M1919 Browning

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
M1919 Browning
Browning M1919A4
Browning M1919A4
Typ Kulomet
Místo původu USA
Historie služby
Ve službě 1919–1970 (U.S.)
Používána Viz Uživatelé
Války druhá světová válka, válka v Koreji, krize v Kongu, válka ve Vietnamu, občanská válka v Rhodesii
Základní údaje
Hmotnost 14 kg
Typ náboje .30-06 Springfield (U.S.), 7,62 x 51 mm NATO (U.S.), .303 British, 8 x 57 IS
Kadence 700 ran/min
Úsťová rychlost 824 m/s americký náboj 845 m/s polský náboj
Zásobování municí tkaninový nábojový pás na 250 nábojů

Browning M1919 (nebo jen M1919) je těžký vzduchem chlazený kulomet, který používali spojenci a to především armáda USA. Kulomet vychází ze svého předchůdce kulometu M1917, který měl hlaveň chlazenou vodou. Oproti M1917 měl M1919 hlaveň chlazenou vzduchem a z toho vyplývá, že mohl střílet kratšími dávkami než M1917, ale byl snadněji přenosný.

Používaný byl především v tancích, jejichž výroba se za první světové války v USA rozbíhala. S koncem války byla většina zakázek zrušena, ale kulomet se nadále vyvíjel. M1919 byl vyráběn v řadě verzí velmi dlouhou dobu – jeho přednostmi byla velká spolehlivost a použití v jakýchkoliv podmínkách (např. severní Afrika, západní Evropa, východní Asie). Většinou byl používán s trojnožkou, ale i na různých lafetách na zemi i na vozidlech (např. Jeep Willys). V některých státech na světě se můžete setkat s kulomety M1919 dodnes. Z tohoto kulometu konstrukčně vychází také Browning vz. 1924 později velmi známý jako Browning M2, který se používá dodnes v hojném množství.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Kulomet využívá krátký zákluz hlavně, nábojová komora je uzamčena přímoběžným závěrem s uzamykací závorou vloženou do pouzdra zbraně. Závora má tvar vertikálně posuvného klínu. Pro pohyb nosiče závorníku oproti závorníku při odemykání a pro urychlení nosiče vzad je použit pákový zrychlovač otáčející se ve vodorovné rovině. Zásobování kulometu je řešeno tkaninovým nábojovým pásem vkládaným do kulometu zleva. To je při použití s náboji s drážkou zvláštní. Použito u kulometů Maxim a odvozených Vickers[zdroj?], ty ovšem používají náboje s okrajovou nábojnicí. Kovové nábojové pásy se nejdříve zaváděly pro zbraně v letadlech a s jejich použitím u pěchoty se zpočátku nepočítalo. Po vylodění spojenců se u pěchoty mohly objevit kovové pásy M1 ale jednalo se spíše o výjimky. Větší rozšíření nastalo během války v Koreji, ale i zde se stále objevovaly látkové pásy. Oproti většině ostatních kulometů střílí M1919 z uzavřeného závěru. To znamená, že před výstřelem je náboj vložený v komoře. Toto řešení zvyšuje přesnost střelby, ale zároveň může vést k samovolné střelbě zbraně, při iniciaci náboje teplem v hlavni přehřáté delší střelbou.

Verze používané pozemním vojskem[editovat | editovat zdroj]

  • M1919A1 – První pokus o úpravu jako lehký kulomet, byl proto osazen lehkou hlavní a dvojnožkou. Velmi rychle se ukázalo, že se u něj rychle přehřívala hlaveň a proto mohl střílet pouze krátké dávky a jako podpůrná zbraň je v této podobě nepoužitelný.
  • M1919A2 – používán americkou jízdou
  • M1919A3
  • M1919A4 – Používán pěchotou, nejpoužívanější verze (438971 ks).
  • M1919A5 – Používán na tancích, na kulometu byla úprava pro možnost nasazení na lafetu. Byl lafetován na tancích, obrněných transportérech, Jeepech a vyloďovacích prostředcích.
  • M1919A6 – Používán pro posílení palebné síly pěchoty zaveden až ke konci války, měl plnit úlohu lehkého kulometu, byl proto vybaven kuželově zužující se hlavní, držadlem pro snadnější přenášení a pažbou, jenomže byl ve výsledku těžší než kulomet Lewis, používaný Brity za 1. světové války, přesto znamenal zlepšení, protože z obsluhy kulometu ubyl nosič trojnožky. Velkého uplatnění se kulomet dočkal během války v Koreji.

Základní parametry:

  • délka: 964 mm (M1919A4), 1.346 mm (M1919A6)
  • délka hlavně: 609 mm
  • ráže: .30-06 Springfield
  • kadence: 450–600 ran/min
  • zásobování: tkaný pás 100 nebo 250 nábojů

Verze používané letectvem[editovat | editovat zdroj]

Existovala také verze s kadencí zvýšenou na 700 ran / min. Protože ale s pomocí belgických zbrojařů byl upraven kulomet M2 pro použití v letadlech odlehčením a zvýšením kadence: Vážil pouze o 1/3 hm M1919 víc než M1919 a dosahoval kadence 1 200 ran / min. (Některé verze údajně i 1 500 ran / min). Byl letecký M1919 dodáván hlavně spojencům.

Další ráže[editovat | editovat zdroj]

Kulomety M1919 existovaly také v těchto rážích:

  • .303 British – Britská letecká a tanková verze.[zdroj?]
  • 8 × 57 IS (7,92 mm) – pro použití v Evropě s ukořistěnou německou municí, případně pro partyzánské a odbojové skupiny.
  • 6,5 × 55mm a 8 × 63 mm jako Švédský Carl Gustaf SGF
  • později byla řada M1919 upravena na ráži 7,62 x 51 mm NATO a používána až do roku 1990, některými spojenci dosud.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]