British Taylorcraft Auster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
British Taylorcraft Auster
British Taylorcraft Auster Mk.III (Model F)
British Taylorcraft Auster Mk.III (Model F)
Určení spojovací a pozorovací letoun
Výrobce Taylorcraft Aeroplanes (England) Limited
První let 1939
Zařazeno 1942
Vyřazeno 1957
Uživatel Royal Air Force
Royal Australian Air Force
Vyrobeno kusů 1604 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

British Taylorcraft Auster byl britský jednomotorový hornoplošník smíšené konstrukce s pevným podvozkem ostruhového typu, užívaný ve druhé světové válce jako spojovací a pozorovací letoun.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První prototyp vzlétl roku 1939, vyráběl se od roku 1940 do roku 1946. Byly vyrobeny varianty Auster Mk.I, dva kusy Auster Mk.II s motorem Lycoming 0-290-3 o 96 kW a 467 exemplářů Auster Mk.III s pohonnými jednotkami de Havilland Gipsy Major I o stejném výkonu. Po dodání většího počtu motorů Lycoming se instalovaly do 255 letounů Auster Mk.IV. Odlišovaly se od starších strojů tvarem přídě a vybavením kabiny, která byla třímístná. Přední dvě sedadla zůstala vedle sebe s úplným dvojím řízením, třetí sedadlo bylo uprostřed vzadu. Délka letounu se zmenšila z původních 7,10 na 6,83 m.

Třímístná zůstala i poslední válečná verze Auster Mk.V s vybavením pro lety bez vnější viditelnosti, zalétána v prototypu na konci roku 1943. Její výroba skončila v lednu 1946 s celkovou produkcí 780 kusů.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Auster Mk.V, firemní označení Model J (TJ347, PH-NET)

Na počátku války převzalo RAF 14 předchůdců řady I až V Taylorcraft Plus C s motory Lycoming o výkonu 40 kW, které sloužily jako spojovací. Potíže s opravami těchto amerických pohonných jednotek vedly mateřský závod k instalaci britských motorů Blackburn Cirrus Minor o 59 kW.

Stejné motory mělo i 8 letounů Plus D, mobilizovaných v roce 1940. Používaly se již zkušebně jako dělostřelecké pozorovací.

Následně RAF objednalo sérii 100 dvoumístných strojů pod názvem Auster AOP Mk.I (Air Observation Post). Prototyp byl zalétán v květnu 1942 a sériové letouny přicházely do služby v srpnu, nejprve k 654. peruti.

Po 2. světové válce sloužily tři Austery v Československu pod označením K-61.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro Auster Mk.V[1]

British Taylorcraft Auster (imatrikulace G-AJIU)
  • Rozpětí: 10,98 m
  • Délka: 6,83 m
  • Výška: 2,44 m
  • Nosná plocha: 15,54 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 526 kg
  • Vzletová hmotnost: 903 kg
  • Maximální rychlost: 209 km/h
  • Cestovní rychlost: 179 km/h
  • Počáteční stoupavost: 4,8 m/s
  • Dostup: 4575 m
  • Dolet: 483 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, British Taylorcraft Auster I-V, Letectví+Kosmonautika, 1981, str. 228, č.6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s. 
  • NĚMEČEK, Václav. British Taylorcraft Auster I-V. Letectví a kosmonautika. Prosinec 1981, roč. LVII., čís. 6, s. 228. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]