Seznam tramvajových linek v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Linkové vedení tramvajové dopravy v Praze se vyvíjelo kontinuálně od počátku jejího zřizování. Základem systému byla od roku 1875 Otletova síť koněspřežné tramvaje, roku 1897 převzatá městem, v letech 1898–1905 elektrifikovaná a dále rozšiřovaná, a v letech 1897–1907 rozšířená o jednotlivé dosud soukromé tratě elektrické tramvaje. Roku 1908 bylo dosavadní nepříliš systematické značení linek kombinací barvy vozů, reflektorů a směrových tabulek a písmennou zkratkou na jízdenkách nahrazeno jednotným číslováním, které se od té doby až dosud kontinuálně vyvíjí.

Související informace naleznete také v článku Tramvajová doprava v Praze#Provoz a linkové vedení.

Koněspřežná tramvaj[editovat | editovat zdroj]

Čtvrcený červený terč je v Muzeu MHD umístěn na elektrickém tramvajovém voze ev. č. 88; ve skutečnosti se používal v letech 1884–1900 na lince koňky z Můstku (příp. Josefského náměstí nebo Karlína) na Vinohrady (k Nuselským schodům)
Návrh zastávkových sloupků koněspřežné linky PrahaKarlín datovaný rokem 1882. Čísla na tabulkách označují zastávku, nikoliv linku.
Podrobnější informace naleznete v článku Koněspřežná tramvaj v Praze#Linky.

Doprava byla zpočátku organizována traťovým systémem, tedy na každé stavební trati zvlášť. Prvním úsekem souběhu linek byl od 16. srpna 1883 úsek koňky mezi dnešním Andělem a Smíchovským nádražím, k dalšímu souběhu došlo v roce 1891 v úseku z Josefského náměstí (náměstí Republiky) k Výstavišti. Nejstarší dvě linky (původně zamýšlené jako jedna linka) měly atypické označení: nejstarší, pravobřežní linka prostý bílý reflektor, její pokračování na levém břehu Vltavy bílý reflektor s červeným křížem. Další linky měly terčík čtvrcený do bílo-barevných výsečí, které rozlišovaly žlutou, černou, červenou a zelenou linku. Barvě linky odpovídala i barva tabule s názvem konečné a barva jízdenek. V letech 1897–1898 se objevila i posilová linka v trase části červené linky, a to bez zvláštního označení, a linka označená svislým tmavým pruhem, která v části trasy nahradila linku s červeným křížem a ve zbylé části kopírovala žlutou linku.[1][2]

Elektrické dráhy před vstupem EP[editovat | editovat zdroj]

Zahájení provozu na Křižíkově dráze z Prahy do Libně, 19. března 1896

Linky elektrické tramvaje byly zavedeny zpočátku v traťovém (nesíťovém) provozu v tomto pořadí:

  • Křižíkova Elektrická dráha na Letné v Praze, 1891–1900, město ji odmítlo odkoupit a zanikla. Od 18. července 1891 jen v letní sezoně: LETNÁ - KRÁLOVSKÁ OBORA, od 1. září 1893 prodloužena do stanice LETOHRÁDEK V OBOŘE. 16. srpna 1900 byl provoz přerušen, ale již nikdy nebyl obnoven.
  • Křižíkova Elektrická drobná dráha Praha - Libeň - Vysočany, první úsek 19. března 1896, 4. října 1896 odbočka do Libně, 30. března 1903 odbočka do Českomoravské, 5. srpna 1907 celý systém odkoupen městem,
    • V: KARLÍN, Královská třída (Invalidovna) - Libeň, Palmovka - LIBEŇ, Nová Balabinka, od 9. března 1896 (zelené vozy, červené směrové tabulky), od 5. září 1896 prodloužena na karlínské straně do stanice KARLÍN, Divadlo Varieté, od 21. prosince 1896 zkrácena do trasy LIBEŇ, Palmovka - LIBEŇ, Nová Balabinka (zrušen souběh s druhou linkou). Od 12. června 1898 naopak prodloužena do trasy NA FLORENCI - Divadlo Varieté - Karlín, Královská třída - Libeň, Palmovka - Libeň, Nová Balabinka - VYSOČANY, lékárna. Od 19. října 1905 zavedeno jednosměrné rozlišení trasy v Karlíně: NA FLORENCI - Divadlo Varieté - Karlín, Královská třída (T) - Karlín, Riegrovy sady (Z) - Palmovka - Nová Balabinka - VYSOČANY, lékárna. Od 29. března 1908 pravděpodobně jen interně značena číslem 13 a oba směry začaly opět jezdit jen Královskou třídou.
    • V: KARLÍN, Divadlo Varieté - Karlín, Královská třída - Libeň, Palmovka - LIBEŇ, Libušák, druhá větev, od 4. října 1896 (rovněž zelené vozy, červené směrové tabulky), od 21. prosince 1896 prodloužena z Karlína do stanice Na Florenci. Od 12. června 1898 zkrácena do trasy LIBEŇ, Palmovka - LIBEŇ, Libušák. Od roku 1908 interně označována číslem 14, 15. listopadu 1908 zrušena.
    • VYSOČANY, Nová Balabinka - VYSOČANY, Českomoravská. Od 30. března 1901, zelené vozy. Od roku 1908 interně označována číslem 14, později jako „14 odbočka“ pro odlišení od trati na Libušák, od 15. listopadu 1908 číslem 13.
  • Hlaváčkova Elektrická dráha Smíchov - Košíře, první úsek 13. června 1897, 21. července 1900 Hlaváčkovi dědicové prodali Elektrickým podnikům hl. m. Prahy (SMÍCHOV, Plzeňská třída - KOŠÍŘE, Klamovka od 13. června 1897, červené vozy i směrové tabulky). 12. srpna 1901 byla trať zapojena do sítě a původní samostatná linka nahrazena prodloužením linky S.
  • Městská elektrická dráha Královských Vinohrad otevřena 25. června 1897. NĚMECKÉ DIVADLO - Museum - Královské Vinohrady, Palackého třída - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - Královské Vinohrady, vodárna - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Jungmannova třída. (zelené vozy bez specifického označení) 18. září 1897 linka nahrazena okružní linkou provozovanou společně dvěma dopravci.

Linky Elektrických podniků před očíslováním[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní zahájení provozu na okružní dráze Praha - Žižkov - Královské Vinohrady 18. září 1897 (souprava na snímku patří pražským Elektrickým podnikům)
Pražské tramvajové linky v roce 1901
Barevný reflektor na čele vozu. V Muzeu MHD je umístěn na voze koňky, ve skutečnosti se prostý žlutý reflektor používal až na lince T elektrické tramvaje z Těšnova na Smíchov.

Elektrické podniky hl. m. Prahy u převzaté koněspřežné tramvaje používaly původní značení linek. Původně soukromé elektrické dráhy se zpočátku označovaly jen slovně názvem tratě. Na nově postavených elektrických tratích i nových linkách na elektrizovaných tratích koňky se linka rozlišovala specifickou kombinací barvy vozů, návěstního reflektoru a směrových tabulek, později též písmennou zkratkou na jízdenkách.

Linky provozované městem Prahou, respektive jeho Elektrickými podniky, byly zaváděny v tomto pořadí:[3]

  • Ok: Okružní dráha Praha - Žižkov - Královské Vinohrady, 18. září 1897, vznikla rozšířením vinohradské dráhy o úsek budovaný městem Prahou; až do 15. prosince 1897, kdy Praha vinohradskou dráhu koupila, na okruhu provozovali obousměrně dopravu oba dopravci. NĚMECKÉ DIVADLO - Museum - Královské Vinohrady, Palackého třída - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - Královské Vinohrady, vodárna - Královské Vinohrady, Jungmannova třída - Žižkov, Olšanské hřbitovy /Olšany/ - Žižkov, Sladkovského náměstí - Žižkov, Sadová silnice - Nádraží Františka Josefa I. - NĚMECKÉ DIVADLO. (zelené vozy, bílý reflektor, hnědé směrové tabulky) Od 7. dubna 1901 linka ztratila okružní charakter (byla vypuštěna původní vinohradská část okruhu, kde ji nahradila linka Sp) a místo toho byla linka odkloněna do Vršovic do trasy: OLŠANSKÉ HŘBITOVY /Olšany/ - Sladkovského náměstí - U Bulhara - Nádraží Františka Josefa I. - Německé divadlo - Museum - Královské Vinohrady, Palackého třída - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - VRŠOVICE, Na kovárně. Zkratka Ok však lince zůstala, i když již nebyla okružní. Od 26. srpna 1901 byla linka ve směru od Vršovic zkrácena k Bulharu, v žižkovském úseku byla nahrazena novou linkou. Od 28. října 1901 byla linka zkrácena u Bulhara (kde byla nahrazena prodloužením linky S), tedy do trasy NOVÉ MĚSTO, Bolzanova - Nádraží Františka Josefa I. - Německé divadlo - Museum - Královské Vinohrady, Palackého třída - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - VRŠOVICE, Na kovárně. Od 22. května 1902 se změnilo barevné značení linky, nově měla červené vozy, bílý reflektor a hnědé směrové tabulky. 19. listopadu 1903 byla z Bolzanovy prodloužena k Prašné bráně, tedy do trasy PRAŠNÁ BRÁNA - Dlážděná - Bolzanova - Nádraží císaře Františka Josefa I. - Museum - Královské Vinohrady, Palackého třída - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - VRŠOVICE, Na kovárně. Od dubna 1905 na bílém reflektoru přibyl červený pruh. Od 28. března 1908 byla přečíslována na číslo 1.
  • Sp, později též Ž: NOVÉ MĚSTO, Šlikův palác - Česká technika - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Purkyňovo náměstí, od 4. února 1898. Od 1. července 1899 prodloužena přes Purkyňovo náměstí do stanice VRŠOVICE, Na kovárně (zelené vozy, červený reflektor a směrové tabulky) Od 7. dubna 1901 linka místo do Vršovic začala jezdit na Královské Vinohrady, tedy v trase: NOVÉ MĚSTO, Spálená - Česká technika - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - Královské Vinohrady, vodárna - Královské Vinohrady, Jungmannova třída. Od 22. května 1902 byla z Olšan prodloužena přes Žižkov k Národnímu divadlu, kde nahradila zrušenou linku, tedy do téměř okružní trasy: NOVÉ MĚSTO, Spálená - Česká technika - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - Královské Vinohrady, vodárna - Královské Vinohrady, Jungmannova třída - Olšanské hřbitovy /Olšany/ - Sladkovského náměstí - U Bulhara - Dlážděná - Prašná brána - Staroměstské náměstí - Křižovnické náměstí - NÁRODNÍ DIVADLO. Od 28. září 1905 do 29. listopadu 1905 byla linka dočasně rozdělena do tří tras (větví). Od 29. listopadu 1905 linka sjednocena v nové smyčkovité trase KŘIŽOVNICKÉ NÁMĚSTÍ - Národní divadlo - Spálená - Česká technika - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - Královské Vinohrady, Purkyňovo náměstí - Královské Vinohrady, vodárna - Královské Vinohrady, Jungmannova třída - Olšanské hřbitovy /Olšany/ - Sladkovského náměstí - U Bulhara - Dlážděná - Prašná brána - Staroměstské náměstí - Křižovnické náměstí - Karlův most - MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ. Od 21. února 1907 je v úseku přes Karlův most zavedena samostatná linka M, takže linka Sp/Ž zůstala v okružní trase z Křižovnického náměstí. V roce 1908 získala číslo 2.
  • NOVÉ MĚSTO, Palackého most - Česká technika - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Purkyňovo náměstí, od 8. září 1898. Od 28. září 1898 zkrácena do trasy NOVÉ MĚSTO, Palackého most - ČESKÁ TECHNIKA. (označena jen tabulkami s názvy, bez specifického označení). Od 6. ledna 1900 zrušena.
  • Vyš: NOVÉ MĚSTO, Šlikův palác - Česká technika - KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD, od 8. září 1898 (červené vozy, modrý reflektor a směrové tabulky) Od 29. listopadu 1905 zavedena v trase NÁRODNÍ DIVADLO - Spálená - Česká technika - KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD. 19. dubna 1908 linka Vyš získala číslo 4.
  • Ob: KRÁLOVSKÁ OBORA - Výstava - Rudolfova třída - Belcrediho třída - Lanová dráha - JOSEFSKÉ NÁMĚSTÍ, od 28. září 1898 (červené vozy, červený reflektor a směrové tabulky). Od 28. září 1899 prodloužena do trasy KRÁLOVSKÁ OBORA - Výstava - Rudolfova třída - Belcrediho třída - Lanová dráha - Josefské náměstí - Prašná brána - Na Můstku - Spálená - NÁRODNÍ DIVADLO. Od 14. května 1900 odkloněna ve směru od Královské obory z Můstku po trase Václavské náměstí - MUSEUM. Od 23. června 1900 prodloužena od Musea po trase Mezibranská ulice - Královské Vinohrady, Havlíčkova třída - Královské Vinohrady, Tylovo náměstí - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Nuselské schody. Od 30. září 1904 linka opustila úsek k Nuselským schodům (dnešní konečná Zvonařka) a byla prodloužena do stanice Vinohradské nádraží (poblíž dnešní zastávky Nuselské schody u dolního konce schodů). Od ledna 1905 byl červený reflektor nahrazen bílým, barva vozů a tabulek zůstala červená. Od 11. března 1908 přečíslována na linku 3.
  • K: KARLÍN, Poděbradova ulice - Na poříčí - Jízdecká ulice - Josefské náměstí - Prašná brána - Na Můstku - Spálená - NÁRODNÍ DIVADLO, od 14. května 1900 (zelené vozy, modrý reflektor a směrové tabulky) Od 17. června 1901 byla od Národního divadla prodloužena v trase Újezd - MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ. 24. října 1907 byla tato linka jako úplně první přečíslována, a to na číslo 5. Od 7. prosince 1907 byla prodloužena do stanic Valdštýnská (T) - Letenská (Z) - KLÁROV, kde nahradila linku J.
  • J: MALÁ STRANA, Pod Bruskou - Strakova akademie - Lanová dráha - Jatky - Na Zátorách - HOLEŠOVICE, Centrála, od 2. července 1900. (zelené vozy, reflektory i směrové tabulky) 3. listopadu 1900 byla linka zkrácena do stanice Na Zátorách. 24. června 1901 linka prodloužena jednosměrnými tratěmi na Malostranské náměstí, do trasy: MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ - Valdštýnská (T) - Letenská (Z) - Pod Bruskou - Strakova akademie - Lanová dráha - Jatky - HOLEŠOVICE, Na Zátorách. Od 19. června 1905 byla linka prodloužena ze Zátor do stanic Centrála - VÝSTAVA. Od 7. prosince 1907 byla zkrácena do stanice Klárov, v úseku na Malostranské náměstí ji nahradila linka 5 (dříve K). 10. dubna 1908 linka J získala číslo 7.
  • T: TĚŠNOV, Severozápadní nádraží - Na poříčí - Havlíčkova ulice - Dlažební ulice - Václavské náměstí - Myslíkova ulice - Palackého most - Smíchov, Plzeňská třída - Smíchov, Západní nádraží - SMÍCHOV, Slavojova ulice. Od 18. prosince 1900. (Červené vozy, žlutý reflektor a směrové tabulky) 10. října 1901 byla linka prodloužena z Těšnova do Královské obory, tedy do trasy KRÁLOVSKÁ OBORA - Výstava - HOLEŠOVICE, Bělského třída - Severozápadní nádraží - Na poříčí - Havlíčkova ulice - Dlažební ulice - Václavské náměstí - Myslíkova ulice - Palackého most - Smíchov, Plzeňská třída - Smíchov, Západní nádraží - SMÍCHOV, Slavojova ulice. V úseku Bělského třída - Královská obora jezdila jen o nedělích a svátcích podle potřeby. Zároveň se změnilo označení (nově zelené vozy, reflektor a směrové tabulky i nadále žluté) Od 15. dubna 1906 na Smíchově prodloužena do stanice SMÍCHOV, Červená zahrada. V roce 1908 získala číslo 6.
  • S: NOVÉ MĚSTO, Bolzanova - Nádraží Františka Josefa I. - Německé divadlo - Museum - Václavské náměstí - Na Můstku - Spálená - Národní divadlo - Újezd - SMÍCHOV, Plzeňská třída. Od 17. června 1901, červené vozy, zelený reflektor a směrové tabulky. 12. srpna 1901 byla prodloužena do stanice KOŠÍŘE, Klamovka, kde nahradila původní linku Hlaváčkovy dráhy. Od 28. října 1901 prodloužena na Olšany, tedy do trasy OLŠANY, Nákvasova ulice - Žižkov, Vítkova ulice - Žižkov, U Bulhara - Bolzanova - Nádraží Františka Josefa I. - Německé divadlo - Museum - Václavské náměstí - Na Můstku - Spálená - Národní divadlo - Újezd - Smíchov, Plzeňská třída - KOŠÍŘE, Klamovka. Od 2. října 1903 byla od Anděla odkloněna k Západnímu nádraží a v trase Hlaváčkovy dráhy byla opět zavedena samostatná linka, a to M. 11. dubna 1908 získala linka S číslo 9.
  • KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Jungmannova třída - Olšanské hřbitovy /Olšany/ - Sladkovského náměstí - U Bulhara - Dlažební ulice - Prašná brána - Staroměstské náměstí - KŘIŽOVNICKÉ NÁMĚSTÍ. Od 26. srpna 1901 v žižkovském úseku nahradila linku Ok. Červené vozy, bílý reflektor, černé směrové tabulky. Od 28. října 1901 byla linka prodloužena k Národnímu divadlu. 22. května 1902 byla linka zrušena, nahrazena linkou Sp.
  • M: SMÍCHOV, Plzeňská třída - KOŠÍŘE, Klamovka. Zavedena 2. října 1903 náhradou za odkloněnou linku S. (Červené vozy, zelený reflektor, hnědé směrové tabulky.) 14. února 1904 byla prodloužena do stanice KOŠÍŘE, Remisa. Přibližně od dubna 1905 byl zelený reflektor nahrazen bílým. V roce 1908 získala číslo 12.
  • NÁRODNÍ DIVADLO - Spálená - Na Můstku - Prašná brána - Josefské náměstí - Lanová dráha - Belcrediho třída - Rudolfova třída - Výstava - KRÁLOVSKÁ OBORA. Zavedena 10. dubna 1904 jako posilová linka v letním období odpoledne, bez specifického označení, od 18. července 1904 provoz omezen na neděle a svátky, 29. srpna 1904 linka zrušena.
  • M: MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ - KŘIŽOVNICKÉ NÁMĚSTÍ, o tento úsek zkrácena linka Sp. Od 21. února 1907. Označena tabulkami s názvy. 1. května 1908 byla linka zrušena a nahrazena prodloužením první pražské autobusové linky.
  • F: BUBENEČ, Čechova třída - Belcrediho třída - Lanová dráha - JOSEFSKÉ NÁMĚSTÍ. Od 9. června 1907. Červené vozy, reflektory i směrové tabulky. od 17. října 1907 prodloužena do trasy BUBENEČ, Čechova třída - Belcrediho třída - Lanová dráha - Josefské náměstí - Prašná brána - Na Můstku - Václavské náměstí - Museum - Královské Vinohrady, U Flory - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Olšanské hřbitovy - KRÁLOVSKÉ VINOHRADY, Vinohradské hřbitovy. 6. května 1908 získala číslo 11. 1. srpna 1908 byla prodloužena do stanice Strašnice.

Vedení tramvajových linek v roce 1901 je popsáno např. v [4].

Přehled pode barvy vozů:

  • zelené: V, Ok do května 1902, Sp/Ž, K, J, T od října 1902
  • červené: Hlaváčkova dráha, Ok od května 1902, Vyš, Ob, T do října 1902, S, linka Kr. Vinohrady – Křižovnické nám. (1901–1902), M, F

Přehled podle barvy reflektoru:

  • bílý: Ok (od dubna 1905 s červeným pruhem), Ob (od ledna 1905), linka Kr. Vinohrady – Křižovnické nám. (1901–1902), M (košířská, od dubna 1905)
  • červený: Sp/Ž, Ob (do ledna 1905), F
  • modrý: Vyš, K
  • zelený: J, S, M (košířská, do dubna 1905)
  • žlutý: T

Přehled podle barvy směrových tabulek:

  • hnědé: Ok, M
  • zelené: Sp/Ž, J, S
  • červené: V, Hlaváčkova dráha, Vyš, Ob, F
  • modré: K
  • žluté: T
  • černé: linka Kr. Vinohrady – Křižovnické nám. (1901–1902)

Číslování linek[editovat | editovat zdroj]

Nesvětelný zastávkový sloupek používaný v 50. a 60. letech 20. století, s vyznačením linek

Původní značení linek byla postupně nahrazena jednotným číslováním linek až po dokončení monopolizace a elektrizace pražské tramvajové dopravy.

Jako první začala být číslem označována dosavadní linka K, která od 24. října 1907 získala číslo 5.[5] Prvních asi 10 linek bylo očíslováno jen přibližně podle pořadí, v jakém původně byly zavedeny. Linka Sp/Ž získala číslo 2, linka T číslo 6, od 11. března 1908 linka Ob dostala číslo 3, od 28. března 1908 linka Ok dostala číslo 1, 10. dubna 1908 linka J získala číslo 7, 11. dubna 1908 linka S číslo 9, 19. dubna 1908 linka Vyš číslo 4, 6. května 1908 získala linka F číslo 11. Linka 8 byla 7. června 1908 zavedena jako nová v trase JOSEFOV, Dvořákovo nábřeží - Čechův most - Lanová dráha - Belcrediho třída - Rudolfova třída - VÝSTAVA, od 28. června pak prodloužena z Dvořákova nábřeží na Staroměstské náměstí. Číslo 10 dostala lanovka na Letnou), nejvyšší čísla 12 až 14 dostaly linky na převzaté Hlaváčkově (12) a Křižíkově dráze (zpočátku jen interně 13 a 14). První autobusové linky pak koncem 20. let byly označovány písmeny. Od té doby procházely tramvajové linky kontinuálním vývojem sice bez zásadního přečíslování, ale původním trasám jsou již dnešní linky většinou nepodobné (téměř kontinuálně se dochovala část původní trasy jen u linek 9 přes Žižkov a 11 přes Vinohrady).

Denní linky tramvají jsou označeny čísly začínajícími od jedné, noční linky od čísla 91, historická linka číslem 41. Zvláštní linky zřizované při výlukách nesou obvykle čísla od 31 výše (v minulosti od 41 výše).

Běžné denní linky[editovat | editovat zdroj]

Mnohé tramvajové linky si dochovaly po dlouhou dobu stejnou nebo podobnou trasu a staly se tak pro některá místa charakteristickými. Hlavní změny přineslo rušení tramvajových tratí v centru města, výstavba nových tratí a zavádění nových druhů dopravy; (autobusy a metro) změnily význam tramvají, autobusy systém tramvajové dopravy doplnily a metro zčásti nebo zcela nahradilo tramvaje v nejfrekventovanějších směrech.

V přehledech jsou uvedeny pravidelné trasy linek. V některých letech jsou uvedeny dobové názvy zastávek (někdy jsou pro orientaci doplněny současným názvem (kurzívou v závorce)). V některých letech jsou uvedeny pouze vybrané zastávky, v jiných všechny zastávky na lince.

Linka 1[editovat | editovat zdroj]

Vůz Tatra KT8D5.RN2P ve smyčce Petřiny v lednu 2010

Linka 1 vznikla 28. března 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Ok a která se postupně vyvinula změnami původní okružní linky Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, tedy úplně první linky provozované pražskými Elektrickými podniky.[6]

  • od 1908 zastávky Prašná brána - (Panská) - Václavské náměstí (dnes Můstek) - Jindřišská (střed Václavského náměstí)- Mariánská - Zemské muzeum - Palackého třída - Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) - Orfeum - Máchova - Husova - Vršovice, Na kovárně (cca Čechovo náměstí)[7]
  • od 1910 zastávky Na Kovárně (Vršovické náměstí) - Komenského náměstí - Ruská třída - Husova třída - Máchova ulice - Orfeum - Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) - Havlíčkova třída - Museum - Bradovská ulice - Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavní nádraží) - Bolzanova ulice - Státní nádraží (Masarykovo nádraží) - Dlážděná ulice - Prašná brána - Panská ulice - Václavské náměstí - Perlová ulice - Spálená ulice - Ulice Karolíny Světlé - Národní divadlo - Žofín - Riegrovo nábřeží - Podskalská třída - Odjezd parníků - Palackého náměstí - Trojická ulice - Plavecká ulice - Viadukt (Výtoň) - U Tunelu - Libušinka - Podolí-Dvorce[8][9][10]
  • od června 1913 prodloužena z Vršovic, Na Kovárně do Vršovic, Třídy krále Jiřího[11]
  • od 1914 trasa Pohořelec - Kanovnická - Loretánská - Královský Hrad - Chotkovy sady - Klárov - Čechův most - Staroměstské náměstí - Prašná brána - Dlážděná - Bolzanova - Nádraží císaře Františka Josefa I. - Museum - Palackého třída - Tylovo náměstí - Purkyňovo náměstí - Vršovice, Na kovárně - Vršovice, Třída krále Jiřího (Bohemians, dř. Oblouková)[9][10][12]
  • od 1917 zkrácena - ... - Tylovo náměstí - Purkyňovo náměstí - Vršovice, Na kovárně [13]
  • 1924 trasa U Markéty - Loretánská ulice - Lumbeho zahrada (Brusnice) - Královský hrad - Klárov - Čechův most - Staroměstské náměstí - Prašná brána - Masarykovo nádraží - Wilsonovo nádraží - Vinohradské náměstí (Náměstí Míru) - Čechovo náměstí[14]
  • od srpna 1929 prodloužena z U Markéty na Vypich[11]
  • 1938 zastávky Vypich - Dlabačov - Loretánská ulice - Nový svět - Mariánské hradby - Královský hrad - Klárov - Čechův most - Staroměstské náměstí - Prašná brána - Masarykovo nádraží - Wilsonovo nádraží - Museum - Náměstí Petra Osvoboditele - Vinohradské náměstí - Čechovo náměstí[15]
  • od května 1938 změna trasy ... - Dlabačov - Pohořelec - Lumbeho zahrada - Královský hrad - ...[11]
  • 1940 trasa Vypich / Vypich - Brandstätte / Pohořelec - Burg / Královský hrad - Chotek Anlagen / Chotkovy sady - Klarplatz / Klárov - Mendelbrücke / Mendelův most (Čechův most) - Altstädterring / Staroměstské náměstí - Pulverturm / Prašná brána - Hibernerbahnhof / Hybernské nádraží (Masarykovo nádraží) - Hauptbahnhof / Hlavní nádraží - Museum / Muzeum - König Peter Paltz / Náměstí Petra Osvoboditele - Reichplatz / Říšské náměstí (Náměstí Míru) - Bismarkstrasse / Bismarkova třída (Francouzská)- Tschechplatz / Náměstí Svatopluka Čecha [16]
  • 1947 zastávky Vypich - U Markéty - Tomkova - Drinopol - Na Marjánce - Na Královce - Malovanka - Pohořelec - Lumbeho zahrada (Brusnice) - Královský hrad - Chotkovy sady - Klárov - Smetanovo náměstí (Staroměstská) - Novotného lávka - Národní divadlo - Perštýn - Václavské náměstí - Prašná brána - Masarykovo nádraží - U Bulhara - Wilsonovo nádraží - Divadlo 5. května - Museum - Náměstí Petra Osvoboditele(I.P.Pavlova) - Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) - Vinohradslé náměstí (Náměstí Míru) - Čechovo náměstí - Třída krále Jiřího (Koh-i-noor)[17]
  • od května 1948 změna trasy ... - Klárov - Čechův most - Staroměstské náměstí - Prašná brána - ...[11]
  • od září 1952 změna trasy ... - Klárov - Náměstí Krasnoarmějců - Právnická fakulta - ...[11]
  • od 1956 prodloužena na Kubánské náměstí'[10]
  • 1957 trasa Bílá Hora - Vypich - Královka - Malovanka - Chotkovy sady - Klárov - Náměstí Krasnoarmějců (Staroměstská) - Právnická fakulta - Staroměstské náměstí - Prašná brána - Nádraží Střed - Bulhar - Hlavní nádraží - Museum - Náměstí I.P.Pavlova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Vršovické náměstí - Koh-i-noor - Východní náměstí (Kubánské náměstí) [18]
  • 1959 trasa Bílá Hora - Pohořelec - Klárov - Čechův most - Staroměstské náměstí - Prašná brána - U Bulhara - Hlavní nádraží - Muzeum - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Čechovo náměstí[19]
  • od 1960 v souvislosti se zrušením trati přes Staroměstské náměstí odkloněna přes Vozovnu Střešovice, Strossmayerovo náměstí a zastávku Dlouhá třída[10]
  • od 1961 na Petřiny místo na Bílou Horu[10]
  • 1961 zastávky Petřiny - Sídliště Petřiny - Větrník - Vojenská nemocnice - Baterie - Ořechovka - Sibeliova - Vozovna Střešovice - Prašný most - Špejchar - Sparta - Letenské náměstí - Kamenická - Václava Kopeckého (Strossmayerovo náměstí) - Nábřeží Kapitána Jaroše - Dlouhá - Náměstí Republiky - Prašná brána - Nádraží Střed - Bulhar - Hlavní nádraží (před Fantovou budovou) - Museum - I.P.Pavlova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Makarenkova - Krymská - Ruská - Vršovická radnice - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Stadion doktora Vacka - Náměstí Kubánské revoluce[20]
  • od září 1967 vedena mezi Museem a Tylovým náměstím přes Škrétovu[11]
  • od listopadu 1967 změna trasy ... - Kopeckého náměstí (Strossmayerovo náměstí) - Nádraží Těšnov - Nádraží Střed - Hlavní nádraží - ...[11]
  • od prosince 1972 zkrácena na Čechovo náměstí[10], v oblasti Hlavního nádraží vedena novou trasou ulicí Opletalova, nikoliv již Vítězného února kolem Fantovy budovy [21]
  • 1974 zastávky Petřiny - Obchodní dům Petřiny - Větrník - Vojenská nemocnice - Baterie - Ořechovka - Sibeliova - Vozovna Střešovice - Prašný most - Špejchar - Sparta-Letenské náměstí - Kamenická - Strossmayerovo náměstí - Dopravní podniky - Štvanice - Sokolovská Florenc - Nádraží Střed - Náměstí M.Gorkého (Senovážné nám.) - Bolzanova - Hlavní nádraží (v Opletalově ulici) - Muzeum - Škrétova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Makarenkova - Krymská - Ruská - Vršovická radnice - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Minská[22]
  • od 13. srpna 1978 v nové trase, zastávky Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) - Elektrárna Holešovice - Plynární - Osadní - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky - Nábřeží Kapitána Jaroše - Čechův most - Malostranská - Malostranské náměstí - Hellichova - Újezd - Národní divadlo - Perštýn-Máj - Můstek - Václavské náměstí - Muzeum - Škrétova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Makarenkova - Krymská - Ruská - Vršovická radnice - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Stadion doktora Vacka - Náměstí Kubánské revoluce[23][24]
  • od 29. srpna 1978 linka zrušena[10]
  • od února 1979 nová trasa Čechovo náměstí – Otakarova – Spořilov[10]
  • od září 1980 zrušena[25][26]
  • od 1985 nová trasa (přejmenovaná linka 31) Petřiny - Vojenská nemocnice - Vozovna Střešovice - Prašný most - Hradčanská - Letenské náměstí - Strossmayerovo náměstí - Vltavská - Pražská tržnice - Dělnická - Palmovka - Balabenka - Harfa - Hloubětín - Černý Most (Lehovec)[10]
  • od 1986 zkrácena Petřiny - ... - Dělnická - Pod Palmovkou (provizorní smyčka)[10]
  • od 1990 trasa Petřiny - Vojenská nemocnice - Vozovna Střešovice - Prašný most - Hradčanská - Letenské náměstí - Strossmayerovo náměstí - Vltavská - Pražská tržnice - Dělnická - Palmovka - Ohrada - Vápenka Hrdlořezy, Spojovací[10]
  • 1998 trasa dtto[27]
  • 1999 trasa dtto[28]
  • 2003 trasa dtto [29]
  • 2009 zastávky Petřiny - Obchodní dům Petřiny - Větrník - Vojenská nemocnice - Baterie - Ořechovka - Sibeliova - Vozovna Střešovice - Prašný most (během dlouhodobé výluky Pražský hrad) - Hradčanská (během dlouhodobé výluky Královský letohrádek) - Sparta - Letenské náměstí - Kamenická - Strossmayerovo náměstí - Vltavská - Pražská tržnice - Tusarova / Dělnická - Maniny - Libeňský most - Palmovka - Krejcárek - Ohrada - Vápenka - Strážní - Chmelnice - Kněžská luka - Spojovací[30][31]
  • 2010 trasa dtto [32] ; od 1.10. je zastávka Prašný most dlouhodobě zrušena kvůli výstavbě severozápadní části městského okruhu
  • od září 2012 trasa dtto [33]


V letech 1945–1974 byl na lince i noční provoz v trase Bílá Hora – Vršovice, v některých obdobích až do Zahradního Města; noční linka se lišila vedením v centru města, v některých obdobích jezdila [10]

Linka 2[editovat | editovat zdroj]

Linka číslo 2 nedaleko své konečné ve smyčce Červený Vrch
Světelný zastávkový sloupek používaný od 30. do 70. let 20. století

Linka 2 vznikla v roce 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Sp (podle Spálené ulice) nebo Ž (podle Žižkova).[6]

  • od 1908 zastávky (provoz polookružní, neuzavřený okruh) Křižovnické náměstí - Nábřeží - Národní divadlo - Šlikův palác - Myslíkova - Česká technika - Štěpánská - Komenského náměstí - Tylovo náměstí - Purkyňovo náměstí, Národní dům - Budečská - Vodárna - Měšťanský pivovar Vinohrady - Tržnice Vinohrady - Jungmanova, Olšany - U Bezovky - Vítkova - Proutkova - Trocnovská - U Bulhara - Nádraží státní dráhy - U Modré hvězdy - Celetná - Staroměstské náměstí - Mariánské náměstí - Křížovnické náměstí[7]
  • 1910 zastávky (není zřejmé, zda okruh začínal na Křižovnickém náměsté nebo u Národního divadla) Křižovnické náměstí - Betlémská ulice - Národní divadlo – Ulice Karolíny Světlé - Spálená ulice - Myslíkova ulice - Česká technika - U svatého Ignáce - Štěpánská ulice - Komenského náměstí (později Náměstí Petra Osvoboditele, dnes I.P.Pavlova) - Tylovo náměstí - Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) - Národní dům - Budečská ulice - Chodská ulice - Vodárna - Měšťanský pivovar - Tržnice - U Flory - Nákvasova ulice - Vratislavova ulice - Lipanská ulice - Slavkovského ulice - Krásova ulice - Husinecká ulice (*) - Plynárna - Sadová silnice - Státní nádraží - Hlaváčkova ulice - Prašná brána - Celetná ulice - Týn - Straroměstské náměstí - Malé náměstí - Mariánské náměstí - Křižovnická ulice - Křižovnické náměstí[8]
  • od roku 1912 neuzavřený okruh začínal u Národního divadla, později u Rudolfina, na opačném konci zkrácena k Prašné bráně[10]
  • od července 1914 zkrácena do trasy Rudolfinum - ... - U Flory[11]
  • od září 1914 změna trasy Klárov - Kaprova ul. - ... - U Flory
  • od 1915 prodloužena na dnešní křižovatku Špejchar[10]
  • od 1919 do 1920 opět zkrácena na Klárov[10]
  • od dubna 1920 prodloužena z Flory na Olšanské hřbitovy[11]
  • Od 1924 polookružní trasa z Bubenče přes Floru zpět.[10]
  • 1924 trasa (okružní) Flora - Bulhar - Josefské náměstí - Strossmayerovo náměstí - Špejchar - Klárov - Rudolfinum (Staroměstská) - Národní divadlo - Spálená - Karlovo náměstí - Náměstí Míru - Flora[14]
  • od srpna 1928 změna trasy ... - Klárov - Vítězná třída (Újezd) - Národní divadlo - ...[11]
  • 1929 zastávky (okružní) Bubeneč (Špejchar) - Chotkovy sady - Chotkova silnice - Klárov - Malostranské náměstí - Tyršův dům - Vítězná třída (Újezd) - Most - Národní divadlo - Na Perštýně - Myslíkova ulice - Česká technika (Karlovo náměstí) - Štěpánská ulice - Náměstí Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova) - Mírové náměstí (Náměstí Míru) - Budečská - Vodárna - Perunova - Libická - U Flory - Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí) - Libušina - Sladkovského náměstí - Krásova ulice - Plynárna (Husinecká) - Hovorova? ulice (Bulhar) - Masarykovo nádraží - Prašná brána - Náměstí Republiky - Dlouhá třída - Štefánikův most (U Letenského tunelu) - Strossmayerovo něstí - Kamenická ulice - Čechova třída - U Sparty - Bubeneč (Špejchar)[34]
  • 1938 trasa (okružní) Vinohradské náměstí - Náměstí Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova) - Karlovo náměstí - Spálená ulice - Národní divadlo - Most Legií - Malostranské náměstí - Klárov - Chotkovy sady - Letenské náměstí - Štefánikův most - Revoluční náměstí (Náměstí Republiky?) - Masarykovo nádraží - Pensijní ústav - Olšanské náměstí - U Flory - Korunní třída - Vinohradské náměstí[15]
  • 1940 trasa (ringlinie / okružní) Flora / Flora - Kronenstrasse / Korunní třída - Reichplatz / Říšské náměstí (Náměstí Míru) - König Peter Platz / Náměstí Petr Osvoboditele - Karlsplatz / Karlovo náměstí - Brenntegasse / Spálená ulice - Nationaltheater / Národní divadlo - Aujest / Újezd - Kleinseitnerring / Malostranské náměstí - Klarplatz / Klárov - Bubentsch / Bubeneč (Špejchar) - Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí - Janatschekbrücke / Janáčkův most (Štefánikův most) - Pulverturm / Prašná brána - Hibernerbahnhof / Hybernské nádrěstí (Masarykovo nádraží) - Pensionsanstalt / Pensijní ústav (Seifertova) - Flora / Flora [16]
  • od listopadu 1940 změna trasy ... - Hybernské náměstí (nám. Republiky) – Poříčí – Elektrické podniky - Strossmayerovo náměstí - ...[11]
  • od září 1941 změna trasy ... - Špejchar - Vozovna Střešovice – Malovanka – Pohořelec - Lumbeho zahrada - Chotkovy sady - ...[11]
  • od září 1942 změna trasy ... - Špejchar - Chotkovy sady - Klárov - ... - Hybernské nám. – Dlouhá - Strossmayerovo nám. - ...[11]
  • 1947 zastávky (okružní) Flora - Boleslavská - Perunova - Vinohradská vodárna - Budečská - Vinohradské náměstí - Karlovo náměstí - Národní divadlo - Malostranské náměstí - Špejchar - Strossmayerovo náměstí - Náměstí Republiky - Prašná brána - Masarykovo nádraží - Olšanské náměstí - Flora[17]
  • 1957 trasa Flora - Orionka - Náměstí Míru - Tylovo náměstí - Náměstí I.P.Pavlova - Karlovo náměstí - U Myslíků - Perštýn - Národní divadlo - Újezd - Klárov - Špejchar - Strossmayerovo náměstí - Náměstí Republiky - Nádraží Střed - Bulhar - Olšanské náměstí - Flora[18]
  • od března 1961 nová trasa: Bílá Hora – Klárov – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Olšanské hřbitovy[10]
  • od srpna 1961 Vypich - Královský hrad - Klárov - Náměstí Rudoarmějců (Palachovo náměstí) - Jiráskovo náměstí - Karlovo náměstí - I.P.Pavlova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Flora - Olšanské hřbitovy[20]
  • od dubna 1965 prodloužena z Vypichu na Bílou Horu[11]
  • od 1966 linka zrušena[10]
  • od 1971 linka obnovena v trase Královka – Vápenka (po původní trase, avšak zkrácena na břevnovském konci a prodloužena na žižkovském)[10]
  • 1972 trasa Vypich - Pražský hrad - Klárov - Náměstí Rudoarmějců (Palachovo náměstí, Staroměstská) - Jiráskovo náměstí - Karlovo náměstí - I.P.Pavlova - Tylovo náměstí - Náměstí Míru - Flora - Olšanské hřbitovy - Vápenka[21]
  • od února 1972 změna trasy ... - Malovanka - Vozovna Střešovice - Špejchar - Klárov - ...[11]
  • 1974 trasa Vypich - Malovanka - Vozovna Střešovice - Špejchar - Klárov - Náměstí Krasnoarmějců - Národní divadlo - Perštýn - Karlovo náměstí - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Flora - Židovské hřbitovy (Želivského) - Ohrada - Vápenka - Spojovací[22]
  • od 1975 prodloužena z Vápenky na Spojovací[10]
  • od 13. srpna 1978 v nové trase Podbaba – Divoká Šárka[10]
  • od 1978 zastávky Divoká Šárka - Vozovna Vokovice - Cihelna - Nádraží Veleslavín - Vokovice - Červený Vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Leninova (Dejvická) - Lotyšská - hotel International (Podbaba)[23]
  • Od roku 1979 v trase Petřiny – Divoká Šárka[10]
  • od 1980 zastávky Divoká Šárka - Vozovna Vokovice - Cihelna - Nádraží Veleslavín - Vokovice - Červený Vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Leninova - Václavkova - Prašný most - Vozovna Střešovice - Sibeliova - Ořechovka - Baterie - Vojenská nemocnice - Větrník - Obchodní dům Petřiny - Petřiny[26]
  • od 1985 trasa Vokovice - Leninova - Prašný most - Vozovna Střešovice - Petřiny
  • od roku 1986 zkrácena na Červený Vrch (zdroj omylem uvádí Vypich[10]), od roku 1987 jezdí jen ve špičkách pracovních dnů, od roku 1991 v pracovní dny od 6 do 20 hodin[10]
  • 1992 prodloužena na Divokou Šárku
  • 1993 opět zkrácena na Červený Vrch
  • 2009 trasa Červený Vrch - Sídliště Červený Vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Dejvická - Vítězné náměstí - Prašný most - Vozovna Střešovice - Sibeliova - Ořechovka - Baterie - Vojenská nemocnice - Větrník - Obchodní dům Petřiny - Petřiny[30]
  • od června 2013 zastávky Divoká Šárka - Vozovna Vokovice - Nad Džbánem - Nádraží Veleslavín - Červený Vrch - Sídliště Červený Vrch - Horoměřická - Bořislavka - Thákurova - Hadovka - Dejvická - Vítězné náměstí - Prašný most - Vozovna Střešovice - Sibeliova - Ořechovka - Baterie - Vojenská nemocnice - Větrník - Obchodní dům Petřiny - Petřiny, v provozu pouze v pracovní dny do 20 hodin [35]
  • od dubna 2015 je linka zrušena
  • od srpna 2016 nová trasa Sídliště Petřiny – Petřiny (A) – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Staroměstská (A) – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo nám. (B) – Moráň (T) – Palackého nám. (B) – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta – Nádraží Braník (S) [36][37]


V letech 1961–1966 jezdila linka i v noci, a to v trase Bílá Hora – Rudolfinum – Flora – Nádraží Hostivař.[10] V letech 1978–1980 jezdila noční linka 2 v trase Divoká Šárka – Nádraží Braník.[10]

Linka 3[editovat | editovat zdroj]

Tramvaj Tatra T3M na lince 3 u Václavského náměstí v roce 2008
Zadní orientace linky 3 ve smyčce Starý Hloubětín v pozadí s NAD X-3 při výluce trati na Lehovec v dubnu 2010

Linka 3 vznikla 11. března 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Ob (podle Královské obory).[6]

  • od 1908 zastávky Královská obora - II. restaurace - Výstaviště (současná konečná) - Rudolfova - Belcrediho (Strossmayerovo náměstí) - Jateční ulice - Lanová dráha (U Letenského tunelu) - Dlouhá třída - Josefské náměstí (Náměstí Republiky) - Prašná brána - Panská - Václavské náměstí, U Špinků (Můstek) - Jindřišská (střed Václavského náměstí) - Marianská ulice - Zemské museum (Muzeum) - Táborská - (trasa Mezibranská - Anglická - Bělehradská v dnešních názvech) - Havlíčkova (Bělehradská) - Tylovo náměstí - Vávrova - Erbenova - Nuselské schody[7]
  • 1910 zastávky Královská obora - II. restaurace - Výstava - Rudolfova třída (Veletržní) - Heřmanova ulice - Belcrediho třída (Strossmayerovo náměstí) - Vltavská ulice - Lanová dráha (U Letenského tunelu) - Eliščina třída - Dlouhá třída - Josefské náměstí (Náměstí Republiky) - Prašná brána - Panská ulice - Na Můstku - Jindřišská ulice (střed Václavského náměstí) - Mariánská ulice - Museum - Sokolská ulice - Táborská ulice - Palackého třída - Tylovo náměstí - Vávrova ulice - Erbenova ulice - Wenzigova ulice - Pod Karlovem - Vinohradské nádraží [8]
  • prodloužena od Vinohradského nádraží do Nuslí[10]
  • 1914 trasa beze změny[12]
  • od roku 1917 místo do Královské obory jede od Výstaviště k Elektrárně Holešovice (v letní sezóně však byla příležitostně odkláněna do Obory)[10]
  • Postupně prodloužena do Michle a Spořilova (1929)[10]
  • 1924 trasa Michle - Vinohradské nádraží (Nuselské schody) - Tylovo námšstí - Museum - Václavské náměstí - Prašná Brána - Revoluční třída (Dlouhá) - Bělského třída (Dukelských hrdinů) - Elektrárna[14]
  • 1929 trasa Spořilov - Tylovo náměstí - Muzeum - Můstek - Náměstí Republiky - Strossmayerovo náměstí - Centrála (Elektrárna)[34]
  • od 1933 odkloněna z Náměstí Bratří Synků k vozovně Pankrác[10]
  • od 1936 prodloužena od Elektrárny do Kobylis[10]
  • 1938 trasa Libeň, Nemocnice Bulovka (Pod Bulovkou, U Vltavy na nábřeží) - Trojský most (později Pelc-Tyrolka) - U Královské obory - Bělského (Veletržní) - Štefánikův most - Prašná brána - Na Příkopě - Václavské náměstí - Náměstí Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova) - Bělehradská třída - Riegrovo náměstí - Palackého třída - Pankrác, Vozovna[15]
  • od 1939 prodloužena ke kobyliské vozovně[10]
  • 1940 trasa Wagenhall / Vozovna Kobylisy - Erziehnungsanstalt / Vychovatelna - Trojabrücke / Trojský most - Ausstellung / Výstaviště - Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí - Janatschekbrücke / Janáčkův most - Pulverturm / Prašná brána - Graben / Příkopy - Wenzelsplatz / Václavské náměstí - Tylplatz / Tylovo náměstí - Bahnhof Weiberge / Vinohradské nádraží (Nuselské schody) - Wienerstraße / Vídeňská třída - Pankratz / Pankrác, Za Vozovnou [16]
  • 1947 trasa Vozovna Kobylisy - Veltěžská - Střelnice - Čimická - Okrouhlická - Vychovatelna - Rokoska - Kuchyňka - Pelc-Tyrolka - Trojský most - Výstava - Strossmayerovo náměstí - Náměstí Republiky - Můstek - Muzeum - Pod Karlovem - Pankrác, Náměstí Hrdinů - Na Veselí[17]
  • od 1952 prodloužena na Budějovické náměstí[10]
  • 1957 trasa Vozovna Kobylisy - Vychovatelna - Pelc Tyrolka - Plynární - PKOJF (Výstaviště) - Veletržní palác - Strossmayerovo náměstí - Plánovací úřad (Nábřeží Kapitána Jaroše) - Náměstí Republiky - Prašná brána - Můstek - Václavské náměstí - Muzeum - Tylovo náměstí - Otakarova - Vladimírova - Budějovická [18]
  • 1959 trasa (dtto jako 1957) [19]
  • od 1960 prodloužena na Kačerov[10]
  • 1961 trasa Vozovna Kobylisy - Vychovatelna - Pelc-Tyrolka - PKOJF (Park Kultury a oddechu Julia Fučíka) (Výstaviště) - Strossmayerovo náměstí - Náměstí Republiky - Můstek - Muzeum - Tylovo náměstí - Pod Karlovem - Pankrác, Náměstí Hrdinů - Kačerov[20]
  • od 1970 zkrácena na Budějovické náměstí[10]
  • od 1972 zkrácena na Výstaviště[10]
  • 1972 trasa PKOJF (Park kultury a oddechu Julia Fučíka) (Výstaviště) - Strossmayerovo náměstí - Náměstí Republiky - Můstek - Muzeum - Tylovo náměstí - Pod Karlovem - Pankrác, Náměstí Hrdinů - Budějovické náměstí[21]
  • od 1973 prodloužena na Pelc-Tyrolku[10]
  • od května 1974 nová trasa Florenc - Náměstí Lidových milicí, na Florenci se otáčela objezdem kolem Bílé labutě a ulicí Na Florenci.[10]
  • 1974 trasa Sokolovská (Florenc) - Palmovka - Balabenka - Náměstí Lidových milicí[22]
  • v 70. letech se ukončení v Hloubětíně měnilo, linka končila i ve Starém Hloubětíně nebo na Harfě[10]
  • od listopadu 1977 – linka zrušena[10]
  • od srpna 1978 linka zřízena v trase Nový Hloubětín - Národní divadlo - Nádraží Braník[10]
  • od 1978 zastávky Nový Hloubětín - Školka - ČKD Trakce - Vysočany - Náměstí Lidových milicí (náměstí OSN) - Vysočanská radnice - Nádraží Vysočany - Kulturní dům Vysočany - Balabenka - Palmovka - Sídliště Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská - Bílá labuť - Náměstí Republiky - Můstek - Perštýn-Máj - Národní divadlo - Jiráskovo náměstí - Palackého náměstí - Výtoň - Podolí - Kublov - Dvorce - Přístaviště - Modřanská - Nádraží Braník[24]
  • 1980 dtto[26]
  • od 1980 odkloněna přes Palmovku a Holešovice[10]
  • od 1985 trasa Nový Hloubětín - Náměstí Lidových milicí (náměstí OSN) - Balabenka - Palmovka - Sokolovská - Nádraží střed - Jindřišská - Karlovo náměstí - Moráň - Palckého náměstí - Výtoň - Nádraží Braník
  • od 1985 prodloužena na Černý Most (Lehovec)[10]
  • od 1987 jezdila přes Karlín Sokolovskou ulicí[10]
  • od 1990 opět přes Holešovice[10]
  • od 1991 zkrácena do (Starého) Hloubětína, v roce 1992 opět prodloužena na Černý Most (Lehovec)[10]
  • od 1995 prodloužena po nové trati na Sídliště Modřany[10]
  • 1995 trasa Lehovec - Hloubětín - Harfa (Nádraží Libeň) - Balabenka - Palmovka - Dělnická - Vltavská - Těšnov - Masarykovo nádraží - Jindřišská - Václavské náměstí - Vodičkova - Karlovo náměstí - Moráň - Palackého náměstí - Výtoň - Nádraží Braník - Nádraží Modřany - Sídliště Modřany[38]
  • 2009 zastávky Lehovec - Sídliště Hloubětín - Hloubětín - Kbelská - Nademlejnská - U Elektry - Podkovářská - Nádraží Libeň - Sazka arena - Ocelářská - Balabenka - Palmovka - Libeňský most - Maniny - Dělnická / Tusarova - Pražská tržnice - Vltavská - Těšnov - Bílá labuť - Masarykovo nádraží - Jindřišská - Václavské náměstí - Vodičkova - Lazarská - Karlovo náměstí - Moráň - Palackého náměstí - Výtoň - Podolská vodárna - Kublov - Dvorce - Přístaviště - Pobřežní cesta - Nádraží Braník - Černý kůň - Belárie - Modřanská škola - Nádraží Modřany - Čechova čtvrť - Poliklinika Modřany - U Libušského potoka - Modřanská rokle - Sídliště Modřany / Levského[30] Od 1. září 2010 byl zrušen jeden ze dvou párů zastávek Vltavská, v ose mostu.[39][40]
  • od září 2012 trasa Kobylisy - Bulovka - Palmovka - Invalidovna - Florenc - Masarykovo nádraží - Václavské náměstí - Moráň - Palackého náměstí - Výtoň - Nádraží Braník - Nádraží Modřany - Levského, nově páteřní linka s polovičními intervaly, v úseku Nádraží Braník - Levského v provozu pouze každý druhý spoj, spoje v trase Kobylisy - Nádraží Braník obsluhovány sólo vozy,[33]
  • od června 2013 na všechny spoje nasazeny dvouvozové soupravy kromě víkendů, v úseku Nádraží Braník - Levského v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů každý druhý spoj [35]
  • od 09/2016 všechny spoje jako dvouvozové, v trase Kobylisy- Nádraží Braník, úsek Nádraží Braník - Levského jen ve špičkách pracovní dne.

V letech 1980–1985 jezdila linka i v nočním provozu v trase téměř shodné s denní linkou.[10]

Linka 4[editovat | editovat zdroj]

Historické čelní označení linky 4
Muzeální tramvaj Tatra T2 ustrojená pro někdejší linku 4

Linka 4 vznikla 19. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Vyš (podle konečné Vyšehrad).[6]

  • od 1908 zastávky Národní divadlo - Šlikův palác - Myslíkova (Spálená před soudem) - Česká technika (Karlovo náměstí) - Moráň - Trojická - Plavecká - Královský Vyšehrad[7]
  • v roce 1909 prodloužena ze Spálené k Národnímu divadlu[10]
  • 1910 prodloužena do Fričovy ulice[10]
  • 1910 zastávky Národní divadlo - Ulice Karolíny Světlé - Spálená ulice - Myslíkova ulice - Česká technika (Karlovo náměstí) - Na Moráni - Trojická ulice - Plavecká ulice - Královská Vyšehrad - Vyšehradské nádraží - Přemyslova ulice - Jaromírova ulice - Nezamyslova ulice - Svatoplukova ulice - Fričova ulice (Divadlo Na Fidlovačce)[8]
  • 1912 prodloužena od Národního divadla po trase Křížovnická – Staroměstské náměstí – Čechův most – dnešní Strossmayerovo náměstí – Výstaviště.[10]
  • 1914 trasa beze změny (oproti čemu?)[12]
  • 1917 ze Strossmayerova náměstí odkloněna na Letnou ke Korunovační třídě[10]
  • 1924 trasa Letná, Čechova třída - Strossmayerovo náměstí - Bělského třída - Čechův most - Staroměstské náměstí - Nová radnice (Mariánské náměstí) - Masarykovo nábřeží - Národní divadlo - Karlovo náměstí - Vyšehrad - Nusle, Fričova ulice[14]
  • 1926 prodloužena z Nuslí přes Soběslavovu na Čechovo náměstí[10]
  • 1929 trasa Sparta - Strossmayerovo náměstí - Národní divadlo - Karlov náměstí - Tylovo divadlo - Čechovo náměstí[34]
  • od 1930 odkloněna na Pankrác[10]
  • od 1932 prodloužena na Vychovatelnu[10]
  • od 1932 rozdělena do tří větví, část do Braníka, část na Pankrác a část na Čechovo náměstí[10]
  • od 1936 sjednocena do trasy Vychovatelna – Průběžná[10]
  • od podzimu 1936 prodloužena do Zahradního Města[10]
  • 1938 trasa Libeň, Vychovatelna - Fügnerova - Primátorská třída - Libeňský most - Jatky - Bělského třída (Nábřaží Kapitána Jaroše) - Štefánikův most - Prašná brána - Na Příkopě - Národní divadlo - Palackého náměstí - Rašínovo nábřeží - Vyšehradské nádraží - Tylovo divadlo (Divadlo Na Fidlovačce) - Třída krále Jiřího (Koh-i-noor) - Eden - Průběžná - Zahradní Město - Záběhlice[15]
  • 1940 trasa Bulovka / Bulovka - Lieben, Unterbahnhof / Libeň, Dolní nádraží - Schlachthof / Jatky - Hlávka-brücke / Hlávkův most - Janatschek brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) - Pulverturm / Prašná brána - Am Brückel / Můstek - Nationaltheater / Národní divadlo - Moldaulände / Vltavské nábřeží - Eisenbahnbrücke / Železniční most - Pschemislplatz / Přemyslovo náměstí - Bahnhof Werschowitz-Nusl / Nádraží Vršovice-Nusle - König Georg strasse / třída krále Jiřího - Gartenstadt / Zahradni město [16]
  • 1942 zkrácena do trasy Zahradní Město – Národní divadlo[10]
  • 1947 zastávky Národní divadlo - Perštýn - Myslíkova - Jiráskův most - Palackého náměstí - Železniční most - Nádraží Vyšehrad - Přemyslovo náměstí - Svatoplukova - Tylovo divadlo - Soběslavova - Nádraží Vršovice - Krokova - Třída krále Jiřího (Koh-i-noor) - Eden - Zahrádky - Předpolí - Průběžná - Petrovická - Nákladové nádraží Strašnice - Dubečská - Na Skalce - Zahradní Město[17]
  • od roku 1951 v nové trase Národní divadlo – Újezd – Lihovar, na lince testovány nové vozy Tatra T1[10]
  • od roku 1955 prodloužena do Hostivaře (Náměstí Josefa Marata)[10]
  • 1957 trasa Hostivař - Nádraží Strašnice - Průběžná - Východní náměstí (Kubánské náměstí) - Koh-i-noor - Vršovické nádraží - Otakarova - Nádraží Vyšehrad - Výtoň - Palackého náměstí - Zborovská - Anděl - Knížecí - Nádraží Smíchov - Zlíchov, Lihovar [18]
  • 1959 trasa Hlubočepy - Anděl - Jiráskovo náměstí - Výtoň - Otakarova - Zahradní město - Hostivař[19], jiný zdroj předpokládá stále ukončení u Lihovaru[10]
  • od 1961 zastávky Zlíchov, Lihovar - Autobusové nádraží Smíchov - Nádraží Smíchov - Plzeňka - Knížecí - Anděl - Zborovská - Palackého náměstí - Výtoň - Vyšehrad - Ostrčilovo náměstí - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Otakarova - Nádraží Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Stadion doktora Vacka - Náměstí Kubánské revoluce - Průběžná - Petrovická - Nádraží Strašnice - Skalka - Zahradní Město - Záveská - Na Groši - Hostivař, náměstí Josefa Marata[20]
  • od 1970 prodloužení od Lihovaru do Hlubočep[10]
  • 1972 trasa Hlubočepy - Zlíchov, Lihovar - Autobusové nádraží Smíchov) - a dále do Hostivaře[21]
  • 1974 trasa Zlíchov, Lihovar - Autobusové nádraží Smíchov - a dále do Hostivaře[22]
  • od srpna 1978 linka zrušena[10]
  • od listopadu 1978 obnovena v trase Nádraží Strašnice - Lihovar[10]
  • od 1978 zastávky Hlubočepy - Zlíchov - Lihovar - Autobusové nádraží Smíchov - Nádraží Smíchov - Plzeňka - Knížecí - Anděl - Zborovská - Palackého náměstí - Výtoň - Vyšehrad - Ostrčilovo náměstí - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Otakarova - Nádraží Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Stadion doktora Vacka - Náměstí Kubánské revoluce - Průběžná - Strašnice, Radošovická[24]
  • od 1979 odkloněna na Kotlářku[10]
  • 1980 zastávky Košíře, Kotlářka - Kavalírka - Klamovka - U Zvonu - Betramka - Anděl - Zborovská - Palackého náměstí - Moráň - Štěpánská - I.P.Pavlova - Bruselská - Pod Karlovem - Nuselské schody - Otakarova - Nádraží Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Stadion doktora Vacka - Náměstí Kubánské revoluce - Průběžná - Strašnice, Radošovická[26]
  • od 1985 trasa Košíře, Kotlářka - Anděl - Palackého náměstí - Moráň - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Náměstí Kubánské revoluce - Průběžná - Strašnice, Radošovická
  • od 1985 zkrácena na Kubánské náměstí[10]
  • od 1988 trasa Sídliště Řepy - Motol - Kotlářka - Anděl - Palackého náměstí - Moráň - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Náměstí Kubánské revoluce[10]
  • 1998 trasa Košíře, Kotlářka - Anděl - Palackého náměstí - Moráň - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Čechovo náměstí (jen v pracovní dny) [27]
  • 2002 rozšířen provoz linky na celodenní a celotýdenní, kromě nedělí dopoledne
  • 2008 trasa (Sídliště Řepy - Blatiny - Slánská - Hlušičkova - Krematorium Motol - Motol - Vozovna Motol - Hotel Golf - Poštovka - jen ranní špička - ) Kotlářka - Anděl - Palackého náměstí - Moráň - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Čechovo náměstí[41]
  • od 2009 zastávky Čechovo náměstí - Vršovické náměstí - Ruská - Krymská (Z) - Jana Masaryka - Náměstí Míru - I.P.Pavlova - Štěpánská - Karlovo náměstí - Moráň (T) - Palackého náměstí - Zborovská - Anděl - Na Knížecí - Plzeňka - Smíchovské nádraží (- jen ranní špička - ČSAD Smíchov - Lihovar - Zlíchov - Hlubočepy - Geologická - K Barrandovu - Chaplinovo náměstí - Poliklinika Barrandov - Sídliště Barrandov) [30]
  • od září 2012 trasa Kubánské náměstí - Čechovo náměstí - Vršovické náměstí - Náměstí Míru - I.P.Pavlova - Karlovo náměstí - Moráň (T) - Palackého náměstí - Anděl - Kotlářka [33]
  • od června 2013 v provozu pouze v přepravních špičkách pracovních dní, cca od 6 do 9 h ráno a od 15 do 19 h odpoledne [35]
  • od srpna 2016 Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov – Smíchovské nádraží (B) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Nám. Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí [36]

Linka 5[editovat | editovat zdroj]

Linka 5 vznikla 24. října 1907 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou K (podle Karlína). Byla historicky úplně první očíslovanou tramvajovou linkou v Praze.[6]

  • od 1908 zastávky Karlín, Poděbradova (cca Urxova) - Karlova - Jungmanovy sady (Karlínské nám.) - Vítkova - Severozáp. nádr. (později Denisovo, později Těšnov, později zbourané) - Havlíčkova - Josefské nám. (nám.Republiky) - Prašná brána - Panská - Můstek - Perlová - Spálená - Mikulandská - Národní divadlo - Chotkova (Újezd) - pod Petřínem (u lanovky?) - Harantova (severně od Helichovy) - Malostranské nám.[7]
  • 1910 zastávky Vysočany - U Ruského dvora - U Burešů - Lihovar - Balabenka - Kloboučnická - Hejdukova ulice - Palmovka - Štrasburg - Rustonka - Invalidovna - Riegrova tř. - Poděbradova ulice - Karlova ulice - Jungmannovy sady (Karlínské nám.) - Vítkova ulice - Viadukt - Na Poříčí - Havlíčkova ulice - Josefské nám. (nám.Republiky) - Prašná brána - Panská ulice - Václavské nám. - Perlová ulice - Spálená ulice - Ulice Karolíny Světlé - Národní divadlo - Střelecký ostrov - Ferdinandovo nábř. - Chotkova ulice (Újezd) - Petřín (u lanovky) - Harantova ulice - Prokopská ulice - Malostranské nám. - Letenská ulice (Z) - Valdštýnské nám. (T) - Klárov - Pod Bruskou - Jelení příkop - Chotkovy sady - Písecká brána - Kadetní škola - Královský hrad[8]
  • od 1912 trasa prodloužena ...-Královský Hrad - Pohořelec [10]
  • od 1914 trasa Kolbenova továrna - Balabenka - Palmovka - Invalidovna - Na Poříčí - Prašná brána - Národní divadlo - Chotkova ulice (Újezd) - Malostranské nám. - Klárov[12]
  • od 1923 trasa Vysočany, Kolbenova továrna - Palmovka - Karlín - nám. Republiky - Národní tř. - Újezd - Smíchov, Západní nádr. [10][14]
  • od 1927 trasa Vysočany, Kolbenova továrna - Palmovka - Karlín - Nám.Republiky - Národní Divadlo - Újezd - Anděl - Hlubočepy [10][34]
  • 1938 trasa Hloubětín (dnes Starý Hloubětín) - Palmovka - dále dtto [15]
  • 1940 trasa Tiefenbach / Hloubětín - Oberer Bahnhof-Palmhof / Libeň,Horní nádraží - Königsstrasse / Královská tř. - Deutschherrenstrasse / Poříč - Pulverturn / Prašná brána - Am Brückel ' Na Můstku - Nationaltheater / Národní divadlo - Aujest / Újezd - Arbesplatz / Arbesovo nám. - Bahnhof Smichov / nádraží Smíchov - Kohlfelden / Hlubočepy [16]
  • 1947 zastávky Hloubětín - Na Harfě - Balabenka - Městské museum - Nám. Republiky - Můstek - Národní divadlo - Újezd - U Anděla - Zlíchov, Lihovar - Hlubočepy[17]
  • 1957 trasa beze změny[18]
  • 1959 trasa beze změny[19]
  • 1961 trasa beze změny[20]
  • 1972 trasa počátek beze změny, dále - U Anděla - Zlíchov, Lihovar[21]
  • 1974 trasa počátek beze změny, dále - U Anděla - Zlíchov, Lihovar - Hlubočepy[22]
  • od 1978 zastávky Černý most (nyní Lehovec) - Slévačská - Havana - Kbelská - Tesla Hloubětín - U Elektry - Spalovna - Harfa - Mostárna - Lokomotivka - Ocelářská - Balabenka - Palmovka - Sídliště Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská (Florenc) - Bílá Labuť - nám. Republiky - Můstek - Perštýn-Máj - Národní divadlo - Újezd - Nám. Sovětských tankistů - Anděl - Plzeňka - Nádr. Smíchov - Autobusové nádr. Smíchov - Lihovar - Zlíchov - Hlubočepy[24]
  • od 1980 trasa beze změny[26]
  • od 1985 trasa Černý Most - Harfa - Balabenka - Palmovka - Sokolovská - nám.Republiky - nábř.kap.Jaroše - PKOJF (nyní Vástaviště) - nádr. Holešovice - Ke stírce - voz. Kobylisy
  • od 1990 trasa Hloubětín - Harfa - Balabenka - Palmovka - Ohrada - Olšanská – Hlavní nádraží - nám. Republiky - nábř. kap. Jaroše - Výstaviště - nádr. Holešovice - Ke stírce - voz. Kobylisy
  • od 1998 trasa voz. Kobylisy - Ke Stírce - nádr. Holešovice - Výstaviště - Strrossmayerovo nám. - nám.Republiky - Masarykovo nádr. - Olšanské nám. - Olšanské hřbitovy[27][42]
  • od 2003 trasa Výstaviště - nádr. Holešovice - Dělnická - Strrossmayerovo nám. - nám.Republiky - Masarykovo nádr. - Olšanské nám. - Olšanské hřbitovy [29]
  • 2009 zastávky Olšanské hřbitovy - Flora - Olšanské nám. - Lipanská - Husinecká - Hlavní nádraží - Masarykovo nádraží - Nám. Republiky - Dlouhá třída - Nábřeží kapitána Jaroše (Z) - Strossmayerovo nám. - Vltavská - Pražská tržnice - Tusarova (Z) - Dělnická - U průhonu (T) - Ortenovo nám. - Nádraží Holešovice - Výstaviště[30]
  • od září 2012 trasa Černokostelecká - Želivského - Olšanské hřbitovy - Hlavní nádraží - Masarykovo nádraží - Nám. Republiky - Strossmayerovo náměstí - Špejchar - dále jen ve špičce - Hradčanská - Dejvická - Bořislavka - Vokovice - Divoká Šárka[33]
  • od června 2013 trasa Ústřední dílny DP - Černokostelecká - Želivského - Olšanské hřbitovy - Hlavní nádraží - Masarykovo nádraží - Nám. Republiky - Malostranská - Hradčanská - Vítězné náměstí - Nádraží Podbaba [35]
  • od října 2015 trasa Ústřední dílny DP - ... - Vítězné náměstí - Nádraží Veleslavín - Divoká Šárka
  • od srpna 2016 Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov – Smíchovské nádraží (B) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Jiráskovo náměstí – Myslíkova – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy – Želivského (A) – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Vinice (T) – Solidarita – Zborov-Strašnické divadlo – Nové Strašnice – Černokostelecká – Depo Hostivař (A) – Malešická továrna – Na Homoli – Ústřední dílny DP [36]

Linka 6[editovat | editovat zdroj]

Linka 6 vznikla v roce 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou T (podle Těšnova).[6]

  • od 1908 trasa nádr. Smíchov - Myslíkova - Holešovice, Bělského tř. (dnes Dukelských hrdinů)[7]
  • 1910 zastávky Královská obora - II. restaurace - Výstava - Bělského tř. (Veletržní) - Rudolfova tř. (nádr.Bubny?) - Heřmanova ulice - Vltavská ulice - Štvanice - Severozápadní nádr. (bývalé nádr.Těšnov) - Na Pořící - Havlíčkova ulice - Dlážděná ulice - U svatého Jindřicha - Václavské nám. - Dívčí škola - Vladislavova ulice - Myslíkova ulice - Křemencova ulice - Riegrovo nábř. - Podskalská tř. (Jiráskovo nám?) - Odjezd parníků - Palackého nám. - Přemyslova tř. - Plzeňská tř. (Anděl) - Vltavská ulice (Knížecí) - Pivovar - U Jelena - Západní nádr. (býv. starší nádr. Smíchov, dnes cca Plzeňka) - Lumírova ulice - Slavojova ulice - Královská louka - Červená zahrada (ČSAD Smíchov?) [8]
  • 1914 trasa Bělského tř. (Veletržní) - ??? - Anděl - Západní nádr.[12]
  • 1924 trasa Holešovice,Královská obora - Výstava (Veletržní) - Bubenská - Denisovo nádr. - Masarykovo nádr. - Myslíkova - Palackého nám. - Anděl - Smíchov, Západní nádr.[14]
  • 1926 trasa Santoška - Anděl - Jiráskovo nám. - Ječná - Muzeum - Wilsonovo nádr. - Masarykovo nádr. - Holešovice, Bělského tř. (Veletržní x Dukelských hrdinů) [43]
  • 1927 trasa Smíchovské nádr. - Anděl - dále beze změny [43]
  • 1940 trasa Baumgarten / Stromovka - Ausstellung / Výstaviště - Bubenská tř. - Hlávkabrücke / Hlávkův most - Moldaubahnhof / Vltavské nádr. (bývalé nádr.Těšnov) - Deutschherrenstrasse / Poříč - Hibernerbahnhof / Hyberské nádr. (Masarykovo nádr.) - Hauptbahnhof / Hlavní nádr. - Museum / Museum - König Peter Platz / nám.Petra Osvoboditele - Tschechisches Kinder spital / Česká dětská nemocnice [16]
  • 1942 trasa Karlov - Mezibranskou ulicí - Museum - Hlavní nádr. - Hybernské nádr.(Masarykovo nádr.) - Florenc - nádr.Bubny - Výstaviště [43]
  • 1947 zastávky Výstava - Veletržní palác - nádr. Bubny - Elektrické podniky - Štvanice - Denisovo nádr. - Na Poříčí - Masarykovo nádr. - Bolzanova - Wilsonovo nádr. - Divadlo 5.května - Museum - nám. Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) - Fügnerovo nám. - Dětská nemocnice Karlov[17]
  • od 1948 ... Denisovo nádr. - ulicí Na Poříčí - Masarykovo nádr. ...[44]
  • 1959 stejná trasa[19]
  • 1963 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka - Veletržní palác - nádr. Bubny - Dopravní podnik - nádr. Těšnov - nádr. Střed - Hlavní nádr. - Museum - I. P. Pavlova - Dětská nemocnice Karlov (stejná trasa, změny názvů zastávek)[45]
  • od 1966 linka zrušena [43]
  • od 1971 trasa Spojovací - Ohrada - Tachovské nám. - Hybernská - Můstek - Národní divadlo - Újezd - Anděl - nádr. Smíchov - Hlubočepy [43]
  • od 1972 trasa zkrácena Vápenka - Ohrada - .... - Anděl - Smíchovské nádr. - Hlubočepy[21]
  • od 1973 trasa Vápenka - Anděl - Radlice [43]
  • od 1974 trasa Radlice - Anděl - Moráň - Karlovo nám. - I. P. Pavlova - Nám.Míru - Ruská - Vršovice, nám. Kubánské revoluce[22]
  • od 1978 trasa Radlice - Anděl - Újezd - Národní divadlo - Můstek - Václavské nám. - Museum - Jiřího z Poděbrad - Olšanské hřbitovy[24]
  • od 1980 linka zrušena[26]
  • od 1985 trasa Radošovická - Otakarova - I. P. Pavlova - Moráň - Anděl - Radlice,Laurová [43]
  • od 1986 trasa Radošovická - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Radlice,Laurová [43]
  • od 1990 trasa Radošovická - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Kotlářka [43]
  • od 1990 trasa Oblouková - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Ženské domovy [43]
  • od 1998 trasa Kubánské nám. - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl -Smíchovské nádr.[27]
  • od 2003 trasa Kubánské nám. - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Radlice, Laurová[29]
  • od 2008 trasa Kubánské nám. - Otakarova - I. P. Pavlova - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Kotlářka [41][43]
  • od 2009 zastávky Kotlářka - Kavalírka - Klamovka - U Zvonu - Bertramka - Anděl - Arbesovo nám. - Švandovo divadlo - Újezd - Národní divadlo - Národní třída - Karlovo nám. - Štěpánská - I. P. Pavlova - Bruselská - Pod Karlovem (T) - Nuselské schody - Otakarova - Nádr.Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské nám.[30]
  • od září 2012 trasa jen ve špičce ráno Sídliště Barrandov - dále vždy Nádraží Smíchov - Anděl - Újezd - Národní divadlo - Karlovo náměstí - Albertov - Náměstí bří Synků - Spořilov [33]
  • od srpna 2016 Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice – Otakarova – Nuselské schody – Pod Karlovem – Bruselská – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská (B) – Vodičkova – Václavské náměstí (A) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) – Náměstí Republiky (B) – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště Holešovice – Nádraží Holešovice – Ortenovo náměstí – U Průhonu (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most – Palmovka (B) [36]

Linka 7[editovat | editovat zdroj]

Někdejší označení linky 7 (popisná tabulka s rokem označuje rok výroby vozu)
Tabule na vlečném voze linky 7
Linka číslo 7 vedle cvičné jízdy krátce po otevření tramvajové trati do Radlic

Linka 7 vznikla 10. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou J (podle holešovických Jatek, dnešní Pražské tržnice).[6]

  • od 1908 trasa Královská obora - Elektrárna - Jatky - Pod Letnou - Staroměstské nám.[7]
  • 1910 zastávky Královská obora - Bubenská tř. - Nádražní ulice - Elektrárna - Na Zátorách - Jabloského ulice - Plynárna - Osadní ulice - Uranie - Štítného ulice - Měšťanský pivovar - Dělnická ulice - Jateční ulice - Přívoz - Jatky - Viadukt státní dráhy - Vltavská ulice - Bělského tř.(nábř.kap.Jaroše) - Lanová dráha (u Letenského tunelu) - Pod Letnou(Čechův most) - Dvořákovo nábř. - Bílkova ulice - Merkur - Staroměstské nám.[8]
  • od 1913 trasa Českomoravská - Balabenka
  • od 1914 trasa Flora - Husinecká - Prašná Brána - Na Můstku - Národní divadlo - Podolí Dvorce[12]
  • od 1922 trasa Flora - Husinecká - Prašná Brána - Na Můstku - Národní divadlo - Podolí Dvorce - Cementárna
  • od 1923 trasa Klárov - Národní divadlo - Na Můstku - Prašná brána - Husinecká - Flora
  • od 1924 trasa Klárov - Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Radešínovo nám. (Olšanské nám.)[14]
  • od 1925 trasa U Markéty - Pohořelec - Kanovnická - Lumbeho zahrada Bruska - Královský hrad - Klárov Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Radešínovo nám. (Olšanské nám.)
  • od 1927 trasa Dlabačov - Pohořelec / Hládkov - Jelení - Lumbeho zahrada Bruska - Královský hrad - Klárov Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Radešínovo nám. (Olšanské nám.)
  • od 1928 trasa Podbabská silnice - Na růžku (Vítězné nám.) - nádr.Dejvice - Klárov Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Radešínovo nám. (Olšanské nám.)
  • od 1936 trasa Podbabská silnice - Na růžku (Vítězné nám.) - nádr.Dejvice - Klárov - Újezd - Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Olšanské nám. - nákl.nádr.Žižkov
  • 1940 trasa Platz der Wehrmacht / Podbaba, nám.branné moci - Staubrücke / Prašný most - Bubentsch / Bubeneč (Špejchar) - Klarplatz / Klárov - Kleinseiter ring / Malostranské nám. - Aujest / Újezd - Nationaltheater / Národní divadlo - Wenzelsplatz / Václavské nám. - Hauptbahnhof / Hlavní nádr. - Pensionsanstalt / Penzijní ústav (Seifertova) - Gütterbahnhof / Nákladové nádr. [16]
  • 1947 zastávky (jen změna názvů) Podbaba - Teslova - Bučkova - nám. Vítězství - tř. Starodružníků - U Prašného mostu - nádr.Dejvice - Na Špejchaře - Chotkovy sady - Klárov - Letenská - Malostranské nám. - Novodvorská - Újezd - Národní divadlo - Perštýn - Můstek - Václavské nám. - Museum - Divadlo 5. května - Wilsonovo nádr. - U Bulhara - Pensijní ústav - Krásova - Sladkovského nám. - Dvořákova - Olšanské nám. - Nákl. nádr. Žižkov[17]
  • 1959 trasa dtto[19]
  • od 1963 trasa Podbaba - Nám. Říjnové revoluce - Prašný most - Špejchar - Klárov - Újezd - Můstek - Muzeum - Hlavní nádr. - Bulhar - Olšanské nám. - Nákl. nádr. Žižkov - Vápenka[45]
  • od 1967 trasa Radlice - Anděl - Újezd - Národní divadlo - Na Můstku - Museum - U Bulhara - Olšanské nám. - nákl.nádr.Žižkov - Ohrada - Vápenka
  • od 1971 trasa Smíchovské nádr. - Anděl - Újezd - dále dtto
  • od 1972 trasa Olšanské nám. - nákl. nádr. Žižkov - Ohrada - Vápenka - Hrdlořezy, Spojovací jen ve špičče[21]
  • (od 1974 trasa) Pelc Tyrolka - PKOJF - Dlouhá - Bulhar - Olšanské nám. - Flora[22]
  • od 1975 trasa Park kultury a oddechu J. F. - Strossmayerovo nám. - Dlouhá - Bulhar - Olšanské nám. - Flora[46]
  • od 1977 trasa Park kultury a oddechu J. F. - Strossmayerovo nám.(T) / Dělnická (Z) - nábř. kap. Jaroše - Dlouhá - Bulhar - Olšanské nám. - Flora
  • od 1978 trasa Spojovací - Ohrada - Strojimport - nám. Míru - Koh-i-noor - Průběžná - nám. J. Marata[24]
  • od 1980 linka zrušena[26]
  • od 1985 nová trasa (přejmenovaná linka 27) ÚD Hostivař - Vinice - Průběžná - Koh-i-noor - Vyšehrad - Výtoň - Palackého nám. - Moskevská (Anděl) - Kotlářka - voz. Motol
  • od 1990 ÚD Hostivař - počátek dtto - Moskevská (Anděl) - Kotlářka - voz. Motol - Sídliště Řepy
  • od 2008 ÚD Hostivař - Vinice - Průběžná - Koh-i-noor - Vyšehrad - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - Radlická[41]
  • 2009 zastávky Radlická - Škola Radlice - Laurová - Braunova - Křížová - Na Knížecí - Anděl - Zborovská - Palackého nám. - Výtoň - Albertov - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo Na Fidlovačce - Otakarova - Nádraží Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské nám. - Průběžná - Strašnická - Nad Primaskou (Z) - Vinice (T) - Solidarita - Zborov - Nové Strašnice - Černokostelecká - Depo Hostivař - Malešická továrna - Na Homoli - Ústřední dílny DP[30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]
  • od června 2013 trasa Radlická - Na Knížecí - Anděl - Palackého nám. - Výtoň - Otakarova - Koh-i-noor - Průběžná - Strašnická - Černokostelecká [35]

Linka 8[editovat | editovat zdroj]

Linka 8 přijíždí alejí od Pražského hradu do zastávky Královský letohrádek v lednu 2010

Linka 8 byla 7. června 1908 zavedena jako nová v trase JOSEFOV, Dvořákovo nábřeží - Čechův most - Lanová dráha - Belcrediho třída - Rudolfova třída - VÝSTAVA, od 28. června pak prodloužena z Dvořákova nábřeží na Staroměstské nám. Byla historicky první číslovanou tramvajovou linkou v Praze, která byla zřízena pod číslem a nevznikla očíslováním starší linky.[6]

  • od 6/1908 Dvořákovo nábř. - Čechův most - Lanová dráha - Belcrediho třída - Rudolfova třída - Výstava [6]
  • od 8/1908 prodloužena Staroměstské nám. - Dvořákovo nábř. - ... provoz jen v létě v neděli [6][10]
  • od 10/1913 zrušena [6]
  • od 1914 trasa Prašná brána - Dlážděná - Bolzanova - Nádr. císaře Františka Josefa I.- Museum - Mezibranská ulice - Komenského nám. - Karlov, Česká dětská nemocnice [9][12]
  • 1924 trasa Na Zátorách - Jateční ul. - Denisovo nádr. - nám. Republiky - Prašná brána - na Můstku - Museum - Česká dětská nemocnice[14]
  • 1929 trasa Na Zátorách - Jateční ul. - Denisovo nádr. - nám. Republiky - Prašná brána - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Česká dětská nemocnice[34]
  • 1940 linka není v provozu [16]
  • 1947 zastávky Kolbenka - Palackého - nádr.Vysočany - Moravia - Svobodárna - Balabenka - Erbenova - Palmovka - Švábky - Invalidovna - Poděbradova - Karlova - Jungmanovo nám. (Karlínské nám.) - Viadukt - Městské museum - Denisovo nádr. - Štvanice - Elektrické podniky - Strossmayerovo nám. - Kamenická - Letenské nám. - Na Špejchaře - Nádr.Dejvice - U Prašného mostu - Voz.Střešovice - Na Octárně - Alexandrova kolej - Malovanka[17]
  • 1959 trasa stejná[19]
  • od 1961 zastávky [20]
  • 1963 trasa Harfa - Mostárna - Balabenka - Městské museum - Dopravní podnik (Vltavská) - Na Špejchaře - Malovanka - Vypich[45]
  • 1972 trasa Nový Hloubětín - nám. Lidových milicí (Vysočanská) - Balabenka - Městské museum - Dopravní podniky (Vltavská) - Špejchar - Malovanka - Vypich/ [21]
  • 1974 zastávky Vypich - Říčanova - U Kaštanu - Drinopol - Marjánka - Malovanka - Hládkov - Voz. Střešovice - Prašný most - Špejchar - Sparta / Letenské nám. - Kamenická - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Štvanice - Sokolovská (Florenc) - Vítkova - Thámova - Urxova - Sídl.Invalidovna - Palmovka - Balabenka - Kulturní dům - Nádr. Vysočany - Nám. Lidových milicí (nám. OSN, Vysočanská) - Vysočany, Aerovka - Školka - Nový Hloubětín[22]
  • 1980 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Voz.Střešovice - Prašný most - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Palmovka - Balabenka - Nádr. Vysočany - Nový Hloubětín[26]
  • 1998 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Voz. Střešovice - Prašný most - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Palmovka - Balabenka - Nádr. Vysočany - Vysočanská - Nový Hloubětín - Lehovec[27]
  • 1999 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Voz. Střešovice - Prašný most - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Palmovka - Balabenka - Nádr. Vysočany - Vysočanská[28]
  • od 2003 trasa Podbaba - Vítězné nám. - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Palmovka - Balabenka - Nádr. Vysočany - Vysočanská[29][47]
  • od 2009 zastávky Podbaba - Lotyšská - Vítězné nám. - Hradčanská - Sparta - Letenské nám. - Kamenická - Strossmayerovo nám. - Nábř. kpt.Jaroše (T) - Dlouhá tř. - Nám. Republiky - Bílá labuť - Florenc - Karlínské nám. - Křižíkova - Urxova - Invalidovna - Palmovka - Palmovka (Z) - Balabenka - Ocelářská - Sazka aréna - Nádr. Libeň - Podkovářská - U Elektry - Nademlejnská - Starý Hloubětín[30][48]
  • od srpna 2011 v Podbabě z nové smyčky Nádraží Podbaba
  • od září 2012 trasa Nádraží Podbaba - Vítězné nám. - Hradčanská - Malostranská - Čechův most - Dlouhá třída - Nám. Republiky - Florenc - Palmovka - Balabenka - nádr. Libeň - Starý Hloubětín [33]
  • od června 2013 trasa Nádraží Podbaba - Vítězné nám. - Hradčanská - Letenské nám. - Strossmayerovo nám. - Dlouhá třída - Nám. Republiky - Florenc - Palmovka - Balabenka - nádr. Libeň - Starý Hloubětín [35]

Linka 9[editovat | editovat zdroj]

Škoda 14T na lince 9 v Košířích, 2007
Vůz Tatra T3R.PLF mimořádně na lince číslo 9; na linku se dostal přejezdem z linky číslo 22 při odklonech během Pražském maratonu

Linka 9 vznikla 11. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou S (podle Smíchova).[6]

  • od 1908 trasa Olšanské nám. - Bolzanova - Muzeum - Můstek - Újezd - Anděl - nádr. Smíchov[7]
  • 1910 zastávky Schillerova továrna (Vápenka) - Sluncová - Ohrada - Domažlická ulice - Černínova ulice - Kaplířova ulice - Rokycanova ulice - Žižkovo nám. - Vítkova ulice - Jeronýmova ulice - Proutkova - Trocnovská ulice - Sadová silnice - Státní nádr. (Masarykovo nádr.) - Dlážděná ulice - Prašná brána - Panská ulice - Václavské nám. - Perlová ulice - Spálená ulice - Ulice Karolíny Světlé - Národní divadlo - Střelecký ostrov - Ferdinandovo nábř. - Chotkova ulice (Újezd) - Petřínská ulice - Kinského zahrada - U Libuše - Jakubské nám. (Arbesovo nám.)- Austrie - Radnice - Plzeňská tř.(Anděl) - Vltavská ulice - Pivovar - U Jelena - Západní nádr. (nádr.Smíchov) - Lumírova ulice - Slavojova ulice - Královská louka - Červená zahrada[8]
  • 1924 trasa Žižkov, Ohrada' - U Bulhara - Wilsonovo nádr. - Museum - Můstek - Národní divadlo - Újezd - Plzeňská tř. Anděl - Košíře, Zámečnice[14]
  • 1929 trasa Žižkov, voz. - Na Ohradě - Prokopova tř. - U Bulhara .- Masarykovo nádr. - Prašná brána - Můstek - Národní divadlo - Vítězná tř. Újezd - Plzeňská tř. Anděl - Klamovka - Zámečnice[34]
  • 1940 trasa Veitsberg Wagenhalle / Vozovna Žižkov (Vápenka) - Huttenstrasse / Hutenova třída (Husitská) - Hibernerbahnhof / Hybernské nádr. - Pulverturm / Prašná brána - Am Brückel / Na Můstku - Nationaltheater / Národní divadlo - Aujest / Újezd - Arbesplatz / Arbesovo nám. - Pilsnerstrasse / Plzeňská třída - Schlosserhof / Zámečnice - Motol wagenhalle / Vozovna Motol [16]
  • 1947 trasa Na Vápence - Žižkovské lázně (Tachovské nám.?) - U Bulhara - Prašná brána - Národní divadlo - Újezd - U Anděla - voz. Motol[17]
  • 1963 trasa Spojovací - Vápenka - Tachovské nám. - Bulhar - Prašná brána - Národní divadlo - Újezd - Anděl - voz. Motol - Motol[45]
  • 1974 zastávky Spojovací - Kněžská luka - Chmelnice - Strážní - Vápenka - Ohrada - Černínova - Tachovské nám. - Památník osvobození - Bulhar - nádr. střed - Prašná brána - Můstek - Perštýn - Národní divadlo - Újezd - nám. Sovětských tankistů (Švandovo divadlo) - Anděl - U Bertramky - U Zvonu - Klamovka - Demartinka - Kavalírka - Zámečnice - Kotlářka[22]
  • od 1988 trasa Sídliště Řepy - Motol - Anděl - Újezd - Národní divadlo - Lazarská - Václavské nám. - Bolzanova - Olšanské nám. - ' - Nákladové nádr. Žižkov - Ohrada - Hrdložezy, Spojovací
  • 1999 zastávky Sídliště Řepy - Blatiny - Slánská - Hlušičkova - Krematorium Motol - Motol - Vozovna Motol - Hotel Golf - Poštovka - Kotlářka - Kavalírka - Klamovka - U Zvonu - Bertramka - Anděl - Arbesovo nám. - Kinského zahrada - Újezd - Národní divadlo - Národní tř. - Lazarská - Vodičkova - Václavské nám. - Jindřišská - Hlavní nádr. - Husinecká - Lipanská - Olšanské nám. - Olšanská - Nákladové nádr. Žižkov - Biskupcova - Ohrada - Vápenka - Strážní - Chmelnice - Kněžská luka - Hrdlořezy, Spojovací[28]
  • 2009 zastávky Sídliště Řepy - Blatiny - Slánská - Hlušičkova - Krematorium Motol - Motol - Vozovna Motol - Hotel Golf - Poštovka - Kotlářka - Kavalírka - Klamovka - U Zvonu - Bertramka - Anděl - Arbesovo nám. - Švandovo divadlo - Újezd - Národní divadlo - Národní tř. - Lazarská - Vodičkova - Václavské nám. - Jindřišská - Hlavní nádr. (dříve Bolzanova) - Husinecká - Lipanská - Olšanské nám. - Olšanská - Nákladové nádr.Žižkov (v Olšanské ulici) - Biskupcova - Ohrada - Vápenka - Strážní - Chmelnice - Kněžská luka - Spojovací[30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]

Linka 10[editovat | editovat zdroj]

Tramvaj linky 10 při dočasném ukončení u vinohradské vodárny, 2007

Číslo 10 bylo při očíslování tramvajových linek v roce 1908 přiděleno obecní lanové dráze na Letnou, na jízdenkách do té doby pravděpodobně označované zkratkou LD (petřínská lanovka v té době patřila Družstvu rozhledny na Petříně a do městského číslování zahrnuta nebyla).[6]

  • od 1908 lanová dráha na Letnou [7]
  • od 1914 trasa Nádr. V Brusce - Čechova třída - Strossmayerovo nám. - Josefské nám. - Na Můstku - Museum - Flora - Židovské hřbitovy[10][12]
  • od 1917 trasa prodložena Vozovna Střešovice - nádr. v Brusce - ...[10]
  • od 1924 trasa Pohořelec - Loretánské nám. - Kanovnická - Hrad - Klárov - Újezd - Národní divadlo - Můstek - Museum - nám. Krále Jiřího - Olšanské hřbitovy - Krematorium[14]
  • od 1925 trasa Kolbenova továrna (nám.OSN) - Balabenka - Městské museum - Nám. Republiky - Na Můstku - Museum - Italská - Olšanské hřbitovy [10]
  • 1929 trasa Kolbenova továrna (nám.OSN) - Balabenka - Městské museum - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Italská - Olšanské hřbitovy - Krematorium[34]
  • od 1932 trasa prodloužena Harfa - Kolbenova továrna - ...[10]
  • od 1933 linka zrušena [10]
  • od 1936 trasa Harfa - Balabenka - Městské museum - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Italská - Olšanské hřbitovy [10]
  • od 1937 trasa prodloužena ...- Olšanské hřbitovy - Nákladové nádraží - Ohrada [10]
  • 1940 trasa Harfe / Harfa - Lieben, Oberer Bahnhof / Libeň, Horní nádr. - Palmhof / Palmovka - Königstrasse / Královská třída - Deutschherrenstrasse / Poříč - Hibernerbahnhof / Hybernské nádr. - Hauptbahnhof / Hlavní nádr. - Museum - Schweringstrasse / Swerinova tř. - Wolschaner friedhofe / Olšanské hřbitovy - Gütterbahnhof / Nákladové nádr. - Veitsberg, Zaunfeld / Ohrada [16]
  • od 1942 trasa prodloužena Hloubětín - Harfa - ...[10] (rozpor s následujícím materiálem)
  • 1947 trasa Na Harfě - Balabenka - Městské museum - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Italská - Olšanské hřbitovy - Na Ohradě[17]
  • od 1949 trasa prodloužena ... - Ohrada - Vozovna Žižkov [10]
  • od 1952 trasa Hloubětín?? - Harfa - Balabenka - Městské museum - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Italská - Olšanské hřbitovy - Vinice - Průběžná - Nádr. Strašnice [10]
  • od 1961 trasa Libeň, Vychovatelna - U kříže - Dělnická - Dopravní podnik - Městské museum - nádr. Střed - Hlavní nádr. - Museum - Olšanské hřbitovy - Vinice - Průběžná - Zahradní Město - Nám. J. Marata [10][45]
  • od 1964 trasa prodloužena ... Zahradní Město - Hostivař, nám.J.Marata[10]
  • od 1970 trasa prodloužena Kobylisy, Střelničná?? - Vychovatelna - ...[10]
  • od 1972 trasa Sídliště Ďáblice - Vychovatelna - U Kříže - Dělnická - Dopravní podnik - Městské museum - nádr. Střed - Hlavní nádr. (vedena novou trasou ulicí Opletalova, nikoliv již Vítězného února kolem Fantovy budovy) - Museum - Olšanské hřbitovy - Vinice - Průběžná - Zahradní Město - Nám. J. Marata[21]
  • od 1974 zastávky Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - nám.dr.Holého - tř.Rudé armády (Divadlo pod Palmovkou) - Libeňský most - Maniny - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky (Vltavská) - Štvanice - Sokolovská - nádr. Střed (Masarykovo nádr.) - nám.M.Gorkého (Senovážné nám.) - Bolzanova (nyní Hlavní nádraží) - Hlavní nádraží (v Opletalově ulici) - Museum - Španělská - Italská - Vinohradská tržnice - nám.Jiřího z Poděbrad - Radhošťská - Flora - Olšanské hřbitovy - Židovské hřbitovy (Želivského) - Vinohradská nemocnice - Vinohradské hřbitovy - Krematorium - Vinice - Strašnická škola (Strašnická) - Průběžná - nádr. Strašnice - Radošovická - Skalka - Zahradní Město - sídl. Zahradní Město - Na Groši - nám.J.Marata[22]
  • od 1977 trasa prodloužena Sídliště Ďáblice - Ke Stírce - Vychovatelna - ...[10]
  • od 1978 trasa Sídliště Ďáblice - Ke Stírce - Vychovatelna - Třída Rudé Armády - Libeňský most - Dopravní podniky - Dlouhá třída - nám. Republiky - Můstek - Muzeum - nám. Jiřího z Poděbrad - Flora - Strojimport - Vinice - Průběžná - Zahradní Město - nám. J.Marata [23]
  • od 1980 trasa Sídliště Ďáblice - Ke Stírce - Vychovatelna - Palmovka - Sokolovská - - nádr. Střed (Masarykovo nádr.) - ???asi Kalininova ul.??? - Vinice - Průběžná - Zahradní Město - Nám. J.Marata [10]
  • od 1982 trasa prodloužena ... - Zahradní Město - Nádr. Hostivař [10]
  • od 1990 nová trasa Kobylisy, Střelničná - Bulovka - Palmovka - Biskupcova - Želivského - Olšanské hřbitovy [10]
  • od 1991 zrušena [10]
  • od 1998 trasa Sídliště Ďáblice - Střelničná - Ke Stírce - Palmovka - Biskupcova - Nákladové nádr. Žižkov - Želivského - Flora - nám. Míru - I. P. Pavlova - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Anděl - Kotlářka - voz. Motol - Sídliště Řepy [10][28]
  • 2009 zastávky Sídliště Ďáblice - Třebenická (T) - Štěpničná - Ládví - Kyselova - Střelničná - Kobylisy - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - Stejskalova - Divadlo pod Palmovkou (T) - Palmovka - Krejcárek - Biskupcova - Nákladové nádraží Žižkov - Mezi hřbitovy - Želivského - Olšanské hřbitovy - Flora - Orionka - Perunova - Vinohradská vodárna - Šumavská - Nám. Míru - I. P. Pavlova - Štěpánská - Karlovo nám. - Moráň (T) - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Bertramka - U Zvonu - Klamovka - Kavalírka - Kotlářka - Poštovka - Hotel Golf - Vozovna Motol - Motol - Krematorium Motol - Hlušičkova - Slánská - Blatiny - Sídliště Řepy [30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]

Linka 11[editovat | editovat zdroj]

Pražská tramvaj linky 11 v brněnském muzeu
Linka 11 na Vinohradské ulici v roce 2007

Linka 11 vznikla 6. května 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou F (podle Flory).[6]

  • od 1908 trasa Bubeneč,Nádraží v Brusce - Čechova třída (Letenská) - Belcrediho třída (tř.M.Horákové) - Lanová dráha (křižovatka u Štefánikova mostu)- Josefské nám. (Nám.Republiky)- Prašná brána - Na Můstku - Václavské nám. - Museum - U Flory - Olšanské hřbitovy - Vinohradské hřbitovy - Strašnice [6]
  • od 1909 zastávky Střešovice - Hradčanské hradby - Hradčany - Kadetní škola - nádr. v Brusce - Bubeneč(Špejchar) - Letná - U vodojemu - Čechova tř. (Letenské nám.) - Ovenecká ulice - Kamenická ulice - Vinařská ulice - Bělského tř. (Strossmayerovo nám.) - Vltavská ulice - Lanová dráha (u Letenského tunelu) - Eliščina tř. - Dlouhá tř. - Josefské nám.(nám.Republiky) - Prašná brána - Panská ulice - Na Můstku - Jindřišská ulice - Mariánská ulice - Museum - Božetěchova ulice - Žižkova ulice - Ve Pštrosce - Vinohradská tržnice - V Kanálce - nám. krále Jiřího - Perunova ulice - Jungmannova tř. - Olšanské hřbitovy - Stromky - Židovské hřibitovy - Vinohradská nemocnice - Evangelické hřbitovy - Strašnice (vozovna) [8][9][10]
  • od 1917 trasa zkrácena Nádraží v Brusce - Čechova třída - ...[10]
  • od 1924 trasa opět prodloužena Střešovice (voz.Střešovice) - nádr.v Brusce - Belcrediho tř. - Strossmayerovo nám. - Dlouhá tř. - Prašná brána - Můstek - Museum - nám.Krále Jiřího - Olšanské hřbitovy Flora - Vinohradské hřbitovy - Strašnice (vozovna Strašnice)[14]
  • 1929 trasa stejná trasa[34]
  • od 1931 trasa Staré Dejvice (cca Hadovka) - Vítězné nám. - nádr. v Brusce - a dále stejná trasa [10]
  • od 1935 trasa prodloužena ... - Strašnice - Průběžná [10]
  • 1940 trasa Wokowitz, Wagenhalle / Vozovna Vokovice - Alt Dejwitz / Staré Dejvice - Platz der Wermacht / nám. Branné moci - Staubbrücke / Prašný most - Sommerbergstrasse / Letenská třída - Strossmayerplatz / Strossmayerovo nám. - Janatschek-Brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) - Pulverturm / Prašná brána - Wenzelsplatz / Václavské nám. - Schwerinstrasse / Schwerinova třída (Vinohradská tř.) - Wolschaner Friedhöfe / Olšanské hřbitovy [16]
  • od 1947 trasa voz. Vokovice - nám. Vítězství - Na Špejchaře - Strossm.nám. - Prašná brána - Můstek - Museum - Olšanské hřbitovy - Na vinici - Průběžná[17]
  • od 1952 změna trasy ... Olšanské hřbitovy - Na vinici - Černokostelecká [10]
  • 1963 trasa Divoká Šárka - voz. Vokovice - nám. Říjnové revoluce (Vítězné nám.) - Na Špejchaře - Strossmayerovo nám. - Prašná brána - Můstek - Museum - Olšanské hřbitovy - Vinice - Černokostelecká[45]
  • 1967 trasa v úseku nádraží Veleslavín - Bořislavka přeložena: zrušeny zastávky Peroutka, Červený Vrch (na Kladenské ulici), Poliklinika Vokovice a zřízeny zastávky Vokovice - Červený Vrch - Horoměřická
  • 1972 trasa stejná trasa [21]
  • 1974 zastávky Divoká Šárka - voz. Vokovice - Cihelna - nádr. Veleslavín - Vokovice - Červený vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - nám. Říjnové revoluce (Vítězné nám.) - Václavkova - Prašný most - Špejchar - Sparta/Letenské nám. - Kamenická - Strossmayerovo nám. - nábř. kap. Jaroše - Dlouhá - nám. Republiky - Můstek - Václavské nám. - Museum - Španělská - Italská - nám. Jiřího z Poděbrad - Radhošťská - Flora - Olšanské hřbitovy - Židovské hřbitovy (Želivského)- Vinohradská nemocnice - Vinohradské hřbitovy - Krematorium - Vinice - Solidarita - Zborov - Nové Strašnice - Černokostelecká[22] ale dle - Ústřední dílny DP
  • od 1978 nová trasa Vápenka - Ohrada - Strojimport (Želivského) - Flora - Museum - Tylovo nám. - nám. Míru - Minská (Čechovo nám.)[24]
  • od 1980 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - nám. Míru - Koh-i-noor - nám. Kubánské revoluce (Kubánské nám.)[26]
  • 1983 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - nám. bratří Synků - Spořilov[49]
  • 1989 trasa Černokostelecká - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - nám. bratří Synků - Spořilov[28]
  • od 1990 trasa Ústřední dílny DP - Černokostelecká - Vinice - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - Nám. Míru - Čechovo nám. - Kubáňské nám. [10]
  • od 1991 trasa Ústřední dílny DP - Černokostelecká - Vinice - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - Otakarova - Koh-i-noor - Kubáňské nám. [10]
  • od 1993 trasa Ústřední dílny DP - Černokostelecká - Vinice - Želivského - Flora - Muzeum - Tylovo nám. - Otakarova - Nám.bří Synků - Spořilov [10]
  • od 1998 trasa zkrácena Černokostelecká - Vinice -...[10]
  • 2009 zastávky Černokostelecká - Nové Strašnice - Zborov - Solidarita - Vinice (Z) - Vozovna Strašnice - Krematorium Strašnice - Vinohradské hřbitovy - Želivského (u metra) - Želivského (u Strojimportu) - Olšanské hřbitovy - Flora - Radhošťská - Jiřího z Poděbrad - Vinohradská tržnice - Italská - Muzeum - I. P. Pavlova - Bruselská - Pod Karlovem (T) - Nuselské schody - Nám. bratří Synků - Horky - Pod Jezerkou - Michelská - Plynárna Michle - Chodovská - Teplárna Michle - Spořilov [30]
  • od září 2012 trasa Olšanské hřbitovy - Flora - Muzeum - I. P. Pavlova - Nám. bratří Synků - Spořilov [33]
  • od června 2013 trasa Spojovací - Ohrada - Želivského( jen špička pracovního dne)- Olšanské hřbitovy - Flora - Muzeum - I. P. Pavlova - Nám. bratří Synků - Spořilov [35]
  • od 09/2016 trasa Spojovací - Ohrada - Želivského- Olšanské hřbitovy - Flora - Muzeum - I. P. Pavlova - Nám. bratří Synků - Spořilov

Linka 12[editovat | editovat zdroj]

Škoda 14T na lince 12 v roce 2010
Linka 12 stanicuje na Malostranském náměstí, před ní pracují dělníci během oprav trati v dubnu 2010

Linka 12 vznikla roku 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou M, zavedené 2. října 1903 v trase bývalé Hlaváčkovy dráhy SMÍCHOV, Plzeňská třída - Košíře, Klamovka - KOŠÍŘE, Remisa.[6]

  • od 1908 trasa Remisa Košíře - Plzeňská tř.(Anděl)[7]
  • 1910 zastávky Remisa v Košířích - Klamovka - Mlynářka - Pivovarská ulice - U Paliarky - Bendlova ulice - Mozartova ulice - Divišova ulice - Plzeňská tř.(Anděl) - Radnice - Austrie - Jakubské nám. - U Libuše - Kinského zahrada - Petřínská ulice - Chotkova ulice - Petřín(spodní stanice lanovky) - Harantova ulice - Prokopská ulice - Malostranské nám. - Letenská ulice (Z) - Valdštýnské nám. (T) - Lužická ulice (Z) - Klárov - Akademie Straky - Pod Letnou (Čechův most) - Dvořákovo nábř. (Právnická fakulta) - Bílkova ulice - Merkur - Staroměstské nám.[8]
  • 1924 trasa Holešovice,Uranie - Jateční ul. - Klárov - Malostranské nám. - Újezd - Plzeňská tř. (Anděl) - Západní nádr. (nádr.Smíchov) - Zbraslavská tř.[14]
  • 1929 trasa Libeň, Dolní nádr. (u Palmovky) - Libeňský most - Dělnická - Jatky - Štefánikův most - Čechův most - Klárov - Malostranské nám. - Vítězná tř. (Újezd) - Plzeňská tř. (Anděl) - Západní nádr. (nádr.Smíchov)[34]
  • 1940 trasa Pelc Tyrolka - Trojabrücke / Trojský most - Urania / Uranie - Schlachthof / Jatky - Hlávka-brücke / Hlávkův most - Janatschek-brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) - Kramář-Ufer / Kramářovo nábř. - Klarplatz / Klárov - Kleinseitner ring / Malostranské nám. - Aujest / Újezd - Arbes-platz / Arbesovo nám. - Smichow-banhof / Nádr. Smíchov [16]
  • 1947 trasa Plynární - Dělnická - Jatky - Klárov - Malostr. nám. - Anděl - Nádr.Smíchov[17]
  • 1963 trasa Vychovatelna - Libeň dolní nádr. - Dělnická - Jatky - Klárov - Malostr.nám. - Anděl - Nádr. Smíchov[45]
  • 1972 trasa Vozovna Kobylisy - Vychovatelna - tř. Rudé armády - Dopravní podniky - Klárov (Malostranská) - Malostranské nám. - Újezd - Anděl - Nádr. Smíchov[21]
  • 1974 zastávky Vozovna Kobylisy - Líbeznická - Střelničná - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - nám. dr. Holého - tř. Rudé armády - Libeňský most - Maniny - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky - nábř. kap. Jaroše - Čechův most - Klárov - Malostranské nám. - Helichova - Újezd - nám. Sovětských tankistů - Anděl - Plzeňka - Nádr. Smíchov[22]
  • 1980 trasa Vozovna Kobylisy - Bulovka - tř. Rudé armády - Libeňský most - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky - Čechův most - Klárov - Malostranské nám. - Újezd - Anděl - Nádr. Smíchov - Lihovar[26]
  • 1999 trasa Starý Hloubětín - Palmovka - Dělnická - Nádraží Holešovice - Strossmayerovo nám. - Malostranská - Újezd - Anděl - Smíchovské nádr. - Zlíchov - Hlubočepy [28]
  • od 2003 trasa Palmovka - Dělnická - nádr.Holešovice - Výstaviště - Strossmayerovo nám. - Malostranská - Újezd - Anděl - Smíchovské nádr. - Zlíchov - Hlubočepy - Sídliště Barrandov [29]
  • 2009 zastávky Palmovka - Libeňský most - Maniny - Dělnická (Z) - U průhonu (T) - Ortenovo nám. - Nádr. Holešovice - Výstaviště - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Nábř.kpt.Jaroše (T) - Čechův most - Malostranská - Malostranské nám. - Hellichova - Újezd - Švandovo divadlo - Arbesovo nám. - Anděl - Na Knížecí - Plzeňka - Smíchovské nádr. - ČSAD Smíchov - Lihovar - Zlíchov - Hlubočepy - Geologická - K Barrandovu - Chaplinovo nám. - Poliklinika Barrandov - Sídliště Barrandov [30]
  • od září 2012 trasa Palmovka - Maniny - Nádr. Holešovice - Výstaviště Holešovice - Strossmayerovo nám. - Letenské náměstí - Chotkovy sady - Malostranská - Malostranské nám. - Újezd - Anděl - Smíchovské nádr. - Hlubočepy - Sídliště Barrandov [33]
  • od srpna 2016 Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov – Smíchovské nádraží (B) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Chotkovy sady – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická – U Průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice (C) – Výstaviště Holešovice – Výstaviště Holešovice [36]

Linka 13[editovat | editovat zdroj]

Číslo 13 získala roku 1908, zpočátku pravděpodobně jen jako interní číslování, bývalá Křižíkova dráha Praha - Libeň - Vysočany, kterou sice Elektrické podniky 5. srpna 1907 odkoupily, ale nebyla ještě propojena s ostatní tramvajovou sítí. Na jízdenkách byly všechny provozní větve na dráze značeny písmenem V. Číslem 13 byla zpočátku označována hlavní linka v trase NA FLORENCI - Divadlo Varieté - Karlín, Královská třída /Invalidovna/ (T) - Karlín, Riegrovy sady (Z) - Palmovka - Nová Balabinka - VYSOČANY, lékárna.[6]

  • od 1908/3 trasa Na Florenci - Divadlo Varieté - Karlín, Královská třída /Invalidovna/ (T) - Karlín, Riegrovy sady (Z) - Palmovka - Nová Balabinka - Vysočany, lékárna. [6][7]
  • od 1908/11 linka zrušena [6]
  • od 1912 trasa Vysočany, Nová Balabinka - Vysočany, Českomoravská [9]
  • od 1913 linka zrušena [9]
  • od 1914 trasa Smíchov, Plzeňská třída - Smíchov, Divišova ulice - Smíchov, Santoška [9]
  • od 1915 linka zrušena [10]
  • od 1916 trasa Žižkov,voz. Vápenka - U Bulhara - Masarykovo nádr. - Prašná brána - Můstek - Národní divadlo - Újezd - Anděl - Santoška [10]
  • od 1924 trasa Žižkov,voz. Vápenka - U Bulhara - Masarykovo nádr. - Prašná brána - Můstek - Národní divadlo - Podolí, Cementárna Podolská vodárna[10][14]
  • od 1927 trasa Žižkov,voz. Vápenka - U Bulhara - Masarykovo nádr. - Prašná brána - Můstek - Národní divadlo - Rašínovo nábř. Výtoň - Vyšehrad - Soběslavova ul.Otakarova - Jezerka - Michle Kloboučnická[10][34]
  • od 1930 trasa Žižkov,voz. Vápenka - U Bulhara - Masarykovo nádr. - Prašná brána - Můstek - Národní divadlo - Rašínovo nábř. Výtoň - Vyšehrad - Soběslavova ul.Otakarova - Koh-i-noor - Čechovo nám. [10]
  • od 1931 prodloužená trasa Spojovací - Ohrada - U Bulhara - ...[10]
  • od 1933 linka zrušena [10]
  • od 1938 nová trasa Muzeum - Tylovo nám. - nádr. Vinohrady - Pankrác - Krč, Ryšánka [10]
  • 1940 trasa Museum/Muzeum - Tylplatz / Tylovo nám. - Bahnhof Weinberge / Nádr. Vršovice - Pankratz / Pankrác - Unter Reuth,Rischanhof/Dolní Krč,Ryšánka [16]
  • od 1943 trasa Bulovka - Libeň Dolní nádr. - Dělnická - Štvanice - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Tylovo nám. - nádr. Vinohrady - Pankrác - Krč, Ryšánka [10]
  • 1947 trasa Bulovka - Libeň Dolní nádr. - Dělnická - Štvanice - Masarykovo nádr. - Wilsonovo nádr. - Museum - Scheinerovo nám. (Tylovo nám.) - Nuselské schody - Nám. nár. hrdinů - Budějovické nám. - Krč, Ryšánka[17]
  • od 1961 Hloubětín - Harfa - Balabenka - Palmovka - Nádr. Střed. - Hlavní nádr. - Museum - Tylovo nám. - Nuselské schody - Nám. hrdinů - Budějovické nám. - Krč, Ryšánka[10]
  • 1963 trasa Hloubětín - Harfa - Balabenka - Libeň Dolní nádr. - Dělnická - Štvanice - nádr. Střed - Hlavní nádr. - Museum - Tylovo nám. - Nuselské schody - Nám. nár. hrdinů - Budějovické nám. - Krč, Ryšánka[45]
  • od 1970 trasa Hloubětín - Palmovka - Městské muzeum - nádr.Střed - Muzeum - Tylovo nám. - nám.bří Synků - nám. Hrdinů - Budějovické nám.[10][21]
  • od 1974 zastávky Hloubětín - Tesla Hloubětín - U elektry - Spalovna - Harfa (nyní nádr. Praha Libeň) - Mostárna - Libeň Horní nádr. (dříve bylo západněji) - Ocelářská - Balabenka - Palmovka - Sídl. Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská (Florenc) - nádr.Střed - nám.M.Gorkého (Senovážné nám.)- Bulhar - Husinecká - Lipanská - Olšanské nám. - Flora - Olšanské hřbitovy - Židovské hřbitovy (Želivského) - Vinohradská nemocnice - Vinohradské hřbitovy - Krematorium - Vinice - Strašnická škola - Průběžná - nádr. Strašnice - Radošovická[22]
  • od 1977 trasa Hloubětín - Balabenka - Palmovka - Sokolovská (Florenc) - nám. Republiky - Perštýn - Národní výbor - nádr. Střed - Sokolovská - a zpět do Hloubětína [10][23]
  • od 1979 trasa Hloubětín - Balabenka - Palmovka - Sokolovská (Florenc) - Dopravní podniky - Jatky - Dělnická - Elektrárna Holešovice - PKOJF (Výstaviště) - nábř.kpt.Jaroše - Čechův most - Malostranská - Staroměstská - ??? - Sokolovská a zpět do Hloubětína [10]
  • od 1980 trasa Hloubětín - Balabenka - Palmovka - Sokolovská (Florenc) - Dopravní podniky - Jatky - Dělnická - Elektrárna Holešovice - PKOJF Výstaviště [25]
  • od 1981 trasa zrušena [10]
  • od 1985 nová trasa Hloubětín - Harfa - Balabenka - Florenc - Masarykovo nádraží - Olšanské nám. - Spojovací [10]
  • od 1990 linka zrušena [10]
  • od 2004 nová trasa Sídliště Barrandov - Hlubočepy - nádr. Smíchov [50]
  • od 2009 linka zrušena [30]
  • od června 2013 nová trasa Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Muzeum – Flora – Želivského – Černokostelecká [35]
  • od března 2017 změna trasy Černokostelecká - I.P.Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí [51]

Linka 14[editovat | editovat zdroj]

Linka číslo 14 opouští smyčku Kotlářka během mimořádného odklonu v souvislosti s Pražským maratonem 2010

Číslo 14 získala roku 1908, zpočátku pravděpodobně jen jako interní číslování, bývalá odbočná větev Křižíkovy dráhy Praha - Libeň - Vysočany, kterou sice Elektrické podniky 5. srpna 1907 odkoupily, ale nebyla ještě propojena s ostatní tramvajovou sítí Elektrických podniků hl. m. Prahy. Na jízdenkách byly všechny provozní větve na dráze značeny písmenem V. Číslem 14 byla zpočátku označována linka na odbočce v trase VYSOČANY, Nová Balabinka - VYSOČANY, Českomoravská, ještě téhož roku však začala číslem 14 označována linka na starší odbočce LIBEŇ, Palmovka - LIBEŇ, Libušák, zatímco linka na Českomoravskou byla značena jako „14 odbočka“.[6]

  • od 1908 Libeň, Fügnerova tř. (U Kříže) - Palmovka[7]
  • 1910 zastávky první větev: Vychovatelna - Na Stráži - Na Korábě - Primátorská tř. - Fügnerova tř. - Libušák - Tyršovo nám. - Tržiště - U Deutschů - Žižkova ulice - Palmovka, druhá větev: Českomoravská - U Prášilů - Balabinka - Palmovka, dále společná trasa: - Štrasburg - Invalidovna - Riegrova tř. - Královská tř. (Sokolovská) - Poděbradova ulice - Karlova ulice - Křižíkovou ulicí - Jungmannovo nám. (Karlínské nám.) - Vítkova ulice - Karlínské Varieté - Potravní daň - Městské museum - Florenc - Dlážděná ulice - U svatého Jindřicha - Václavské nám. - Dívčí škola - Vladislavova ulice - Myslíkova ulice - Křemencova ulice - Riegrovo nábř. - Podskalská tř. - Odjezd parníků - Palackého nám. - Palackého tř. - Královská tř. - Přemyslova tř. - Plzeňská tř. (Anděl)[8]
  • od 1913 trasa Libeň, Vychovatelna - Libušák - Palmovka - Karlín, Poděbradova ulice - Divadlo Varieté - Florenc - Dlažební ul. - Václavské nám. - Myslíkova ul. - Palackého most - Plzeňská třída - Santoška [9]
  • od 1914 trasa Libeň, Vychovatelna - Libušák - Palmovka - Karlín, Poděbradova ulice - Divadlo Varieté - Florenc - Dlažební ul. - Václavské nám. - Myslíkova ul. - Palackého most - Smíchov, Plzeňská třída - Smíchov, Divišova ulice - Klamovka - Košíře, Remisa [12][13]
  • 1924 trasa Kobylisy - Palmovka - Poděbradova ul. - Palackého tř. Křižíkova - Jungmanovo nám. Karlínské nám., druhá trasa - Masarykovo nám. - Havlíčkovo nám. Senovážné nám. - Václavské nám. - Vodičkova - Myslíkova - Palackého nám. - Plzeňská tř. - voz. Košíře[14]
  • 1929 trasa stejná trasa[34]
  • od 1930 trasa Kobylisy - Vychovatelna - Palmovka - Jungmannovo nám (Karlínské nám.)- Denisovo nádr. (Florenc) - Na Poříčí - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Myslíkova ul. - Palackého most - Plzeňská třída (Anděl)- U Santošky [10]
  • od 1932 trasa Kobylisy - Vychovatelna - Palmovka - Jungmannovo nám (Karlínské nám.)- Denisovo nádr. (Florenc) - Na Poříčí - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Myslíkova ul. - Palackého most - Rašínovo nábř. (Výtoň) -Vyšehrad (křiž.s Trojickou)- Vyšehradské nádr. - Tylovo divadlo (Divadlo Na Fidlovačce) - Soběslavova (Otakarova) - Vladimírova ul. - Pankrác - Budějovické nám. - Kačerov [10]
  • 1940 trasa Kobilis,Tschimitzer strasse/Čimická - Erziehungsanstalt/Vychovatelna - Bulovka - Lieben, Unterer Bahnhof/Libeň, Dolní nádr. - Schlachthof/Jatky - Hlavka-brücke/Hlávkův most - Moldaubahnhof/Vltavské nádr. (nádr.Těšnov) - Deutschherrenstrasse/Poříč - Hibernerbahnhof/Hybernské nádr. (Masarykovo nádr.) - Heinrichsgasse/Jindřišská ul. - Wenzelsplatz/Václavské nám. - Wassergasse/Vodičkova ul. - Karlsplatz/Karlovo nám. - Pschemisl Platz/Přemyslovo nám. - Pankratz/Pankrác - Katscherow/Kačerov [16]
  • 1947 trasa Čimická - Libeň Dolní nádr. - Dělnická - Jatky - Štvanice - Masaryk.nádr. - Jindříšská - Václ.nám - Karlovo nám. - Nádr.Vyšehrad - Vladimírova - Budějovické nám. - Kačerov[17]
  • 1963 trasa Střelničná - Čimická - Libeň Dolní nádr. - Dělnická - Jatky - Štvanice - nádr.Střed - Jindříšská - Václ.nám - Karlovo nám. - Vyšehrad - nám.bří Synků - Budějovické nám. - Kačerov[45]
  • od 1970 (25. červen) linka zkrácena do trasy Kačerov – Libeň, Vychovatelna do 17. ledna 1972 (http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2012082602)
  • od 1972 trasa PKOJF (Výstaviště) - Dopravní podniky (Vltavská) - nádr. Střed (Masarykovo nádr.) - Jindřišská - Václavské nám. - Karlovo nám. - Anděl - Lihovar[21]
  • od 1973 změna trasy PKOJF - ... - Anděl - Radlice[10]
  • 1974 zastávky PKOJF (Výstaviště) - Veletržní - Nádr. Bubny - Dopravní podniky (Vltavská) - Štvanice - Sokolovská (Florenc) - Nádr. Střed (Masarykovo nádr.) - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Ženské domovy - Křížová - Laurová - Radlice[22]
  • od 1977 zastávky Střelničná - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - tř. Rudé armády - Libeňský most - Maniny - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky (Vltavská) - Štvanice - Sokolovská (Florenc) - Nádr. Střed (Masarykovo nádr.) - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Ženské domovy - Křížová - Laurová - Radlice[10][23]
  • 1980 trasa Kobylisy vozovna - Líbeznická - Střelničná - a dále dtto [26]
  • od 1983 trasa Kobylisy vozovna - ... Křížová - Laurová [10]
  • od 1985 nová trasa Olšanské hřbitovy - Želivského - Vinice - Černokostelecká [10]
  • od 1987 nová trasa Černokostelecká - Vinice - Strašnická - Průběžná - Zahradní Město - Nádraží Hostivař [10]
  • od 1990 trasa Vozovna Kobylisy - Ke Stírce - Vychovatelna - Palmovka - Dělnická - Jatky - Vltavská - Náměstí Republiky - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Anděl - Ženské domovy - Křížová - Laurová[10]
  • 1998 zastávky Střelničná - Ke Stírce - Hercovka - Nad Trojou - Trojská - Nádr. Holešovice - Osadní - U Průhonu - Dělnická - Tusarova - Pražská tržnice - Vltavská - Strossmayerovo nám. - nábř. kpt. Jaroše - Dlouhá tř. - Náměstí Republiky - Masarykovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Vodičkova - Lazarská - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Na Knížecí (T) - Ženské domovy(Z) - Křížová - Laurová[27]
  • od 2003 trasa Vozovna Kobylisy - Ke Stírce - Trojská - Nádr. Holešovice - Výstaviště - Strossmayerovo nám. - Náměstí Republiky - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Anděl - Nádr. Smíchov - Hlubočepy - Sídliště Barrandov[29]
  • 2009 zastávky Sídliště Barrandov - Poliklinika Barandov - Chaplinovo nám. - K Barrandovu - Geologická - Hlubočepy - Zlíchov - Lihovar - ČSAD Smíchov - Smíchovské nádr. - Plzeňka - Na Knížecí - Anděl - Zborovská - Palackého nám. - Moráň (Z) - Karlovo nám. - Lazarská - Vodičkova - Václavské nám. - Jindřišská - Masarykovo nádr. - Nám. Republiky - Dlouhá tř. - Nábř.kpt.Jaroše (Z) - Strossmayerovo nám. - Veletržní - Výstaviště - Nádr. Holešovice - Trojská - Nad Trojou - Hercovka - Ke Stírce - Kobylisy - Březiněveská - Líbeznická - Vozovna Kobylisy[30]
  • Od 2010 trasa Vozovna Kobylisy - ... - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskovo nám. - Palackého nám. - ... - Sídliště Barrandov[32][40]
  • od září 2012 trasa Sídliště Barrandov - Hlubočepy - Smíchovské nádr. - Anděl - Palackého nám. - Myslíkova - Václavské nám. - Masarykovo nádr. - Bílá labuť - Vltavská - Dělnická - Ortenovo náměstí (dále pokračuje přejmenovaná na linku 24 přes centrum na Kubáňské náměstí) [33]
  • od srpna 2016 Spořilov – Teplárna Michle – Chodovská – Plynárna Michle – Chodovská – Pod Jezerkou – Horky – Náměstí Bratří Synků – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) – Bílá labuť – Těšnov – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most – Palmovka (B) – Palmovka (B)(Z) – Balabenka – Divadlo Gong – Poliklinika Vysočany – Nádraží Vysočany (B) – Vysočanská (Z) [36]

Linka 15[editovat | editovat zdroj]

Označení linky 15
Vozovna Střešovice, Muzeum MHD. Elektrický motorový vůz č. 297 z roku 1909.
  • od 1923 trasa Libeň, Českomoravská tov. - Balabenka - Palmovka - Královská tř. (Sokolovská) - Palackého tř. (Křižíkova) - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Myslíkova - Palackého nám. - Plzeňská tř. - Smíchov, Koulka (Křížová)[10][14]
  • od 1927 trasa Libeň, Na Harfě - Balabenka - Palmovka - Královská tř. (Florenc) - Jungmanovo nám. na Královské třídě - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Myslíkova - Palackého nám. - Plzeňská tř. - Křížová ul. - Radlice[10][34]
  • od 1930 změna trasy ... - Palackého nám. - Plzeňská tř. - Zámečnice [10]
  • od 1931 změna trasy ... Hloubětín - Na Harfě - Balabenka - Palmovka - ...[10]
  • od 1932 změna trasy ... Kolbenova továrna (nám.OSN) - Balabenka - Palmovka - ...[10]
  • 1940 trasa Wissotschan,Kolbenfabrik/Vysočany,Kolbenka Palmhof/Palmovka - Königstrasse/Královská tř. - Deutschherrenstrasse/Poříč - Hibernerbahnhof/Hybernské nádr. (Masarykovo nádr.) - Heinrichsgasse/Jindřišská ul. - Wenzelsplatz/Václavské nám. - Wassergasse/Vodičkova ul. - Myslikgasse/Myslíkova ul. - Mozartbrücke/Mozartův most (most Palackého) - Pilsnerstrasse/Plzeňská tř. (Anděl) - Körbern, Schlosserhof/Košíře,Zámečnice (Košířské nám.)[16]
  • 1947 trasa Kolbenka - Nádr. Vysočany - Balabenka - Městské museum - Masaryk.nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palacké nám. - U Anděla - Zámečnice (Košířské nám.)[17]
  • od 1949? změna trasy ... Nový Hloubětín - Kolbenka - Balabenka - Palmovka - ...[10]
  • od 1952 trasa Nový Hloubětín - ČKD - Balabenka - Palmovka - Městské museum - nádr.Střed - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palacké nám. - Anděl - Kotlářka...[10]
  • 1963 trasa Nový Hloubětín - Vysočany - Balabenka - Městské museum - nádr.Střed - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palacké nám. - U Anděla - Zámečnice - Kotlářka[45]
  • 1972 trasa Nový Hloubětín - Palmovka - Městské muzeum - Nádr. Střed - Václavské nám. - Anděl - Kotlářka[21]
  • od 1974 zastávky Nový Hloubětín - Školka - Aerovka - Vysočany - Nám. Lidových milicí (Vysočanská) - Vysočanská radnice - Nádr. Vysočany - Kulturní dům - Balabenka - Palmovka -. Sídl.Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská (Florenc) - nádr.Střed - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Karlovo nám. - Moráň - Palacké nám. - Zborovská - Anděl - U Bertramky - U Zvonu - Klamovka - Demartinka - Kavalírka - Zámečnice - Kotlářka[22]
  • od 1977 trasa Nový Hloubětín - Palmovka - Sokolovská - Nádr. Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - Anděl - Nádraží Smíchov [10][23]
  • od 1979 trasa Nový Hloubětín - Palmovka - Sokolovská - Nádr. Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - Anděl - Kotlářka [10][26]
  • od 1984 trasa prodloužena Nový Hloubětín - ... - Anděl - Kotlářka - Vozovna Motol [10]
  • od 1985 nová trasa Hrdlořezy Spojovací - Ohrada - Želivského - Olšanské Hřbitovy[10]
  • od 1986 nová trasa Sokolovská - Palmovka - Balabenka - Harfa - Hloubětín - Černý Most[10]
  • od 1990 zrušena [10][27]
  • od 2003 nová trasa Střelničná - U Kříže - Palmovka - Dělnická - Nádr. Holešovice - Výstaviště - Strossmayerovo nám. - Hradčanská - Vozovna Střešovice - Malovanka - Vypich[29]
  • od 2009 zastávky Vypich - Říčanova - Břevnovský klášter - U Kaštanu - Drinopol - Marjánka - Královka - Hládkov - Vozovna Střešovice (během dlouhodobé výluky Brusnice) - Prašný most (během dlouhodobé výluky Pražský Hrad a Královský letohrádek) - Hradčanská - Sparta - Letenské nám. - Kamenická - Strossmayerovo nám. - Veletržní - Výstaviště - Nádr. Holešovice - Ortenovo nám. - U Průhonu - Dělnická - Maniny - Libeňský most - Palmovka - Balabenka - U Svobodárny - Poliklinika Vysočany - Nádr. Vysočany - Vysočanská[30][48]
  • od 2010 trasa jen v ranní spičce Divoká Šárka - Červený vrch - Dejvická - Hradčanská - v sedle a v So,Ne Špejchar - dále bez omezení - Strossmayerovo nám. - Výstaviště - Dělnická - Palmovka - nádr. Vysočany - Vysočanská[32][40]
  • od září 2012 zrušena [33]
  • od srpna 2016 nová trasa Kotlářka – Kotlářka (T) – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) – Hlavní nádraží (C) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy [36]

Linka 16[editovat | editovat zdroj]

Tatra T6A5 na lince 16 v Jugoslávské ulici na Vinohradech, 2006
  • 1924 trasa U Santošky - Plzeňská tř. (Anděl) - Palackého nám. - Moráň - Tylovo nám. - Purkyňovo nám. (nám.Míru) - Olšanské hřbitovy (Flora)[14]
  • 1929 trasa stejná trasa[34]
  • 1940 trasa Neu-Straschnitz/Nové Strašnice Krematorium - Wolschaner Friedhöfe/Olšanské hřbitovy - Flora - Kronenstrasse/Korunní třída - Reichsplatz/Říšské nám. (nám.Míru) - König Peter platz/nám. Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova) - Karlsplatz/Karlovo nám. - Mozartbrücke/Mozartův most (most Palackého) - Smichow,Bahnhof/Smíchovské nádr. [16]
  • 1947 trasa Nové Strašnice - Na Vinici - Olšanské hřbitovy - Flora - Vinohradské nám. - Scheinerovo nám. (Tylovo nám.) - Nám.Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova) - Štěpánská - Karlovo nám. - Jiráskův most - Palackého nám. - U Anděla - nádr. Smíchov[17]
  • 1963 trasa voz. Žižkov - Ohrada - nákl. nádr. Žižkov - Židovské hřbitovy - Olšanské hřbitovy - Flora - nám. Míru - Tylovo nám. - I.P.Pavlova - Štěpánská - Karlovo nám. - Jiráskův most - Palackého nám. - Anděl - nádr. Smíchov[45]
  • 1972 trasa Olšanské hřbitovy - Flora - Nám. Míru - I.P.Pavlova - Karlovo nám. - Anděl - Nádr. Smíchov [21]
  • 1974 zastávky Olšanské hřbitovy - Flora - Orionka - Perunova - Vinohradská vodárna - Šumavská - Nám. Míru - I.P.Pavlova - Štěpánská - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Plzeňka - Nádr. Smíchov - Autobusové nádr. Smíchov - Lihovar [22]
  • 1980 trasa Spojovací - Ohrada - Želivského - Flora - Nám. Míru - I.P.Pavlova - Karlovo nám. - Moráň - Anděl - Nádr. Smíchov - Lihovar [26]
  • od 1981 trasa Spojovací - ... - Anděl - Radlice [10]
  • od 1983 trasa Spojovací - ... - Anděl - Lihovar [10]
  • od 1988 trasa Spojovací - ... - Anděl - Lihovar - Hlubočepy [10]
  • od 1991 trasa Spojovací - ... - Anděl [10]
  • od 1995 trasa Spojovací - Ohrada - Nákladové nádr. Žižkov - Želivského - Flora - nám. Míru - I. P. Pavlova - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - nádr.Braník dále jen ve špičce - Nádr. Modřany - Sídliště Modřany[38]
  • 1998 zastávky Spojovací - Kněžská luka - Chmelnice - Strážní - Vápenka - Ohrada - Biskupcova - Nákl. nádr. Žižkov - Mezi hřbitovy - Želivského - Olšanské hřbitovy - Flora - Orionka - Perunova - Vinohradská vodárna - Šumavská - Nám. Míru - I.P.Pavlova - Štěpánská - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Výtoň - Podolská vodárna - Kublov - Dvorce - Přístaviště - Pobřežní cesta - Nádr. Braník [22][27]
  • od 2003 trasa dtto jako 1995 [29]
  • od 2009 trasa jen ve špičce Sídliště Řepy - Motol - Kotlářka dále celodenní provoz - Anděl - Palackého nám. - Karlovo nám. - I. P. Pavlova - Nám. Míru - Flora - Želivského - Biskupcova - Ohrada - Spojovací [30]
  • od září 2012 trasa jen ve špičce Sídliště Řepy - Motol - Kotlářka dále celodenní provoz - Anděl - Palackého nám. - Karlovo nám. - I. P. Pavlova - Nám. Míru - Flora - Želivského - Biskupcova - Palmovka - Balabenka - Nádraží Vysočany - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín - Lehovec [33]

Linka 17[editovat | editovat zdroj]

Vůz typu Tatra T1 aranžovaný do stavu odpovídajícího konci 50. let 20. století na lince 17
  • od 1923 trasa Obora - Výstaviště - Bělského tř. (Strossmayerovo nám.) - Štefánikův most - nám.Republiky - Můstek - Národní divadlo - Riegrovo nábř. - Palackého nám. - Podskalské nábř. (Výtoň) - Podolí - Cementárna cca Dvorce[10]
  • od 1924 trasa prodloužena ... - Palackého nám. - Cementárna - Braník mezi Dvorce a Přístaviště[14]
  • 1929 trasa stejná trasa[34]
  • od 1931 trasa Výstaviště - Strossmayerovo nám. - Štefánikův most - Čechův most - Parlament (Palachovo nám., Staroměstská) - Národní divadlo - Riegrovo nábř. - Palackého nám. - Rašínovo nábř. (Výtoň) - Podolí - Braník[10]
  • od 1932 trasa prodloužena Elektrárna Holešovice - Výstaviště - ...[10]
  • od 1936 trasa prodloužena Pelc Tyrolka - Trojský most - Elektrárna Holešovice - Výstaviště - ...[10]
  • 1940 trasa Pelc-Tyrolka/Pelc-Tyrolka Trojabrücke/Trojský most - Ausstellung/Výstaviště - Strossmayerplatz/Strossmayerovo nám. - Janatschek-Brücke/Janáčkův most (Štefánikův most) - Mendels-brücke/Mendelův most (Čechův most) - Smetana platz/Smetanovo nám. (Palachovo nám., Staroměstská) - Nationaltheater/Národní divadlo - Palacký-Platz/Palackého nám. - Eisenbahnbrücke/Železniční most (Výtoň) - Sanatorium Podol/Sanatorium Podolí (porodnice v Podolí) - Peter Aspelt Strasse/ Ul. Peta Aspelta - Branik/Braník [16]
  • 1947 trasa Most Barikádníků (Pelc Tyrolka) - Plynární - Veletržní palác - Strossm. nám. - Čechův most - Smetanovo nám. (Palachovo nám.) - Národní divadlo - Palackého nám. - Podolí - Braník, Hodkovičky[17]
  • 1963 trasa Pelc-Tyrolka - Plynární - Veletržní palác - nám. V. Kopeckého (Strossm. nám.) - Čechův most - nám. Krasnoarmějců (Palachovo nám.) - Národní divadlo - Palackého nám. - Podolí - nádr. Braník[45]
  • od 1971 trasa Sídliště Ďáblice - Vychovatelna - Pelc-Tyrolka - PKOJF (Výstaviště) - Strossmayerovo nám. - Národní divadlo - Výtoň - Nádr. Braník [10][21]
  • od 1974 trasa dtto jako 1972 [22]
  • od 1978 zastávky Sídliště Ďáblice - Nadsídlištní - Štěpničná - Davídkova (Ládví)- Veltěžská - Střelničná - Ke Stírce - Hercovka - Nad Trojou - Trojská - Partyzánská (Nádr. Holešovice) - Elektrárna Holešovice - PKOJF (Výstaviště) - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Nábř. kpt. Jaroše - Čechův most - Právnická fakulta - Staroměstská - Národní divadlo - Jiráskovo nám. - Palackého nám. - Výtoň - Podolí - Kublov - Dvorce - Přístaviště - Modřanská - Nádr. Braník[23]
  • 1980 trasa dtto jako 1978 [26]
  • od 1995 trasa Sídliště Ďáblice - Ke Stírce - Trojská - nádr.Holešovice - Výstaviště - Strossmayerovo nám. - Právnická fakulta - Staroměstská - Národní divadlo - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník - Sídliště Modřany[38]
  • 1998 trasa dtto jako 1995 [27]
  • od 2003 trasa dtto jako 1995 [29]
  • od 2009 zastávky (jen každý druhý vlak) Sídliště Ďáblice - Třebenická - Štěpničná - Ládví - Kyselova - Střelničná - Ke Stírce - Hercovka - Nad Trojou - Trojská - nádr. Holešovice - (dále všechny vlaky) Výstaviště - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Nábř. kpt. Jaroše - Čechův most - Právnická fakulta - Staroměstská - Národní divadlo - Jiráskovo nám. - Palackého nám. - Výtoň - Podolí - Kublov - Dvorce - Přístaviště - Modřanská - Nádr. Braník - Černý kůň - Belárie - Modřanská škola - Nádr. Modřany - Čechova čtvť - Poliklinika Modřany - U Libušského potoka - Modřanská rokle - Sídliště Modřany - Levského [30]
  • od září 2012 trasa (ve špičce všechny vlaky + v sedle a So,Ne jen každý druhý vlak) Vozovna Kobylisy - Ke Stírce - Trojská - nádr. Holešovice - (dále všechny vlaky) Výstaviště Holešovice - Strossmayerovo nám. - Čechův most - Staroměstská - Národní divadlo - Jiráskovo nám. - Palackého nám. - Výtoň - Nádr. Braník - Sídliště Modřany - Levského [33]
  • od června 2013 trasa (jen každý druhý vlak) Vozovna Kobylisy - ... - nádr. Holešovice - (dále všechny vlaky) Výstaviště Holešovice - ... - Sídliště Modřany - Levského [35]

Linka 18[editovat | editovat zdroj]

Vůz linky 18
  • od 1923 trasa Holešovice,Uranie - Jatky - Štvanice - Denisovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Karlovo nám. - Moráň - Vyšehrad - Nusle, Fričova ul. (mezi Statoplukova a Divadlo na Fidlovačce)[14]
  • od 1926 trasa prodloužena ... - Vyšehrad - Soběslavova ul. (Otakarova) - Vladimírova ul.(Nuselská radnice) - Pankrác nám. Hrdinů[10][34]
  • od 1930 trasa prodloužena ... - Vladimírova ul.(Nuselská radnice) - Pankrác - Budějovická - Kačerov [10]
  • od 1932 trasa Holešovice,Uranie - Jatky - Štvanice - Denisovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Karlovo nám. - Palackého nám. - Plzeňská tř. (Anděl) - Křížová - Radlice[10]
  • od 1937 trasa Podbaba - Vítězné nám. - Prašný most - Bubeneč (Na Špejchaře) - Strossmayerovo nám. - Elektrické podniky - Denisovo nádr. - Masarykovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Palackého nám. - Plzeňská tř. (Anděl) - Křížová - Radlice[10]
  • 1940 trasa s jinými názvy Podbaba - Platz der Wermacht/nám.Branné moci (Vítězné nám.) - Staubbrücke/Prašný most - Sommerbergstrasse/Letenská tř. - Strossmayerplatz/Strossmayerovo nám. - Hlávka-brücke/Hlávkův most - Moldaubahnhof/Vltavské nádr. (Denisovo nádr., nádr.Těšnov) - Deutschherrenstrasse/Poříč - Hibernerbahnhof/Hybernské nádr. (Masarykovo nádr.) - Heinrichsgasse/Jindřišská ul. - Wenzelsplatz/Václavské nám. - Wassergasse/Vodičkova ul. - Karlsplatz/Karlovo nám. - Mozartbrücke/Mozartův most (Palckého most) - Pilsnerstrasse/Plzeňská tř. (Anděl) - Radlitzerstrasse/Radlická ul. - Radlitz/Radlice [16]
  • 1947 trasa dtto, jen změna názvů Podbaba - nám. Vítězství - Na Špejchaře - Strossmayerovo nám. - Elektrické podniky - Denisovo nádr. - Masarykovo nádr. - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palackého nám. - U Anděla - Radlice[17]
  • 1963 trasa dtto, jen změna názvů Podbaba - nám.Říjnové revoluce (Vítězné nám.) - Špejchar - nám.V.Kopeckého (Strossmayerovo nám.) - Dopravní podnik - nádr.Těšnov - nádr.Střed - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskovo mám. - Palackého nám. Anděl - Radlice[45]
  • od 1971 změna trasy ... - Anděl - Zlíchov Lihovar[10]
  • od 1972 trasa Hotel International (Podbaba) - nám.Říjnové revoluce (Vítězné nám.) - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Nádr. Těšnov - Nádr. Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - nám.bří Synků - nám. Hrdinů - Budějovické nám. [21]
  • od 1974 trasa zkrácena Hotel International (Podbaba) - ... - nám.bří Synků - nám. Hrdinů [22]
  • od 1978 trasa Nádraží Braník - Výtoň - Národní divadlo - Staroměstská - Strossmayerovo nám. - PKOJF (Výstaviště) - Elektrárna Holešovice - Dělnická - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Nádr. Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - Vyšehrad - nám.bří Synků - nám. Hrdinů [23]
  • od 1979 trasa Vokovice - Leninova (Dejvická) - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - Nádr. Střed (Masarykovo nádr.)- Václavské nám. - Karlovo nám. - Vyšehrad - nám.bří Synků - Pražského povstání - Vozovna Pankrác [10][26]
  • od 1985 trasa Vokovice - Leninova (Dejvická) - Hradčanská - Malostranská - Staroměstská - Národní divadlo - Karlovo nám. - Vyšehrad - nám.bří Synků - Pražského povstání - Vozovna Pankrác [10]
  • od 1986 trasa Petřiny - Hradčanská - dále po stejné trase - Vozovna Pankrác [10]
  • 1998 zastávky Petřiny - Obchodní dům Petřiny - Větrník - Vojenská nemocnice - Baterie - Ořechovka - Sibeliova - Voz. Střešovice - Prašný most - Hradčanská - Chotkovy sady - Malostranská - Staroměstská - Karlovy lázně - Národní divadlo - Národní třída - Karlovo nám. - Moráň - Botanická zahrada - Albertov - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Nám. bří Synků - Nuselská radnice - Palouček - Pražského povstání - Na Veselí - Voz. Pankrác[27]
  • 2003 trasa dtto [29]
  • 2009 trasa dtto [30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]
  • od srpna 2016 Nádraží Podbaba – Zelená – Lotyšská – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Staroměstská (A) – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Náměstí Bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání (C) – Na Veselí – Vozovna Pankrác [36]

Linka 19[editovat | editovat zdroj]

  • od 1923 trasa Libeň, Prosecká tř. (U Kříže) - Palmovka - Královská tř. (Sokolovská) - Městské museum - Prašná brána - Můstek - Museum - Tylovo nám. - Vinohradské nádr. (Nuselské schody) - Nusle, Riegrovo nám. (Nám. bří Synků) [10][14]
  • 1929 trasa Libeň, Prosecká tř. - Palmovka - Královská tř. Sokolovská - Městské museum - Prašná brána - Můstek - Karlovo nám. - Tylovo nám. - Vinohradské nádr. (Nuselské schody) - Soběslavova ul. (Otakarova) - Pankrác[34]
  • od 1932 trasa Harfa - Palmovka - Královská tř. Sokolovská - Městské museum - Prašná brána - Můstek - Karlovo nám. - Tylovo nám. - Vinohradské nádr. (Nuselské schody) - Soběslavova ul. (Otakarova) - Pankrác [10]
  • 1940 trasa dtto, jiné názvy Wissotschan, Kolbemfabrik/Kolbenka Palmhof/Palmovka - Königstrasse/Královská tř. - Deutschherrenstrasse/Poříč - Pulverturm/Prašná brána - Wenzelsplatz/Václavské nám. - König Peter Platz/nám. Petra Osvoboditele - Tylplatz/Tylovo nám. - Bahnhof Weinberge/nádr. Vinohrady (nádr.zbouráno po výstavbě 2.Vinohradského železničního tunelu, nyní Nuselské schody) - Bahnhof Michl/Praha-Michle (křížení s tratí Vršovice - Braník, zastávka zrušena při budování odstavného nádraží) - Rosenbühl/Spořilov [16]
  • 1947 trasa dtto, jiné názvy Kolbenka - nádr.Vysočany - Balabenka - Městské museum - Prašná brána - Můstek - Museum - Scheinerovo nám. (Tylovo nám.) - Nuselské schody - Soběslavova (nám bří Synků) - Jezerka (Pod Jezerkou)- zast.Praha Michle - Spořilov[17]
  • od 1949 trasa prodloužena Nový Hloubětín - Vysočany - Balabenka - ...[10]
  • 1963 trasa dtto [45]
  • 1972 trasa dtto [21]
  • 1974 trasa dtto, zastávky Nový Hloubětín - Školka - Aerovka - Vysočany - Nám. Lidových milicí - Vysočanská radnice - Nádr. Vysočany - Kulturní dům - Balabenka - Palmovka - Sídl. Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská (Florenc) - Nám. Reoubliky - Můstek - Václavské nám. - Muzeum - Škrétova - Tylovo nám. - Bruselská - Pod Karlovem - Nuselské schody - Nám. bří Synků - Horky - Pod Jezerkou - Michelská - Plynární - Chodovská - Teplárna Michle - Spořilov [22]
  • 1978 trasa dtto [23]
  • 1980 trasa dtto [26]
  • od 1983 trasa Nový Hloubětín - Palmovka - Sokolovská - nám. Republiky - Strossmayerovo nám. - PKOJF (Výstaviště) [10]
  • od 1985 trasa Nový Hloubětín - Palmovka - Sokolovská [10]
  • od 1987 trasa Starý Hloubětín - Nový Hloubětín - Palmovka - Sokolovská [10]
  • od 1990 trasa Starý Hloubětín - Nový Hloubětín - Palmovka - Biskupcova - Nákladové nádr. Žižkov - Želivského - voz. Strašnice - Strašnická - Kubánské nám. [10]
  • od 1998 zastávky Lehovec - Sídliště Hloubětín - Hloubětín - Kbelská - Starý Hloubětín - Nový Hloubětín - Kolbenova - ČKD - Poštovská - Špitálská - Nádr. Vysočany - Poliklinika Vysočany - U Svobodárny - Balabenka - Palmovka - Krejcárek - Biskupcova - Nákladové nádr. Žižkov - Mezi hřbitovy - Želivského - Vinohradský hřbitov - Krematorium Strašnice - Voz. Strašnice - Nad Primaskou - Strašnická - Průběžná - Kubáňské nám.[27]
  • 2003 trasa dtto [29]
  • od 2008 trasa Lehovec - Hloubětín - Nový Hloubětín - Palmovka - Biskupcova - Želivského - Strašnice - Průběžná - Nádraží Strašnice[52]
  • 2009 zastávky Lehovec - Sídliště Hloubětín - Hloubětín - Kbelská - Starý Hloubětín - Nový Hloubětín - Kolbenova - Poštovská - Špitálská - Nádraží Vysočany - Poliklinika Vysočany - Divadlo Gong - Balabenka - Palmovka (T) - Palmovka - Krejcárek - Biskupcova - Nákladové nádraží Žižkov - Mezi hřbitovy - Želivského - Vinohradské hřbitovy - Krematorium Strašnice - Vozovna Strašnice - Nad Primaskou (T) - Strašnická - Na hroudě - Nádraží Strašnice - Radošovická [30]
  • od září 2012 zrušena [33]

Linka 20[editovat | editovat zdroj]

  • od 1924 trasa Parlament (Staroměstská) - Národní divadlo - Reslova ul. - Karlovo nám. - Tylovo nám. - Purkyňovo nám. (nám.Míru) - Vršovice, Čechovo nám.[10][14]
  • od 1925 trasa prodloužena nádr.Dejvice - Klárov - Parlament - ...[10]
  • od 1929 trasa Staré Dejvice - Na Růžku (Vítězné nám.) - nádr. Dejvice - Bubeneč (Špejchar) - Klárov - Parlament (Staroměstská) - Národní divadlo - Reslova ul. - Karlovo nám. - Tylovo nám. - Purkyňovo nám. nám. Míru - Čechovo nám. - Tř. krále Jiřího (Koh-i-noor)[34]
  • od 1931 trasa
  • 1940 trasa Streschowitz, Militar-Krankenhaus/Vojenská nemocnice - Nussgarten/Ořechovka - Staubbrücke/Prašný most - Bubentsch/Bubeneč (křižovatka Špejchar) - Klarplatz/Klárov - Manes-brücke/Mánesův most - Smetana platz/Smetanovo nám. (Palachovo nám., Staroměstská) - Nationaltheater/Národní divadlo - Mácha Platz/Máchovo nám. (Jiráskův most) - Karlsplatz/Karlovo nám. - König Peter Platz/nám. Petra Osvoboditele - Reichplatz/Říšské nám. ()/ [16]
  • 1947 trasa Vojenská nemocnice - voz. Střešovice - Na Špejchaře - Klárov - Smetanovo nám. (Palachovo nám. = Staroměstská) - Národní divadlo - Jiráskův most - Karlovo nám. - Scheinerovo nám. (Tylovo nám.) - Vinohradské nám., Jana Masaryka - Čechovo nám. - Tř. krále Jiřího (Koh-i-noor)[17]
  • od 1950 trasa prodloužena Petřiny - Vojenská nemocnice - Voz. Střešovice - ...
  • 1963 trasa Petřiny - Vojenská nemocnice - Voz. Střešovice - Špejchar - Klárov - Újezd - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - Flora - Olšanské hřbitovy [45]
  • od 1968 místo přes Újezd přes nám. Krasnoarmějců (Palachovo nám.) [10]
  • od 1971 prodloužena na Vápenku [10]
  • 1972 trasa Petřiny - Vojenská nemocnice - Voz. Střešovice - Špejchar - Klárov - nám. Krasnoarmějců - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - Flora - Olšanské hřbitovy - Ohrada - Vápenka [21]
  • 1974 trasa dtto [22]
  • od 1978 trasa Petřiny - Vojenská nemocnice - Voz. Střešovice - Hradčanská - Špejchar (smyčka) [23]
  • 1980 trasa dtto [26]
  • od 1986 nová trasa Divoká Šárka - Leninova - Hotel International [10]
  • 1998 zastávky Divoká Šárka - Voz. Vokovice - Nad Džbánem - Nádr. Veleslavín - Červený vrch - Sídliště Červený vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Dejvická - Lotyšská - Podbaba [27]
  • od 2003 trasa Divoká Šárka - Dejvická - Hradčanská - Malostranská - Újezd - Anděl - Nádr. Smíchov - dále jen ve špičce - Sídliště Barrandov [29]
  • od 2009 celodenně zastávky Divoká Šárka - Vozovna Vokovice - Nad Džbánem - Nádr.Veleslavín - Červený vrch - Sídliště Červený vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Dejvická - Vítězné nám. - Hradčanská - Chotkovy sady - Malostranská - Malostranské nám. - Hellichova - Újezd - Švandovo divadlo - Arbesovo nám. - Anděl - Na Knížecí - Plzeňka - Smíchovské nádr. - ČSAD Smíchov - Lihovar - Zlíchov - Hlubočepy - Geologická - K Barrandovu - Chaplinovo nám. - Poliklinika Barrandov - Sídliště Barrandov celodenně[30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]
  • od října 2015 - Nádraží Podbaba - Vítězné náměstí - ... - Sídliště Barrandov
  • od srpna 2016 Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl (B) – Na Knížecí (B) – Plzeňka – Smíchovské nádraží (B) – ČSAD Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov [36]

Linka 21[editovat | editovat zdroj]

Označení linky 21
  • od 1926 trasa voz. Žižkov - Na Ohradě - Prokopova tř. - Hooverova ul. (Bulhar) - Havlíčkovo nám. (Senovážné nám.) - Václavské nám. - Myslíkova - Palackého nábř. (Jiráskův most) - Palackého nám. - Rašínovo nábř. (Výtoň) - Podolí (Podolská vodárna) - Cementárna (cca Dvorce) - Bráník (mezi Dvorce a Přístaviště)[10]
  • od 1929 zastávky voz. Žižkov - Na Ohradě - Šlikova ul. - Rokycanova ul. - Prokopova tř. - Orebitská ul. - Hooverova ul. (Bulhar) - Bolzánova ul. - Havlíčkovo nám. (Senovážné nám.) - Růžová ul. - Václavské nám. - Dívčí škola - Myslíkova ul. - Palackého nábř. (Jiráskův most) - Palackého nám. - Trojická ul. - Rašínovo nábř. (Výtoň) - Pražské sanatorium - Podolí (Podolská vodárna) - Schwarzemberkova ul. - Cementárna (cca Dvorce) - Bráník (mezi Dvorce a Přístaviště)[34]
  • od 1933 trasa U Kříže (Spojovací) - Ohrada - Prokopova tř. - Hooverova ul. (Bulhar)- Bolzánova - Václavské nám. - Spálená ul. - Karlovo nám. - Riegrovo nám. (Jiráskovo nám.) - Palackého nám. - Rašínovo nábř. (Výtoň) - Braník (mezi Dvorce a Přístaviště) - Ledárny (mezi Pobřežní cesta a nádr.Braník)[10][15]
  • 1940 stejná trasa, jiné názvy Kehlen/Hrdlořezy - Veitsberg,Wagenhalle/Vozovna Žižkov - Huttensstrasse/Huttenova tř. (Husická tř.) - Heuwaagsplatz/Senovážné nám. - Heinrichsgasse/ Jindřišská ul. - Wenzelsplatz/Václavské nám. - Wassergasse/Vodičkova ul. - Myslikgasse/Myslíkova ul. - Palacky platz/Palackého nám. - Eisenbanbrücke/Železniční most - Sanatorium Podol/Podolské sanatorium - Peter Aspelt str./ul.Petra Aspelta - Branik/Braník [16]
  • 1947 stejná trasa, jiné názvy Hrdlořezy - Na Ohradě - Prokopova - U Bulhara - Bolzánova - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Železniční most (Výtoň) - Hodkovičky (asi dtto jako 1938)[17]
  • od 1963 trasa Spojovací - Ohrada - Prokopova - Bulhar - Bolzánova - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník[45]
  • 1972 trasa dtto[21]
  • 1974 trasa dtto[22]
  • od 1977 trasa Hrdlořezy, Spojovací - Ohrada - nákl.nádr.Žižkov - Olšanské nám. - Bolzánova - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Výtoň - Podolí - nádr.Braník [10]
  • od 1963 trasa Spojovací - Ohrada - Prokopova - Bulhar - Bolzánova - Jindřišská - Václavské nám. - Myslíkova - Jiráskův most - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník[45]
  • od 1985 trasa nádr. Braník - Výtoň - Palackého nám. - Jiráskovo nám. - Národní divadlo - Staroměstská - Malostranská - Právnická fakulta - Staroměstská - Národní divadlo - Jiráskovo nám. - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník[10]
  • od 1986 trasa nádr. Braník - Výtoň - Palackého nám. - Jiráskovo nám. - Národní divadlo - Národní tř. - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník[10]
  • od 1991 linka zrušena[10]
  • od 1995 (obnovená linka) nádr. Braník - Výtoň - Palackého nám. - Jiráskovo nám. - Národní divadlo - Národní tř. - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Výtoň - nádr. Braník[38]
  • od 1996 prodloužení trasy sídl.Modřany - nádr. Braník - ... - Národní divadlo - ... nádr. Braník - sídl.Modřany [10]
  • od 1998 zkrácení trasy nádr. Braník - ... - Národní divadlo - ... nádr. Braník [10]
  • 2009 zastávky nádr. Braník - Pobřežní cesta - Přístaviště - Dvorce - Kublov - Podolská vodárna - Výtoň - Palackého nám. - Jiráskovo nám. - Národní divadlo - Národní třída - Myslíkova - Jiráskovo nám. - ... a zpět do ... Nádr. Braník[30]
  • od 2010 trasa nádr. Braník - ... - Palackého nám. - Národní divadlo - Národní třída - Karlovo nám. - Palackého nám. ... a zpět do ... Nádr. Braník[32][40]
  • od září 2012 zrušena [33]
  • od srpna 2016 nová trasa Levského- Nádraží Modřany- Nádraží Braník- Výtoň- Anděl-Kotlářka
  • od března 2017 trasa Radlická – Škola Radlice – Laurová – Braunova – Křížová – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého nám. (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta – Nádraží Braník – Černý kůň – Belárie – Modřanská škola – Nádraží Modřany – Čechova čtvrť – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka – Modřanská rokle – Sídl. Modřany – Levského (Z) [36]

Linka 22[editovat | editovat zdroj]

Vůz linky 22
Tatra T3R.PLF na lince 22 v roce 2009, náměstí Míru
  • od 1928 zastávky Vypich - Tomkova ul. - Na Mariánce - Na Královce - Dlabačov - Pohořelec - Nový svět - Lumbeho zahrada (Brusnice) - Královský hrad - Chotkovy sady - Chotkova silnice - Klárov - Parlament (Staroměstská) - ul.Karoliny Světlé (Karlovy lázně) - Národní divadlo - Na Perštýně - Na Můstku - Václavské nám. - Museum - Balbínova ul. - Tržnice - Orlická ul. - Nám.Krále Jiřího - U Flory - Olšanské hřbitovy - Židovské hřbitovy (Želivského) [10][34]
  • od 1933 trasa Vypich - Dlabačov - Pohořelec - Střešovická voz. - U Prašného mostu - nádr.Dejvice - Bubeneč (Špejchar,Hradčanská) - Chotkovy sady - a dále beze změny - Židovské hřbitovy (Želivského) [10]
  • od 1937 trasa Bílá Hora - Vypich - Dlabačov - Pohořelec - Střešovická voz. - U Prašného mostu - nádr.Dejvice - Bubeneč (Špejchar,Hradčanská) - Chotkovy sady - Klárov - Parlament (Staroměstská) - Národní divadlo - Na Můstku - Museum - Nám.Krále Jiřího - U Flory - Židovské hřbitovy (Želivského) - Na Vinici - Strašnice - Průběžná ul. [10][15]
  • 1940 trasa beze změny jen názvy jiné Rusin / Ruzyně (Bílá Hora) - Vypich / Vypich - Reichstrasse / Říšská třída - Clam Martinic strasse / Clam Martinicova třída - Staubrücke / Prašný most - Bubentsch / Bubeneč - Klarplatz / Klárov - Mánesbrücke / Mánesův most - Smetana platz / Smetanovo nám. - Nationaltheater / Národní divadlo - Wenzelsplatz / Václavské nám. - Schweringstrasse / Schwerinova třída - Wolschaner Friedhöfe / Olšanské hřbitovy - Krematorium / Krematorium - Straschnitz,Längestrasse / Průběžná ulice [16]
  • 1942 změna trasy ... Malovanka - Pohořelec - Hrad - Klárov - ... zkrácena na Olšanské hřbitovy [10]
  • 1947 zastávky Bílá Hora - Malý Břevnov - Modrá Hvězda - Vypich - U Markéty - Tomkova - Drinopol - Na Marjánce - Na Královce - Malovanka - Pohořelec - Lumbeho zahrada (Brusnice) - Královský hrad - Chotkovy sady - Klárov - Smetanovo nám. (Palachovo nám., Staroměstská)- Smetanovo museum (Karlovy lázně) - Národní divadlo - Perštýn - Můstek - Václavské nám. - Museum - Italská - Vinohradská tržnice - Nám. krále Jiřího - Orlická - Flora - Olšanské hřbitovy[17]
  • od 1961 trasa Vypich - Malovanka - Královský hrad - Klárov - nám. Krasnoarmějců (Palachovo nám., Staroměstská)- Národní divadlo - Můstek - Museum - I. P. Pavlova - Tylovo nám. - nám. Míru - Vršovická radnice - Čechovo nám.[10][20]
  • od 1967 změna trasy ... Klárov - Malostranské nám. - Újezd - Národní divadlo - ...[10]
  • od 1972 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Královský hrad - Klárov - nám. Krasnoarmějců (Palachovo nám., Staroměstská)- Národní divadlo - Můstek - Museum - I. P. Pavlova - Tylovo nám. - nám. Míru - Vršovická radnice - Čechovo nám.[21]
  • od 1972 ale dle [10] trasa prodloužena ...- Čechovo nám. - Nám. Kubánské revoluce
  • 1975 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Královský hrad - Klárov - Malostranské nám. - Újezd - Národní divadlo - Můstek - Museum - I. P. Pavlova - Tylovo nám. - nám. Míru - Vršovická radnice - Koh-i-noor - Nám. Kubánské revoluce[46]
  • od 1977 trasa prodloužena ... - Nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Zahradní město - Nám.J.Marata (zast.Hostivařská) [10]
  • od 1980 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Královský hrad - Klárov - Malostranské nám. - Újezd - Národní divadlo - Karlovo nám. - I. P. Pavlova - Tylovo nám. - nám. Míru - Vršovická radnice - Koh-i-noor - Nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Zahradní Město - Nám.J.Marata [10]
  • od 1982 trasa prodloužena ... - Zahradní Město - Nádraží Hostivař [10]
  • 1999 trasa beze změny [28]
  • od 2008 v souvislosti se zrušením linky 23 u této linky zkrácen interval na polovinu [52]
  • 2009 zastávky Bílá Hora - Malý Břevnov - Obora Hvězda - Vypich - Říčanova - Břevnovský klášter - U kaštanu - Drinopol - Marjánka - Malovanka - Pohořelec - Brusnice - Pražský hrad - Královský letohrádek - Malostranská - Malostranské nám. - Hellichova - Újezd - Národní divadlo - Národní třída - Karlovo nám. - Štěpánská - I. P. Pavlova - Nám. Míru - Jana Masaryka - Krymská (T) - Ruská - Vršovické nám. - Čechovo nám.(T) - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské nám. - Průběžná - Na hroudě - Nádr. Strašnice - Radošovická - Na padesátém - Zahradní Město - Sídliště Zahradní Město - Na Groši - Hostivařská - Nádr. Hostivař[30]
  • od září 2012 trasa dtto [33]
  • od 09/2017 trasa dtto jen s dopněním konečných Bílá Hora, Vypich, Nadraží Strašnice( Radošovická), Nádraží Hostivař

Linka 23[editovat | editovat zdroj]

  • od 1929 trasa Na Růžku (Vítězné nám.) - U Prašného mostu - Dejvické nádr. - Bubeneč (Na Špejchaře) - Klárov - Parlament - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - nádr.Vinohrady(cca Nuselské schody) - Soběslavova ul. (nám.bří Synků)[34]
  • od 1933 trasa prodloužena Vozovna Vokovice - Bořislavka - Vítězné nám. - ...[10]
  • od 1938 trasa Bořislavka - Vítězné nám. - Prašný most - Dejvické nádr. - Na Špejchaře - Klárov - Parlament (Palachovo nám, Staroměstská) - Masarykovo nábř. - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - nám.Petra Osvoboditele(I.P.Pavlova) - nádr.Vinohrady(cca Nuselské schody) - Táborská - Michelské nám. - Chovská silnice[15]
  • 1940 stejná trasa, jiné názvy Borislaus-Hof / Bořislavka - Platz der Wermacht / nám. Branné moci - Staubbrücke / Prašný most - Bubentsch / Bubeneč - Klarplatz / Klárov - Manes-Brücke / Mánesův most - Smetana Platz - Smetanovo nám. - Nationaltheater / Národní divadlo - Wenzelsplatz / Václavské nám. - Tylplatz / Tylovo nám. - Banhof Weinberge / Vinohradské nádr. - Bahnhof Michel / Michelské nádr. - Chodaustrasse / Chodovská [16]
  • 1947 zastávky Bořislavka - Hadovka - Massarykova kolej - nám. Vítězství - tř.Starodružiníků - U Prašného mostu - nádr.Dejvice - Na Špejchaře - Chotkovy sady - Klárov - Smetanovo nám. (Palachovo nám.)- Smetanovo museum - Národní divadlo - Perštýn - Můstek - Václavské nám. - Museum - Scheinerovo nám. (Tylovo nám.) - Bruselská - Pod Karlovem - Nuselské schody - Soběslavova (nám.bří Synků) - Vladimírova - V Horkách - Jezerka - Michelské nám. - nádr.Michle - Plynárna - Chodovská[17]
  • 1959 trasa Bořislavka - Špejchar - Klárov - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - Tylovo n. - nám. bratří Synků - Michelská ul.[19] - dle [10] - Záběhlice
  • od 1961 zastávky Bořislavka - Hadovka - Sadová - nám.Říjnové revoluce - Václavkova - Prašný most - Špejchar - Chotkovy sady - Klárov - nám.Krasnoarmějců (Palachovo nám.)- Národní divadlo - Jiráskovo nám. - Karlovo nám. - Štěpánská - I.P.Pavlova - Tylovo nám. - Bruselská - Pod Karlovem - Nuselské schody - nám.bří Synků - Horky - Jezerka - Michelská - Plynárna - Chodovská - Záběhlice[10][20]
  • od 1968 trasa Podbaba - Špejchar - Klárov - nám.Krásnoarmějců - Jiráskovo nám. - Tylovo nám. - nám.bří Synků - Spořilov
  • 1972 trasa dtto'[21]
  • od 1974 zastávky Hotel International - Lotyšská - nám. Říjnové revoluce - Václavkova - Prašný most - Špejchar - Chotkovy sady - Klárov - Malostranské nám. - Hellichova - Újezd - Národní divadlo - Perštýn - Karlovo nám. - Štěpánská - I. P. Pavlova - Tylovo nám. - Bruselská - Pod Karlovem - Nuselské schody - nám. bří Synků[22]
  • od 1978 nová trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Památník písemnictví - Brusnice - Prašný most - Leninova - Bořislavka - Vokovice[24]
  • od 1979 trasa Bílá Hora - Vypich - Malovanka - Památník písemnictví - Brusnice - Prašný most - Hradčanská - Špejchar, smyčka [10][26]
  • od 1991 linka zrušena [10]
  • od 1998 nová trasa Malovanka - Pražský hrad - Malostranská - Malostranské nám. - Újezd - Národní divadlo - Národní tř. - Karlovo nám. - I. P. Pavlova - nám.Míru - Vršovické nám. - Kubánské nám. [10][28]
  • od 2008 linka zrušena [52]
  • od 2017 nová trasa: KRÁLOVKA – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I.P.Pavlova (C) – BruselskáZVONAŘKA [53]

Linka 24[editovat | editovat zdroj]

  • od 1942 trasa Bulovka / Bulovka - Lieben, Unterer bahnhof / Libeň, dolní nádr. - Schlachthof / Jatky - Hlavka-brücke / Hlávkův most - Moldau Bahnhof / Vltavské nádr. - Hibernerbahnhof / Hybernské nádraží - Deutschherrenstrasse / Poříč - a zpět [10]
  • od 1943 linka zrušena [10]
  • 3. ledna 1954 – léto 1955: trasa Zahradní město - nám. J. Marata [10]
  • od 1955 linka zrušena [10]
  • od 1959 trasa Městské museum - nádr. Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - Otakarova - Koh-i-noor - Východní nám. (Kubáňské nám.)[10][19]
  • od 1961 trasa prodloužena ...- Koh-i-noor - nám.Kubáňské revoluce - Průběžná - nádr. Strašnice [10]
  • 1963 zastávky Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) - Veletržní palác - nádr.Bubny - Dopravní podnik - Štvanice - nádr.Těšnov - Městské museum - Florenc (ul. na Florenci)- nádr. Střed - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Myslíkova - Karlovo nám. - Moráň - Botanická zahrada - Vyšehrad - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Otakarova - nádr. Vršovice - Oblouková - Koh i noor - Stadion doktora Vacka - nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Petrovická - nádr.Strašnice - Skalka - Zahradní Město jen ve špičce[45]
  • od 1972 trasa Vychovatelna - Palmovka - Dělnická - Dopravní podniky - nádr.Střed - Václavské nám. - Karlovo nám. - Otakarova - Průběžná - Zahradní Město[21]
  • od 1974 zastávky Sídliště Ďáblice - Nadsídlištní - Štěpničná - Davídkova(Ládví) - Veltěžská(Kyselova) - Střelničná - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U Kříže - nám. dr. Holého - tř. Rudé armády(Divadlo pod Palmovkou) - Libeňský most - Maniny - Dělnická - Jatky - Dopravní podniky - Štvanice - Sokolovská - Florenc (ul. na Florenci)- nádr.Střed - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Myslíkova - Karlovo nám. - Moráň - Botanická zahrada - Vyšehrad(Albertov) - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Otakarova - nádr. Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Slavie - nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Petrovická - nádr. Strašnice - Skalka - Zahradní Město[22]
  • 1978 trasa Sídliště Ďáblice - Střelničná - Ke Stírce - Trojská - Partyzánská - Elektrárna Holešovice - PKOJF - Veletržní - nádr. Bubny - Dopravní podniky - Sokolovská (Florenc) - nádr. Střed - Václavské nám. - Moráň - Otakarova - Průběžná - Zahradní Město [24]
  • 1980 trasa začátek beze změny ... - PKOJF - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - dále beze změny.. - Zahradní Město[26]
  • od 1984 trasa Sídliště Ďáblice - Ke Stírce - Vychovatelna - Palmovka - Invalidovna - Sokolovská (Florenc) - nádr. Střed - Václavské nám. - Moráň - Otakarova - nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Zahradní Město - Nádr. Hostivař [10]
  • od 1987 trasa zkrácena ... - Nám. Kubánské revoluce Kubáňské nám. [10]
  • od 1990 trasa prodloužena ... - Kubáňské nám. - Průběžná - Nádr. Strašnice [10]
  • 1999 zastávky Sídliště Ďáblice - Třebenická - Štěpničná - Ládví - Kyselova - Střelničná - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U Kříže - Stejskalova - Divadlo pod Palmovkou - Palmovka - Invalidovna - Thamova - Urxova - Vítkova - Florenc - Bílá Labuť - Masarykovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Národní výbor - Vodičkova - Lazarská - Karlovo nám. - Moráň - Botanická zahrada - Albertov - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo v Nuslích - Otakarova - nádr. Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské nám. - Průběžná - Na hroudě - nádr. Strašnice - Radošovická[28]
  • od 2008 trasa Kobylisy - Ke Stírce - U kříže - Palmovka - Florenc - Masarykovo nádraží - Václavské nám. - Karlovo nám. - Albertov - Otakarova - Koh-i-noor - Kubánské nám. [52]
  • 2009 zastávky Březiněveská - Kobylisy - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - Stejskalova - Divadlo pod Palmovkou (T) - Palmovka - Invalidovna - Urxova - Křižíkova - Karlínské nám. - Florenc - Bílá labuť - Masarykovo nádr. - Jindřišská - Václavské nám. - Vodičkova - Lazarská - Karlovo nám. - Moráň (T) - Botanická zahrada - Albertov - Ostrčilovo nám. - Svatoplukova - Divadlo Na Fidlovačce - Otakarova - Nádr. Vršovice - Oblouková - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské nám. [30]
  • od září 2012 Kubánské nám. - Otakarova - Albertov - Karlovo nám. - Václavské nám. - Masarykovo nádr. - Nám. Republiky - Strossmayerovo nám. - Nádraží Holešovice - Ortenovo nám. (dále pokračuje jako linka 14 přes centrum na Sídliště Barrandov) [33]
  • od srpna 2016 Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice – Otakarova – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská (B) – Vodičkova – Václavské náměstí (A) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) – Bílá labuť – Florenc (B)(C) – Karlínské náměstí – Křižíkova (B) – Urxova – Invalidovna (B) – Palmovka (B) – Divadlo pod Palmovkou (Z) – Stejskalova – U Kříže – Vosmíkových – Bulovka – Vychovatelna – Okrouhlická – Ke Stírce – Kobylisy (C) – Březiněveská (Z) [36]

Linka 25[editovat | editovat zdroj]

  • od 1915 trasa Českomoravská továrna - Balabenka - Palmovka - Invalidovna - Na Poříčí - Prašná brána - Národní divadlo - Chotkova ulice (Újezd) - Malostranské nám. - Klárov[10]
  • od 1923 linka zrušena[10]
  • od 1959 trasa Nový Hloubětín - Vysočany - Balabenka - Palmovka
  • 1963 zastávky Nový Hloubětín - Školka - Aerovka - Vysočany - Vysočanská radnice - Ústav národního zdraví - Svobodárna - Balabenka - Palmovka (jen ve špičce)[45]
  • od 1967 trasa Nový Hloubětín - Balabenka - Palmovka - Městské Museum - Dopravní podniky - Strossmayerovo nám. - Špejchar - Vozovna Střešovice - Královka [10]
  • od 1971 trasa Nový Hloubětín - Balabenka - Palmovka - Městské Museum - Dopravní podniky - Strossmayerovo nám. - Špejchar - nám. VŘSR (Vítězné nám.) - Vokovice (Červený vrch)[10][21]
  • od 1972 změna trasy Harfa - Balabenka - ... - Vokovice (Červený vrch)[21]
  • od 1974 zastávky Harfa - Mostárna - Libeň horní nádr. (dříve bylo západněji, cca naproti aréně) - Ocelářská - Balabenka - Palmovka - Sídl. Invalidovna - Urxova - Thámova - Vítkova - Sokolovská (Florenc) - Štvanice - Dopravní podniky - Strossmayerovo nám - Kamenická - Letenské nám. - Sparta - Špejchar - Prašný most - Václavkova - nám. VŘSR - Thakurova - Hadovka - Bořislavka - Horoměřická - Červený vrch - Vokovice - nádr.Veleslavín - Cihelna - Voz. Vokovice - Divoká Šárka[22]
  • od 1975 trasa Harfa - Balabenka - ... - Vokovice [10]
  • od 1976 trasa Hloubětín - Harfa - Balabenka - ... - Vokovice [10]
  • 1978 trasa Divoká Šárka - Vokovice - nám. VŘSR (Vítězné nám.) - Prašný most - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Sokolovská - Palmovka - Balabenka - Harfa - Hloubětín[24]
  • od 1980 trasa Divoká Šárka - Vokovice - nám. VŘSR (Vítězné nám.) - Prašný most - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Dělnická - Palmovka - Balabenka - Harfa - Hloubětín - Černý most (Lehovec)[26]
  • od 1984 trasa Divoká Šárka - Vokovice - nám. VŘSR (Vítězné nám.) - Prašný most - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Dělnická - nádr. Holešovice - Trojská - Ke Stírce - Střelničná - sídl. Ďáblice[10]
  • od 1985 trasa Hotel International (Podbaba) - nám. VŘSR (Vítězné nám.) - Prašný most - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Dělnická - nádr. Holešovice - Trojská - Ke Stírce - Střelničná - sídl. Ďáblice[10]
  • od 1991 trasa Podbaba - Vítězné nám. - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Dopravní podniky - Dělnická - nádr. Holešovice - Trojská - Ke Stírce - Střelničná[10]
  • od 1998 trasa voz. Kobylisy - Ke Stírce - Palmovka - Dělnická - Pražská tržnice - Strossmayerovo nám. - Hradčanská - Vítězné nám. - Podbaba[10][28]
  • od 2003 trasa voz. Kobylisy - Ke Stírce - Palmovka - Dělnická - Pražská tržnice - Strossmayerovo nám. - Hradčanská - Vozovna Střešovice - Malovanka - Vypich - Bílá Hora [47]
  • od 2009 zastávky jen ve špičce Vozovna Kobylisy - Líbeznická - Březiněveská - Kobylisy - Ke Stírce - Okrouhlická - Vychovatelna - Bulovka - Vosmíkových - U kříže - Stejskalova - Divadlo pod Palmovkou [T] - dále i v sedle - Palmovka - Libeňský most - Maniny - Dělnická (Z) - Tusarova (T) - Pražská tržnice - Vltavská - Strossmayerovo nám. - Kamenická - Letenské nám. - Sparta - Hradčanská - Prašný most - Vozovna Střešovice - Hládkov - Malovanka - Marjánka - Drinopol - U kaštanu - Břevnovský klášter - Říčanova - Vypich (vzhledem k dlouhodobé výluce končila na Špejchaře) [30]
  • od 2010 trasa jen ve špičce Vozovna Kobylisy - ... Palmovka dále i v sedle - ... Hradčanská - Brusnice - Pohořelec / Hládkov - Malovanka - ... - Vypich[32][40]
  • od září 2012 trasa Lehovec - Starý Hloubětín - Nádraží Libeň - Palmovka - Dělnická - Vltavská - Strossmayerovo nám. - Hradčanská - Brusnice - Pohořelec / Hládkov - Malovanka - ... - Vypich [33]
  • od srpna 2016 Bílá Hora – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich – Říčanova – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Hládkov – Vozovna Střešovice – Prašný most – Hradčanská (A) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most – Palmovka (B)(Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Ocelářská – Multiaréna Praha – Nádraží Libeň – Kabešova – Podkovářská – U Elektry – Nademlejnská – Kbelská – Hloubětín (B) – Sídliště Hloubětín – Lehovec [36]

Linka 26[editovat | editovat zdroj]

Souprava vozů Tatra T6A5 na lince 26 vjíždí do smyčky Divoká Šárka
  • od 1961 trasa Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) - Plynární - Uranie - Dělnická - Jatky - Dopravní podnik - Státní plánovací komise (nábř. kap. Jaroše) - Dlouhá - nám. Republiky - Prašná brána - nádr. střed - Bulhar - Husinecká - Lipanská - Olšanské nám. - Lucemburská - Flora - Olšanské hřbitovy - Židovské hřbitovy (Želivského)- Vinohradská nemocnice - Krematorium - Vinice - Strašnická škola - Průběžná - Petrovická - nádr. Strašnice[20]
  • 1963 trasa dtto [45]
  • od 1972 trasa * Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) - Plynární - Dělnická - Dopravní podnik - nábř.kap.Jaroše - nám. Republiky - nádr. Střed - Hlavní nádr. (v Opletalově ul.) - Muzeum - Jiřího z Poděbrad - Flora - Olšanské hřbitovy - Vinice - Průběžná - nádr. Strašnice[21]
  • od 1974 zastávky Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) - Plynární - Dělnická - Dopravní podnik - nám. Republiky - Prašná brána - nádr. Střed - Bulhar - Olšanské nám. - nákladové nádr.Žižkov - Ohrada - Vápenka[22]
  • od 1975 trasa PKOJF (Výstaviště) - Dopravní podnik - nám. Republiky - Prašná brána - nádr. Střed - Olšanské nám. - nákladové nádr.Žižkov - Ohrada - Vápenka[10]
  • od 1977 trasa PKOJF (Výstaviště) - Dopravní podnik - nám. Republiky - Prašná brána - nádr. Střed - Olšanské nám. - ??? - Židovské hřbitovy - Vinice - Průběžná - Nádr. Strašnice[10]
  • od 1978 trasa Hotel International (Podbaba) - Leninova (Vítězné nám.) - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - nábř. kap. Jaroše - nám. Republiky - nádr. Střed - Bolzanova - Olšanské nám. - nákl. nádr. Žižkov - Mezi hřbitovy - Vinice - Strašnická - Průběžná - Strašnice, Radošovická[24]
  • 1980 trasa dtto[26]
  • od 1984 změna trasy Hotel International (Podbaba) - ... - Bolzanova - Olšanské nám. - Flora - Mezi hřbitovy - ... - Strašnice, Radošovická[10]
  • od 1985 změna trasy Divoká Šárka - Leninova (Vítězné nám.) - Hradčanská - ... - Flora - ... - Strašnice, Radošovická[10]
  • od 1990 Divoká Šárka - Vokovice - Bořislavka - Vítězné nám. - Hradčanská - Strossmayerovo nám. - Náměstí Republiky - Masarykovo nádr. - Hlavní nádr. (ul. Bolzanova) - Olšanské nám. - Flora - Olšanské hřbitovy - Želivského - Vinice - Strašnická - Průběžná - Zahradní Město - Hostivař, nádr. [10]
  • 1998 trasa dtto jen výměna s linkou 5 - nově jede přes Nákl. nádr. Žižkov a Mezi hřbitovy a v úseku Masarykovo nádraží-Strossmayerovo náměstí jede přes Těšnov a Vltavskou [28]
  • 2009 zastávky Divoká Šárka - Vozovna Vokovice - Nad Džbánem - Nádraží Veleslavín - Červený vrch - Sídliště Červený vrch - Horoměřická - Bořislavka - Hadovka - Thákurova - Dejvická - Vítězné nám. - Hradčanská - Sparta - Letenské nám. - Kamenická - Strossmayerovo nám. - Vltavská - Těšnov - Bílá labuť - Masarykovo nádraží - Hlavní nádraží - Husinecká - Lipanská - Olšanské nám. - Olšanská - Nákladové nádr. Žižkov - Mezi hřbitovy - Želivského - Vinohradské hřbitovy - Krematorium Strašnice - Vozovna Strašnice - Nad Primaskou (T) - Strašnická - Na hroudě - Nádraží Strašnice - Radošovická - Na padesátém - Zahradní Město - Sídliště Zahradní Město - Na Groši - Hostivařská - Nádraží Hostivař [30]
  • od 2010 trasa Divoká Šárka - ... - Strossmayerovo nám. - nábř. kap. Jaroše - nám. Republiky - Masarykovo nádraží - ... - Nádraží Hostivař[32][40]
  • od září 2012 trasa dtto [33]

Linka 27[editovat | editovat zdroj]

Přetáčecí boční tabule na lince 27 v mezipoloze
  • od 1961 trasa Černokostelecká - Vinice - Průběžná - Koh-i-noor - Otakarova - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - nádr.Smíchov - Zlíchov, Lihovar [10]
  • 1963 zastávky Černokostelecká - Nové Strašnice - Zborov - Solidarita - Vinice - Strašnická škola - Průběžná - nám. Kubánské revoluce - Stadion doktora Vacka - Koh-i-noor - Oblouková - nádr. Vršovice - Otakarova - Divadlo v Nuslích - Svatoplukova - Vyšehrad - Výtoň - Palackého nám. - Zborovská - Anděl - Knížecí - Plzeňka - nádr.Smíchov sezonně dále - autob. nádr. Smíchov - Zlíchov, Lihovar[45]
  • od 1967 trasa prodloužena Ústřední dílny Hostivař - Černokostelecká - ...[10]
  • 1972 trasa ÚD Hostivař - Průběžná - Koh-i-noor - Otakarova - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - nádr. Smíchov[21]
  • 1974 dtto [22]
  • 1978 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Vinice - Průběžná - Koh-i-noor - Otakarova - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - nádr. Smíchov - Lihovar - Hlubočepy[24]
  • 1980 trasa dtto[26]
  • od 1985 linka zrušena - přečíslována na 7 [10]

Linka 28[editovat | editovat zdroj]

  • od 1962 okružní trasa nákl.nádr.Žižkov - Flora - Olšanské nám. - Bulhar - nádr.Střed - Prašná brána - Můstek - Museum - Hlaní nádr. - Bulhar - Olšanské nám. - Olšanská - nákl.nádr.Žižkov(jen ve špičce) [54]
  • od 1963 trasa nám. Kubánské revoluce - Průběžná - Vinice - Flora - Olšanské nám. - Bulhar - nádr.Střed - Prašná brána - Můstek - Museum - Hlaní nádr. - Bulhar - Olšanské nám. - Flora - Vinice - nám.Kubánské revoluce (jen ve špičce)[45]
  • od 1966 trasa Olšanské hřbitovy - Flora - Olšanské nám. - Bulhar - nádr.Střed - Prašná brána - Můstek - Museum - Hlaní nádr. - Bulhar - Olšanské nám. - Olšanské hřbitovy (jen ve špičce) [54]
  • od 1968 trasa PKOJF (Výstaviště) - Veletržní - Revoluční - Hybernská - Olšanské nám. - Olšanská - nákl.nádr.Žižkov - Flora - Olšanské nám. a dále zpět - PKOJF (jen ve špičce) [54]
  • od 1970 zrušena[55]
  • od 1974 trasa nádr. Braník - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - nádr. Smíchov [22]
  • od srpna 1978 trasa Anděl - Moráň - I. P. Pavlova - Bruselská - Otakarova - nám. Kubánské revoluce[24]
  • od prosince 1978 linka zrušena [54]

Linka 29[editovat | editovat zdroj]

Tramvaj linky číslo 29 v ulici Na Příkopech
  • od 1966 trasa ranní špička: Černokostelecká - Vinice - Flora - Museum - Václavské nám. - Můstek - Prašná brána - Bulhar - Hlavní nádr. - Museum - a zpět - Černokostelecká V odpolední špičce okruh obráceně. [56]
  • od 1968 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - stejná trasa jako dříve - Černokostelecká - ÚD Hostivař [56]
  • od 1971 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Vinice - Flora - Museum - Václavské nám. - Můstek - Prašná brána - nám. Republiky - Dlouhá třída - Strossmayerovo nám. - PKOJF (Výstaviště) [56]
  • od 1972 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Vinice - Flora - Museum - Václavské nám. - Můstek - Prašná brána - nám. Republiky - Dlouhá třída - Strossmayerovo nám. - PKOJF - Pelc Tyrolka - Vychovatelna - Vozovna Kobylisy[21]
  • od 1975 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Vinice - Flora - Museum - Václavské nám. - Můstek - Prašná brána - nám. Republiky - Dlouhá třída - Strossmayerovo nám. - PKOJF - Uranie - Libeňský most - Vychovatelna - Vozovna Kobylisy[46]
  • od 1976 trasa ÚD Hostivař - Černokostelecká - Vinice - Flora - Museum - Opletalova - nádr. Střed - nám. Republiky - Dlouhá třída - Strossmayerovo nám. - PKOJF - Uranie - Libeňský most - Vychovatelna - Vozovna Kobylisy[56]
  • od 1977 zastávky Kobylisy, voz. - Líbeznická - Střelničná - Ke Stírce - Hercovka - Nad Trojou - Trojská - Partyzánská - Elektrárna Holešovice - PKOJF - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Nábř.kap. Jaroše - Dlouhá tř. - nám.Republiky - Můstek - Václavské nám. - Museum - Italská - Vinohradská tržnice - nám.Jiřího z Poděbrad - Radhošťská - Flora - Olšanské hřbitovy - Strojimport (Želivského)- Vinohradská nemocnice - Krematorium - Vinice - Solidarita - Zborov - Nové Strašnice - Čeronokostelecká - Malešická továrna - Na homoli - ÚD Hostivař [56]
  • 1980 zastávky Kobylisy, voz. - Líbeznická - Střelničná - Ke Stírce - Hercovka - Nad Trojou - Trojská - Partyzánská - Elektrárna Holešovice - PKOJF - Veletržní - Strossmayerovo nám. - Nábř. kap. Jaroše - Dlouhá tř. - nám. Republiky - Můstek - Perštýn-Máj - Karlovo nám. - Štěpánská - I.P.Pavlova - nám. Míru - Šumavská - Vinohradská vodárna - Perunova - Orionka - Flora - Olšanské hřbitovy - Strojimport (Želivského)- Vinohradská nemocnice - Krematorium - Vinice - Solidarita - Zborov - Nové Strašnice - Čeronokostelecká[26]
  • od 1985 linka zrušena [56]

Linka 30[editovat | editovat zdroj]

  • od 1967 trasa Červený vrch - Leninova (Vítězné nám.) - Špejchar - Klárov - nám.Krásnoarmějců (Staroměstská) - Palackého nám. - Výtoň - nádr.Braník [10]
  • 1970 trasa dtto[55]
  • od 1971 trasa prodloužena Divoká Šárka - Červený vrch - ... - nádr. Braník [10]
  • 1974 trasa dtto[22]
  • od 1978 linka zrušena[10][24]

Linka 31[editovat | editovat zdroj]

  • od 1968 trasa Podbaba, hotel International - nám.VŘSR (Vítězné nám.) - Špejchar - Klárov - Jiráskovo nám. - Karlovo nám. - I.P.Pavlova - nám.bří Synků - Chodovská - Spořilov [57]
  • od 1971 linka zrušena [57]
  • od 1972 trasa Královka - Hládkov - voz.Střešovice - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podnik - Dělnická - Palmovka - Vychovatelna[21]
  • od 1973 trasa Petřiny - voz.Střešovice - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podnik - Dělnická - Palmovka - Vychovatelna - sídliště Ďáblice [57]
  • od 1977 trasa Petřiny - voz.Střešovice - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podnik - Dělnická - Palmovka - Vychovatelna - Kobylisy, Střelničná [57]
  • od 1984 trasa Petřiny - voz.Střešovice - Špejchar - Strossmayerovo nám. - Dopravní podnik - Dělnická - Palmovka - Balabenka - Harfa - Hloubětín - Lehovec [57]
  • od 1985 linka přečíslována na číslo 1 [57]

Linka 32[editovat | editovat zdroj]

  • od 1971 trasa Ústřední dílny DP - Černokostelecká - Vinice - Průběžná - Koh-i-noor - Otakarova - Vyšehrad - Výtoň - Palackého nám. - Anděl - Kotlářka jen ve špičče [58]
  • od 1977 není v provozu [58]
  • od srpna 1978 trasa Podbaba, hotel International - Leninova - voz. Střešovice - Petřiny[24]
  • od února 1979 linka zrušena [58]

Linka 33[editovat | editovat zdroj]

  • léto 1971 + léto 1972 + léto 1973 Hostivařské nám. - Průběžná - Otakarova - I.P.Pavlova - Karlovo nám. - Výtoň - Nádraží Braník (jen v létě v neděli odpoledne) [10]
  • červenec 2014 Nádraží Braník - Pobřežní cesta - Přístaviště - Dvorce - Kublov - Podolská vodárna - Albertov - Botanická zahrada - Karlovo náměstí - Štěpánská - I. P. Pavlova - Náměstí Míru - Jana Masaryka - Krymská - Ruská - Vršovické náměstí - Čechovo náměstí - Koh-i-noor - Slavia - Kubánské náměstí

Linka 34[editovat | editovat zdroj]

  • od 1971 trasa Městské muzeum - Nádraží Střed - Václavské nám. - Myslíkova - Palackého nám. - Výtoň - Nádraží Braník provoz jen v létě v neděli odpoledne [10]
  • po letní sezoně 1973 linka zrušena
  • od 1995 trasa (nově zavedená linka) Kubánské nám. - Koh-i-noor - Vršovické nám. - nám. Míru - I.P.Pavlova - Karlovo nám. - Moráň - Palackého nám. - Anděl - Kotlářka (jen pracovní dny)[38]
  • od 1998 linka zrušena [10]

Linka 35[editovat | editovat zdroj]

  • od června 1973 nová linka Hloubětín - Balabenka - Palmovka[11]
  • od září 1973 změna trasy Harfa - Palmovka - Městské muzeum - Nádraží Střed(Z) - Bolzanova(Z) - Nádraží Střed(Z) - Nám. Republiky; provoz ve špičkách pracovních dnů[11]
  • od prosince 1973 změna trasy Nám. Lidových milicí – Balabenka - ... - Nám. Republiky[11]
  • od května 1974 linka zrušena[11]

Noční linky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Tramvajová doprava v Praze#Noční doprava.

Noční provoz zpočátku spočíval jen v prodloužení provozu některých denních linek, od roku 1911 do první světové války až do půlnoci, od roku 1921 až do jedné hodiny v noci, přičemž po půl jedenácté na nich platil zvláštní noční tarif. Od 30. listopadu 1942 byl zaveden systém speciálních nočních linek označených písmeny A až F a jezdících v intervalu 40 minut, s centrálním přestupním bodem u Hybernského nádraží, od 18. ledna 1945 však byl tento systém zrušen.[59]

17. prosince 1945 byla noční doprava znovu zavedena, ovšem nešlo zatím o speciální noční linky, ale o rozdělení tramvajových linek podle rozsahu provozu: 11 linek (denní linky) končilo provoz kolem 23. hodiny, 4 linky končily až krátce po půlnoci (polonoční linky), 8 linek (1, 5, 9, 11, 14, 17, 18, 19) bylo s celonočním provozem, přičemž v noci jezdily sice pod stejným číslem jako ve dne, ale některé z nich ve více či méně odlišné trase. Toto linkové vedení bez velkých změn vydrželo až do roku 1974. Noční jízdné bylo zpočátku stejné jako denní, od 1. ledna 1970 však bylo pro dobu od 23 do 4 hodin opět stanoveno noční jízdné, a to ve výši 3 Kčs (denní jízdné bylo 1 Kčs). Od 9. května 1974, tedy změn souvisejících se zprovozněním první trasy metra, jezdilo v noci 12 linek: 5, 9, 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22 a 26. Od 12. srpna 1978, dne zprovoznění trasy metra A, jezdilo v noci jen 9 linek, a to 2, 5, 6, 16, 19, 20, 22, 24 a 29, od 19. prosince 1980 na linkách 3, 5, 9, 14, 19, 20, 22, 24 a 26. Od 1. září 1982 byla v noci linka 19 nahrazena linkou 11.[59] Na zastávkách byly denní linky značeny kulatým smaltovaným terčíkem s modrým číslem a noční linky terčíkem s červeným číslem – v úsecích s denním i nočním provozem téže linky byly na zastávkový sloupek umístěny terčíky oba, modrý i červený. Na přelomu 70. a 80. let začala být uplatňována nová technická norma[60], podle níž se linky vyznačovaly čtvercovými tabulkami – modré písmo pro denní linky, negativní provedení pro noční linky a červené písmo pro linky s nepřetržitým provozem. Tak mohly být souběh i odlišnosti denní a noční varianty linky vyznačeny úsporněji.

Označení denní a noční linky v Petřinách

Od 3. listopadu 1985 došlo k zásadní reformě nočního tramvajového provozu. Noční linky (tradičně s intervalem 40 minut) byly přečíslovány do zvláštní číselné řady 51 až 58 a jejich trasy upraveny tak, aby se linky každých 20 minut setkaly v centrálním přestupním bodu na křižovatce Spálené a Lazarské ulice. Zde všechny vlaky kolem pěti minut vyčkávají a pak se společně rozjíždějí. Ve zbylé části sítě je (a bývalo i před zavedením centrálního přestupu) několik dalších míst, kde na sebe spoje dvou linek navzájem čekají. Mnohé z nových linek nezapřou svůj původ v denních linkách, například linka 58 v lince 9 a linka 57 v lince 22.[59]

V období od 23. listopadu 1990 do 25. března 1991 se uskutečnil další pokus o reformu noční dopravy. Provoz denních linek končil kolem 22:30 h, na ně pak navazoval do 0:30 hodin provoz 8 nočních linek v intervalu 15 minut, doplněný o speciální polonoční linky 59 a 60 a prodloužený provoz denních linek 1 a 20. Na nočních linkách se navíc po půlnoci měnily na trase v blízkosti vozoven dvouvozové soupravy za sólo vozy, které pak po zbytek noci zajišťovaly dopravu původním způsobem s intervalem 40 minut. Tento systém byl natolik složitý, že se neujal.[59]

Od 1. září 2001 byl zkrácen interval nočních linek na 30 minut, zároveň byly změněny trasy některých linek i přestupní vazby. Od 2. července 2004 byla zřízena nová linka 59, která posiluje linky 57 a 58 v zatížených částech jejich tras.[59]. Od 1. září 2010 byla linka 56 mezi zastávkami Strossmayerovo náměstí a Masarykovo nádraží vedena přes zastávky Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá třída – Náměstí Republiky.[39]

Od 29. dubna 2017 jsou všechny noční linky označeny tak, že jejich číslo začíná číslicí 9 tj. nově linky 91 - 99.

Linka 91[editovat | editovat zdroj]

Radošovická – Nádraží Strašnice – Na Hroudě – Strašnická – Nad Primaskou (pouze směr Radošovická) – Vozovna Strašnice – Krematorium Strašnice – Vinohradské hřbitovy – Želivského – Želivského – Olšanské hřbitovy – Flora – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru – I.P.Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Masarykovo nádraží – Náměstí republiky – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (pouze směr Radošovická) – Strossmayerovo náměstí – Kamenická – Letenské náměstí – Sparta – Hradčanská – Vítězné náměstí – Dejvická – Thákurova – Hadovka – Bořislavka – Horoměřická – Sídliště Červený Vrch – Červený Vrch – Nádraží Veleslavín – Nad Džbánem – Vozovna Vokovice – Divoká Šárka

Linka 92[editovat | editovat zdroj]

Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Nademlejnská – U Elektry – Podkovářská – Nádraží Libeň – Sazka arena – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Palmovka (pouze směr Levského) – Invalidovna – Urxova – Křižíkova – Karlínské náměstí – Florenc – Bílá labuť – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta – Nádraží Braník – Černý Kůň – Belárie – Modřanská škola – Nádraží Modřany – Čechova čtvrť – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka – Modřanská rokla – Sídliště Modřany – Levského

Linka 93[editovat | editovat zdroj]

Sídliště Ďáblice – Třebenická – Štěpničná – Ládví – Kyselova – Střelničná – Kobylisy – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (pouze směr Vozovna Pankrác) – Čechův most – Právnická fakulta – Staroměstská – Karlovy lázně – Národní divadlo – Národní třída – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo na Fidlovačce – Otakarova – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání – Na Veselí – Vozovna Pankrác

Linka 94[editovat | editovat zdroj]

Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Starý Hloubětín – Nový Hloubětín – Kolbenova – Poštovská – Špitálská – Nádraží Vysočany – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka – Palmovka (pouze směr Sídliště Barrandov) – Libeňský most – Maniny – Dělnická (pouze směr Starý Hloubětín) – U Průhonu – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (pouze směr Sídliště Barrandov) – Dlouhá třída – Náměstí republiky – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Na Knížecí – Plzeňka – Smíchovské nádraží – ČSAD Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov

Linka 95[editovat | editovat zdroj]

Ústřední dílny DP – Na Homoli – Malešická továrna – Depo Hostivař – Černokostelecká – Nové Strašnice – Zborov-Strašnické divadlo – Solidarita – Nad Primaskou (pouze směr Vozovna Kobylisy) – Strašnická – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Oblouková – Nádraží Vršovice – Otakarova – Divadlo na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Výtoň – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Moráň – Karlovo náměstí – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Hlavní nádraží – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Krejcárek – Palmovka – Divadlo pod Palmovkou (pouze směr Ústřední dílny DP) – Stejskalova – U Kříže – Vosmíkových – Bulovka – Vychovatelna – Okrouhlická – Ke Stírce – Kobylisy – Březiněveská – Líbeznická – Vozovna Kobylisy

Linka 96[editovat | editovat zdroj]

Petřiny – Obchodní dům Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Hradčanská – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží kapitána Jaroše – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Štěpánská – I.P.Pavlova – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Otakarova – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynárna Michle – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov

Linka 97[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Hostivař – Hostivařská – Na Groši – Sídliště Zahradní město – Zahradní město – Na Padesátém – Radošovická – Nádraží Strašnice – Na Hroudě – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Ruská – Krymská (pouze směr Nádraží Hostivař) – Jana Masaryka – Náměstí Míru – I.P.Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská – Královský letohrádek – Pražský hrad – Brusnice – Pohořelec – Malovanka – Marjánka – Drinopol – U Kaštanu – Břevnovský klášter – Říčanova – Vypich – Obora Hvězda – Malý Břevnov – Bílá Hora

Linka 98[editovat | editovat zdroj]

Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vápenka – Ohrada – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Želivského – Olšanské hřbitovy – Flora – Olšanské náměstí – Lipanská – Husinecká – Hlavní nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka – Hotel Golf – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy

Linka 99[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Hostivař – Hostivařská – Na Groši – Sídliště Zahradní Město – Zahradní Město – Na Padesátém – Radošovická – Nádraží Strašnice – Na Hroudě – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Ruská – Krymská (pouze směr Nádraží Hostivař) – Jana Masaryka – Náměstí Míru – I.P.Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka – Hotel Golf – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy

Zvláštní linky[editovat | editovat zdroj]

Linka 41[editovat | editovat zdroj]

  • Jedná se o historickou tramvajovou linku, jezdící o sobotách, nedělích a o svátcích, v provozu většinou od jara do podzimu. V letech 1991 - 2017 byla označena jako linka 91. V souvislosti s přečíslováním nočních linek na konci dubna 2017 je nyní nově označena číslem 41.
  • Vozovna Střešovice – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Masarykovo nádraží – Náměstí Republiky – Dlouhá třída – Nábřeží kapitána Jaroše (nástupiště pouze ve směru Vozovna Střešovice) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní – Výstaviště

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Přehledy linkového vedení podle let[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kapitola 1 - Zlatý věk koňky (23.9.1875 - 31.12.1885), In: vetinari.wz.cz P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, stránka na web.archive.org
  2. František Adolf Borovský: Řivnáčův průvodce po Praze a okolí, Praha 1885, druhé vydání Nakl. Baset, Praha 2002, ISBN 80-86223-34-5
  3. Kapitola 2 - Hledání cest (1.1.1886 - 30.6.1898), In: vetinari.wz.cz P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, stránka na web.archive.org
  4. a b Vilém Kurz: Studentův průvodce Prahou, 1901
  5. Petr Pany: Připomínáme si…, Výročí pražské MHD v říjnu 1997
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Kapitola 3 - Deset let přerodu (1. 7. 1898 - 31. 12. 1908), In: vetinari.wz.cz P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, stránka na web.archive.org
  7. a b c d e f g h i j k l Richard A. Bílek: Tramvaje v Praze 1875–1999, II. epocha - ve jménu elektřiny (1891-1925), přehled výchozího číslování linek roku 1908 (s dnešními názvy)
  8. a b c d e f g h i j k l Pavel Fojtík, Marie Jílková, František Prošek: 100 let ve službách města, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 1997, ISBN 80-238-0890-7 (rok 1910 na str. ?)
  9. a b c d e f g h i Kapitola 4 - Klid před bouří (1.7.1909 - 27.7.1914), In: vetinari.wz.cz P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, stránka na web.archive.org
  10. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz da db dc dd de df dg dh di dj dk dl dm dn do dp dq dr ds dt du dv dw dx dy dz ea eb ec ed ee ef eg eh ei ej ek el em en eo ep eq er es et eu ev ew ex ey ez fa fb fc fd fe ff fg fh fi fj fk fl fm fn fo fp fq fr fs ft fu fv fw fx fy fz ga gb gc gd ge gf gg gh gi gj gk gl gm gn go gp gq gr gs gt gu gv gw gx gy gz ha hb hc hd he hf hg hh hi hj hk hl hm hn ho Richard A. Bílek: Pražská tramvajová numerologie, jaro 1999 (podrobný přehled historie linek), Český dopravní server, součást projektu Путеводитель по трамвайной Москве и не только по ней / A Visual Guide to Moscow Tramways, vydává Alexander Elagin
  11. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s PROŠEK, František, Linky městské hromadné dopravy v Praze 1829 - 1990, Praha: Společnost městské dopravy, 1992, ISBN 80-901067-4-9
  12. a b c d e f g h i j Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 124, str. 94: síť tramvajových linek po reorganizaci 15. 7. 1914
  13. a b Kapitola 5 - První světová válka (28.7.1914 - 28.10.1918), In: vetinari.wz.cz P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, stránka na web.archive.org
  14. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 153, str. 114: síť tramvajových linek po reorganizaci 15. 9. 1924
  15. a b c d e f g h i Nejnovější plán Prahy, A. Storch a syn, cca 1938
  16. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Plan der Stadt Prag / Plán Prahy, ČEDOK, 1940
  17. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Rudolf Jiřík: Orientační plán hl. m. Prahy, 1947, vlastním nákladem
  18. a b c d e f Orientační plán Prahy, Ústřední správa geodesie a kartografie, 1957
  19. a b c d e f g h i j Richard A. Bílek: Tramvaje v Praze 1875–1999, III. epocha - Mezi nicotou a věčností (1926-1959), přehledy vedení linek v letech 1929 a 1959 (s dnešními názvy)
  20. a b c d e f g h i j Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 240, str. 169: síť tramvajových linek po reorganizaci 13. 3. 1961
  21. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Trasy linek MHD, Večerní Praha, 12. 10. 1972
  22. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Provoz městské hromadné dopravy v Praze, příloha Večerní Prahy, 4. 4. 1974 (otevření prvního úseku metra C mezi Sokolovská a Kačerov)
  23. a b c d e f g h i j k Provoz městské hromadné dopravy v Praze od srpna 1978, inzertní příloha, Večerní Praha, 28.6.1978, (otevření prvního úseku metra A mezi Leninova a Náměstí Míru)
  24. a b c d e f g h i j k l m n o p Praha – Městská hromadná doprava, mapa, Kartografie Praha, srpen 1978
  25. a b c Vedení linek MHD 1980 (prodloužení metra A), schema, GŘ DP Praha, červen 1980
  26. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Praha – Městská hromadná doprava, mapa, Kartografie Praha, listopad 1980
  27. a b c d e f g h i j k l m PRAHA - S námi Prahou snadno a rychle, plán města, DP hl. m. Prahy, listopad 1998, (prodloužení metra B na Černý Most)
  28. a b c d e f g h i j k l PRAHA - S námi Prahou snadno a rychle, plán města, DP hl. m. Prahy, říjen 1999, (nová stanice Hloubětín na metru B)
  29. a b c d e f g h i j k l m Metro a tramvaje Pražské integrované dopravy, Ropid, prosinec 2003
  30. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Linky tramvají, trvalý stav k 29.11.2009, Ropid, listopad 2009
  31. Trvalé změny PID od 29. listopadu 2009, web www.dpp.cz, 2009
  32. a b c d e f g Denní provoz kolejové dopravy - trvalý stav k 1.10.2010, Ropid, říjen 2010
  33. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Nová síť metropolitních linek MHD od 1.9.2012, Informační zpravodaj Ropid 15/2012, srpen 2012
  34. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 154, str. 115: síť městské dopravy v Praze v roce 1929
  35. a b c d e f g h i j Trvalé změny linek MHD od 29.6.2013, Informační materiál Ropid 2013, červen 2013
  36. a b c d e f g h i j k l Linkové vedení od 28.8.2016, Informační materiál Ropid 2016, srpen 2016
  37. Trvalé změny v provozu tramvají od 28. srpna 2016, materiál DPP, srpen 2016
  38. a b c d e f ZMĚNY v městské hromadné dopravě k zahájení provozu tramvají v úseku Braník - Modřany, DP hl. m. Prahy, a. s., 27. 5. 1995
  39. a b Trvalé změny PID od středy 1. září 2010, PIDservis
  40. a b c d e f g Trvalé změny PID od 1.9.2010, DP Praha, září 2010
  41. a b c d [1] Nová tramvajová trať Radlická, web.dpp.cz, 4.10.2008
  42. PRAHA - S námi Prahou snadno a rychle, plán města, DP hl. m. Prahy, listopad 1998
  43. a b c d e f g h i j k Fr.Zahnáš a redakce: Pražské tramvaje, tramvajová linka 6, 2010, Pražské tramvaje 2000-2010
  44. a b Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 237, str. 176: plán sítě městské dopravy z roku 1948
  45. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Orientační plán Prahy, Ústřední správa geodézie a kartografie, 1963
  46. a b c d Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, 3., doplněné vydání, vydal DP hl. m. Prahy, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, obr. 309, str. 230: plán sítě městské dopravy v Praze z roku 1975
  47. a b článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora#Doprava
  48. a b c Trvalé změny linek 8 a 15 v oblasti Vysočan a Libně, Informační web, Dopravní podnik hl.m.Prahy, červenec 2009
  49. Praha - plán města, 10. vydání, Geodetický a kartografický podnik, 1987
  50. a b Jan Šlehofer: Nová tramvajová trať na Barrandov , web Společnost pro veřejnou dopravu, aktualizace 21. 1. 2006
  51. Ropid - trvalé změny v březnu 2017 [2]
  52. a b c d e Trvalé změny v provozu PID od 30. 8. 2008, 2008, Dopravní podnik hl.m.Prahy
  53. ROPID. Trvalé změny v březnu 2017 | Pražská integrovaná doprava. Pražská integrovaná doprava. Dostupné online. 
  54. a b c d Fr.Zahnáš a redakce: Pražské tramvaje, tramvajová linka 28, 2008, Pražské tramvaje 2000-2010
  55. a b c Praha, orientační plán, Kartografické nakladatelství, 1970
  56. a b c d e f ZAHNÁŠ, František. Tramvajová linka 29. Pražské tramvaje.cz [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupné online. ISSN 1801-9994. 
  57. a b c d e f Fr.Zahnáš a redakce: Pražské tramvaje, tramvajová linka 31, 2009, Pražské tramvaje 2000-2010
  58. a b c Fr.Zahnáš a redakce: Pražské tramvaje, tramvajová linka 32, 2010, Pražské tramvaje 2000-2010
  59. a b c d e František Zahnáš a redakce webu: Noční provoz tramvají nejen na Štědrý den a Silvestra (prazsketramvaje.cz)
  60. ON 73 6425 „Zastávky městské hromadné dopravy“, účinná od 1. 8. 1978
  61. Městská doprava v Praze, web Informace o městské dopravě, anonymní web (doprava.cx), poslední aktualizace: průběžně
  62. web Jízdní řády Tramvaje, web DPP (www.dp.cz), poslední aktualizace: průběžně

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]