvek
| značka = At
| značka = At
| protonové číslo = 85
| protonové číslo = 85
| nukleonové číslo = 210
| nukleonové číslo = 210
| název = Astat
| název = Astat
| latinsky = Astatinum
| latinsky = Astatinum
| nad = [[Jod|I]]
| nad = [[Jod|I]]
| pod = [[Tennessine|Ts]]
| pod = [[Tennessine|Ts]]
| vlevo = [[Polonium]]
| vlevo = [[Polonium]]
| vpravo = [[Radon]]
| vpravo = [[Radon]]
| dolní tabulka = ano
| dolní tabulka = ano
| chemická skupina = Halogeny
| chemická skupina = Halogeny
| číslo CAS = 7440-68-8
| číslo CAS = 7440-68-8
| skupina = VII. A
| skupina = VII. A
| perioda = 6
| perioda = 6
| blok = p
| blok = p
| koncentrace v zemské kůře =
| koncentrace v zemské kůře =
| koncentrace v mořské vodě =
| koncentrace v mořské vodě =
| obrázek = Electron shell 085 Astatine (metalloid) - no label.svg
| obrázek = Electron shell 085 Astatine (metalloid) - no label.svg
| popisek = [[Elektronový obal]] astatu
| popisek = [[Elektronový obal]] astatu
| emisní spektrum =
| emisní spektrum =
| vzhled =
| vzhled =
<!-- Atomové vlastnosti -->
<!-- Atomové vlastnosti -->
| relativní atomová hmotnost = 210
| relativní atomová hmotnost = 210
| atomový poloměr =
| atomový poloměr =
| kovalentní poloměr = 150&nbsp;pm
| kovalentní poloměr = 150&nbsp;pm
| Van der Waalsův poloměr = 202&nbsp;pm
| Van der Waalsův poloměr = 202&nbsp;pm
| elektronová konfigurace = &#91;[[Xenon|Xe]]&#93; 4f<sup>14</sup> 5d<sup>10</sup> 6s<sup>2</sup> 6p<sup>5</sup>
| elektronová konfigurace = &#91;[[Xenon|Xe]]&#93; 4f<sup>14</sup> 5d<sup>10</sup> 6s<sup>2</sup> 6p<sup>5</sup>
| oxidační čísla = '''−I''', '''+I''', +III, +V, +VII
| oxidační čísla = '''−I''', '''+I''', +III, +V, +VII
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = pevné
| skupenství = pevné
| krystalografická soustava =
| krystalografická soustava =
| hustota = 6,2 až 6,5 g/cm<sup>3</sup>
| hustota = 6,2 až 6,5 g/cm<sup>3</sup>
| kritická hustota =
| kritická hustota =
| tvrdost =
| tvrdost =
| magnetické chování =
| magnetické chování =
| měrná magnetická susceptibilita =
| měrná magnetická susceptibilita =
| teplota tání = 302
| teplota tání = 302
| teplota varu = 337
| teplota varu = 337
| kritická teplota =
| kritická teplota =
| teplota trojného bodu =
| teplota trojného bodu =
| tlak trojného bodu =
| tlak trojného bodu =
| teplota supravodivosti =
| teplota supravodivosti =
| teplota změny modifikace =
| teplota změny modifikace =
| kritický tlak =
| kritický tlak =
| molární objem =
| molární objem =
| součinitel dynamické viskozity =
| součinitel dynamické viskozity =
| součinitel kinematické viskozity =
| součinitel kinematické viskozity =
| tlak syté páry =
| tlak syté páry =
| rychlost zvuku =
| rychlost zvuku =
| index lomu =
| index lomu =
| relativní permitivita =
| relativní permitivita =
| elektrická vodivost =
| elektrická vodivost =
| měrný elektrický odpor =
| měrný elektrický odpor =
| součinitel elektrického odporu =
| součinitel elektrického odporu =
| tepelná vodivost = 1.7&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
| tepelná vodivost = 1.7&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
| povrchové napětí =
| povrchové napětí =
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
| skupenské teplo tání =
| skupenské teplo tání =
| speciální teplo tání =
| speciální teplo tání =
| skupenské teplo varu =
| skupenské teplo varu =
| speciální teplo varu =
| speciální teplo varu =
| molární atomizační entalpie =
| molární atomizační entalpie =
| entalpie změny modifikace =
| entalpie změny modifikace =
| standardní molární entropie =
| standardní molární entropie =
| měrná tepelná kapacita =
| měrná tepelná kapacita =
| molární tepelná kapacita =
| molární tepelná kapacita =
| spalné teplo na m3 =
| spalné teplo na m3 =
| spalné teplo na kg =
| spalné teplo na kg =
<!-- Různé -->
<!-- Různé -->
| Van der Waalsovy konstanty =
| Van der Waalsovy konstanty =
| součinitel délkové roztažnosti =
| součinitel délkové roztažnosti =
| standardní elektrodový potenciál =
| standardní elektrodový potenciál =
| elektronegativita = 2,2
| elektronegativita = 2,2
| ionizační energie = 899,003 kJ·mol<sup>−1</sup>
| ionizační energie = 899,003 kJ·mol<sup>−1</sup>
| iontový poloměr =
| iontový poloměr =
<!-- Izotopy -->
<!-- Izotopy -->
| izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 209
| nukleonové číslo = 209
| značka = At
| značka = At
| výskyt =
| výskyt =
| poločas = 5,41 h
| poločas = 5,41 h
| způsob = β<sup>+</sup>
| způsob = β<sup>+</sup>
| energie = 3,486
| energie = 3,486
| nukleonové číslo produktu = 209
| nukleonové číslo produktu = 209
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| způsob2 = α
| způsob2 = α
| energie2 = 5,758
| energie2 = 5,758
| nukleonové číslo produktu2 = 205
| nukleonové číslo produktu2 = 205
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 210
| nukleonové číslo = 210
| značka = At
| značka = At
| výskyt =
| výskyt =
| poločas = 8,1 h
| poločas = 8,1 h
| způsob = β<sup>+</sup>
| způsob = β<sup>+</sup>
| energie = 3,981
| energie = 3,981
| nukleonové číslo produktu = 210
| nukleonové číslo produktu = 210
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| způsob2 = α
| způsob2 = α
| energie2 = 5,632
| energie2 = 5,632
| nukleonové číslo produktu2 = 206
| nukleonové číslo produktu2 = 206
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
}}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 211
| nukleonové číslo = 211
| značka = At
| značka = At
| výskyt =
| výskyt =
| poločas = 7,21 h
| poločas = 7,21 h
| způsob = β<sup>+</sup>
| způsob = β<sup>+</sup>
| energie = 0,786
| energie = 0,786
| nukleonové číslo produktu = 211
| nukleonové číslo produktu = 211
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| značka produktu = [[Polonium|Po]]
| způsob2 = ε
| způsob2 = ε
| energie2 = 5,983
| energie2 = 5,983
| nukleonové číslo produktu2 = 207
| nukleonové číslo produktu2 = 207
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
| značka produktu2 = [[Bismut|Bi]]
}}
}}
<!-- Bezpečnost -->
<!-- Bezpečnost -->
| symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}}
| symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}}
| R-věty =
| R-věty =
| S-věty =
| S-věty =
}}
}}

'''Astat''', [[chemická značka]] '''At''', [[latina|lat]]. ''Astatinum'' je nejtěžším známým [[Chemický prvek|prvkem]] ze skupiny VII.&nbsp;A ([[halogeny]]), existuje pouze ve formě ''nestabilních [[Radioaktivita|radioaktivních]] [[izotop]]ů''.
'''Astat''', [[chemická značka]] '''At''', [[latina|lat]]. ''Astatinum'' je nejtěžším známým [[Chemický prvek|prvkem]] ze skupiny VII.&nbsp;A ([[halogeny]]), existuje pouze ve formě ''nestabilních [[Radioaktivita|radioaktivních]] [[izotop]]ů''.


Řádek 158: Řádek 157:
* {{Wikislovník|heslo=astat}}
* {{Wikislovník|heslo=astat}}
{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]

Verze z 4. 10. 2017, 10:00

Astat
  [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p5
210 At
85
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Elektronový obal astatu

Elektronový obal astatu

Obecné
Název, značka, číslo Astat, At, 85
Cizojazyčné názvy lat. Astatinum
Skupina, perioda, blok VII. A. skupina, 6. perioda, blok p
Chemická skupina Halogeny
Identifikace
Registrační číslo CAS 7440-68-8
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 210
Kovalentní poloměr 150 pm
Van der Waalsův poloměr 202 pm
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p5
Oxidační čísla −I, +I, +III, +V, +VII
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,2
Ionizační energie
První 899,003 kJ·mol−1
Mechanické vlastnosti
Hustota 6,2 až 6,5 g/cm3
Skupenství pevné
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 1.7 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání 302 °C (575,15 K)
Teplota varu 337 °C (610,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
209At 5,41 h β+ 3,486 209Po

α 5,758 205Bi
210At 8,1 h β+ 3,981 210Po

α 5,632 206Bi
211At 7,21 h β+ 0,786 211Po

ε 5,983 207Bi
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
I
⋏
Polonium ≺ At ≻ Radon
⋎
Ts

Astat, chemická značka At, lat. Astatinum je nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Astat nemá žádný stabilní izotop a v přírodě se vyskytuje jen v naprosto nepatrných množstvích jako člen některé z uranových, popř. thoriové rozpadové řady, přičemž se sám velmi rychle dále radioaktivně přeměňuje. Byl proto objeven teprve roku 1940 pomocí cyklotronem iniciované přeměny izotopu bismutu 209Bi.

V současné době je známo přibližně dvacet radioizotopů astatu, z nichž nejstabilnější 210At má poločas rozpadu 8,3 hodiny. Kvůli této nestabilitě jader astatu nebylo doposud nikdy připraveno takové množství tohoto prvku, které by umožnilo podrobnější studium jeho fyzikálního a chemického chování.

Historie

Existence eka-jódu byla předpovězena již Mendělejevem. Astat byl poprvé připraven v roce 1940 na University of California v Berkeley ostřelováním bismutu částicemi alfa.

Sloučeniny

Mnoho sloučenin astatu bylo připraveno a studováno v mikroskopickém množství, protože se velmi rychle rozpadají vlivem radioaktivity. Využití těchto sloučenin je hlavně pro teoretické studie, ale předpokládá se i možné využití v nukleární medicíně.

Kyseliny

Nejsou známy žádné kyseliny odvozené od astatu, protože astat nemá žádný stabilní izotop a proto není kyselina astatovodíková známa.

Izotopy

Astat má 33 známých izotopů, všechny jsou radioaktivní. Jejich nukleonová čísla se pohybují v rozmezí 191 až 223. Také známe 23 metastabilních excitovaných stavů. Nejdéle žijícím izotopem je 210At s poločasem rozpadu 8,3 hodiny. Nejkratší poločas rozpadu ze známých izotopů má 213At (125 ns).

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astatine na anglické Wikipedii.



Externí odkazy

Periodická tabulka prvků
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astat&oldid=15390279“