Hawker Hart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hawker Hart
Hawker Hart (J9933), RAF
Hawker Hart (J9933), RAF
Určení bombardovací letoun
Výrobce Hawker
Šéfkonstruktér Sydney Camm
První let červen 1928
Uživatel Royal Air Force
Flygvapnet, SAAF, Estonsko
Vyrobeno kusů ~1000

Hawker Hart byl britský jednomotorový dvoumístný dvouplošník vyvinutý pro Royal Air Force firmou Hawker Aircraft. Autorem konstrukce letounu byl Sydney Camm.

Klasický vojenský letoun, který se objevil koncem dvacátých let 20. století a v základních i odvozených verzích byl vyroben ve větším počtu než jakýkoliv jiný britský letoun v meziválečném období. Hart byl výsledkem specifikace 12/26 ministerstva letectví z roku 1926 na rychlý denní bombardér dosahující maximální rychlosti 257 km/h, který by nahradil Airco D.H.9A a Fairey Fawn.

Konstrukce vycházela z koncepce maximální aerodynamické účinnosti a prototyp prodělal vzdušný křest v červnu roku 1928. Specifikace 9/28 požadovala výrobu prvních patnácti kusů Hart Mk.I, které poháněl řadový pístový motor Rolls-Royce Kestrel IB o výkonu 239 kW, později Rolls-Royce XDR o 380 kW. Výzbroj tvořil jeden pevný .303´´ kulomet na levé straně přídě trupu, jeden pohyblivý dozadu střílejíci .303´´ kulomet v zadní kabině a náklad pum na závěsnících do 263 kg.

Následovalo 450 strojů Hawker Hart Bomber, 9 Hart Communications (=spojovacích) a 507 Hawker Hart Trainer do britské výzbroje, a také značný počet exportních letounů pro Egypt, Jugoslávii, Indii a Rhodésii. Dvoumístná stíhací varianta pro RAF nesla označení Hawker Demon.

Mezi další varianty patřil námořní hlídkovací nebo průzkumný model Hawker Osprey, kurýrní Hawker Audax, policejní Hawker Hardy a Hawker Hartebeest speciálně upravený pro létání v tropickém podnebí jižní Afriky.

Licenční produkce probíhala u společností Armstrong Whitworth, kde vzniklo 149 letounů a Vickers s celkovou výrobou 112 Hartů. Švédská licenční výroba pro Flygvapnet dala celkem 42 strojů, které byly poháněny hvězdicovými motory Bristol Pegasus.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

První sériové letouny Hart převzala 33. peruť RAF v lednu 1930. Její posádky byly postupně dislokovány v Eastchurch, Bicesteru a Upper Heyfordu. Hart byl vyřazen od britských prvosledových útvarů v průběhu 1938, ale i potom měl svůj význam jako cvičný. Malý počet těchto letounu zůstal ve výzbroji bojových jednotek na Blízkém východě a ve východní Africe v roce 1943.

Švédské Harty se s dobrovolníky účastnily bojů proti sovětským ozbrojeným silám v zimní válce 1939-40.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Ženské příslušnice WAAF při údržbě letounu Hawker Hart SAAF, Waterkloof, Jihoafrická unie
  • Rozpětí: 11,35 m
  • Délka: 8,94 m
  • Výška: 3,17 m
  • Prázdná hmotnost: 1148 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 2066 kg
  • Maximální rychlost v 1524 m: 296 km/h
  • Výstup do 3050 m: 8 min
  • Vytrvalost: 2h 45 min
  • Dostup: 6508 m
  • Dolet: 756 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hawker Hart Mk.II, RAF Museum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Letouny 2. světové války, nakladatelství Svojtka&Co.
  • LOWE, Malcolm. Encyklopedie letectví (1848-1939). Dobřejovice : Rebo Production CZ, 2005. 303 s. ISBN 80-7234-407-2.  
  • GENF, S. A.. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji : Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 6 a 7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hawker Hart ve Wikimedia Commons