7,62 × 51 mm NATO

7,62×51 mm NATO (oficiální nomenklatura 7,62 NATO) je puškový náboj s bezokrajovou nábojnicí lahvovitého tvaru, který byl zaveden v 50. letech 20. století jako standardní puškový náboj zemí NATO. Populárním se stal také mimo armádu.

Někdy je mylně zaměňován s nábojem s podobným názvem - ruským 7,62 × 54 mm R, který je o něco delší a s okrajem.

7,62 × 51 mm NATO byl v amerických službách představen na konci 50. let v pušce M14 a kulometu M60. M14 byla v USA později nahrazena puškou M16 ráže 5,56 × 45 mm NATO, kterou přijala pěchota. Nicméně M14 a mnoho dalších zbraní, které používají náboj 7,62 × 51 mm NATO, zůstávají ve službě, včetně odstřelovacích pušek, středních a univerzálních kulometů jako např. M240 a různých pušek, které používají speciální jednotky. Náboj se používá kromě pěchotních zbraní, také u zbraní lafetovaných na vozidlech, letadlech i lodích.

Rozdíl oproti .308 Winchester[editovat | editovat zdroj]

Vojenský náboj 7,62×51 mm NATO je téměř identický s komerčním nábojem .308 Winchester. Specifikace tohoto náboje je pod kontrolou NATO, zatímco kontrolu jeho civilní verze má na starosti SAAMI. Jediný větší rozdíl je v rozměru nábojnice v určitém místě. Liší se o 0,013" (vojenská verze je větší). Použije-li se civilní náboj do vojenské zbraně, na stěnu nábojnice působí příliš velké síly, což může způsobit problémy. Sice je celkem bezpečné míchat mezi sebou obě ráže, ale když se používají správné náboje do určené hlavně, vzniká méně problémů.^[ujasnit]

Náboje odvozené od 7,62×51 mm NATO[editovat | editovat zdroj]

51 mm dlouhá nábojnice náboje 7,62×51 mm NATO (.308 Winchester) byla zaškrcena na různé průměry střel (7 mm, 6,5 mm, 6 mm), čímž vznikly náboje 7mm-08 Remington, .260 Remington a .243 Winchester.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Práce, jejichž výsledkem byl náboj 7,62×51 mm NATO, začaly hned po druhé světové válce, kdy začalo být jasné, že dlouhý náboj .30-06 (a ten byl zase odvozen z náboje .30-03), který byl 3 roky americkým standardem, bude obtížné použít v automatických a poloautomatických zbraních. Kratší náboj by umožnil, aby celý mechanismus zbraně byl menší a docházelo k lepšímu přebíjení. Toto oboje by mělo za následek zvýšení kadence. Kdysi patřil mezi slibné náboj .276 Pedersen. Ten byl ale v roce 1930 odmítnut s armádním doporučením, že jen náboj ráže .300 (7,62) splní požadavky na něj kladené.

Takže když přišla 2. světová válka, .30-06 byl jediným nábojem, který byl k dispozici. USA ho používaly v pušce M1 Garand. Garand se natolik osvědčil, že Američané neměli příliš potřebu ho měnit. Takže byl používán i v korejské válce a až do 60. let 20. století.

Testovací program munice probíhal několik let. Testovaly se jak náboje založené na náboji .30-06, tak na náboji .300 Savage (tehdy známý jako T65). Nakonec T65 dosahoval stejného výkonu jako .30-06, kdy vystřelil projektil o hmotnosti 147 grainů rychlostí 838 m/s při o něco menší délce nábojnice a mnohem spolehlivějším nabíjení.

Když Američané zveřejnili záměr používat T65, rozzlobili tím Brity. Ti měli zkušenosti s tím, že je téměř nemožné zvládnout kontrolovanou střelbu z automatické zbraně, která se jenom zapírá do ramene, s jejich nábojem .303 British. A ten byl ještě o něco méně výkonný než T65.

T65 byl nakonec vybrán jako standardní náboj NATO v roce 1954.

Nicméně netrvalo dlouho, aby se zjistilo, že Britové měli pravdu. Zpětný ráz tohoto náboje byl tak velký, že nebylo možné automatickou střelbu dobře zvládnout. U některých zbraní se dokonce zamezovalo přepnutí do automatického módu, k některým se vyráběla těžší hlaveň, případně se dodávaly s podpěrnou dvounožkou.

Když se ve vietnamské válce začala používat puška M14 (ta používala náboj 7,62×51 mm NATO), zjistilo se, že má několik nevýhod. Délka zbraně byla nevhodná pro boj v džungli. Navíc hmotnost tohoto náboje limitovala množství nesené munice v porovnání s nábojem 7,62 × 39 mm (ten používali nepřátelé v pušce AK-47).

Boj mezi skupinami propagujícími „malou a velkou ráži“ dosáhl vrcholu začátkem 60. let, kdy jeden test za druhým ukazovaly, že „mrňavý“ náboj .223 Remington, kterým se střílelo ze zbraně AR15, umožnil skupině 8 vojáků dosáhnout lepší výsledky, než dosahovala skupina 11 vojáků vyzbrojených M14. Americké jednotky byly schopny nést více munice, což jim dalo výhodu oproti nepříteli, který byl většinou vyzbrojen zbraněmi AK-47.

Náboj 7,62×51 mm NATO ale ve výzbroji NATO zůstal. Byl totiž mnohem efektivnější na dlouhé vzdálenosti než 5,56 × 45 mm NATO a získal velkou popularitu mezi odstřelovači. Až do začátku 90. let 20. století se používal téměř ve všech kulometech ve výzbroji NATO. Také byl hodně populární u zbraní montovaných např. na vozidlech, vrtulnících a tancích.

Firma Winchester uvedla na trh civilní verzi tohoto náboje (T65) pod označením .308 Winchester, která je populární dodnes. Je oblíbený pro terčovou střelbu a na lov velké zvěře až do velikost losa.

Vlastnosti + rozdíl oproti náboji .30-06 Springfield[editovat | editovat zdroj]

Náboj 7,62×51 mm ve většině zbraní podává stejný balistický výkon jako náboj .30-06 Springfield, který sám nahradil. Nábojnice je sice kratší, ale použitá střela a množství střelného prachu jsou takřka identické. Menší objem nábojnice je dostatečný díky modernějším střelným prachům, než byly ty, které se používaly na začátku éry náboje .30-06 Springfield.

Srovnání náboje 5,56 × 45 mm NATO s nábojem 7,62 mm NATO[editovat | editovat zdroj]

Střela	Velikost nábojnice	Hmotnost střely	Rychlost	Energie
5,56 mm NATO	5,56 × 45 mm	3,95–5,18 g	772–930 m/s (2 526 – 3 051 ft/s)	1 700 – 1 830 J
7,62 mm NATO	7,62×51 mm	9,33 g	838 m/s (2 749 ft/s)	3 275 J

Typy tohoto náboje určené pro vojenské použití[editovat | editovat zdroj]

Cartridge, Grenade, L1A1 (United Kingdom)
Cartridge, Ball, L2A1 (United Kingdom)
Cartridge, Tracer, L5A1 (United Kingdom): náboj 7,62×51 mm se stopovkou, která by měla vydržet let 1 000 m. Existují 4 subvarianty (A2)–(A5).
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Ball, M59 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Armor Piercing, M61 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Tracer, M62 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Grenade, M64 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Ball, M80 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Match, M118 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Ball, Special, M118 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Ball, Special, M118LR (USA): 175grainový náboj 7,62×51 mm NATO se střelou typu Hollow-point. Používá se pro odstřelování na dlouhé vzdálenosti.
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Duplex, M198 (USA): náboj 7,62×51 mm NATO obsahující současně dvě střely o hmotnosti 84 grainů.
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Tracer, M276' (USA): náboj 7,62×51 mm NATO se stopovkou uzpůsobený pro použití se zařízením pro noční vidění.
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Match, M852 (USA)
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Saboted Light Armor Penetrator, M948 (United States): náboj 7,62×51 mm NATO proti lehkému pancíři.
Cartridge, Caliber 7.62mm, NATO, Armor Piercing, M993 (United States)

Nejznámější zbraně používající náboj 7,62×51 mm NATO[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

BSA CF2
Remington Model 7600 – Pump-action
Saiga-12

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Průměrná hmotnost střely: 140 grainů (tj. cca 9,072 g)
Průměrná úsťová rychlost: 840 m/s
Průměrná úsťová energie: 3 300 J
Celková délka náboje: 71,05 mm
Průměr střely: .308" (7,82 mm)
Maximální tlak: 4 150 Bar (tj. 415 MPa) (podle CIP)
Typ zápalky: malá pušková

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 7.62×51 NATO na anglické Wikipedii.

↑ U.S. Drawing of the T65E3 cartridge case from December 1954
↑ ŽÁK, Petr. Česká bojová puška CZ BREN 2 BR [online]. armyweb, 2019-10-1 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
↑ ZDOBINSKÝ, Michal. Nové přesné pušky CZ BREN 2 PPS v AČR. ATM. 2022-05-22, roč. 54, čís. 5, s. 34,35. ISSN 1802-4823.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu 7,62 x 51 mm NATO na Wikimedia Commons
Schéma průletu střely tkáněmi. Archivováno 6. 7. 2007 na Wayback Machine.
Schéma průletu střely tkáněmi. Archivováno 8. 8. 2007 na Wayback Machine.

[1] U.S. Drawing of the T65E3 cartridge case from December 1954

[2] ŽÁK, Petr. Česká bojová puška CZ BREN 2 BR [online]. armyweb, 2019-10-1 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.

[3] ZDOBINSKÝ, Michal. Nové přesné pušky CZ BREN 2 PPS v AČR. ATM. 2022-05-22, roč. 54, čís. 5, s. 34,35. ISSN 1802-4823.

[1]

[2]

[3]