Brusnice brusinka
 Brusnice brusinka | |
 Brusnice brusinka - 1. keřík s květy, 2. plody brusinky, 3. květ, 4. detail tyčinky | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď |
vřesovcovité (Ericaceae) |
| Rod |
brusnice (Vaccinium) |
| Binomické jméno | |
|
Vaccinium vitis-idaea L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.) je rostlina z čeledi vřesovcovitých. Plodem této rostliny je brusinka, která dala jméno celé rostlině. Jako další brusnice roste v kyselých, na minerály chudých půdách, konkrétně na svazích kopců a hor jehličnatých lesů, na vřesovištích i rašeliništích v mírném pásu severní polokoule.
Obsah
Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]
Kyselinka, "kalina", kalinka, brusinka, červená borůvka
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Brusnice brusinka je plazivý keřík dorůstající do výšky 15 - 25 cm. Nadzemní stonek i rozvětvený oddenek má zdřevnatělý. Na zelených ojíněných větvičkách rostou 10 - 25 mm vejčité listy. Svrchní strana listu je zbarvena tmavozeleně leskne se, spodní strana je šedomodrá až šedozelená a matová. Listy mají postavení na stonku střídavé a vyskytují se celoročně.
Květy v květenství hroznu rostou na krátkých stopkách. Barva květu je bílá přes narůžovělou do růžové. Koruna okvětí je zvoncovitá se čtyřmi korunními lístky, kalich okvětí je pouze blanitý s pěti květními lístky, trojúhelníkovou čnělkou a 8–10 tyčinkami. Kvete od května do července.
Plody – brusinky, jsou červené (dozrávají z bílých až průhledných) bobule o průměru 5 až 8 mm. Jsou jedlé, kyselé nahořklé, dozrávají v srpnu až říjnu.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Brusinky se zpracovávají v potravinářství jako čerstvé, sušené, v podobě marmelád a podobně. Na našem území jsou však chráněné, protože se vyskytují poměrně vzácně. Proto se používají brusinky i jiné brusnice pěstované, nejčastěji z dovozu. Příkladem je klikva velkoplodá (Oxycoccus macrocarpus), pěstovaná v Severní Americe a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), dovážená například z Polska, které vlastně ani nejsou botanicky pravými brusnicemi. Bobule klikvy má rovněž červenou barvu velikosti přes 1 cm a také se dobře hodí pro pěstování. Čeština často výrazem brusinky stejně jako angličtina cranberries nerozlišuje mezi brusnicí brusinkou, dalšími kyselými brusnicemi a zmíněnou klikvou; klikva se dá např poznat, pokud je na štítku potravinářského výrobku, kromě českého názvu, název např. polský: Żurawina, německý: Gewöhnliche Moosbeere nebo jen Moosbeere nebo ruský: Клюква (Kljukva).
Použití[editovat | editovat zdroj]
- V lidovém léčitelství - zná listy brusinek jako složky čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem, jako prostředek pomáhající při průjmech, některých nemocech žlučníku i léčbě cukrovky.
- Extrakty z brusnice se využívaní ve farmaceutickém průmyslu. Přidavá se do doplňků stravy určeným na léčbu problémy s močovým ústrojím.
Brusinka u pařezu
Květy brusinky
Brusinka - keřík s plody
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borówka brusznica na polské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-21]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Brezina, zdeněk - Roste kolem nás; RENA, 1991; str. 18; ISBN 80-900760-0-9
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu brusnice brusinka ve Wikimedia Commons - Brusinka vs. medvědice lékařská
Slovníkové heslo brusinka ve Wikislovníku
