Eurovision Song Contest 2019

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eurovision Song Contest 2019
Dare to Dream
Song Contest 2019.svg
Data
Semifinále 1 14. května 2019
Semifinále 2 16. května 2019
Finále 18. května 2019
Hostitel
Televize Izraelská vysílací společnost
Izrael
Místo konání Tel Aviv Convention Center
Izrael Tel Aviv, Izrael
Hlasování
Bez bodů 0
Účast
Soutěžící 42
Debut 0
Návrat 0
Odstupující BulharskoBulharsko Bulharsko
Eurovision Song Contest
◄2018    Wiki Eurovision Heart (Infobox).svg    2020►

Eurovision Song Contest 2019 bude 64. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž se bude konat v Tel Aviv Convention Center v Tel Avivu v Izraeli, a to po vítězství izraelské zpěvačky Netty Barzilaii s písní „Toy“ na předchozím ročníku v Lisabonu v Portugalsku. Izrael na Eurovizi zvítězil počtvrté v historii, soutěž hostí potřetí. 1. semifinále se bude konat 14. května, 2. semifinále 16. května a finále 18. května 2019.

Ve středu 7.11. Evropská vysílací unie potvrdila, že tohoto ročníku se bude účastnit 42 zemí. Poprvé od roku 2016 ze soutěže odstupuje Bulharsko.

Místo konání[editovat | editovat zdroj]

Díky vítězství izraelské reprezentatky Netty s písní „Toy" na předchozím ročníku v Lisabonu se Eurovize 2019 uskuteční v Tel Avivu, v aréně Tel Aviv Convention Centre.

Kandidatury na pořádání soutěže[editovat | editovat zdroj]

Podle slov samotné vítězky bezprostředně po vítězství a izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua se měla soutěž konat v hlavním městě Jeruzalémě, Izraelská vysílací společnost a Evropská vysílací unie (EVU) ovšem 13. května 2018 potvrdili, že soutěž se bude konat v Tel Avivu. Mezi zúžený výběr kandidátů na pořadatelské město patřil i Jeruzalém, toho ovšem kvůli šabatu porazilo druhé největší izraelské město a jeho aréna Tel Aviv Convention Centre.

O pořádání soutěže měl také zájem starosta města Petach Tikva. Městu ale chybí vhodná hala, ve které by se večery odehrály.

Dalšími dvěma místy, které chtěly Eurovizi 2019 uspořádat, jsou Sammy Ofer Stadium v Haifě a Turner Stadium v Beerševě. Společně s jeruzalémskou halou Teddy Stadium byly tyto kandidatury závislé na dostavbě střech na těchto uzavřených arénách, jak stojí v pravidlech Evropské vysílací unie.

V době kandidatur upozornila některá média na to, že pokud by z politických důvodů některé státy soutěž pro tento ročník bojkotovaly, Evropská vysílací unie (EVU) by ji přemístila do jiné země. Toto tvrzení však bylo popřeno jak Izraelskou vysílací společností, tak i EVU. Představitelé EVU v květnu 2018 taktéž navštívili Izrael. Uvedli, že rozhodnutí o místě a datu konání soutěže bude učiněno až po diskuzích s izraelským národním vysílatelem.

Izraelská média 10. června 2018 informovala o tom, že dalším potenciálním místem pro pořádání soutěže se stalo město Ejlat.

Dne 11. června 2018 vyšly najevo informace, že v brzké době by měl vyjít zkrácený seznam kandidátních měst, který bude obsahovat města Jeruzalém, Haifa, Ejlat a také Tel Aviv. Oficiálně měl tento seznam veřejnosti představen na setkání představitelů EVU na konci června.

Setkání představitelů Evropské vysílací unie (EVU) se konalo 19. června 2018 ve švýcarské Ženevě. Izraelská vysílací společnost se zde setkala s referenční skupinou EVU a představiteli hostících zemí minulých ročníků, mezi nimi i zástupci Spojeného království, Itálie a Nizozemska, aby společně probrali první plány týkající se dalšího ročníku Eurovize. Během meetingu obdrželi zprávu od portugalského národního vysílatele Rádio e Televisão de Portugal (RTP), který pořádal předchozí ročník, s doporučeními ohledně organizace a prostředků pro pořádání soutěže. Setkání proběhlo hladce, Izrael byl po spekulacích o přesunutí soutěže do Rakouska, které se umístilo třetí na Eurovizi 2018, konečně potvrzen jako místo konání příští Eurovize a taktéž se dohodly na přesném místě a datě konání.

Oficiální a finální proces výběru hostitelského města byl zahájen Izraelskou vysílací společností 24. června 2018. Společnost zároveň zahájila veřejnou soutěž ostatní izraelských vysílatelů, kteří by pomohli při organizaci Eurovize.

Přestože se nejprve zdálo, že Jeruzalém bude hlavním kandidátem a pravděpodobným hostitelem soutěže, z této ideje rychle sešlo. Mnoho států začalo hrozit bojkotem, Jeruzalém je pro organizaci Eurovize problematický také z hlediska náboženských povinností. Situaci komplikují i volby nového starosty města v říjnu 2018, současný starosta Nir Barkat totiž oznámil, že znovu již kandidovat nehodlá. Izraelský ministr financí navíc zpravodajské agentuře Ha'arec řekl, že se soutěž uskuteční spíše v Tel Avivu. V rámci spekulací o tom, která hala by zde byla pro soutěž využita, se hovořilo hale Menora Mivtachim Arena. Ministr však přišel s informací, že show by se konaly nejspíše v hale Tel Aviv Convention Center, v pavilonu New Pavillion 2. Obě arény pojmou 10 000 diváků, tedy minimální počet míst dle pravidel Evropské vysílací unie. Potencionálním hostitelem je i město Haifa. Jediným možným místem pro samotná vystoupení je fotbalová aréna Sammy Ofer Stadium, které by se ale musela dostavět střecha. Komplikací je však fotbalová sezóna během konání Eurovize, užití arény by tak mohlo být omezeno. Tel Aviv má navíc již zkušenosti s pořádáním eurovizního večírku Israel Calling Eurovision, který se zde pořádá každoročně v dubnu od roku 2016. Během této show se vždy představí velká část písní, v roce 2018 se zde předvedlo 21 účastníků Eurovize 2018.

Přestože všechna čtyři kandidátská města byla představena, 26. června 2018 starosta Oblastní rady Tamar, Dov Litvinof, řekl, že město Masada taktéž podá návrh na pořádání soutěže.

Dne 22. července 2018 uvedl informační server Walla, že kandidátská města Haifa a Masada svou přihlášku k pořádání Eurovize neodeslala včas, takže nebyla zařazena do užšího výběru. Starosta Haify, Jona Jahav, se však proti této informaci následně ohradil. Podle něj totiž neobdržel dopis od Izraelské vysílací společnosti, který server ukázal ve svém článku. To nasvědčuje tomu, že město má stále zájem o organizaci soutěže.

Bližší informace o příhláškách Jeruzaléma a Tel Avivu byly představeny 24. července 2018. Vyšlo najevo, že hlavní jeruzalémskou arénou pro Eurovizi je Pais Arena, která tak odsunula do pozadí původně zmiňovanou halu Teddy Stadium. Zároveň město uvedlo, že problém týkající se svátku šabat, jehož svátost by soutěž mohla narušit, se týká celého Izraele a bude projednán, až když Jeruzalém vyhraje soutěž o organizaci. Tel Aviv znovu potvrdil, že soutěž by se konala v pavilonu Pavillion 2 v hale Tel Aviv Convention Center.

13. září bylo potvrzeno, že Eurovision Song Contest 2019 se bude konat v Tel Avivu a byly taktéž i představeny data soutěže, a to 14., 16. a 18. května.

Potencionální místa konání[editovat | editovat zdroj]

     pořadatel
     zúžený výběr
     zamítnuto
Město Místo Kapacita Poznámky
Ejlat hangáry v přístavu 10 000 Uvažovalo se propojit dva z hangárů a vytvořit tak jednu halu.
Ice Mall 8 000
Jeruzalém Pais Arena 15 654 Uzavřená aréna podobná těm, které byly použity při předchozích ročnících.
Teddy Stadium 31 733 Kandidatura byla závislá na výstavbě střechy na aréně.
Tel Aviv Tel Aviv Convention Center, Pavillon 2 10 000
Haifa Sammy Ofer Stadium 30 870 Kandidatura je závislá na výstavbě střechy na aréně.
Masada Ke kandidatuře obou měst bylo zapotřebí vystavět nové arény.
Petach Tikva
Beerševa Turner Stadium 16 126 Kandidatura byla závislá na výstavbě střechy na aréně.

Seznam účastnících se zemí[editovat | editovat zdroj]

7. listopadu bylo potvrzeno, že těchto 42 zemí se bude účastnit na 64. ročníku hudební soutěže Eurovision Song Contest

Semifinále[editovat | editovat zdroj]

Země Interpret Skladba Jazyk
AlbánieAlbánie Albánie bude oznámeno 22. prosince 2018 bude oznámeno 22. prosince 2018
ArménieArménie Arménie
AustrálieAustrálie Austrálie bude oznámeno 9. února 2019 bude oznámeno 9. února 2019
Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Belgie Belgie
BěloruskoBělorusko Bělorusko
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Česká republika Česko bude oznámeno v lednu 2019 bude oznámeno v lednu 2019
DánskoDánsko Dánsko bude oznámeno 23. února 2019 bude oznámeno 23. února 2019
EstonskoEstonsko Estonsko bude oznámeno 16. února 2019 bude oznámeno 16. února 2019
FinskoFinsko Finsko bude oznámeno 2. března 2019 bude oznámeno 2. března 2019
GruzieGruzie Gruzie bude oznámeno v lednu 2019 bude oznámeno v lednu 2019
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko bude oznámeno v únoru 2019 bude oznámeno v únoru 2019
IrskoIrsko Irsko
IslandIsland Island bude oznámeno 2. března 2019 bude oznámeno 2. března 2019
KyprKypr Kypr
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
LitvaLitva Litva bude oznámeno 23. února 2019 bude oznámeno 23. února 2019
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
MakedonieMakedonie Makedonie
MaltaMalta Malta bude oznámeno 26. ledna 2019
MoldavskoMoldavsko Moldavsko
Nizozemsko Nizozemsko
NorskoNorsko Norsko bude oznámeno 2. března 2019 bude oznámeno 2. března 2019
PolskoPolsko Polsko
PortugalskoPortugalsko Portugalsko
RakouskoRakousko Rakousko
ŘeckoŘecko Řecko
RumunskoRumunsko Rumunsko bude oznámeno v únoru 2019 bude oznámeno v únoru 2019
RuskoRusko Rusko
San MarinoSan Marino San Marino
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
SrbskoSrbsko Srbsko
ŠvédskoŠvédsko Švédsko bude oznámeno 9. března 2019 bude oznámeno 9. března 2019
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina bude oznámeno 23. února 2019 bude oznámeno 23. února 2019

Finále[editovat | editovat zdroj]

Země Interpret Skladba Jazyk
FrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie bude oznámeno 9. února 2019 bude oznámeno 9. února 2019
IzraelIzrael Izrael bude oznámeno v lednu 2019
NěmeckoNěmecko Německo bude oznámeno v lednu 2019 bude oznámeno v lednu 2019
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko bude oznámeno v lednu 2019 bude oznámeno v lednu 2019

Další země[editovat | editovat zdroj]

Podmínkou pro účast na soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii a daný stát je tak schopný soutěž vysílat. Unie pošle všem 56 aktivním členům oficiální pozvánku do soutěže. Přestože se Austrálie účastnila již třikrát v řadě díky výjimce Vysílací unie, prozatím není jasné, zda bude mít povolení k účasti i tentokrát.

Aktivní členové EVU[editovat | editovat zdroj]

  • AndorraAndorra Andorra: V řadě již pojedenácté země účast na Eurovizi odmítla 19. května 2018. Národní vysílatel Ràdio i Televisió d'Andorra (RTVA), který by soutěž organizoval, je totiž závislý na finanční podpoře andorrské vlády, potřebné prostředky se však nedostavují. Andorra se soutěže účastnila naposledy v roce 2009, kdy se od svého debutu o 6 let dříve ani jednou neprobojovala do finále a účast na soutěži byla příliš nákladná.
  • Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina: Veřejnoprávní vysílací společnost Bosanskohercegovačka radiotelevizija (BHRT) 25. května 2018 oznámila, že se kvůli sankcím udělených Evropskou vysílací unií (EVU) z důvodu neuhrazených dluhů Eurovize 2019 nebude účastnit.
  • BulharskoBulharsko Bulharsko: Přestože země nejdříve účast přislíbila, 13. října oznámila Bulharská národní televize (BNT), že se řada členů bulharské eurovizní delegace přesunula na jiné projekty. O dva dny později uvedla, že kvůli finančním potížím ze soutěže odstupuje. Stalo se tak po třech velmi úspěšných reprezentacích mezi roky 2016 a 2018. V reakci na to vznikla internetová petice požadující návrat balkánské země na Eurovizi.
  • LucemburskoLucembursko Lucembursko: Neúčast této země potvrdil lucemburský vysílatel RTL Télé Lëtzebuerg (RTL) 21. července 2018. Lucembursko se soutěže naposledy zúčastnilo v roce 1993.
  • MonakoMonako Monako: Neúčast na soutěži oznámil vysílatel Télé Monte Carlo (TMC) 21. srpna 2018. Monako se soutěže zúčastnilo naposledy v roce 2006.
  • RuskoRusko Rusko: Země prozatím žádné oficiální prohlášení o účasti neposkytla, rusko-tádžická zpěvačka Manizha však na koncertě eurovizních umělců Moscow Pre-Party v rámci předchozího ročníku uvedla, že má zájem stát reprezentovat Rusko na příštím ročníku, a to s nevydanou písní „I Am Who I Am“. Pokud se Rusko příštího ročníku Eurovize zúčastní, pravděpodobně ji bude organizovat Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (VGTRK).
  • San MarinoSan Marino San Marino: Organizátoři soutěže se sice nechali slyšet, že zvažují koncept národního kola s názvem 1in360 stejně jako předchozí ročník. Dne 28. srpna 2018 se ale objevila informace, že stále není jasné, zda právě tento koncept bude způsob výběru reprezentanta. Dne 9. září 2018 oznámil vysílatel San Marino RTV (SMRTV), že účast země na soutěží není jasná.
  • SlovenskoSlovensko Slovensko: Společnost Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) účast na Eurovizi 2019 odmítla 31. května 2018 z důvodu finančních problémů.[1]
  • TureckoTurecko Turecko: Přestože turecký vysílatel Türkiye Radyo Televizyon Kurumu (TRT) zatím nevydal žádné oficiální prohlášení ohledně účasti na Eurovizi 2019, turecký premiér Binali Yildirim uvedl, že země nemá v plánu se na soutěž vrátit.

Přidružení členové EVU[editovat | editovat zdroj]

  • KazachstánKazachstán Kazachstán: 22. prosince 2017 bylo uvedeno, že televize Channel 31 završila vyjednávání s Evropskou vysílací unií (EVU) a bude moci na tomto ročníku debutovat. Pochyby o těchto informacích však vyvolalo prohlášení samotné EVU, že Channel 31 sice vyjádřila zájem o členství v Unii a tím tak účast na Eurovizi, ale jelikož není členem Evropské vysílací oblasti a Rady Evropy, nemůže o členství v EVU zažádat. 25. července 2018 však Kazachstán potvrdil svojí účast na dětské verzi soutěže, Junior Eurovision Song Contest 2018, podle čehož lze soudit, že by měl právo zúčastnit se i původní verze Eurovize v roce 2019.

Nečlenské země EVU[editovat | editovat zdroj]

  • LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko: Národní vysílatel 1 FL TV 4. listopadu 2017 uvedl, že by rád debutoval na Eurovizi 2019, a že dokončují svoji přihlášku do Evropské vysílací unie (EVU). V plánu je také uspořádat národní výběrové kolo s názvem Liechtenstein Music Contest, které by mělo být otevřené „všem formám hudby“. 20. července 2018 však EVU přišla s informací, že Lichtenštejnsko žádnou přihlášku neposlalo. 26. července následně televize 1 FL TV tuto informaci potvrdila a taktéž uvedla, že na Eurovizi 2019 debutovat nebude. Stalo se tak kvůli náhlé smrti ředitele televize, Petera Kölbela.
  • KosovoKosovo Kosovo: Vzhledem k pouhému částečnému uznání země je situace s účastí na soutěže komplikovanější. Dle zásad EVU se stát mohl účastnit na předchozím ročníku v Lisabonu, protože Portugalsko Kosovo uznává jako nezávislý stát. Izrael Kosovo oficiálně neuznává, vztahy mezi oběma zeměmi jsou však na dobré úrovni. Prozatím ale není jasné, zda se země zúčastní.

Přípravy[editovat | editovat zdroj]

Asi 2 týdny po skončení ročníku 2018 v Lisabonu proběhla první schůzka představitelů Evropské vysílací unie (EVU), která soutěž pořádá, a Izraelskou vysílací společností (KAN), která má na starosti pořádání Eurovize 2019 v Izraeli. Řešilo se místo či předběžná data konání soutěže, schůze ale žádnou dohodu nepřinesla. Vedení izraelské televize chce soutěž uspořádat v hlavním městě Jeruzalémě, proti tomu ovšem stojí právě EVU. Podle ní je na prvním místě bezpečnost všech účastníků a fanoušků soutěže, což Jeruzalém neumožňuje. Chce tak Eurovizi 2019 přemístit do Tel Avivu, starosta města ale pořádání soutěže odmítl. Podle některých názorů se k těmto krokům Izraelci odhodlávají proto, že by to znamenalo další triumf v boji proti Palestincům, kteří Jeruzalém pokládají za svoje hlavní město. Tel Aviv podle nich pořádání odmítl právě na příkaz vysokých představitelů Izraele. Obě strany se nedohodly ani na době konání. Izrael požaduje 21. až 25. květen z důvodu absence židovských svátků v tomto období, EVU protiargumentuje tím, že se v tuto dobu mají konat různá fotbalová utkání či volby v několika zemích, a prosazuje již léty osvědčenou polovinu května.[2][3]

V případě, že se obě strany nedomluví, pro případnou organizaci Eurovize 2019 budou osloveny země, které ve finále předchozího ročníku skončily za Izraelem, tzn. Kypr či Rakousko. Samotná Evropská vysílací unie (EVU) apelovala na fanoušky, aby prozatím neobjednávali letenky a hotelové pokoje v Izraeli.[4]

Oficiální seznam 4 kandidátských měst pro pořádání Eurovize 2019 vyšel 11. června 2018, obsahuje města Haifa, Jeruzalém, Ejlat a rovněž Tel Aviv, který v květnu původně nabídku odmítl. Tel Aviv, který každoročně pořádá eurovizní koncert Israel Calling, byl do seznamu zařazen po nátlaku zahraničního tisku na izraelské politiky. 13. září bylo oznámeno, že hostitelským městem bude Tel Aviv. [5]

Incidenty[editovat | editovat zdroj]

Náboženské požadavky[editovat | editovat zdroj]

Ja'akov Litzman, lídr ultraortodoxní strany Agudat Jisra'el a náměstek izraelského ministra zdravotnictví, 14. května 2018 poslal dopis ministrům cestovního ruchu, komunikací a kultury a sportu, v němž se vyjádřil ohledně porušování náboženských práv během konání Eurovize v Izraeli: „Ve jménu stovek a tisíců židovských občanů ze všech měst a komunit, kterým je svátek šabat blízko srdci, žádám vás již v této brzké fázi, předtím, než započnou přípravy a další detaily spojené s touto akcí, abyste byli striktní [během příprav], a aby tato záležitost nenarušila svátost šabatu a důsledně pracovali na tom, aby šabat nebyl znesvěcen, Bože chraň, jak zákon a status quo nařizuje.“ Podle oficiálního židovského zákona trvá šabat od pátečního večera do sobotní noci. Finále, které bude v zemi zahájeno v sobotu ve 22 hodin, tímto ovlivněno nebude, problém však tkví v páteční show pro poroty a sobotních zkouškách. Podobné problémy se naskytly i v roce 1999, kdy země Eurovizi pořádala naposledy. V té době se však účastnilo méně týmů, což umožnilo udělat jisté kompromisy a přizpůsobit se tak situaci. Předseda eurovizního výboru v rámci Evropské vysílací unie (EVU), Dr. Frank-Dieter Freiling, poznamenal, že si je dobře vědom tohoto napětí, a že plánuje tyto problémy zmínit v rozhovorech s izraelským vysílatelem pořádajícím show.

Hlasy pro bojkot[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že se soutěž koná v Izraeli, někteří vyjádřili svoje nesouhlasy a objevují se i hlasy pro bojkot tohoto ročníku, a to v rámci Hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions Movement, v překladu Hnutí Bojkot, Stažení investic a Sankce), což je globální kampaň snažící se zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael, jejímž cílem je především dosáhnout rovnoprávnosti pro arabsko-palestinské obyvatele Izraele.

  • IslandIsland Island: Přestože islandský vysílatel RÚV účast na Eurovizi 2019 dříve potvrdil, 23 000 Islanďanů podepsalo petici požadující po vysílateli bojkot soutěže pro tento ročník. Islandský hudebník Daði Freyr uvedl, že se nebude účastnit národního výběrového kola Söngvakeppkin. Na svůj twitterový účet napsal: „Nedokážeme si představit účast na tak zábavné akci, jakou Eurovize je, zatímco se izraelský stát a izraelská armáda dopouštějí takového strašného násilí na Palestincích.“ Později bylo oznámeno, že vysílatel RÚV uspořádá zasedání, na kterém se rozhodlo, že soutěž bojkotována nebude. Na minulém ročníku pořádaným Izraelem roku 1999 se země účastnila.
  • IrskoIrsko Irsko: Irský bojkot soutěže požaduje kvůli místu konání dublinský starosta Mícheál Mac Donncha, který podporuje Hnutí BDS a má tak do Izraele zakázaný vstup. Politička Lynn Boylan na svém twitteru uvedla: „Izrael vyhrál Eurovizi, tak pojďme v roce 2019 udělat BDS úspěšnější než kdy jindy.“ Členka Evropského parlamentu, politička Nessa Childers, řekla: „Jeruzalém? Nechápu. Myslela jsem, že Tel Aviv.“ S účastí na soutěži nesouhlasí ani bývalý eurovizní vítěz Charlie McGettigan, který irského vysílatele Raidió Teilifís Éireann (RTÉ) o bojkot požádal slovy: „Podívejte, nesouhlasíme s tím, slavit, zatímco ostatní umírají.“ Irsko se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech. Pro bojkot se postavil i televizní moderátor Mike Murphy. Na toto téma se hovořilo také v irském pořadu The Tonight Show, ve kterém se několik celebrit vyjádřilo ve prospěch bojkotu, stejně jako několik lidí z publika. Dohady nakonec ukončil vicepremiér Simon Coveney s tím, že irský bojkot Eurovize by nijak nezvýhodnil Palestinu ve sporu s Izraelem a odmítl názory podporující neúčast. V reakci na to se politická strana Sinn Féin obrátila na televizi RTÉ se žádostí k odstoupení ze soutěže. To však zůstalo bez výsledku, Irsko svoji účast nakonec 16. srpna 2018 potvrdilo.
  • ŠvédskoŠvédsko Švédsko: Pro švédský bojkot je Levicová strana. Ta uvedla: „Od Izraele je naprosto nerozumné hostit tuto gigantickou hudební akci, zatímco jejich okupace běží v plném proudu. Požadujeme diskvalifikaci Izraele ze soutěže z humanitárních důvodů. Nemůžeme tančit, zatímco pokračuje pronásledování Palestinců. Bojkotujte Izrael ihned!“ Země ale prozatím předběžnou účast na soutěži potvrdila. Švédsko se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech.
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království: Po bojkotu soutěže volají především členové skupiny We Support Jeremy Corbyn, podporující britského politika Jeremyho Corbyna, sám Corbyn se k tomuto problému ale zatím přímo nevyjádřil. Proti účasti země na tomto ročníku stojí i někteří podporovatelé Liberálně demokratické strany, kteří zastávají názor, že účast by znamenala tolerovat „hrozné nedodržování lidských práv“. Spojené království se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech a účast potvrdilo i na 64. ročníku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Slovensko z finančních důvodů neplánuje návrat na Eurovizi | ESCPORTAL. escportal.cz [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. První schůzka EBU a IPBC žádnou dohodu nepřinesla | ESCPORTAL. escportal.cz [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. Eurovision 2019 🇮🇱 EBU and IPBC Kan meeting ends up with concerns – OIKOTIMES.com. OIKOTIMES.com. 2018-05-24. Dostupné online [cit. 2018-05-26]. (anglicky) 
  4. Eurovision 2019: Potential hosting outside Israel? - ESCToday.com. Eurovision News, Polls and Information by ESCToday. 2018-05-26. Dostupné online [cit. 2018-05-27]. (anglicky) 
  5. Eurovizi chtějí nakonec pořádat čtyři města | ESCPORTAL. escportal.cz [online]. [cit. 2018-06-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]