Přeskočit na obsah

Aero L-159 Alca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z L-159)
L-159 ALCA
L-159A českého vojenského letectva
L-159A českého vojenského letectva
Určenílehký bojový letoun
(lehký bitevní letoun)
cvičný letoun
VýrobceAero Vodochody
První let2. srpen 1997
Zařazeno2000[1]
Charakterve službě
UživatelČesko
Irák
USA (civilní uživatelé)
Výroba1997–2003 (L-159A), 2016–2017[2]
Vyrobeno kusů72 (L-159A)[1]
Cena za kus9,5 mil. $ (2015)[3]
13 mil. $ (2003)
15–17 mil. $
Variantyjednomístné (A, E)
dvoumístné (B, T1, T2)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aero L-159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft) je český jednomístný jednomotorový víceúčelový lehký bojový podzvukový letoun. Dvoumístné varianty L-159T1 a L-159B jsou primárně určeny pro výcvik a kondiční létání pilotů, sekundárně mohou působit jako víceúčelové lehké bojové letouny.

Letoun je vybaven pro bojovou činnost proti pozemním i vzdušným cílům a je schopen plnění bojových úkolů ve dne, v noci a za ztížených povětrnostních podmínek. Hlavním určením letounu je přímá letecká podpora. Je rovněž schopen vedení taktického vzdušného průzkumu a vzdušného boje na krátkou vzdálenost. Druhotným určením letounu je plnění výcvikových úloh při přechodu na plnohodnotné bojové letouny (tzv. lead-in-fighter training) a rovněž výcvik v použití zbraňově-navigačního kompletu a samotných zbraní.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Prototyp L-159 vystavený v Leteckém muzeu ve Kbelích

Při vývoji letadla konstruktéři vycházeli ze zkušeností s předchozími modely L-39 Albatros a L-39MS / L-59 Super Albatros. Návrhové studie letounu L-159 začaly v roce 1992 a samotný vývoj byl zahájen v roce 1994. V dubnu 1995 se česká vláda zavázala pokrýt 25 % nákladů na vývoj a zakoupit 72 letadel. Tato objednávka ve výši 708 milionů amerických dolarů byla podepsána v červenci 1997.

Dne 12. června 1997 byl slavnostně představen první prototyp stroje a 2. srpna téhož roku se konal první let. Během prvního padesátiminutového letu dosáhlo letadlo rychlost 670 km/h a výšku 5 000 m. První prototyp L-159 byl v dvoumístném provedení (jednalo se o modifikaci trupu letounu L-59), druhý už splňoval požadavek armády na jednomístný stroj a stal se předlohou pro sériovou výrobu. Jednomístná verze ALCA vzlétla poprvé 18. srpna 1998 a veřejnosti byla představena na leteckém dni CIAF 29. srpna 1998 v Hradci Králové.

Dne 10. dubna 2000 byly na letecké základně v Čáslavi předány armádě první 2 sériové kusy L-159A pro účely armádních zkoušek. Přejímací řízení bylo ukončeno 29. prosince 2000 a letadla byla oficiálně zařazena do výzbroje [4]. Do konce roku 2003 bylo českému letectvu dodáno všech 72 letounů L-159A. V červnu 2006 podepsalo Ministerstvo obrany ČR se společností Aero Vodochody smlouvu o přebudování čtyř letadel L-159A na dvoumístnou cvičnou verzi L-159T1. První takto upravené letadlo vzlétlo 8. března 2007 a všechny čtyři stroje varianty L-159T1 byly české armádě dodány v listopadu 2007.[5]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Drak

[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce letadla vychází z typu L-59, přičemž křídla byla zesílena a získala třetí pár závěsníků. Přední část trupu byla prodloužena a rozšířena, aby se do ní dal umístit radiolokátor s rozměry 560 x 370 mm. L-159 je dolnoplošník s přímým lichoběžníkovým křídlem. Životnost draku stroje je 12 000 letových hodin nebo 30 let provozu. Podvozek letadla spolu s robustní konstrukcí draku umožňují L-159 přistávat a vzlétat i z nezpevněných ploch.

V letounech L-159T1 a L-159B došlo k jistým konstrukčním úpravám, aby se získalo místo pro dalšího člena posádky, avšak u každé verze se s tím vývojáři vypořádali jinak. Z nosu L-159T1 byl odstraněn palubní radar a místo něj tam přemístili zařízení, které se původně nacházelo za pilotem. Takovým způsobem získali konstruktéři prostor pro instruktora.[6] Verze L-159B získala prostor pro druhého člena posádky na úkor jedné palivové nádrže, čímž se zkrátil maximální dolet na 2360 km. Dalším výrazným rozdílem mezi L-159B a jednomístným provedením je nástavec na tankování, který se nachází v pravé přední části trupu letadla.

Kokpit

[editovat | editovat zdroj]
Pohled do kokpitu L-159

Pilot letadla sedí v lehce opancéřované kabině. Bezpečnost pilota v nouzové situaci zajišťuje vystřelovací sedadlo VS 2-C kategorie 0-0, další ze špičkových produktů českého leteckého průmyslu. Překryt kabiny se v závislosti na rychlosti letu buď odhazuje nebo se tříští jeho skleněná výplň pomocí malých detonačních náloží. Sedadlo umožňuje katapultaci v nulové výšce a při nulové rychlosti. Kokpit je před nepřátelskou střelbou chráněný zboku kompozitním, keramickým pancéřováním a zespodu pancéřovou deskou. Kabina pilota je moderní "skleněné" koncepce, založená na primárním přístroji HUD a dvojicí barevných MFD. Letové údaje jsou zobrazovány na průhledovém displeji (HUD) a na dvou barevných multifunkčních LCD displejích. V kokpitu je využit koncept HOTAS (Hands-On-Throttle-And-Stick), tj. nejdůležitější ovládací prvky jsou umístěny na plynové a řídicí páce. Řízení letadla je hydraulicko-mechanické. Záložní přístroje jsou elektro-mechanické či tlakové ADI, HSI, rychloměr/machmetr a výškoměr, doplněné záložním umělým horizontem a variometrem. Sestavu doplňují palubní hodiny, kapalinový kompas, ukazatel přetížení a signalizátor úhlu náběhu. Kabina je kompatibilní s brýlemi nočního vidění (NVG).

Avionika

[editovat | editovat zdroj]
Ukazatel HSI v L-159A ALCA
Křídlo L-159 s přídavnou nádrží a protiletadlovou řízenou střelou Sidewinder
Čelní pohled na L-159

Pro plnění těchto úkolů je letoun vybaven moderním avionickým systémem, tzv. integrovaným zbraňově-navigačním kompletem (ZNK), jehož architektura je vybudována okolo sběrnice MIL-STD-1553 s dvojicí řídicích počítačů. Dodavatelem a integrátorem systému byla firma Boeing. ZNK umožňuje pilotovi řešit navigační úlohy a úkoly boje proti vzdušným a pozemním cílům a za letu měnit konfiguraci systémů a zobrazení informací na palubě podle okamžité potřeby. Součástí ZNK jsou následující systémy:

  • Systém ovládání a zobrazování dat. Ten je tvořen průhledovým displejem HUD, dvojicí barevných víceúčelových displejů MFD, HOTAS - systém sdružení ovladačů ZNK a některých systémů letounu na páce ovládání motoru a řídicí páce)
  • Mnohorežimový pulsní dopplerovský radiolokátor Grifo-L italské firmy Fiar.
  • Systém komunikace, navigace a identifikace. Systém komunikace tvoří palubní telefon a dvojice VHF/UHF radiostanic; systém navigace tvoří přijímač VOR/ILS/MKR, DME a EGI, což je integrovaný inerciální navigační systém INS a družicový navigační systém GPS; a systém identifikace tvoří transpondér (IFF)
  • Systém vkládání a záznamu dat sestává z HUD kamery a videorekordéru se záznamem obrazu a audiokomunikace na palubě, DTS Data Transfer System - systému přenosu dat letového úkolu do palubní výpočetní techniky)
  • Systém ovládání výzbroje (SMS - Stores Management System)
  • Systém vlastní ochrany (RWR a výmetnice klamných cílů).

Letoun je dále vybaven řadou opatření pro zvýšení pravděpodobnosti přežití, mezi které patří ochrana palivových nádrží vháněním dusíku nad hladinu paliva (systém OBIGGS) a ochrana pilotního prostoru kompozitovým pancéřováním.

Výrazným pomocníkem pro létající i pozemní personál představují monitorovací systémy. Na letounu jsou instalovány tři: AMOS, FRAME a EMS.

Systém AMOS, produkt české firmy Speel Praha, sbírá informace z různých systémů letounu, ukládá je v jednotce sběru dat FDAU a umožňuje jejich využití jak přímo za letu (kritické a další informace o činnostech systémů se zobrazují pilotovi na MFD), tak po jejich stažení do pozemní jednotky i jejich vyhodnocení pro účely následné údržby nebo poletového rozboru činnosti pilota. Závady, indikované systémem AMOS mají návaznost v systému vyhledávání a odstraňování příčin závad v technické dokumentaci letounu a tvoří tak funkční celek. Při poletovém rozboru pilota jsou současně k dispozici záznamy z HUD a MFD a vizualizace letounu v prostoru, trajektorie jeho letu, detailní hodnoty jednotlivých parametrů v čase, a řada dalších funkcí.

Systém FRAME sleduje pomocí snímačů na draku letounu únavové zatížení jeho konstrukce a tak výrazně napomáhá při predikci a řízení "olétanosti" flotily letounů a umožňuje maximální využití životnosti stroje úpravou spektra zatížení v provozu jednotlivých letounů.

Systém EMS (Engine Monitoring System) snímá data z provozu motoru podobně jako AMOS sleduje systémy letounu. Umožňuje řídit a plánovat údržbu motoru, vyhledávat a odstraňovat příčiny závad a při použití systému ERMS řídit celou flotilu motorů.

Motor

[editovat | editovat zdroj]

Vleklé problémy s motorem Lotarev DV-2 a jeho regulací především v letounu verze L-59E byly radikálně odstraněny instalací nového motoru se zvýšeným tahem Honeywell/ITEC F-124GA-100. Tento moderní turbodmychadlový motor má velmi rychlou akceleraci, jeho modulární koncepce umožňuje relativně snadnou a levnou údržbu výměnou jednotlivých modulů bez nutnosti měnit celý motor. Regulaci chodu motoru zabezpečuje dvojitý plně elektronický systém FADEC s hlavním a záložním řídicím počítačem. Páka ovládání motoru již není s motorem spojena táhlem, ale pouze předává po kabelu signál o své poloze elektronickému řízení.

Ovládání

[editovat | editovat zdroj]
L-159 za letu – patrná je šestice podkřídelních závěsníků a dvojice střel Sidewinder

Řízení letounu je hydraulicko-mechanické, příčné a podélné kanály řízení mají vřazeny hydraulické posilovače, směrovka je ovládána mechanicky táhly. V ovládání letounu napomáhá pilotovi systém automatického řízení (AFCS), který je tvořen autopilotem a tlumičem stranových kmitů.

Autonomní provoz na letišti bez použití pozemních zdrojů energie umožňuje pomocná energetická jednotka APU Safír-5F z PBS Velká Bíteš, která za letu slouží jako pohon pro záložní zdroje elektrické energie a tlaku v hydraulické soustavě, či pro spouštění motoru jak na zemi tak i za letu. Přistávací zařízení s nízkotlakými pneumatikami a celková koncepce letounu umožňuje pro tuto kategorii letadel zcela unikátní provoz z nezpevněných vzletových a přistávacích ploch. Pohybu stroje po letištní ploše napomáhá hydraulický systém natáčení příďového kola (NWS Nosewheel Steering System), rovněž novinka u vodochodských strojů.

Velká pozornost při konstrukci stroje byla věnována ulehčení obsluhy a údržby letounu pozemním personálem. Pilot je vybaven systémem generování kyslíku na palubě (OBOGS), takže není nutné plnění v průběhu letové akce. Palivový systém lze plnit centrálně tlakovým způsobem. Letoun má systém rychlé informace o technickém stavu, na centrálním panelu údržby je umístěn "semafor" se třemi žárovkami, zelená propouští letoun k další letové činnosti, oranžová a červená definují kritičnost detekované závady. Ke zlepšení údržby a obsluhy přispívá řada dalších "drobností", jako například samohybná vlečná oj s vlastním motorem, která umožňuje manipulaci s letounem bez přítomnosti tažného vozidla, apod.

Služba

[editovat | editovat zdroj]
Aero L-159A ALCA

Česká armáda objednala (v roce 1997)[7] a v letech 1999 až 2003 obdržela 72 kusů jednomístné varianty L-159A[8]. Původně byly dislokovány na letištích Čáslav a Náměšť nad Oslavou, v roce 2013 bylo ve stavu 25 letounů (19 L-159A + 6 L-159T1[9]) u 212. taktické letky v Čáslavi, zbylé byly uskladněny a hledal se pro ně kupec. Za faktory snižujícími jejich prodejnost byly považovány mj. absence vlastních palubních zbraní (všechny zbraně jsou podvěsné) a systému pro doplňování paliva za letu, stejně jako skutečnost, že řada důležitých dílů pochází ze Spojených států, které ovšem do mnoha zemí díly nejsou ochotny z politických důvodů dodávat.

Export

[editovat | editovat zdroj]

Na konci listopadu 2013 oznámil ministr Vlastimil Picek, že o 28 uskladněných letounů (z toho čtyři na náhradní díly) má vážný zájem americká firma Draken International podnikající v sektoru leteckého výcviku (její letouny simulují protivníka při výcviku vzdušného boje). Odhadovaná cena za všechny letouny byla 434 až 516 milióny korun. Další náklady měly být spojeny se zprovozněním letadel.[10] Vláda Jiřího Rusnoka schválila dne 2. ledna 2014 prodej až 28 letounů L-159 společnosti Draken International za celkovou částku 21,72 až 25,8 milionů USD, tj. 15,5 až 18,5 milionů korun za jeden stroj. Práce spojené s uvedením letounů do provozu byly hrazeny americkou stranou.[11] V roce 2015 projevilo zájem o 12 jednomístných a dva dvoumístné bitevníky irácké letectvo. Počet dodaných letounů společnosti Draken International se proto snížil z 28 na 21 strojů. Od konce května 2016 nasazuje irácká armáda bitevníky L-159 v boji proti islamistům.[12][13]

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
  • L-159A – základní jednomístná bojová verze.
  • L-159E – jednomístná verze pro Draken International vzniklá přestavbou z L-159A. Verze má mírně vylepšený radar Grifo-L a umožňuje navěsit různé speciální pody pro simulaci hrozeb během výcviku.[14]
  • L-159B – dvoumístná cvičně-bojová verze s vylepšenou avionikou nabízená na export.
  • L-159T1 – dvoumístná cvičná verze pro Vzdušné síly AČR (přestavba z L-159A).
  • .L-159T1+ – vylepšená dvoumístná cvičná verze zachovávající si i bojové schopnosti (bez radaru).
  • L-159T2 – dvoumístná cvičně-bojová verze (přestavba z L-159A)[14]
  • F/A-259 – projekt jednomístné cvičně-bojové verze (spolupráce Aera a Israel Aerospace Industries) pro americký program OA-X.[15]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Současní uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
ČeskoČesko Česko
  • Vzdušné síly AČR – v roce 2014 bylo ve stavu 19 L-159A u 212. taktické letky a 6 L-159T1 u 213. výcvikové letky (celkem vyrobeno 72 letounů L-159A: 6 bylo přestavěno na verzi T1 s využitím dílů z dalších 6 strojů; 3 L-159A a 2 L-159T1 byly vyměněny za letoun CASA C-295M, ale oba cvičné letouny byly vráceny; 36 L-159A uskladněno v Aeru Vodochody; 2 letouny L-159A byly zničeny při haváriích).[9][16]
IrákIrák Irák
  • Irácké letectvo – dodáno celkem 12 letounů L-159 (10 jednomístných a 2 dvoumístné): v první fázi 3 L-159A a 1 L-159T1 z výzbroje českého letectva, poté 1 nově vyrobeného L-159T1 a 7 dlouhodobě uložených L-159A.[14] Další 3 nepoužívané L-159A byly dodány jako zdroj náhradních dílů.[17] První dva letouny jednomístné verze A přistály v Iráku 5. listopadu 2015.[18] Letouny byly nasazeny do bojů o město Mosul ke konci roku 2016,[19] bitevník tak jako jeden z mála takových strojů na světě prokázal své kvality v přímém bojovém nasazení a podle výrobce to znamená jeho konkurenční výhodu.[20]
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
  • Draken International – 30. září 2015 byl předán první letoun L-159E společnosti Draken International, která obdrží celkem 21 strojů.[14]
  • Lewis Fighter Fleet – v roce 2012 odkoupila americká letecká a obranná společnost Hexadyne Corporation trojici strojů L-159A od EADS ze Španělska.[21] Letouny byly následně zakoupeny firmou Lewis Fighter Fleet LLC a zaregistrovány v civilním registru americké Federal Aviation Administration.[22]

Bývalí uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
  • Maďarské letectvo – pronájem letounu L-159B pro výcvik pilotů maďarských vzdušných sil v letech 2008 až 2010. První nasazení L-159 u zahraničního uživatele.[14]

Specifikace (L-159)

[editovat | editovat zdroj]
Nákres
Nákres

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 12,73 m
  • Rozpětí: 9,54 m
  • Výška: 4,80 m
  • Nosná plocha: 18,80 m²
  • Prázdná hmotnost: 4 160 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 8 000 kg
  • Pohonná jednotka: 1x dvouproudový motor Honeywell/ITEC F124GA-100
  • Tah pohonné jednotky: 28 kN
  • Pomocná energetická jednotka (APU): SAFIR 5F

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální nepřekročitelná rychlost: 960 km/h (518 knots, 596 mph)
  • Maximální rychlost: 936 km/h (505 knots, 581 mph) u hladiny moře
  • Pádová rychlost: 185 km/h (100 knots, 115 mph)
  • Dolet - bez přídavných palivových nádrží: 1 570 km (848 nmi, 975 mi)
  • Dolet - s přídavnými palivovými nádržemi: 2 530 km
  • Dostup: 13 200 m (43,300 ft)
  • Stoupavost: 62 m/s (12,220 ft/min)
  • Vzletová dráha: 440 m

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]

2340 kg zbraní či jiných podvěsů na sedmi vnějších závěsech (tři pod každým křídlem a jeden pod trupem)

  • Výzbroj vzduch-vzduch
    • AIM-9P-4, S – infračerveně naváděné střely vzduch-vzduch
    • PL-20 Plamen – kontejner s dvouhlavňovým 20 mm kanónem s kadencí 800 nebo 2600 výstřelů za minutu
  • Výzbroj vzduch-země
  • Cvičná výzbroj
    • CATM – Captive Air Training Missile – Hlavice střely AIM-9 Sidewinder s plnou funkčností ale bez možnosti vystřelení
    • ACMI – Air Combat Maneuvering Instrumentation – Podobné zařízení jako CATM ale navíc nahrává další údaje o letounu
    • SUU-5003 B/A – Cvičný kontejner kombinující šest pum BDU-33 nebo Mk106 a čtyři neřízené raketové střely CRV-7
  • Ostatní
    • palivová nádrž 350 litrů
    • palivová nádrž 500 litrů

Avionika

[editovat | editovat zdroj]
  • Hlavní a záložní letový počítač
  • Mnohorežimový impulsní dopplerovský radar GRIFO L
  • HUD - průhledový displej (Head-Up Display) typu FV-3000
  • 2×MFD - víceúčelovým barevným displej (Multi-Function Color Display)
  • HOTAS - soustava ovládacích prvků palubních systémů na řídící páce a páce ovládáni motoru (Hands-On-Throttle-And-Stick)
  • Komunikace avioniky po sběrnici MIL-STD-1553
  • Autonomní navigační systém s integrovaným inerciálním navigačním systémem na bázi laserového gyroskopu (Inertial Navigation System - INS) a družicovým navigačním systémem (Global Positioning System - GPS)
  • Duální radiostanice VHF/UHF - Collins ARC-182
  • Přijímač DME a VOR/ILS
  • Aerometrická centrála
  • Automatický pilot
  • Vysílač IFF
  • Systémy ochrany - RWR (Radar Warning Receiver) Sky Guardian 200
  • Výmetnice klamných cílů Vinten Vicon 78
  • Monitorovací systém AMOS - „Černá skříňka“

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Pavel Soukup: Aero L 159 in Československé letectví 2010
  2. ↑ Aero L-159 Alca zpět do výroby. Magazín Letiště České republiky [online]. 2017-04-02 [cit. 2018-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-17. 
  3. ↑ Iraq receives first L-159 jets from the Czech Republic [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ L-159 ALCA. www.lznamest.army.cz [online]. [cit. 2013-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. 
  5. ↑ L159 Advanced Light Combat Aircraft (ALCA), Czech Republic
  6. ↑ Aero L-159 ALCA - letoun, který posunul české letectvo o velký kus vpřed. vztlak.net [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ L-159 ALCA [online]. lznamest.army.cz [cit. 2013-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. 
  8. ↑ Dodávky L159 pro AČR splněny [online]. www.letectvi.cz, 2003-01-09 [cit. 2013-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12. 
  9. ↑ a b ČADIL, Jan. Vzdušné síly AČR - Ročenka 2012. Praha: Aeromedia, 2012, 54s. ISSN 0024-1156
  10. ↑ MAREŠ, Jakub. Nový život L-159 Alca ve Spojených státech [online]. Armádní noviny.cz, rev. 2013-11-30 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ PEJŠEK, Jan. Vláda schválila prodej letounů L-159, prodloužení pronájmu gripenů přerušila [online]. www.mocr.army.cz, 2014-01-02 [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-05. 
  12. ↑ A new formula in the battle for Fallujah [online]. www.aljazeera.com, 2016-05-25 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Džihádisté čelí ofenzivě na třech frontách, útočí na ně i české L-159 [online]. www.idnes.cz, 2016-06-01 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e FOJTÍK, Jakub. Nové zálety a dodávky - Vojenská divize Aera. L+K. Roč. 91, čís. 10/2015, s. 4–9. ISSN 0024-1156. 
  15. ↑ Český bitevník F/A-259 pro americký projekt OA/X [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2018-07-17 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ http://forum.valka.cz/index.php/f/504755
  17. ↑ GROHMANN, Jan. Známe detaily smlouvy: Iráčané zaplatí za L-159 ALCA 4 miliardy Kč [online]. Armádní noviny, 2015-10-17 [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ GROHMANN, Jan. České bitevníky L-159 ALCA konečně v Iráku [online]. Armádní noviny, 2015-11-05 [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ L-159 české výroby bombardují islamisty denně, nepoleví ani o svátcích. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-18. 
  20. ↑ Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 2. 8. 2017 12:35, reportáž k 20. výročí prvního vzletu
  21. ↑ SOUŠEK, Tomáš. L-159 ALCA v AČR. ATM. Květen 2013, roč. 45, čís. 11, s. 70. ISSN 1802-4823. 
  22. ↑ MAREK, Rudolf. Španělé prodali tři L-159 [online]. ekonomika.cz [cit. 2014-03-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Letadla Aero
1919–1938
1945–1992
Po r. 1993
Licence a kopie
Vojenská letadla České republiky po roce 1993
Stíhací a víceúčelové bojové letouny
Bitevní letouny a bombardéry
Dopravní a transportní letouny
Vrtulníky
Cvičné letouny
Speciální letouny
Bezpilotní letadla
Experimentální letadla a prototypy
Související:
  • Centrum leteckého výcviku
  • Historie letecké techniky AČR
  • Vzdušné síly AČR
    • Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aero_L-159_Alca&oldid=24363210“