Handley Page H.P.54 Harrow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
H.P.54
Handley Page H.P.54 Harrow 115. perutě RAF
Handley Page H.P.54 Harrow 115. perutě RAF
Určení bombardovací/transportní letoun
Výrobce Handley Page
Šéfkonstruktér Frederick Handley Page
První let 10. 10. 1936
Zařazeno 1937
Uživatel Royal Air Force
Vyrobeno kusů 101
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Handley Page H.P.54 Harrow byl britský těžký bombardovací a transportní letoun z počátku 30. let 20. století, řešený jako dvoumotorový hornoplošník smíšené konstrukce s dvojitou svislou ocasní plochou a pevným kapotovaným podvozkem.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

H.P.54 vznikl na základě prototypu H.P.51, který se společně s prototypy AW-23 a Bristol 130 účastnil soutěže britského ministerstva letectví na letoun kategorie Bomber Transport.

Prototyp H.P.54 (sér. č. K6933) poprvé vzlétl 10. října 1936, poháněný dvojicí hvězdicových devítiválců Bristol Pegasus X o výkonu po 610 kW. Stroj byl vybaven třemi motoricky ovládanými střelišti na přídi a zádi trupu a ve výstupku na hřbetě trupu za křídlem, ve kterých byly instalovány zdvojené kulomety Browning ráže 7,7 mm. Náklad leteckých pum o hmotnosti 1362 kg byl uložen v pumovnici pod podlahou trupu.

Ministerstvo letectví objednalo již v srpnu 1935 100 sériových kusů s bojovým jménem Harrow. Prvních 39 exemplářů mělo původní pohonné jednotky Pegasus X, které nesly označení Handley Page H.P.54 Harrow Mk.I. Dalších 61 s výkonnějšími motory Pegasus XX po 680 kW bylo značeno Harrow Mk.II. Poslední z nich byl dohotoven v prosinci 1937.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

H.P.54 214. perutě RAF, Feltwell, 1938
Handley Page Harrow (K6984, BJ-E, 271. peruť), Royal Air Force Transport Command

První H.P.54 byly zařazeny do služby bombardovacích perutí RAF v roce 1937, kde nahradily zastaralé dvojplošníky Vickers Virginia. Postupně byly přidělovány k perutím č. 37, 75, 115, 214 a 215. V roce 1939 byly Harrowy v původním určení nahrazeny letouny Vickers Wellington.

Nadále byly v RAF využívány jako dopravní a cvičné pro zaškolování osádek těžkých bombardérů. Dopravní H.P.54 upravené pro transport 20 vojáků s výzbrojí byly soustředěny u 271. perutě. Příď a záď trupu letounů měly nový vřetenovitý tvar a byly známy i pod přezdívkou „Sparrow“. V září 1944 se osvědčily při evakuaci raněných z výsadkové operace Market-Garden u nizozemského Arnhemu.

Letouny Harrow byly využívány také jako pokusné stroje. V roce 1937 použil A. J. Cobham H.P.54 jako tankovací při testech s doplňováním paliva pružnou hadicí létajícímu člunu Short E. Úspěch celé akce vedl k rozšíření této techniky nejprve u Cobhamovy společnosti Flight Refuelling Ltd., počínaje srpnem a říjnem 1939 během provozu pokusné poštovní linky SouthamptonMontréalNew York Imperial Airways,[1] později pak celosvětově. Tankovací H.P.54 nesly označení Harrow CK Mk.8.

Další pokusy z období 1938-1941 se týkaly testů protiletadlových min LAM (Long Aerial Mine) vynálezců Grahama a Price. LAM o hmotnosti 0,5 kg vypouštěná z letounů visela na padáku, od ní dolů vedla piánová struna o délce 610 m, která byla napínaná dalším padáčkem na spodním konci. Pokud nepřátelský letoun zavadil o strunu, sklouzla letecká mina po struně dolů a explodovala nárazem na nepřátelský stroj. Celé zařízení se vypouštělo ve válcových pouzdrech o hmotnosti 6,3 kg. V září 1940 byla tato zbraň uznána za použitelnou a nasazena s krycím názvem „Mutton“. V rámci 93. perutě RAF působily Harrowy jako nosiče LAM, kterých pojaly až 120 kusů. Vynášely se při vyhlášení poplachu do hladin nad 5000 m a uvolňovaly se před přilétajícími letouny Luftwaffe s převýšením cca 300 m a roztečí 18 m. Takto vytvořené vzdušné minové pole se snášelo rychlostí 5 m/s. V pozdějším období při nočních akcích byla rozteč zvětšena na 60 m. Jeden H.P.54 mohl vytvořit pás až 7 km dlouhý. Operace Mutton, ukončená v červenci 1941, zničila jeden nepřátelský stroj jistě, další tři pravděpodobně.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[2]

Třípohledový nákres

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 5
  • Rozpětí: 26,97 m
  • Délka: 25,06 m
  • Výška: 5,92 m
  • Nosná plocha: 101,40 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 6175 kg
  • Vzletová hmotnost: 10 442 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost v 3050 m: 322 km/h
  • Cestovní rychlost v 4675 m: 262 km/h
  • Dostup: 6954 m
  • Dolet: 2011 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. COBHAM, Alan. Refuelling in flight. Flight. 25. dubna 1940, s. 383-385. Přepis přednášky v Royal Aeronautical Society.. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NĚMEČEK, Václav. Handley Page HP-54 Harrow. Letectví a kosmonautika. Srpen 1982, roč. LVIII, čís. 16, s. 631.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 9. 
  • NĚMEČEK, Václav. Handley Page HP-54 Harrow. Letectví a kosmonautika. Srpen 1982, roč. LVIII, čís. 16, s. 631. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]