Eurocopter EC 635

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eurocopter EC 635
Eurocopter EC 635 švýcarských vzdušných sil
Eurocopter EC 635 švýcarských vzdušných sil
Určenílehký vojenský víceúčelový užitkový vrtulník
VýrobceNěmecko Francie Eurocopter
První letbřezen 2001
Zařazeno2003
UživatelIrácká armáda
Jordánské královské vzdušné síly
Švýcarské vzdušné síly
Výrobaod roku 2003
Vyvinuto z typuEurocopter EC 135
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eurocopter EC 635 je lehký víceúčelový užitkový vrtulník vyvinutý evropským výrobcem vrtulníků, společností Eurocopter. Jedná se o vojenskou variantu vrtulníku Eurocopter EC 135. Dvoumotorový vrtulník EC 635 je schopen transportovat až osm pasažérů, včetně pilota, a je schopen nést vojenskou výzbroj. Je určen pro transport osob nebo nákladu, pro lékařskou pomoc, pro průzkum a pátrání a pro podporu pozemních jednotek.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Eurocopter EC 635 byl vyvinut na požadavek portugalské armády, která potřebovala vrtulníky pro palebnou podporu a lékařskou pomoc. Oproti svému civilnímu vzoru EC 135 měl především zesílenou konstrukci a závěsníky pro umístění výzbroje. Poprvé byl vrtulník EC 635 představen v květnu 1998 na letecké exhibici Aviation Africa na letecké základně Watarkloof u Johannesburgu. Důvodem byla jeho neúspěšná účast v soutěži na náhradu jihoafrických vrtulníků Alouette III (zvítězil typ Agusta A109M).[1]

V říjnu 1999 podepsalo portugalské ministerstvo obrany kontrakt na dodávku devíti kusů Eurocopter EC 635 T2 s motory Turbomeca Arrius 2B2 v celkové hodnotě 35 milionů eur.[2] Očekávalo se, že první vrtulníky budou portugalskému letectvu dodány v roce 2001, nicméně došlo k výraznému zpoždění ve výrobě a portugalské ministerstvo obrany zrušilo kontrakt v srpnu 2002 s odůvodněním, že Eurocopter nebyl schopen dodat vrtulníky ve lhůtě mezi srpnem 2001 a dubnem 2002. Společnost Eurocopter uvedla jako důvod zrušení kontraktu skutečnost, že nedošlo k souhlasu integrace zbraňových systémů.[3]

Původních devět portugalských vrtulníků EC 635 si v říjnu 2002 objednaly Královské jordánské vzdušné síly. Vrtulníky byly dodány v červenci 2003. V lednu 2006 si Jordánsko objednalo další čtyři kusy, ty byly dodány v roce 2007. Pět z nich bylo přiděleno speciálním jednotkám a další čtyři policii.[4]

V dubnu 2006 objednala švýcarská agentura Swiss Defence Procurement Agency 20 kusů EC 635 pro švýcarské letectvo, které měly nahradit zastaralé vrtulníky Aérospatiale Alouette III. První čtyři kusy vyrobil Eurocopter, zbylých 16 kusů postavila švýcarská technologická společnost RUAGAlpnachu. Dodávky vrtulníků probíhaly od března 2008 do prosince 2009.[5] Švýcarské vrtulníky létají bez výzbroje. Dva z nich byly upraveny na VIP verzi pro přepravu vládních činitelů a dalších důležitých osob.[4]

Zatím posledním zahraničním uživatelem typu se stal Irák, jehož ozbrojené síly roku 2009 objednaly celkem 24 strojů. První kusy byly do země dodány roku 2010. Vrtulníky jsou vybaveny bojovým systémem SAWS.[4]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Nákladová kabina vrtulníku Eurocopter EC 635 P2+ ve VIP verzi švýcarských vzdušných sil
Kanónový kontejner s 20mm zbraní Nexter NC-621

Stroje Eurocopter EC 635 jsou postaveny na základě civilního modelu Eurocopter EC 135, jsou navíc doplněny o další výbavu, aby mohly plnit vojenské operace a nést zbraňové systémy. Vrtulníky mohou být poháněny buď dvěma turbohřídelovými motory Pratt & Whitney Canada PW200B2 (taková varianta pak nese označení Eurocopter EC 635 P2+), nebo dvěma turbohřídelovými motory Turbomeca Arrius 2B2 (Eurocopter EC 635 T2+). Vrtulníky EC 635 disponují hlavním čtyřlistým rotoremvláknových kompozitních materiálů, ocasní rotor je v provedení Fenestron, který tak snižuje vibrace a hluk uvnitř nákladové kabiny. Mimoto jsou vrtulníky opatřeny antirezonančním izolačním systémem ARIS (anglicky Anti Resonance Isolation System) a také systémem digitálního řízení leteckých motorů FADEC (Full Authority Digital Engine Control).

Vrtulníky EC 635 mohou být dodávány ve čtyřech úrovních výbavy podle potřeb zákazníka. Vojenská transportní verze může transportovat až sedm vojákůpilota, zatímco transportní verze se sedadly pro pasažéry je schopna transportovat šest pasažérů a pilota. Lékařská verze může být vybavena jedněmi nebo dvěma nosítky a je schopna přepravovat až pět sedících členů zdravotnického personálu. Kabina vrtulníku má délku 3,05 m, šířku 1,5 m a výšku 1,26 m. Vrtulníky tak patří k nejprostornějším ve své kategorii. Nákladní transportní verze má k dispozici nákladovou kabinu o objemu 4,9 m³. Interiér je dobře přístupný rozměrnými dveřmi na každém boku a dvoukřídlými vraty na zádi. Své boční dveře mají oba piloti.[1] Vrtulník je vybaven moderní avionikou a tzv. skleněným kokpitem.

Bojová verze EC 635 je schopna nést zbraňové systémy a další výbavu pro boj. Její posádku obvykle tvoří velitel, pilot a pozorovatel. Základem jejich výzbroje je systém SAWS vyvinutý Eurocopterem a jihoafrickou společností ATE. Ten tvoří pouzdro pro 20mm kanón Nexter NC-621, pouzdro pro 12,7mm kulomet FN Herstal HMP-400, či laserem naváděné protitankové střely Denel Ingwe.[4] Vrtulníky mohou být vybaveny také infračerveným kamerovým systémem FLIR nebo pátracím radarem pro leteckou službu pátrání a záchrany (SAR).

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • EC 635 T1: Varianta byla certifikována v roce 2001 a je poháněna dvěma turbohřídelovými motory Turbomeca Arrius 2B2.
  • EC 635 P2: Varianta poháněná dvěma turbohřídelovými motory Pratt & Whitney Canada PW206B2.
  • EC 635 T2: Varianta poháněná dvěma turbohřídelovými motory Turbomeca Arrius 2B2.
  • EC 635 P2+: Varianta byla certifikována v roce 2006 a je poháněna dvěma turbohřídelovými motory Pratt & Whitney Canada PW206B2.
  • EC 635 T2+: Varianta byla certifikována v roce 2006 a je poháněna dvěma turbohřídelovými motory Turbomeca Arrius 2B2.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Eurocopter EC 635 P2+ švýcarských vzdušných sil

IrákIrák Irák

JordánskoJordánsko Jordánsko

ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko

Specifikace (EC 635 P2)[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj bojové varianty

Data podle fas.org.[8]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 259 km/h
  • Cestovní rychlost: 254 km/h
  • Stoupavost: 10,9 m/s
  • Dostup: 6095 m
  • Dolet: 650 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurocopter EC635 na anglické Wikipedii.

  1. a b ODEHNAL, Zdeněk. EC635 – Zatím s odbytovými rezervami. ATM. 2013, roč. 45, čís. 6, s. 44. ISSN 1802-4823. [Dále jen Odehnal 2013]
  2. Nine EC 635 Helicopters for the Portuguese Army, start-up Customer. [online]. helis.com [cit. 2013-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Portugal cancels EC 635 contract [online]. helis.com, 2002-08-23 [cit. 2013-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d Odehnal 2013, s. 45.
  5. ESPES, Jean Louis. Switzerland orders 20 EC635/EC135 for its Armed Forces [online]. Eurocopter, 2006-04-21 [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. GOTZHEIN, Christina. First Eurocopter EC635 for Swiss Air Force takes to the Air [online]. Eurocopter, 2007-05-23 [cit. 2013-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-16. (anglicky) 
  7. Eurocopter EC635 [online]. Eidgenössisches Departement für Verteidigung, Bevölkerungsschutz und Sport, 2008-03-11, rev. 2012-04-30 [cit. 2013-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-20. (anglicky) 
  8. EC 635 - Light Utility Helicopter (LUH) [online]. fag.org, rev. 1999-09-21 [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj
Podobné vrtulníky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]