Pecka (okres Jičín)
| Pecka | |
|---|---|
_-_pohled_od_severu_obr01.jpg) Pohled z jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Nová Paka |
| Obec s rozšířenou působností | Nová Paka (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′49″ s. š., 15°36′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 390 (2023)[1] |
| Rozloha | 23,03 km²[2] |
| Nadmořská výška | 407 m n. m. |
| PSČ | 507 82 |
| Počet domů | 649 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Pecka 2 507 82 Pecka podatelna@mestys-pecka.cz |
| Starostka | Hana Štěrbová |
| Oficiální web: www | |
  Pecka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573299 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Pecka (německy Petzka) leží v členité krajině Podkrkonoší v severovýchodní části okresu Jičín v Královéhradeckém kraji. V obci žije přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
Název městyse je odvozen od kopce, který svým tvarem připomíná pecku. V minulosti však městečko se nazývalo „městečko pod Peckou“, kdežto hrad nesl jméno „na Pecce“.[zdroj?]
Historie
První zmínka o osadě pochází z roku 1322 a již o šedesát let později (roku 1382) byla osada Pecka povýšena na městečko. Městečku bylo uděleno právo na pořádání tří výročních trhů. Roku 1633 pak Ferdinand II. na přímluvu převora kartouzského kláštera Filipa Buschka povýšil městečko na město a přidělil mu znak.
Za třicetileté války však byla obec vydrancována císařským vojskem a vzápětí vypálena Švédy. Další pohroma jej stihla roku 1830, kdy vyhořel i hrad, který již nebyl obnoven v původním rozsahu a následně zpustl. Teprve roku 1940 byly započaty práce, které částečně hrad zachránily.
Roku 1890 bylo město začleněno do jičínského hejtmanství, okres Nová Paka. Měl 197 domů, 1322 českých obyvatel. Ve městě byla radnice, pětitřídka, četnická stanice, poštovní úřad, občanská záložna, mechanická pila, mlýn, výrobna člunků a výrobna rukodílného bavlněného zboží. Svěřený statek s pivovarem a myslivnou měl v držení kníže Karel Trauttmansdorff.
Opodál města stály klimatické lázně „V lázních“, které se zde v současné době již nenachází. Ještě dnes je ale v městečku dochováno několik původních roubených stavení a přímo v centru se nachází barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl původně dřevěný, a který byl roku 1603 byl nahrazen kamenným. Jeho dnešní podoba pochází z let 1748 až 1758, kdy byl přestavěn.
Roku 1960 byly k obci připojeny osady Lhota u Pecky a Staňkov. Zbývající místní části pak byly připojeny v polovině 70. let 20. století.[4] Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1559 | 1403 | 1322 | 1318 | 1533 | 1246 | 1169 | 896 | 1124 | 1013 | 1485 | 1316 | 1283 | 1279 |
Pamětihodnosti
- hrad Pecka
- kostel sv. Bartoloměje – barokně přestavěný v letech 1748–1758. Nástropní malby Václava Kramolína, reliéfy křížové cesty od J. Lederera
- morový sloup z roku 1720 od F. Petrše
- raně barokní kašna
- expozice městečka Pecka
- expozice útrpného práva
- pohádkové informační centrum
- Harantovské slavnosti historického zpěvu – od roku 1991 je pravidelně pořádán festival ve dvouletém cyklu vždy v červnu
- pomník první světové války
- pomník Kryštofa Haranta
- roubené chalupy – reprezentující lidové stavitelství
-
hrad Pecka -
kostel sv. Bartoloměje -
náměstí -
kašna na náměstí -
radnice
_-_pohled_od_severu_ke_kostelu_obr01.jpg)
_-_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_obr02.jpg)
_-_ka%C5%A1na_obr01.jpg)
Osobnosti
Narození
- Jan Bohdanecký (1756–1828), katolický kněz, náboženský spisovatel a potomek šlechtické rodiny Bohdanečtí z Hodkova
- Antonín Linek ( 1792-1881), učitel Karla Havlíčka Borovského a Václava Zeleného
- František Rumler (1824–1909), právník, soudce a šlechtic
- Ignác Theodor Petera (1840–1904), podnikatel
- Antonín Krecar (1851–1914), středoškolský učitel, historik, překladatel a politik
- Karel Khun (1866–1921), spisovatel a katolický kněz
- Jindřich Štemberka (1867–1926), advokát a politik
- Josef Štemberka (1869–1942), lidický farář umučený nacisty
- Jindřich Langner (1870–1956), český katolický vlastenecký kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly
- František Khun (1874-1948), Římskokatolický kněz, básník a spisovatel, bratr Karla Khuna
- Jaroslav Koch (1910–1979), psycholog
- František Bekr (1913–2000), pilot RAF
Úmrtí
- Barbora Miřkovská ze Stropčic (10. července 1607), šlechtična, dědic peckovského panství a manželka Kryštofa Haranta
- Jan Kryštof Steinberger z Altensteinu (po roce 1634), protestantský a katolický kněz, údajně vysvěcen pražským arcibiskupem Zdeňkem Berkou z Dubé a Lipé
- Jan Jiří Bořek Dohalský z Dohalic a Pan na Podhorním Újezdě (11. června 1663), šlechtic, člen rodu Dohalský z Dohalic
- Helena Johanna ze Smuczka a z Podhorního Újezda (22. srpna 1663), šlechtična
Jinak spjatí
- Jarek II. ze Železnice (1399-1434) - český katolický šlechtic a rytíř z rodu pánů ze Železnice
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník
- Karel Václav Rais (1859–1926), domek prarodičů spisovatele
Místní části
- Pecka (k. ú. Pecka a Lhota u Pecky)
- Arnoštov (k. ú. Bukovina u Pecky) – osada poprvé zmiňována roku 1765. Jsou zde zachovalé roubené chalupy typické pro kraj Podkrkonošský. V současné době je osada využívána spíše pro chalupářské účely.
- Bělá u Pecky (k. ú. Bělá u Pecky) – leží na soutoku tří potoků: Javorka, Zlatnice a Štikovský potok. První zmínka o vsi je z roku 1533.
- Bukovina u Pecky (k. ú. Bukovina u Pecky) – první zmínka je z roku 1412. Na návsi je roubený rodný domek spisovatele K. V. Raise a socha sv. Jana Nepomuckého.
- Horní Javoří (k. ú. Horní Javoří) – první zmínka je z roku 1532.
- Kal (k. ú. Kal) – první zmínka je z roku 1497. Je zde zachována panská kovárna z poloviny 18. století, roubený mlýn a na strmém ostrohu hradiště Valy.
- Staňkov (k. ú. Staňkov u Pecky) – osada zmiňovaná již v 14. století.
- Vidonice (k. ú. Vidonice) – první zmínka je z 15. století, je zde farní kostel sv. Jana Křtitele.
-
Bělá u Pecky, usedlost č. p. 1 -
Kal, kovárna -
Vidonice, kostel sv. Jana Křtitele -
Horní Javoří, kříž
_03.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pecka na Wikimedia Commons 
Průvodce Pecka ve Wikicestách
Encyklopedické heslo Pecka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pecka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky městyse
