Francis Crick

Francis Crick
Narození	8. června 1916 Northampton Spojené království Spojené království
Úmrtí	28. července 2004 (ve věku 88 let) La Jolla USA USA
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Alma mater	Univerzitní kolej v Londýně Univerzita v Cambridgi Mill Hill School Gonville and Caius College Northampton School for Boys
Povolání	biolog, genetik, fyzik, neurovědec, biochemik, molekulární biolog, vysokoškolský učitel, biofyzik a spisovatel
Zaměstnavatelé	Univerzita v Cambridgi Salk Institute for Biological Studies New York University Tandon School of Engineering
Ocenění	Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1960) Cena Charlese Léopolda Mayera (1961) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1962) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1962) Mendel Medal (1966) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	ateismus
Choť	Odile Crick
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francis Harry Compton Crick (8. června 1916 Northampton – 28. července 2004 La Jolla) byl britský molekulární biolog, fyzik a neurovědec, který ve spolupráci s Jamesem Watsonem objevil v roce 1953 strukturu DNA, za což ještě společně s Mauricem Wilkinsem dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Život a dílo

Vyrůstal v malé vesnici Weston Fawell nedaleko Northamptonu, kde otec a strýc vedli rodinnou továrnu na boty. Už v dětství se rozhodl pro vědeckou dráhu a od čtrnácti let studoval matematiku, fyziku a chemii na střední škole Mill Hill v Londýně. Pokračoval na univerzitě, kterou dokončil v roce 1937 s titulem bakaláře. V rámci doktorandského studia pracoval v laboratořích v Cambridgi a Londýně. Už během studií získal několik cen v oboru fyziky.

Za 2. světové války se podílel na vývoji magnetických a akustických min (viz námořní mina).V roce 1947 začal studovat biologii na univerzitě v Cambridgi. Horace Judson o něm uvádí: Důležitým důvodem, proč se Crick přeorientoval na biologii, bylo to, že byl atheistou a že si nedočkavě přál vrhnout světlo na zbývající stinná hájemství vitalistických iluzí. Crickův přechod od fyziky k biologii byl ovlivněn jak Linusem Paulingem, tak Erwinem Schrödingerem. V roce 1949 se zapojil do vědeckého výzkumu v Cavendishově laboratoři, kterou vedl William L. Bragg. Crick se zajímal o dva základní nevyřešené problémy biologie: jak molekuly přecházejí z neživého do živého a jak mozek vytváří vědomou mysl. Zabýval se výzkumem struktury DNA, na kterém pracoval v Londýně jeho přítel Maurice Wilkins. S jeho souhlasem se ve spolupráci s mikrobiologem Jamesem Watsonem pokoušeli vytvořit správný molekulární model spirálové struktury DNA. Pomocí rentgenových difrakčních studií DNA provedených Wilkinsem a rentgenových difrakčních snímků vytvořených Rosalind Franklinovou byli Watson a Crick schopni sestavit molekulární model DNA. V dubnu 1953 zveřejnili v týdeníku Nature svůj objev dvojité šroubovice, který vysvětlil i genetické funkce. V roce 1954 Crick získal doktorát za práci s názvem Rentgenová difrakce: polypeptidy a proteiny. Za tuto a následující práci jim byla společně s Wilkinsem v roce 1962 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. V Cambridgi Crick pracoval až do roku 1976.

V letech 1953–1954 Crick pobýval v USA, působil na polytechnice v Brooklynu a přednášel na Harvardově univerzitě, navštívil další americké laboratoře.

Ve druhé polovině padesátých let se Crick více soustředil na biochemii a genetiku. Zabýval se zkoumáním procesu syntézy bílkovin, definoval klíčové rysy tohoto procesu. Podařilo se mu úspěšně přečíst genetický kód. V roce 1958 formuloval Centrální dogma molekulární biologie. Stál u zrodu nového vědního oboru molekulární biologie. Jeho kniha Of Molecules and Men (1966) pojednává o důsledcích revoluce v molekulární biologii.

Roku 1976 se přestěhoval do Kalifornie. V letech 1977 až 2004 působil jako profesor na univerzitě v La Jolle. Byl také profesorem biologie, chemie a psychologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Zabýval se hypotézou panspermie. V osmdesátých letech se Crick věnoval svému dalšímu zájmu, neurovědě. V závěrečné fázi své kariéry navázal Crick spolupráci s Christofem Kochem, což vedlo k publikaci série článků o vědomí v období od roku 1990 do roku 2005. Kniha Věda hledá duši (The Astonishing Hypothesis: The Scientific Search For The Soul,1994) byla vydána v češtině roku 1997. Jde o populárně vědecký výklad o vztahu mozku a vědomí.

Krátce po Crickově smrti se vyrojila tvrzení, že ho k myšlence šroubovicové struktury DNA přivedlo užívání LSD. Ačkoliv je téměř jisté, že LSD užíval, velmi pravděpodobně to bylo až po roce 1953, kdy byly publikovány zásadní objevy struktury DNA.

Osobní život

Crick se poprvé oženil v roce 1940 s Ruth Doreen Doddovou, měli syna Michaela. Rozvedli se v roce 1947. V roce 1949 si Crick vzal Odile Speedovou, s níž měl dvě dcery. Žili ve městě La Jolla v Kalifornii, v domě nazvaném Zlatá šroubovice.

Crick zemřel na rakovinu tlustého střeva 28. července 2004 v nemocnici v La Jolle. Jeho popel byl rozptýlen do Tichého oceánu.

V roce 2013 dali Creekovi dědicové v New Yorku do dražby jeho nobelovskou plaketu. Část výtěžku z aukce měla být věnována Institutu Francise Creeka, založenému v Londýně v roce 2010 na podporu biomedicinského výzkumu.

Ocenění

V roce 1962 obdrželi Crick, Wilkins a Watson Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za prostorový model DNA. V roce 1960 Crick obdržel cenu Alberta Laskera za základní lékařský výzkum, v roce 1961 Prix Charles-Léopold Mayer, v roce 1962 mezinárodní cenu Gairdnerovy nadace, v roce 1966 Mendelovu medaili a v roce 1972 Královskou medaili Královské společnosti. V roce 1962 byl zvolen do Americké akademie umění a věd, v roce 1969 členem Leopoldiny a Národní akademie věd. Americká filozofická společnost, jejímž členem byl od roku 1972, mu v roce 2001 udělila medaili Benjamina Franklina. V roce 1978 se stal členem Francouzské akademie věd v Paříži.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis Crick na anglické Wikipedii.

Literatura

• James D. Watson: Die Doppelhelix, Rowohlt TB, 1997, ISBN 3-499-60255-5
• Francis Crick: The astonishing hypothesis: the scientific search for the soul, Scribner 1995
• Francis Crick: Of Molecules and Men, Prometheus Books, 2004 (poprvé 1967)
• Francis Crick: What mad pursuit. A personal view of scientific discovery, Basic Books 1990
• Francis Crick: Life itself. Its origin and its nature, Simon and Schuster 1981

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francis Crick na Wikimedia Commons

Autoritní data

NKC: jn19990001547 BIBSYS: 90151941 BNE: XX1011653 BNF: cb11898169q (data) CANTIC: 981058520413806706 CiNii: DA00752629 GND: 118906275 ICCU: CFIV002728 ISNI: 0000 0001 1472 1624 LCCN: n81086851 LNB: 000282088 MBA: d22b5569-dfc1-4e92-9793-2f7b27005f85 MGP: 158582 NDL: 00436891 NLA: 35032163 NLG: 250140 NLI: 987007311778605171 NLK: KAC199605985 NLP: a0000003194285 NSK: 000046821 NTA: 069393702 PLWABN: 9810611470005606 Scopus: 7006104505 SELIBR: 182471 SNAC: w63r0w6s SUDOC: 026805502 Trove: 804852 VIAF: 49223910 WorldCat Entities: E39PBJckPr3HGtQwdQ73vh9FKd

Portály: Biologie | Chemie | Fyzika | Lidé | Spojené království