Zlíchovský lihovar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlíchovský lihovar
destilovna a komín zlíchovského lihovaru
Základní informace
Výstavba 1880
Přestavba 1907
Stavebník Samuel Fischl
Současný majitel Goldfin Investments Ltd., Britské Panenské ostrovy[1]
Další majitelé Adolf Rosenbaum
Poloha
Adresa Nádražní 2584/2, Praha 5 - Smíchov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 54858/1-2286 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlíchovský lihovar je bývalý průmyslový areál v Praze na Zlíchově, který se nachází mezi ulicemi Nádražní a Strakonická. Od roku 2002 jsou jeho varna a komín chráněny jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1836 vlastnila rodina Fischlů na Zlíchově lihovar. Roku 1880 založil Samuel Fischl s Adolfem Rosenbaumem na místě staré výrobny továrnu na líh a potaš. K přestavbě areálu s dostavbou výrazného objektu rafinerie lihu došlo roku 1907. S průměrnou roční výrobou 28.070 hektolitrů alkoholu se stal třetím největším lihovarem ze sedmi „průmyslových lihovarů v komorním obvodu pražském“.[3] Rafinerie vyráběla líh z melasy a melasové odpalky se poté zpracovávaly v potašovně na draselné soli.

Roku 1957 část již nefunkční potašovny byla přestavěna na octárnu. Ta v 60. letech 20. století patřila k předním evropským výrobcům.

Stavby

Areál lihovaru tvoří řada provozních a správních budov, postavených nebo upravených v 90. letech 19. a začátkem 20. století. Továrně dominuje destilovna s převýšenou věžovou částí s půlkruhově zakončenými okny ve fasádě směřující do Nádražní ulice. Její dochované dekorativní litinové točité schodiště v hale prostupuje patra budovy. Severovýchodně od destilovny stojí historický objekt kotelny s polygonálním komínem na vysokém čtvercovém podnoži.

Válcové tanky pojmuly na 20.000 hektolitrů melasy a kruhový lihový tank 10.000 hektolitrů lihu. Továrna původně byla vlečkou spojena se Smíchovským nádražím.

Po roce 1945

29. dubna 1949 byl provoz lihovaru zastaven a jeho zařízení koncem roku 1950 rozebráno a rozvezeno do českých lihovarů. Roku 1951 se areál stal sídlem nově ustanoveného podniku „Spojené lihovary, národní podnik“. Některá odvezená zařízení byla vrácena a od května 1952 lihovar ještě pět let vyráběl velejemný líh. Pak byly objekty bývalé potašovny přestavěny na octárnu, ve které se ocet začal vyrábět nejprve do sudů a o rok později do lahví.

Po roce 1989

Roku 2000 byl v závodě ukončen provoz a areál chátral. Roku 2013 se zřítila střecha jedné z devastovaných budov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 25740504, Zlatý lihovar, a.s., datum přístupu 2017-10-20
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2002-03-13]. Identifikátor záznamu 231421583 : lihovar Zlíchov, z toho jen: varna (destilovna) a komín s podnožím. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. NYDRLE, Antonín: Vývoj českého lihovarství, In: Chemické listy, I., 1907. S. 286. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 16: Jihozápadní Praha. S. 263, č. 312.
  • HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2004. 4 sv. ISBN 80-7277-042-X. Svazek III. S. 315-316.
  • ŠENBERGER, Tomáš: Smíchovský lihovar na Zlíchově. Věstník Klubu za starou Prahu. 1/2009. S. 12-16. pdf. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]