Tatra T1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tatra T1
Tramvaj Tatra T1 v Plzni
Tramvaj Tatra T1 v Plzni
Typ T1
Výrobce Tatra Smíchov
Prototyp(y) 1951
Výroba v letech 1952–1958
Vyrobeno kusů 287
Technické údaje
Délka (bez spřáhel) 13 300 mm
Šířka 2 400 mm
Výška skříně 3 050 mm
Pohotovostní hmotnost 16 600 kg
Max. rychlost 60 km/h
Rozchod 1 435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení 26
Míst k stání 69
Motory a elektrická výzbroj
Motory TM 22
Počet a výkon motorů 4×40 kW
Elektrická výzbroj odporová TR32
Napájecí napětí 600 V

Tatra T1 (původním pravopisem TI) je typ nejstarší československé tramvaje koncepce PCC. Byl vyráběn v 50. letech minulého století podniky Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad. Ve výrobě byl nahrazen modernějším typem Tatra T2, v pravidelném provozu byl do 80. let 20. století.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

T1 je motorový tramvajový vůz odvozený z americké koncepce PCC, tedy jednosměrný jednočlánkový čtyřnápravový vůz se dvěma dvounápravovými podvozky a podlahou v jedné úrovni. Na pravé straně vozové skříně má troje skládací elektricky poháněné dveře. Uspořádání vozu předpokládalo usměrněný pohyb cestujících, tedy nástup předními dveřmi, odbavení u pevného stanoviště průvodčího a výstup středními nebo zadními dveřmi (k tomu vybízely nápisy „Postupte dále do vozu“). Místa k sezení tvořily podélné koženkové lavice pod okny, jen ostravské vozy měly koženkové sedačky v příčném uspořádání. Okna byla polospouštěcí bez madel a i u nich se předpokládala přítomnost průvodčího, ovládání bylo přes převod pomocí odnímatelné kličky s vnitřním šestihranem. Od 70. let ovšem T1 jezdily stejně jako jiné tramvaje v samoobslužném režimu bez průvodčího.

Tramvaj byla standardně vybavena tyčovým sběračem proudu, který byl v 60. letech nahrazen pantografem (v Praze byl zkoušen pantograf „polského“ vzoru s jednotyčovou základnou), a elektrickou výzbrojí typu TR32 s odporovou regulací pomocí zrychlovače. Napájecí napětí pro výzbroj činilo 600 V stejnosměrných; standardní provoz je s normální polaritou (+ v troleji, - v kolejích), podle požadavků dopravních podniků lze vozy upravit i na obrácenou polaritu (Brno, Ostrava, Košice).

Vozy byly částečně vybaveny předními, zadními či na obou čelech zásuvkami mnohočlenného řízení (počítalo se s až trojčlenným řízením) starého typu. Z čelního pohledu levá zásuvka měla cca 32 kontaktů a sloužila k přenosu informací. Pravá zásuvka byla „jen“ 4kontaktní a sloužila „jen“ k vyrovnání nulových potenciálů. Zásuvky byly umístěny mimo osu vozu – v ose byl umístěn na zadním čele automatický stahovák tyčového sběrače převzatý z trolejbusů. V Praze byly poměrně krátkou dobu provozovány na l. 15 ve dvojicích; v Ostravě byly takto provozovány (na l. 3) až do konce jejich provozu.

Na čele měla té-jednička jen jeden světlomet (dvěma světlomety byly z výroby vybavovány až T3) a byla poněkud užší než pozdější typy. Tím byla pravděpodobně motivována přezdívka žehlička.

Protože dojezdily ještě v 80. letech, celou dobu provozu byl na čele povinně umístěný tzv. symbol vlády pracujících.

Prototypy[editovat | editovat zdroj]

Prototypový vůz č. 5002 v Praze

Po několika letech konstrukčních prací byly v roce 1951 vyrobeny dva prototypy tramvají T1. První z nich začal zkušebně jezdit v pražské kolejové síti 22. listopadu 1951[1] s evidenčním číslem 5001. Druhý vůz (ev.č. 5002) byl (po zkouškách) společně s prvním nasazen do běžného provozu o rok později.

Vůz ev.č. 5001 byl vyřazen v roce 1976 a po zrekonstruování do původního stavu byl zařazen do pražského Muzea MHD. Druhý prototyp byl vyřazen až s posledními vozy tohoto typu v Praze (25. ledna 1983), zůstal odstaven, o dva roky později byl převezen do vozovny Střešovice. Po opravě měl být určen pro komerční jízdy, renovace se ale uskutečnila až v novém tisíciletí, nově zrekonstruovaný vůz byl představen v roce 2005.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Celkem vyrobeno v letech 19511958 287 vozů.

Současný stát Město Článek Typ Roky dodávek Počet vozů Evidenční čísla
při dodání
Poznámky
Česko Česko MostLitvínov článek T1 19571958 34 kusů 201 – 234  
Olomouc článek T1 19571958 10 kusů 101 – 110  
Ostrava článek T1 19551957 44 kusů 501 – 544  
Plzeň článek T1 19551957 33 kusů 101 – 133  
Praha článek T1 19511956 133 kusů 5001 – 5133  
Polsko Polsko Varšava článek T1 1955 2 kusy 501, 502  
Rusko Rusko Rostov na Donu článek T1 1957 20 kusů 301 – 320  
Slovensko Slovensko Košice článek T1 19561958 11 kusů 201 – 211  

Pražské vozy ev. č. 5036, 5050 a 5053 byly zničeny již 7. 1. 1958 při velkém požáru ústředních dílen v Rustonce.[2]

V roce 1966 bylo v Praze 15 vozů T1 modernizováno osazením nové vozové skříně typu T3 na podvozky původního vozu T1 a v roce 1972 ještě jeden.[3]

V Mostě–Litvínově se v letech 1968–1970 a 1976 rekonstruovalo obdobným způsobem jako v Praze celkem 18[4] „téjedniček“ a jejich technické průkazy převzaly nově dodané skříně tramvají typu T3, u některých vozů byly vyměněny i elektromotory.[5]

Posledním městem, kde tramvaje T1 byly v běžném osobním provozu, byla Plzeň, kde bylo ještě v 80. letech nasazeno 16 vozů vyřazených z Prahy.[6] Poslední vozy dojezdily v Plzni 4. dubna 1987.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

  • Brno (v Technickém muzeu pražský vůz ev. č. 5064)
  • Ostrava (vůz ev. č. 528)
  • Plzeň (vůz ev. č. 121)
  • Praha (vůz ev. č. 5001, pro komerční jízdy určen vůz ev. č. 5002)

Slovensko:

  • Košice (vůz ev. č. 203)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová tramvaj v pražských ulicích. Rudé právo. 22. 11. 1951, s. 4. Dostupné online. 
  2. ústřední dílny Rustonka [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. 
  3. T1 [online]. Prazsketramvaje.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  4. DP Mostu a Litvínova: tramvaje ČKD Tatra T3 [online]. Seznam-autobusu.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. 
  5. BÍLEK, Richard. Tramvaje v Mostě [online]. 1998 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. 
  6. T1 [online]. Plzensketramvaje.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]