Přeskočit na obsah

Švýcarské vzdušné síly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Švýcarské letectvo)
Švýcarské vzdušné síly
Emblém švýcarského letectva
Emblém švýcarského letectva
ZeměŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Vznik31. července 1914 (jako součást armády)
14. října 1936 (nezávislá složka ozbrojených sil)
Typletectvo
PosádkaDübendorf (stanoviště velitelství)
Velitelésborový velitel Berhard "Beni" Müller
Nadřazené jednotkyŠvýcarsko Švýcarská armáda
Účast
MiseKFOR[1]
Insignie
ZnakLetecký výsostný znak
 Letecký výsostný znak
Letouny
StíhacíF/A-18 Hornet
F-5 Tiger II
CvičnéPilatus PC-7
Pilatus PC-9
Pilatus PC-21
TransportníPilatus PC-6
BezpilotníADS-95 Ranger
Vrtulníky
VíceúčelovéEurocopter Cougar
Eurocopter Super Puma
Eurocopter EC 635

Švýcarské vzdušné síly (francouzsky Forces aériennes suisses, italsky Forze aeree svizzere, německy Schweizer Luftwaffe, rétorománsky Aviatica militara svizra) jsou součást švýcarských ozbrojených sil. Ač bylo švýcarské letectvo zřízeno již 31. července 1914, z celku ozbrojených sil se vydělilo až v roce 1936.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]
Švýcarský Messerschmitt Bf 109E-3 dochovaný v leteckém muzeu v Dübendorfu
Proudový útočný letoun švýcarské konstrukce FFA P-16

Během druhé světové války Švýcarské letectvo bránilo vzdušný prostor země proti vniknutí letadel jak ze zemí Osy, tak Spojenců. Provozovalo k tomu účelu letouny zakoupené v zahraničí i domácích konstrukcí. Ve Francii se podařilo získat stíhací letouny Morane-Saulnier MS.406 a z Německa stíhací letouny Messerschmitt Bf 109. Jelikož však bylo obtížné získat dostatek kvalitních letounů pro vlastní obranu, byly vyvinuty domácí stíhací letouny FFA D-3801, FFA D-3802 a FFA D-3803, jež byly odvozeny od francouzských MS.406. Pro ně dokonce vznikla zcela přepracovaná verze motoru Hispano HS12Y z původních MS.406, jejíž výkon byl zvýšen z 850 na 1 500 HP.[2] Vznikl také bombardovací letoun FFA C-3604. Ještě po válce vývoj vlastních konstrukcí pokračoval a vznikly proudové typy FFA N-20 a FFA P-16, které ale nebyly vyráběny sériově.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Podle článku švýcarského časopisu FACTS se švýcarské letectvo udržuje v pohotovosti jen během pracovních hodin mimo víkendy. Jeho činitelé totiž prohlásili, že kvůli finančním limitacím bude doba pohotovosti omezena.[3] Potíže s obranou leteckého prostoru Švýcarska naznačuje už malá rozloha státu. Maximální vzdálenost mezi jejími nejvzdálenějšími body totiž nepřesahuje 348 km, přičemž tuto vzdálenost lze překonat civilním letadlem za pouhých 20 minut. Dále je to také švýcarská neutralita, která minimalizuje možnost nasazení švýcarských leteckých sil mimo hranice Švýcarska.

Hlavní obranu švýcarského vzdušného prostoru zajišťují perutě číslo 11, 17 a 18 vyzbrojené 33 letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet (původně bylo zakoupeno 34 letadel, ale jedno havarovalo) a také 54 zbývajících Northrop F-5 Freedom Fighter (přičemž jich bylo původně zakoupeno 110). V roce 2010 měla začít modernizace vzdušně obrany, počínaje vyřazením tří perutí letounů F-5 (Patrouille Suisse, 8., 19.) a jejich nahrazením novými letouny (NFK, „Neues Kampfflugzeug“).[4] Současně od roku 2008 započala obměna 60 vrtulníků Aérospatiale Alouette III, které jsou nahrazeny typem Eurocopter EC 635.

Obnova stíhacích letadel měla být zahájena nákupem 22 stíhaček JAS-39E Gripen za 2,6 miliardy euro od roku 2018.  V meziobdobí roků 2016–2020 švýcarské letectvo plánovalo pronájem jedenácti letadel Gripen verze C/D. Stejně jako při nákupu letadel F/A-18 koncem 90. let 20. století, i nyní se očekával nesouhlas ze strany švýcarských socialistů, protivojenských skupin a skupin zelených. V referendu konaném v roce 2014 byl skutečně nákup a pronájem švédských stíhaček odmítnut.[5]

Švýcarsko v roce 2017 spustilo nové výběrové řízení na nákup stíhacích letadel. Vláda v listopadu 2017 pověřila Ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu výběrem 30 až 40 nových stíhacích letounů. Pro výběr byly osloveny společnosti Airbus, Boeing, Lockheed Martin, francouzský Dassault  a švédský Saab.

Koncem září roku 2020 (27. 9. 2020) se uskutečnilo referendum o nákupu nových stíhacích letadel. Těsnou většinou 50,1 % hlasujících tak byl schválen záměr na modernizaci švýcarského letectva. Vláda tak mohla zahájit jednání s výrobci o nákupu nových letadel v celkové hodnotě 6 miliard švýcarských franků. Švýcarské ministerstvo obrany nyní pokračuje v hodnocení čtyř typů letadel, a to od amerických společností Lockheed Martin (víceúčelového bojového letounu F-35 Lightning II) a Boeing (stíhacího bombardéru F/A-18E/F Super Hornet), dále od francouzské společnosti Dassault (víceúčelového stíhacího letounu Rafale) a od evropského holdingu Eurofighter GmbH (víceúčelového bojového letounu Typhoon).[6] 30. června 2021 švýcarská vláda doporučila Spolkovému shromáždění aby schválilo nákup 36 strojů F-35A, jako z předložených nabídek cenově nejvýhodnější a nejlépe vyhovující zajištění budoucích potřeb obrany země.[7]

Střežení vzdušného prostoru

[editovat | editovat zdroj]

Střežení vzdušného prostoru je jednou z hlavních aktivit švýcarského letectva v době míru. Vzdušné síly rozlišují dva druhy misí: „live“ (pozorování, identifikace) a „hot“ (intervence).

Rok „Live Mission“ „Hot Mission“ Pozn.
2006 342 22 [8]
2007 295 23 [9]
2008 308 23
2009 294 9
2010 246 22
2011 350 12
2012 207 10
2013 202 9
2014 277 15
2015 276 37
2016 337 26 [10]
2017 292 36 [10]
2018 245 ca 20 [11]
2019 270 18 [12]
2020 290 15 [13]

[14][15][16]

Letecké základny

[editovat | editovat zdroj]
Základny švýcarského letectva

Švýcarské letectvo má k dispozici celkem devět základen, z nichž nejdůležitější je Payerne v kantonu Vaud. Dalšími pak jsou základna pro vrtulníky v Alpnachu, záložní základna v Buochsu, zbývající základny se nacházejí v Bernu (VIP only), Dübendorfu, Emmenu, Meiringenu, Sionu a Locarnu, Lodrino. Základna v Mollis byla zavřena v lednu 2007, také v Alpnachu se plánuje početní redukce.

  • Payerne (LSMP)
  • Sion (LSMS)
  • Emmen (LSME)
  • Meiringen (LSMM)
  • Alpnach (LSMA)
  • Buochs (LSMU)
  • Dübendorf (LSMD)
  • Lodrino (LSML)
  • Locarno (LSMO)
  • Bern (LSZB), VIP only

Radarové systémy

[editovat | editovat zdroj]
Radarová řídicí jednotka FLORAKO na vrcholu hory Pilatus
  • FLORAKOUSAFrancieŠvýcarsko
  • TAFLIRUSAŠvýcarsko
  • Skyguard Švýcarsko
  • Stinger Alert RadarUSA

Letecký park

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
  • Švýcarský střední transportní vrtulník Eurocopter Cougar
    Švýcarský střední transportní vrtulník Eurocopter Cougar
  • Švýcarský F-5E používaný leteckou akrobatickou skupinou Patrouille Suisse
    Švýcarský F-5E používaný leteckou akrobatickou skupinou Patrouille Suisse
  • Švýcarský stíhací letoun F/A-18C (J-3011)
    Švýcarský stíhací letoun F/A-18C (J-3011)
  • Švýcarský PC-7 Team během letu ve formaci se stíhacím letounem F/A-18C
    Švýcarský PC-7 Team během letu ve formaci se stíhacím letounem F/A-18C
Obrázek Letadlo Původ typu Typ Verze Ve službě[17] Poznámky
McDonnell Douglas F/A-18 Hornet USA stíhací letoun F/A-18C 25(J-5001 to J-5026) J-5022 crashed[18]
USA F/A-18D 5[19] (J-5232 to J-5238. J-5231,J-5235, J-5237 crash)
Northrop F-5 Tiger II USA stíhací letoun F-5E 41 stíhání, akrobacie, vlekání terčů
USA F-5F 12 (J-3201 to J-3212) stíhání, elektronický boj
Pilatus PC-7 Švýcarsko cvičný letoun NCPC-7 27 AB Locarno
Pilatus PC-9 Švýcarsko cvičný letoun PC-9/F 6 (C-405 C-407, C-408, C-409 C-411, C-412. C-404 crash) Flight Training Unit 12 (AB Payerne).
Vlekání terčů
Pilatus PC-21 Švýcarsko pokročilý výcvik PC-21 8 (A-101 to A-108) AB Emmen
Beechcraft 1900 USA doprava VIP 1900D 1 (T-729) Bern-Belp Airport
DHC-6 Twin Otter Kanada letecké mapování DHC-6 1 (T-741) Militärflugplatz Dübendorf
Beechcraft Super King Air USA letecké mapování 350C 1 (T-721) Militärflugplatz Dübendorf
Pilatus PC-6 Turbo-Porter Švýcarsko lehký transportní PC-6/B2-H2M-1 15 Airliftsqn 7 (AB Emmen) + HB-FCF od armasuisse
Dassault Falcon 900EX Francie doprava VIP Falcon 900 1 (T-785) Bern-Belp Airpt
Pilatus PC-12 Švýcarsko testování, transport PC-12 1 (HB-FOG) Armasuisse Militärflugplatz Dübendorf
CL604 Kanada VIP /Ambulanz CL60 2 (T-751,T-752)
Cessna Citation Excel USA doprava VIP Ce-560XL 1 (T-784)
Pilatus PC-24 Švýcarsko doprava VIP PC-24 1 (T-786)
Diamond DA42 USA Rakousko experimentální Diamond DA42 Aurora Centauer 1 (R-711) Armasuisse AB Emmen
ADS-95 Ranger Švýcarsko UAV ADS-95 24 (D-108 to D-134. D-119 & D-132 crash) Drone Sqn 7 (AB Emmen)
ADS-15 Hermes 900 Izrael UAV ADS-15 0 (6) 6 k roku 2019[20]
RUAG KZD-85 Švýcarsko UAV KZD-85 60 (Z-30 to Z-90, Today 30 in use) výcvik protivzdušné obrany
  • Trainingsmockup F/A-18C X-5098, X-5099

Vrtulníky

[editovat | editovat zdroj]
Obrázek Vrtulník Původ typu Typ Verze Ve službě Poznámky
Eurocopter AS332 Super Puma Francie střední transportní AS332M1 15 (T-311 to T-325) AB Payerne, Militärflugplatz Dübendorf.
Eurocopter AS532 Cougar Francie střední transportní AS532UL 10 (T-331 to T342) AB Alpnach.
Cougar (T-341) havaroval 2011 & (T-338) 2016
Eurocopter EC635 Francie Německo víceúčelový EC635 P2+ 18 (T-353 to T-370) AB Alpnach
transport VIP EC635 P2+ VIP 2 (T-351, T-352)

Protivzdušná obrana

[editovat | editovat zdroj]
Obrázek Název Původ typu Typ Ve službě Poznámky
Flab Kanone 63/90 Švýcarsko protiletadlový kanón 45
FIM-92 Stinger USA protiletadlový raketový komplet 288
Mobile Lenkwaffen Flugabwehr Spojené království protiletadlový raketový komplet 54

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Air Force na anglické Wikipedii.

  1. ↑ SCHARENBORG, Martin; WENINK, Ramon. KFOR Helicopters: Keeping the fragile peace. AirForces Monthly. Červenec 2017, čís. 352, s. 48–53. (anglicky) 
  2. ↑ ROBERT CRAIG, Johnson. Swiss Guards: the Federal Aircraft Factory N-20 and the FFA P-16 [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FACTS No. 06/30 – strana 20
  4. ↑ Alpski Tigrovi pred izumiranjem, Aeronautika magazine, Dirk Jan de Ridder, July 2010.
  5. ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Druhé kolo: Švýcarsko hledá náhradu za stíhačky F-5. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Švýcaři v referendu schválili nákup nových stíhaček | Airways.cz. www.airways.cz [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lightings strike Swiss as best. AirForces Monthly. Září 2021, čís. 402, s. 7. (anglicky) 
  8. ↑ www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  9. ↑ www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  10. ↑ a b defensio 1-2018 Seite 29
  11. ↑ Auch über den Wolken darf die Freiheit nicht grenzenlos sein. www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-25. 
  12. ↑ [https.www.vbs.admin.ch/de/VBS/Fakten/armee.html]
  13. ↑ [1]
  14. ↑ www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-09-2015. 
  15. ↑ www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  16. ↑ www.vtg.admin.ch [online]. [cit. 21-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 
  17. ↑ "World Air Forces 2013". Flightglobal.com, 11 December 2012.
  18. ↑ http://www.blick.ch/news/schweiz/f-a-18-absturz-radar-stammt-aus-den-70er-jahren-id5452997.html
  19. ↑ http://www.blick.ch/news/schweiz/westschweiz/pilot-rettet-sich-mit-schleudersitz-schweizer-f-a-18-in-frankreich-abgestuerzt-id4258747.html
  20. ↑ www.lw.admin.ch [online]. [cit. 13-12-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2016. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Militärische Denkmäler im Bereich der Luftwaffe (PDF)

Seznam vzdušných sil
Nezávislé státy

Státy s omezeným uznáním
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Švýcarské_vzdušné_síly&oldid=23981243“