Přeskočit na obsah

Eurovision Song Contest 2023

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eurovision Song Contest 2023
United by Music
Vítězka ročníku Loreen
Vítězka ročníku Loreen
Datum
Semifinále 120230509a9. května 2023
Semifinále 220230511a11. května 2023
Finále20230513a13. května 2023
Hostitel
Místo konáníLiverpool Arena
Liverpool, Spojené království
ModerátořiAlesha Dixon
Hannah Waddingham
Julia Sanina
Graham Norton
RežieNikki Parsons
Richard Valentine
Ollie Bartlett
Výkonný supervizorMartin Österdahl
Výkonný producentAndrew Cartmell
TelevizeBritish Broadcasting Corporation (BBC)
Webeurovision.tv/event/liverpool-2023
Účast
Soutěžících37
Finalistů26
OdstupujícíBulharsko Bulharsko
Černá Hora Černá Hora
Severní Makedonie Severní Makedonie
Mapa účastníků
     Státy kvalifikované do finále     Státy vyřazené v semifinále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2023
Hlasování
Každá země uděluje body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod. V semifinále hlasují pouze diváci, ve finále mají stejnou váhu diváci a odborné poroty.
VítězŠvédsko Švédsko
InterpretLoreen
Skladba„Tattoo“
Autor písněJimmy Thörnfeldt
Jimmy Jansson
Moa Carlebecker
Peter Boström
Thomas G:son
Úvodní vystoupení
Semifinále 1:
Taneční vystoupení na skladbu „Together in Electric Dreams“
Julia Sanina s písní „Mayak“
Finále:
Vlajkový průvod
Mix písní skupiny Kalush Orchestra včetně písně „Stefanija“
Go_A, Džamala, Tina Karol a Věrka Serďučka se svými upravenými soutěžními písněmi
Mezivystoupení
Semifinále 1:
Alyosha a Rebecca Ferguson s písní „Ordinary World“
Rita Ora s mixem svých písní
Semifinále 2:
Marija Jaremčuk, Otoy a Zlata Dziunka v představení Music Unites Generations
Trojice zpěváků s písněmi „Free Yourself“, „Free Your Mind“, „Free“ a „We Got Love“
Finále:
Sam Ryder s písní „Mountain“
Cornelia Jakobs, Daði Freyr, Duncan Laurence, Mahmood, Netta a Sonia s písněmi původem z Liverpoolu
Eurovision Song Contest
Itálie
Turín
2022		 Spojené království
Liverpool
2023		 Švédsko
Malmö
2024

Eurovision Song Contest 2023, česky také Velká cena Eurovize 2023 (či jen Eurovize 2023), byl 67. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Liverpoolu ve Velké Británii. Předchozí ročník sice vyhrála ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní „Stefanija“ a podle tradice se měla soutěž následující rok konat v tomto státě, Ukrajina ale kvůli probíhající ruské invazi nemohla zaručit bezpečné konání soutěže, možnost uspořádat ročník proto byla nabídnuta Velké Británii, pro kterou získal v roce 2022 Sam Ryder s písní „Space Man“ druhé místo.

Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a britskou veřejnoprávní BBC ve spolupráci s ukrajinskou UA:PBC, se konala v hale Liverpool Arena. Semifinálová kola se uskutečnila 9. a 11. května, finále pak 13. května 2023.[1] Moderátory přenosů byly zpěvačka Alesha Dixon, herečka Hannah Waddingham a ukrajinská zpěvačka Julia Sanina, ke kterým se ve finále přidal irský moderátor Graham Norton. Velká Británie Eurovizi pořádala podeváté, předtím se v zemi soutěž konala v Birminghamu v roce 1998.

Soutěže se zúčastnilo 37 zemí, což je o tři státy méně oproti předchozímu ročníku. Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie ze soutěže odstoupili, primárně z finančních důvodů.

Vítězem se stala švédská zpěvačka Loreen s písní „Tattoo“. Země získala nejvíce bodů u porot, u diváků skončila na druhém místě za Finskem, celkem získala 583 bodů. Loreen jako teprve druhá umělkyně dokázala tuto soutěž ovládnout podruhé, když navázala na své vítězství z roku 2012. Švédsko sedmým vítězstvím v soutěži vyrovnalo dosavadního lídra Irsko.[2]

Soutěž sledovalo 162 milionů diváků ve 38 evropských zemích, což je o 1 milion více oproti předchozímu ročníku. 15,6 milionu diváku soutěž sledovalo online na YouTube a TikToku.[3]

Místo konání

[editovat | editovat zdroj]

Výběr hostitelské země

[editovat | editovat zdroj]

Dle tradice bylo uspořádání soutěže nabídnuto té zemi, která v předchozím roce zvítězila.[4] Uspořádání ročníku tak bylo nabídnuto Ukrajině, která již hostila Eurovizi v letech 2005 a 2017, v obou případech v Kyjevě. Vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu se nicméně od počátku spekulovalo o tom, že země nebude schopna ročník uspořádat. Řada zemí se proto nabídla, že by soutěž uspořádala, pokud by to situace vyžadovala. Zájem projevily země jako Itálie,[5] Nizozemsko,[6] Polsko,[7] Španělsko[8] (které později nabídku odvolalo), Švédsko[9] a Velká Británie.

16. května 2022 Mykola Černotyckyj, ředitel veřejnoprávní televize UA:PBC, prohlásil, že Ukrajina si přeje ročník uspořádat a že doufá, že bude schopna zajistit bezpečí všech účastníků a delegací. Toto rozhodnutí podporovala také řada ukrajinských politiků, prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že doufá, že bude možné jednoho dne soutěž uspořádat v Mariupolu. Místostarosta Kyjeva Mykola Povoroznyk 26. května 2022 prohlásil, že město bude připraveno ročník uspořádat, pokud o to bude zájem. Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko 3. června 2022 zveřejnil, že hodlá jednat s EVU ohledně podmínek, za jakých by bylo přijatelné Eurovizi v zemi uspořádat. Člen ukrajinského parlamentu Taras Melnyčuk 10. června 2022 prohlásil, že byl vytvořen výbor, jehož cílem byla organizační příprava soutěže.

16. června 2022 došlo ke schůzce zástupců EVU se zástupci UA:PBC a ukrajinské vlády, kde byla nabídnuta tři možná místa konání ročníku – Lvov, Zakarpatsko a Kyjev. O den později EVU oznámila, že po vyhodnocení všech možností Ukrajina nebude ročník pořádat, a že budou zahájena jednání s Velkou Británií, která v roce 2022 skončila jako druhá, o možnosti konání Euvovize v této zemi. Naposledy se soutěž nekonala v zemi, která ovládla předchozí ročník, v roce 1980.

Po tomto oznámení ředitel UA:PBC a ukrajinský ministr kultury, společně s ukrajinskými vítězi Eurovize Ruslanou, Džamalou a Olehem Psjukem (zakladatelem skupiny Kalush Orchestra), vydali prohlášení, ve kterém vyzvali EVU k dalším jednání. Na jejich stranu se postavili také britský premiér Boris Johnson, veřejnoprávní Polská televize, polský ministr kultury Piotr Gliński a britská tajemnice pro kulturu Nadine Dorriesová. EVU proto 23. června 2022 vydala další prohlášení, ve kterém znovu potvrdila své rozhodnutí neuspořádat soutěž na Ukrajině; v dokumentu upozorňovala především na vážná bezpečnostní rizika a naléhala na to, aby se proces výběru místa konání nepolitizoval.

25. července 2022 bylo oznámeno, že se ročník bude konat ve Velké Británii.[10][11]

Výběr hostitelského města

[editovat | editovat zdroj]

Zároveň s oznámením hostitelské země zahájila BBC hledání města, kde se bude soutěž konat. Města, která projeví zájem, musí zaslat oficiální přihlášku. Jako první podali přihlášku 26. července 2022 Bristol, Glasgow a Sheffield, o den později také Birmingham.

Proces výběru hostitelského města bude rozdělen do dvou etap, přičemž potenciální kandidáti musí splnit sadu minimálních standardů. Pořadatelé musí mít zkušenosti s pořádáním akcí podobného rozsahu, dostatek času na přípravy a místo s dostatečnou kapacitou.[12]

12. srpna 2022 BBC oznámila, že z 20 měst, která o uspořádání soutěže projevila zájem, jich do druhé fáze výběru bylo vybráno 7 – Birmingham, Glasgow, Leeds, Liverpool, Manchester, Newcastle a Sheffield. Zástupci těchto měst byli zároveň vyzváni k vypracování detailnějších nabídek do 8. září.[13] 27. září bylo oznámeno, že ročník bude uspořádán v Glasgow nebo v Liverpoolu,[14] finální rozhodnutí bylo učiněno 7. října. Soutěž bude hostit Liverpool.[1]

Města, která projevila zájem soutěž pořádat:

Přihlášená města Města v užším výběru Finální výběr Vítězné město
Město Hala
Aberdeen P&J Live Complex
Belfast SSE Arena
Birmingham Resorts World Arena
Brighton —
Bristol Brabazon Hangar
Cardiff Principality Stadium
Darlington The Darlington Arena
Edinburgh —
Glasgow OVO Hydro
Leeds First Direct Arena
Liverpool Liverpool Arena
Londonderry —
Londýn —
Manchester AO Arena
Newcastle Utilita Arena
Nottingham Motorpoint Arena
Prudhoe —
Sheffield Utilita Arena
Sunderland Stadium of Light
Wolverhampton —

Produkce

[editovat | editovat zdroj]

Moderátoři

[editovat | editovat zdroj]

22. února 2023 byli představeni moderátoři ročníku. Oba semifinálové večery moderovaly britská zpěvačka Alesha Dixon, britská herečka Hannah Waddingham a ukrajinská zpěvačka Julia Sanina. Během finálového přenosu je doplnil irský televizní moderátor a komentátor Graham Norton.[15]

Design jeviště

[editovat | editovat zdroj]

Podoba jeviště byla odhalena 2. února 2023. Hlavním designérem se stal Julio Himede sídlící v New Yorku, podle kterého je jeviště postaveno na „principech pospolitosti, oslav a komunity“ a které je inspirované společnými kulturními a dalšími podobnostmi mezi Ukrajinou, Spojeným královstvím a konkrétně Liverpoolem. Plocha jeviště je 450 m², její součástí je 220 m² LED obrazovek, více než 700 LED dlaždic a přes 1500 metrů LED světel.[16]

Zahajovací a intervalové akty

[editovat | editovat zdroj]

První semifinále zahájilo taneční vystoupení na skladbu „Together in Electric Dreams“, načež Julia Sanina zazpívala píseň „Mayak“. Před oznámením výsledků vystoupily Alyosha s Rebeccou Ferguson se skladbou „Ordinary World“ a Rita Ora s písněmi „Ritual“, „Anywhere“, „I Will Never Let You Down“ a „Praising You“.

Během druhého semifinále se představil herec Luke Evans s pohledem na historii Eurovize. Intervalovým aktem bylo vystoupení Music Unites Generations, kdy Marija Jaremčuk, Otoy a Zlata Dziunka představili známé ukrajinské písně; následně tři zpěváci společně s tanečním souborem Podilya představili vystoupení Be Who You Wanna Be, během kterého zazněly písně „Free Yourself“, „Free Your Mind“, „Free“ a „We Got Love“.

Finále zahájila vítězná skupina předchozího ročníku Kalush Orchestra, která kromě vítězné písně z roku 2022 „Stefanija“ představila i nejnovější skladbu „Changes“. Následoval tradiční vlajkový průvod za účasti všech 26 finalistů, během kterého vystoupili čtyři bývalí reprezentanti Ukrajiny na Eurovizi se svými upravenými soutěžními písněmi – Go_A s písní „Shum“, Džamala s vítěznou skladbou „1944“, Tina Karol se singlem „Show Me Your Love“ a Věrka Serďučka s písní „Dancing Lasha Tumbai“. V rámci intervalových aktů se představil Sam Ryder se svou nejnovější písní „Mountain“, následoval projekt The Liverpool Songbook, který vzdal hold liverpoolské hudební scéně – bývalí eurovizní reprezentanti Cornelia Jakobs, Daði Freyr, Duncan Laurence, Mahmood, Netta a Sonia představili klasické písně původem z Liverpoolu ve svém podání.[17][18]

Formát

[editovat | editovat zdroj]

Způsob hlasování

[editovat | editovat zdroj]

22. listopadu 2022 EVU představila zásadní změny hlasovacího systému. Stejně jako v letech 2004 až 2007 budou v semifinálových kolech hlasovat pouze diváci, dosud měli diváci i porotci 50% vliv na osud soutěžících. Hlasování ve finále zůstává beze změny.

Porotci ohodnotí i semifinálová vystoupení, jejich výsledky budou ale sloužit pouze jako záloha pro případ, že by, na příklad z důvodu závady, nemohly být hlasy diváků použity. Pokud by k podobné situaci došlo i ve finále, bylo by finálové hodnocení porotců použito také, což je novinka oproti dosavadní praxi, kdy byl používán algoritmus, na základě kterého byly body rozděleny jednotlivým účastníkům na základě výsledků ze zemí, které hlasují podobně. Ke stejnému opatření by došlo v případě, že by byla diskvalifikována národní porota – místo jejich hodnocení by byly použity hlasy diváků.

Nově budou moci během semifinále i finále hlasovat diváci ze zemí, které se Eurovize neúčastní. Jejich hlasy budou představovat jeden agregovaný set hlasů označený jako „Zbytek světa“. Hlasování bude umožněno přes online platformu, hlasující budou muset pro ověření své totožnosti zadat číslo své kreditní nebo debetní karty.[19][20]

Los států do semifinále

[editovat | editovat zdroj]
Los proběhl v St George's Hall

Los, který určil, kdo bude vystupovat v kterém semifinále, proběhl 31. ledna 2023.[21] 31 semifinalistů bylo rozděleno do pěti skupin na základě historických výsledků a pravidelné vzájemné podpory některých států pro zachování co největší objektivity či eliminace politického vlivu v rámci soutěže. Los zároveň určil, během kterých semifinálových večerů budou moci hlasovat členové Velké pětky a Ukrajina jakožto vítěz předchozího ročníku.[22]

Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3 Skupina 4 Skupina 5

Seznam účastníků

[editovat | editovat zdroj]
     Účastníci prvního semifinále
     Automaticky postupující s právem hlasovat v 1. semifinále
     Účastníci druhého semifinále
     Automaticky postupující s právem hlasovat ve 2. semifinále

20. října 2022 EVU oznámila, že se ročníku zúčastní 37 zemí – nejméně od roku 2014. Ze soutěže z finančních důvodů odstoupily Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie.[23]

[editovat | editovat zdroj]

Soutěže se zúčastnilo šest interpretů, kteří se již představili v některém z předchozích ročníků. Loreen reprezentující Švédsko vyhrála soutěž v roce 2012, Marco Mengoni reprezentoval Itálii v roce 2013, Monika Linkytė reprezentovala v roce 2015 společně s Vaidasem Baumilou Litvu, a Paša Parfeny reprezentoval v roce 2012 Moldavsko a o rok později doprovázel Alionu Moon. Gustaph se zúčastnil Eurovize v roce 2018 jako doprovodný zpěvák Sennek a o tři roky později s kapelou Hooverphonic, a Iru vyhrála Junior Eurovision Song Contest v roce 2011 jako členka skupiny Candy.

První semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 15 zemí. Odehrálo se 9. května ve 20 hodin místního času (21:00 CEST). Hlasovat mohli diváci a poroty z těchto zemí a tří zemí tzv. Velké pětky, konkrétně z Francie, Itálie a Německa.

Pořadí[24] Země Interpret[25] Skladba[25] Jazyk Umístění[26] Body[26]
1. Norsko Norsko Alessandra „Queen of Kings“ angličtina[a] 6. 102
2. Malta Malta The Busker „Dance (Our Own Party)“ angličtina 15. 3
3. Srbsko Srbsko Luke Black „Samo mi se spava“ (Само ми се спава) srbština, angličtina 10. 37
4. Lotyšsko Lotyšsko Sudden Lights „Aijā“ angličtina[b] 11. 34
5. Portugalsko Portugalsko Mimicat „Ai coração“ portugalština 9. 74
6. Irsko Irsko Wild Youth „We Are One“ angličtina 12. 10
7. Chorvatsko Chorvatsko Let 3 „Mama ŠČ!“ chorvatština 8. 76
8. Švýcarsko Švýcarsko Remo Forrer „Watergun“ angličtina 7. 97.
9. Izrael Izrael No'a Kirel „Unicorn“ angličtina[c] 3. 127
10. Moldavsko Moldavsko Pasha Parfeni „Soarele și luna“ rumunština 5. 109
11. Švédsko Švédsko Loreen „Tattoo“ angličtina 2. 135
12. Ázerbájdžán Ázerbájdžán TuralTuranX „Tell Me More“ angličtina 14. 4
13. Česko Česko Vesna „My Sister's Crown“ angličtina, ukrajinština, čeština, bulharština 4. 110
14. Nizozemsko Nizozemsko Mia Nicolai a Dion Cooper „Burning Daylight“ angličtina 13. 7
15. Finsko Finsko Käärijä „Cha Cha Cha“ finština 1. 177.

Druhé semifinále

[editovat | editovat zdroj]

Druhého semifinále se zúčastnilo 16 zemí. Odehrálo se 11. května ve 20 hodin místního času (21:00 CEST). Hlasovat mohli diváci a poroty z těchto zemí, Ukrajiny a dvou zemí tzv. Velké pětky, konkrétně ze Spojeného království a Španělska.

Pořadí[24] Země Interpret[25] Skladba[25] Jazyk Umístění[27] Body[27]
1. Dánsko Dánsko Reiley „Breaking My Heart“ angličtina 14. 6
2. Arménie Arménie Brunette „Future Lover“ angličtina, arménština 6. 99
3. Rumunsko Rumunsko Theodor Andrei „D.G.T. (Off and On)“ rumunština, angličtina 15. 0
4. Estonsko Estonsko Alika „Bridges“ angličtina 10. 74
5. Belgie Belgie Gustaph „Because of You“ angličtina 8. 90
6. Kypr Kypr Andrew Lambrou „Break a Broken Heart“ angličtina 7. 94
7. Island Island Diljá „Power“ angličtina 11. 44
8. Řecko Řecko Victor Vernicos „What They Say“ angličtina 13. 14
9. Polsko Polsko Blanka „Solo“ angličtina 3. 124
10. Slovinsko Slovinsko Joker Out „Carpe Diem“ slovinština 5. 103
11. Gruzie Gruzie Iru „Echo“ angličtina 12. 33
12. San Marino San Marino Piqued Jacks „Like an Animal“ angličtina 16. 0
13. Rakousko Rakousko Teya a Salena „Who the Hell Is Edgar?“ angličtina[d] 2. 137
14. Albánie Albánie Albina a Familja Kelmendi „Duje“ albánština 9. 83
15. Litva Litva Monika Linkytė „Stay“ angličtina[e] 4. 110
16. Austrálie Austrálie Voyager „Promise“ angličtina 1. 149

Finále

[editovat | editovat zdroj]

Finále se uskutečnilo 13. května ve 20 hodin místního času (21:00 CEST). Zúčastnilo se ho 26 zemí – 10 nejlepších z každého semifinále, státy z tzv. Velké pětky, které do finále postupují automaticky, a Ukrajina jakožto vítěz předchozího ročníku.

Pořadí[28] Země Interpret[25] Skladba[25] Jazyk Umístění[29] Body[29]
1. Rakousko Rakousko Teya a Salena „Who the Hell Is Edgar?“ angličtina[d] 15. 120
2. Portugalsko Portugalsko Mimicat „Ai coração“ portugalština 23. 59
3. Švýcarsko Švýcarsko Remo Forrer „Watergun“ angličtina 20. 92
4. Polsko Polsko Blanka „Solo“ angličtina 19. 93
5. Srbsko Srbsko Luke Black „Samo mi se spava“ (Само ми се спава) srbština, angličtina 24. 30
6. Francie Francie La Zarra „Évidemment“ francouzština 16. 104
7. Kypr Kypr Andrew Lambrou „Break a Broken Heart“ angličtina 12. 126
8. Španělsko Španělsko Blanca Paloma „Eaea“ španělština 17. 100
9. Švédsko Švédsko Loreen „Tattoo“ angličtina 1. 586
10. Albánie Albánie Albina a Familja Kelmendi „Duje“ albánština 22. 76
11. Itálie Itálie Marco Mengoni „Due vite“ italština 4. 350
12. Estonsko Estonsko Alika „Bridges“ angličtina 8. 168
13. Finsko Finsko Käärijä „Cha Cha Cha“ finština 2. 526
14. Česko Česko Vesna „My Sister's Crown“ angličtina, ukrajinština, čeština, bulharština 10. 129
15. Austrálie Austrálie Voyager „Promise“ angličtina 9. 151
16. Belgie Belgie Gustaph „Because of You“ angličtina 7. 182
17. Arménie Arménie Brunette „Future Lover“ angličtina, arménština 14. 122
18. Moldavsko Moldavsko Pasha Parfeni „Soarele și luna“ rumunština 18. 96
19. Ukrajina Ukrajina Tvorchi „Heart of Steel“ angličtina, ukrajinština 6. 243
20. Norsko Norsko Alessandra „Queen of Kings“ angličtina[a] 5. 268
21. Německo Německo Lord of the Lost „Blood & Glitter“ angličtina 26. 18
22. Litva Litva Monika Linkytė „Stay“ angličtina[e] 11. 127
23. Izrael Izrael No'a Kirel „Unicorn“ angličtina[c] 3. 362
24. Slovinsko Slovinsko Joker Out „Carpe Diem“ slovinština 21. 78
25. Chorvatsko Chorvatsko Let 3 „Mama ŠČ!“ chorvatština 13. 123
26. Spojené království Spojené království Mae Muller „I Wrote a Song“ angličtina 25. 24

Ostatní země

[editovat | editovat zdroj]

Podmínkou pro účast v soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii (EVU), díky kterému je daný stát schopný soutěž vysílat. Pozvánku dostávají každoročně všichni aktivní členové unie. Austrálie, která je přidruženým členem, nemusí obdržet pozvánku, jelikož se již v minulosti s EVU dohodla na účasti minimálně do roku 2023.

Aktivní členové EVU

[editovat | editovat zdroj]
  • Andorra Andorra – 26. května 2022 zástupci národní stanice RTVA potvrdili, že návrat země do soutěže v blízké době je nepravděpodobný.[30] Andorra se Eurovize naposledy zúčastnila v roce 2009.
  • Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina – 14. října 2022 veřejnoprávní vysílací společnost BHRT potvrdila, že země se do soutěže nevrátí z důvodu vážných finančních potíží.[31] Bosna a Hercegovina se Eurovize naposledy zúčastnila v roce 2016.
  • Bulharsko Bulharsko – 14. října 2022 bulharská národní televize BNT oznámila, že ze soutěže odstupuje a že návrat v brzké době není pravděpodobný. Na základě vypracované analýzy vysílatel došel k závěru, že již o tento program nemá zájem.[32]
  • Černá Hora Černá Hora – 13. října 2022 veřejnoprávní vysílatel RTCG prohlásil, že země ze soutěže odstupuje z finančních důvodů a pro nezájem sponzorů.[33]
  • Lucembursko Lucembursko – 2. srpna 2022 lucemburská veřejnoprávní stanice RTL potvrdila, že se ročníku nezúčastní, jelikož upřednostňuje zpravodajství před hudbou a zábavou a protože by se jednalo o významnou finanční zátěž.[34] Lucembursko se Eurovize naposledy zúčastnilo v roce 1993.
  • Monako Monako – 22. listopadu 2021 web Eurovoix uvedl, že země v rozpočtu vyhradila částku na účast v soutěži v roce 2023.[35] Plány ale byly odloženy, jelikož nová monacká stanice Monte-Carlo Riviera TV má odstartovat až v průběhu léta 2023. Původně mělo být vysílání zahájeno koncem roku 2022, stanice by v tom případě stihla vstoupit do EVU, k čemuž by muselo dojít do prosince 2022.[36] 5. září 2022 bylo oficiálně potvrzeno, že země se v roce 2023 do soutěže nezapojí.[37] Monako se Eurovize naposledy zúčastnilo v roce 2006.
  • Severní Makedonie Severní Makedonie – 14. října 2022 makedonská televize MRT oznámila, že ze soutěže odstupuje z finančních důvodů. Přesto ale bude soutěž v zemi i nadále vysílat a doufá, že se bude moci v roce 2024 opět vrátit.[38]
  • Slovensko Slovensko – 10. června 2022 zástupci RTVS prohlásili, že kvůli finanční náročnosti a nízké sledovanosti v letech, kdy se země Euvovize účastnila, se Slovensko v roce 2023 do soutěže nevrátí.[39] Slovensko se Eurovize naposledy zúčastnilo v roce 2012.

Přidružení členové EVU

[editovat | editovat zdroj]
  • Kazachstán Kazachstán – V říjnu 2022 bylo zveřejněno, že kazašská televize Khabar Agency jedná s EVU o možnosti zúčastnit se ročníku. Země se od roku 2018 účastní juniorské verze soutěže.[40]

Nečlenské země EVU

[editovat | editovat zdroj]
  • Bělorusko Bělorusko – Dne 28. května 2021 rozhodla EVU o přerušení členství běloruské státní televize BTRC v unii. Stanice měla dva týdny na reakci, neučinila tak však veřejně.[41] BTRC byla z EVU vyloučena s platností k 1. červenci 2021, přišla tak mimo jiné i o možnost zúčastnit se Eurovize. BTRC v reakci na toto oznámil, že v následujících letech nebude usilovat o návrat do soutěže.[42]
  • Kosovo Kosovo – Dne 16. května 2022 generální ředitel RTK Shkumbin Ahmetxhekaj uvedl, že kosovská televize má v úmyslu požádat o členství v EVU na konci roku a potvrdil, že pokud RTK členství získá, Kosovo se soutěže zúčastní.[43]
  • Rusko Rusko – 25. února 2022 vydala EVU prohlášení, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se ročníku 2022 nesmí zúčastnit žádný ruský umělec.[44] V souvislosti s tímto oznámením následující den všichni ruští členové EVU (VGTRK, První kanál a Radio Dom Ostankino) prohlásili, že z unie vystupují.[45]

Další ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Cena Marcela Bezençona

[editovat | editovat zdroj]

Cenu Marcela Bezençona mohou získat písně, které zazní během finálového večera. Ceny, které jsou rozděleny do tří kategorií, jsou udělovány od roku 2002. Vítězové v novinářské, komentátorské a skladatelské kategorii byli oznámeni krátce před finálovým večerem.[46][47]

Kategorie Země Píseň Interpret Skladatel
Komentátorská Švédsko Švédsko „Tattoo“ Loreen Jimmy "Joker" Thörnfeldt, Jimmy Jansson, Lorine Talhaoui, Moa Carlebecker, Peter Boström, Thomas G:son
Novinářská
Skladatelská Itálie Itálie „Due vite“ Marco Mengoni Marco Mengoni, Davide Petrella, Davide Simonetta

OGAE

[editovat | editovat zdroj]

OGAE je mezinárodní organizace sdružující fanoušky Eurovize. V rámci té sestavují jednotlivé národní fankluby pořadí nejlepších 10 čísel, které je zveřejněno několik dní před zahájením soutěže. V roce 2023 vyhrálo Švédsko těsně před Finskem, Česko skončilo s 91 body na 8. místě.[48]

Země Interpret Píseň Počet bodů
Švédsko Švédsko Loreen „Tattoo“ 423
Finsko Finsko Käärijä „Cha Cha Cha“ 394
Francie Francie La Zarra „Évidemment“ 302
Norsko Norsko Alessandra „Queen of Kings“ 263
Rakousko Rakousko Teya a Salena „Who the Hell Is Edgar?“ 228

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Obsahuje několik slov v italštině a latině.
  2. ↑ Obsahuje dvě opakující se fráze v lotyštině.
  3. ↑ a b Obsahuje několik slov v hebrejštině.
  4. ↑ a b Obsahuje fráze v italštině.
  5. ↑ a b Obsahuje opakující se frázi v litevštině.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b GRACE, Emily. Eurovision 2023: Liverpool To Host The Eurovision Song Contest 2023 [online]. Eurovoix, 2022-10-07 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Sweden's Loreen wins the Eurovision Song Contest 2023 [online]. Eurovision.tv, 2023-05-14 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Eurovision Song Contest 2023 reaches 162 million viewers with record breaking online engagement and musical impact [online]. EVU, 2023-05-25 [cit. 2025-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ How it works [online]. Eurovision.tv, 2017-01-15 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ VAN WAARDEN, Franciska. Italy: Turin Offering to Host Eurovision Again in 2023 Following Ukraine’s Win [online]. Eurovoix, 2022-05-15 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FARREN, Neil. Netherlands: NPO and AVROTROS Would Host Eurovision 2023 If Asked [online]. Eurovoix, 2022-06-15 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRANGER, Anthony. Poland: TVP is Willing to Help Host Eurovision 2023 [online]. Eurovoix, 2022-05-15 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRANGER, Anthony. Spain: RTVE Confirmed it Has Offered to Host Eurovision 2023 Following Ukraine’s Win [online]. Eurovoix, 2022-05-15 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MCCAIG, Ewan. Eurovision 2022: Mayor Of Stockholm Offers To Host Eurovision 2023 In Event Of Ukraine Win [online]. Eurovoix, 2022-05-10 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Následující ročník Eurovize bude hostit Británie místo vítězné Ukrajiny. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-07-25 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ ADAMS, Oliver. United Kingdom will host Eurovision 2023 after BBC accepts EBU offer [online]. Wiwibloggs, 2020-07-25 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ ADAMS, William Lee. Eurovision 2023 host city applications: BBC publishes FAQ about two-round bidding process [online]. Wiwibloggs, 2022-08-04 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ADAMS, William Lee. Eurovision 2023: One of these seven cities will host the song contest [online]. Wiwibloggs, 2022-08-12 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2023: Glasgow and Liverpool Shorlisted as Host Cities [online]. Eurovoix, 2022-10-01 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FARREN, Neil. Graham Norton, Julia Sanina, Hannah Waddingham and Alesha Dixon to Host Eurovision 2023. eurovoix.com [online]. Eurovoix, 2023-02-22 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ The Eurovision Song Contest 2023 stage revealed!. BBC [online]. 2023-02-02 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Eurovision Song Contest 2023 on the BBC. BBC [online]. 2023-04-19 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Our guest performances for the Grand Final in Liverpool [online]. Eurovision.tv, 2023-04-17 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ ADAMS, Oliver. Eurovision 2023 voting changes: Juries scrapped from semi-finals [online]. Wiwibloggs, 2022-11-22 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ TEN VEEN, Renske. Voting irregularities during Eurovision 2022 semi-finals prompted EBU to remove juries, says Reference Group member Sietse Bakker [online]. Wiwibloggs, 2022-11-22 [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ GRANGER, Anthony. Eurovision 2023: Semi-Final Allocation Draw on January 31. eurovoix.com [online]. Eurovoix, 2023-01-10 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BIJUVIGNESH, Darshan. Eurovision 2023: Allocation Draw Pots Revealed. eurovoix.com [online]. Eurovoix, 2023-01-30 [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ ADAMS, William Lee. 37 countries will participate in Eurovision 2023…and Bulgaria is NOT among them [online]. Wiwibloggs, 2022-10-20 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b Eurovision 2023: Semi-Final running orders revealed! [online]. Eurovision.tv, 2023-03-23 [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b c d e f Participants of Liverpool 2023 [online]. Eurovision.tv [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b First Semi-Final of Liverpool 2023 [online]. Eurovision.tv, 2023-05-14 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ a b Second Semi-Final of Liverpool 2023. eurovision.tv [online]. Eurovision.tv, 2023-05-14 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Eurovision 2023: The Grand Final running order [online]. Eurovision.tv, 2023-05-12 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b Grand Final of Liverpool 2023. eurovision.tv [online]. Eurovision.tv, 2023-05-14 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ GRANGER, Anthony. Andorra: RTVA Unlikely to Participate in Eurovision in the Short or Medium Term [online]. Eurovoix, 2022-05-26 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GRANGER, Anthony. Bosnia & Herzegovina: BHRT Will Not Return To Eurovision in 2023 [online]. Eurovoix, 2022-10-14 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ FARREN, Neil. Bulgaria: BNT Withdraws From Eurovision 2023 [online]. Eurovoix, 2022-10-14 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ GRANGER, Anthony. Montenegro: RTCG Will Not Compete in Eurovision 2023 [online]. Eurovoix, 2022-10-13 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ IBRAYEVA, Laura. Luxembourg: RTL Will Not Return to Eurovision in 2023 [online]. Eurovoix, 2022-08-02 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ GRANGER, Anthony. Monaco: Returning to the Eurovision Song Contest in 2023? [online]. Eurovoix, 2021-11-22 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ GRANGER, Anthony. Monaco: Monte-Carlo Riviera TV Launch Delayed Until 2023 [online]. Eurovoix, 2022-04-19 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ GRANGER, Anthony. Monaco: Will Not Compete in Eurovision 2023 [online]. Eurovoix, 2022-09-05 [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ FARREN, Neil. North Macedonia: MRT Withdraws From Eurovision 2023 [online]. Eurovoix, 2022-10-14 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ GRANGER, Anthony. Slovakia: RTVS Could Still Return to Eurovision in 2023 [online]. Eurovoix, 2022-06-12 [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ ARTH, Rick. Kazakhstan: Broadcaster says there is “every chance” for them to take part at Eurovision 2023 [online]. Wiwibloggs, 2022-10-06 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ TEN VEEN, Renske. Belarus: EBU Executive Board agrees to suspend Belarusian state broadcaster BTRC [online]. Wiwibloggs, 2020-05-28 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ GRANGER, Anthony. Belarus: EBU Suspends BTRC’s Membership [online]. Eurovoix, 2021-07-01 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ GRANGER, Anthony. Kosovo: RTK Aiming to Apply For EBU Membership By End of Year [online]. Eurovoix, 2022-05-16 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ ROŽÁNEK, Filip. Rusko se nesmí zúčastnit Eurovize, rozhodli pořadatelé. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2022-02-25 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  45. ↑ GRANGER, Anthony. Russia: Channel One, VGTRK & Radio Dom Ostankino Leave the European Broadcasting Union. eurovoix.com [online]. Eurovoix, 2022-02-26 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Marcel Bezençon Awards [online]. Eurovision.tv, rev. 2019 [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ The 2023 Marcel Bezençon Award Winners [online]. Eurovision.tv, rev. 2023-05-13 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ FALK, Simon. Sweden’s Loreen wins OGAE Poll 2023 with “Tattoo” [online]. Wiwibloggs, 2023-04-28 [cit. 2023-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Eurovision Song Contest
Roky
Země
Aktivní
Neaktivní
Nezpůsobilé
Bývalé
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eurovision_Song_Contest_2023&oldid=24844404“