Hawker Tempest
| Tempest | |
 Prototyp Tempest V HM595 | |
| Určení | stíhací letoun/bombardér |
|---|---|
| Výrobce | Hawker Aircraft Limited |
| Šéfkonstruktér | Sydney Camm |
| První let | 2. září 1943 |
| Zařazeno | leden 1944 |
| Uživatel | Royal Air Force |
| Vyrobeno kusů | 1 702 |
| Vyvinuto z typu | Hawker Typhoon |
| Varianty | Hawker Sea Fury |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hawker Tempest (v angličtině bouře) byl velmi výkonným britským stíhacím letounem druhé světové války. Na rozdíl od naprosté většiny nejpoužívanějších britských letadel vznikl až za války.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Stíhací letoun Tempest vznikl radikální modernizací typu Hawker Typhoon, kdy po prvních letových testech prototypů bylo jasné, že konstruktéři zvolili profil s příliš velkou relativní tloušťkou, takže křídlo mělo větší odpor než se očekávalo. Výsledkem byla konstrukce stroje, který firma zprvu označovala jako Typhoon Mk.II. Roku 1940 bylo navrženo zcela nové křídlo poloeliptického půdorysu, s nižším profilem. Byla objednána stavba pěti prototypů s různými motory, z nichž nejprve se do vzduchu dostal Tempest V s motorem Sabre II (tedy stejný motor, který poháněl už starší Typhoon). První sériový Tempest Mk.V byl zalétán v létě 1943, na jaře 1944 se Tempesty dostaly do výzbroje operačních perutí. Letoun byl vyzbrojen čtyřmi 20mm kanóny, měl možnost nést pumy, přídavné nádrže či reaktivní střely. Mohl dosáhnout rychlosti 700 km/h, a tak byl nasazován proti letounovým střelám V-1 (Fi-103). Firma Hawker vyprodukovala 805 strojů Tempest V a po válce i 142 letounů verze Mk.VI s výkonnější verzí motoru Sabre, určené pro provoz v tropech, s větším chladičem kapaliny a oleje (ty byly přemístěny do náběžné hrany křídla). Výroba Tempestů trvala až do roku 1946, celkem bylo vyrobeno přes 1 500 kusů všech verzí (tj. Mk.V, Mk.II a Mk.VI).
Bojové užití[editovat | editovat zdroj]
Letadla Tempest aspirovala díky své rychlosti i ostatním vlastnostem na titul nejlepší stíhačky Royal Air Force. S Tempestem létal i francouzský pilot Pierre Clostermann (JJ-W (EJ893), US-G (NV968), JF-E (NV994) a JF-E (NV724) "Velký Karel" ("Le Grand Charles")), který napsal knihu Velký cirkus, v níž jsou mimo jiné popsány i vlastnosti této stíhačky.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje (Tempest F Mk.V)[editovat | editovat zdroj]
- Typ: Stíhací letoun
- Výrobce: Hawker Aircraft Limited
- Pohon: 1× motor Napier Sabre IIB nebo Sabre IIC
- Výkon: 2180 hp (1625 kW)
- Rozpětí: 12,50 m
- Délka: 10,26 m
- Výška: 4,90 m
- Nosná plocha: 28,056 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 4195 kg
- Vzletová hmotnost: 5171 kg
- Vzletová hmotnost s přetížením: 6187 kg
- Maximální rychlost: 700 km/h v 5182 m
- Poč. stoupavost: 1433 m/min
- Dostup: 11 200 m
- Dolet: 1191 km
- Výzbroj: čtyři 20mm kanóny British Hispano Mk.V
Stroj mohl pod křídlem nést dvě odhazovatelné přídavné nádrže; ačkoliv bylo odzkoušeno i nesení podvěsné výzbroje, na rozdíl od Typhoonů (v té době používaných hlavně jako stíhací bombardéry) tuto výzbroj během války nenosily
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla: 1939-45/ Velká Británie - Německo. Olomouc: Votobia, 1996. 110 s. ISBN 80-7198-260-1.
- Časopis Letectví & kosmonautika
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hawker Tempest ve Wikimedia Commons - Galerie Hawker Tempest ve Wikimedia Commons
- (anglicky) (1944) AP 2458C.-P.N. Pilot's Notes for Tempest V Sabre IIA Engine
- (anglicky) Vectorsite article
