Biomedicína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Biomedicína je odvětví lékařské vědy využívající přírodovědecké principy především fyziologie a biologie v klinické praxi.[1] Jedná se o interdisciplinární obor, který kombinuje obsah a problémy experimentální medicíny s metodami molekulární biologie a buněčné biologie. Zaměřuje se na molekulární a buněčné základy života a patologické změny, dále zkoumá příčiny nemocí, prevenci a kauzální léčbu. Řídč. je tento pojem nesprávně laicky používán pro alterantivní léčbu a alternativní medicínu, což vychází z analogie užití bio např. u biopotravin. [2].

Biomedicína zahrnuje tyto obory : molekulární biologie, biochemie, biotechnologie, buněčná biologie, embryologie, bioinformatika, biostatistika, systematická biologie,fyziologie, patologie, anatomie, toxikologie, mikrobiologie, genetika a mnohé další.

V současné době biomedicínu lze studovat v doktorském studiu na Univerzitě Karlově a biomedicínské inženýrství na ČVUT a VŠCHT.[3][4]

Zaměření biomedicíny[editovat | editovat zdroj]

Biomedicína zahrnuje všechny praktické obory lékařství, ale historicky je spojována především s biogerontologií, regenerativní medicinou a reprodukční medicínou.

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Právní úprava nedefinuje pojem biomedicíny, ale upravuje práva a povinnosti lékařů, vědců, státu a pacientů při léčbě, tj. udělení souhlasů, informování atp. Hlavním předpisem je Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (ve znění dle sdělení Min.zahr. č. 96/2001 Sb.m.s.). Dalším zákonem je pak zákonem o léčivech č. 378/2007[5] Sb a u pokročilých technologií a Nařízení EP a Rady č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 včetně Příloh.[6]

Prediktivní genetická vyšetření[editovat | editovat zdroj]

Vyšetření, která předpovídají geneticky podmíněné nemoci nebo která slouží k určení nositele genu způsobujícího nemoc nebo k odhalení genetické predispozice nebo náchylnosti k nemoci, lze provést pouze pro zdravotní účely nebo pro vědecký výzkum spojený se zdravotními účely a v návaznosti na odpovídající genetické poradenství.


Omezený zákaz volby pohlaví a zákaz diskriminace[editovat | editovat zdroj]

Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví. Jakákoliv forma diskriminace osoby z důvodu jejího genetického dědictví je zakázána. Vytváření lidských embryí pro výzkumné účely je zakázáno.

Odběr tkáně nebo orgánu[editovat | editovat zdroj]

Odběr orgánů nebo tkání od žijící osoby pro účely transplantace lze provádět výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce, a pouze pokud není k dispozici žádný vhodný orgán nebo tkáň ze zemřelé osoby nebo jiná alternativní léčebná metoda srovnatelného účinku. Je-li v průběhu zákroku odebrána jakákoliv část lidského těla, může se uchovat a použít pro účely jiné než ty, pro něž byla odebrána, pouze pokud byly splněny náležitosti v souvislosti s poučením a souhlasem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. biomedicine - The Free Dictionary". 2013.
  2. Cornelius Borck: Zwischen Vermittlungskrise und Biopolitik. Der Aktionsradius der modernen Medizin. In: Thomas Lux (Hrsg.): Kulturelle Dimensionen der Medizin. Ethnomedizin – Medizinethnologie – Medical Anthropology. Reimer, Berlin, ISBN 978-3-496-02766-9, S. 124–144.
  3. http://pdsb.avcr.cz/
  4. http://fbmi.cvut.cz/
  5. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-378
  6. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32007R1394