Přeskočit na obsah

Betty Fordová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Betty Fordová
40. první dáma USA
V roli:
9. srpna 1974 – 20. ledna 1977
PředchůdkyněPat Nixonová
NástupkyněRosalynn Carterová
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana

Rodné jménoElizabeth Anne Bloomer Ford
Narození8. dubna 1918
Chicago
IllinoisIllinois Illinois
Úmrtí8. července 2011 (ve věku 93 let)
Rancho Mirage
KalifornieKalifornie Kalifornie
Místo pohřbeníMichigan
ChoťGerald Ford
DětiMichael
John
Steven
Susan
PříbuzníSarah Ford[1], Bekah Ford[1] a Hannah Ford[1] (vnoučata)
SídloLong Beach
Alma materBennington College
Innovation Central High School
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesetanečnice, spisovatelka, autorka autobiografie, modelka, aktivistka za práva žen a politička
Náboženstvíepiskopální církev
OceněníSíň slávy michiganských žen (1987)
Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (2000)
Národní ženská síň slávy (2013)
Zlatá medaile Kongresu
Prezidentská medaile svobody
PodpisBetty Fordová, podpis
CommonsBetty Ford
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elizabeth „Betty“ Anne Bloomerová Warrenová Fordová (8. dubna 1918 Chicago8. července 2011 Rancho Mirage)[2] byla manželka 38. prezidenta USA Geralda Forda a v letech 1974–1977 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se v rodině Williama a Hortense Bloomerových. Byla tanečně nadaná, ale vzdala se uměleckých ambicí kvůli svým pochybnostem. V roce 1942 se vdala za obchodního cestujícího Williama Warrena, manželství nebylo příliš šťastné, a proto se tato dvojice o pět let později rozvedla. Dne 15. října 1948 si v michiganském Grand Rapids vzala Geralda Forda. Měli spolu čtyři děti: Michaela (* 1950), Johna (* 1952), Stevena (* 1956) a Susan (* 1957).

V roce 1974 se její manžel stal prezidentem USA. Betty byla populární v médiích díky své otevřenosti a ochotě vyjadřovat vlastní názory. Stala se první manželkou prezidenta USA, která zaměstnávala profesionální redaktorku projevů. Měla liberální postoj k potratům a byla zastánkyní rovnosti mužů a žen. Mezi její velké projekty ve funkci první dámy patřila umělecká výchova dětí z neprivilegovaných rodin. Zákon ERA (Equal Right Amendment) o rovnosti mezi pohlavími se však nepodařilo prosadit.

Šest týdnů po nástupu do Bílého domu u ní byl zjištěn nádor v pravém prsu, který byl odstraněn radikální mastektomií. Betty svou nemoc zveřejnila, aby upozornila veřejnost na toto nebezpečí.

Od 60. let měla potíže s psychikou, řešila je léky a alkoholem, postupně se stala závislou, v roce 1978 prodělala protialkoholní a protidrogovou léčbu v Long Beach.[3] Manžel podstoupil tuto terapii s ní, aby pár na tento problém více upoutal pozornost veřejnosti. Betty se po vyléčení dále v této činnosti angažovala a v roce 1983 založila Centrum Betty Fordové pro léčení drogově a alkoholově závislých pacientů v Long Beach.

  1. a b c Dostupné online. [cit. 2021-02-02].
  2. Zemřela Betty Fordová, bývalá první dáma USA. iDNES.cz [online]. 2011-07-09 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  3. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Otevřená první dáma, s. 182–191. 
  4. https://www.smithsonianmag.com/history/betty-fords-tabled-resolution-47091868/

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]