Locarno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Locarno (rozcestník).
Locarno
Poloha
Souřadnice
Stát Švýcarsko Švýcarsko
kanton Ticino
Locarno
Locarno
Locarno, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 14 700 (2007)
Správa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Locarno, v alpskolombardském dialektu Locarn, Luchèrn [loˈkɑːrn, luˈkɛːrn], dřívě také německy. Luggárus, je hlavní město okresu Locarno, situované na jihu Švýcarska v italském kantonu Ticino

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží při severním břehu jezera Lago Maggiore a při východním okraji delty řeky Maggia, na úpatí Alp. Nad městem se rozkládá jeho čtvrť Monti della Trinita, a k jeho území patří ještě velká plocha v Magadinoebene, zvaná Gerre di Sotto. Stavební vývoj města byl společný se samostatnými obcemi Muralto, Minusio a Orselina. Aglomerace města Locarno čítá asi 40.000 obyvatel, z toho jich na 16.000 žije přímo ve městě. Locarno se zbytkem jižního území kantonu Ticino patří do provincie Como.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Locarno, Lugano a Grono platí za nejteplejší místa ve Švýcarsku a nejsevernější místa se středomořským klimatem. Měřicí stanice Locarno-Monti v letech 1981–2010 zaznamenala průměrnou roční teplotu 12,4°C. Proto zde rostou palmy a citronovníky.

Etymologie názvu města[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o městě pocházejí z let 751-760 ad Lucarnem a z roku 807 locus leocarni. Výklad názvu je nejednozančný, odvozuje se buď z keltského leucos, leuca, to je bílá, jasná, světlá, nebo pravděpodobněji z leukkarni, tj. sousedé řeky leukkarā, tj. jiskřivá či zářící.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalia byla obývána již v mladší době bronzové, asi od 14. století před naším letopočtem. Pozdější nálezy svědčí o nekropoli z doby laténské a římské říše. Od 9. století náleželo toto christianizované sídlo pod arcibiskupství v Miláně. V 11. století správu převzali biskupové z Como a vládnoucí rodina Orelli. Císař Fridrich I. Štaufský Locarnu roku 1164 udělil tržní právo a roku 1186 městská privilegia. V roce 1342 Viscontiové dobyli a ovládli město. Roku 1503 dobyla město švýcarská jednotka Konfederace. Hrad však opět roku v 1513 ovládl fojt francouzského krále Ludvíka XII. Roku 1532 byly zbořeny městské hradby. Město pak až do roku 1798 řídily tři korporace: šlechta: (Capitanei dei Nobili), buržoazie: (Borghesi) a venkované (Terrieri).

Reformace a protireformace[editovat | editovat zdroj]

Reformace ovládla město roku 1530. Karmelitán Balthasare Fontana studoval s dalšími bratry biblické a reformační spisy. Od roku 1539 byl učitelem latinské školy v klášteře San Francesco reformátor Giovanni Beccaria. Hlavou rostoucího reformačního hnutí byl v letech 1542-1544 bývalý protestant Glarus, zatímco guvernér Joachim Bäldi podporoval refomaci. Roku 1547 proběhlo usmíření katolíků s protestanty. Společenství se scházela jen v soukromých domech. Předsednictví katolického guvernéra Nikolause Wirze nevedlo k dohodě, jen k vyhnání Beccariho. V roce 1555 se reformovaní museli vzdát protestantské víry nebo opustit Locarno. 170 protestantů (asi polovina) zemi opustila a přestěhovala se do Curychu, kde pracovali v textilním obchodě. Vyhnáním evangelíků zůstalo Locarno izolované, menší a chudší. V roce 1584 stihl město mor a decimoval jeho obyvatelstvo, takže přežilo jen 700 ze 4 800.

Panorama mšsta s přístavem - pohled ze Svaté hory
Castello Visconteo
Madonna del Sasso

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Castello Visconteo - v centru města, původem románský hrad ze 12.-13. století, který založil císař Fridrich I. Barbarossa, v gotice byl přestavěn pro rodinu Viscontiů
  • barokní farní kostel Sant'Antonio Abbate vystaven v letech 1353-1354 (1664-1692 přestavěn)[1]
  • Kostel Santa Maria in Selva, stavba z 15. století s významnými nástěnnými malbami ze života Krista a Panny Marie ve stylu internacionální gotiky
  • Kostel Santa Maria Assunta, barokní stavba, vysvěcena roku 1636, při něm:
  • Kostel Casa dei Canonici, pro kanovníky, z roku 1600
  • Palazzo Casorella, zámek ze 16. století, místní část Orella
  • Pallazzo Morettini
  • Casa del Negromante - gotický dům ze 14. století
  • Torre del Comune - jediná středověká městská brána ze 14. století, dochovaná i po zboření hradeb
  • Pinacoteca communale: Casa rusca: palác s renesančními arkádami
  • Sacro Monte (Svatá Hora) - klášter františkánů s chrámem Madonna del Sasso - mariánské poutní místo, založené roku 1480; spojeno s městem lanovkou, nebo dosažitelné pěší Křížovou cestou s 13 výklenkovými kaplemi; také muzeum sakrálního umění

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kulturfüher Schweiz in Farbe. Niklaus Flüeler (editor). Zürich 1982, s. 214-215

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]