Wikipedie:WikiProjekt Prvky/První generace

Účastníci

1. Vatoz
2. Irigi
3. Hugo
4. A. Vítek

Co dělat teď

V tuto chvíli má tabulka na začátku mustr kódu z anglické verze. Wikipedista:Mormegil ale upozornil na německou wiki, která má tuto část řešenou jako šablonu. Tato šablona by po doplnění o parametry možná byla lepší, mám obavy z absolutně pozicovaných prvků.

Není asi v lidských silách všechny tyhle tabulky napsat najednou- tak jsem vymyslel že se tyto data zkopírují z anglické a německé wiki. Pomocí PHP skriptu jsem se pustil do převodu - náhled na všechny anglické prvky v jedné tabulce najdete na vatoz.wz.cz/?wiki_en , je to však jen předběžný náhled.

Také je nutno rozmyslet, jaké informace chceme u prvků standartně (ovšem pokud jsou) zobrazovat, já bych se asi přikláněl k tomu zobrazovat vše, i za cenu drobné nepřehlednosti.

Pokud máte nějaké nápady , pište, upravujte.

Co dělat později

Zhruba 46 stránek jednotlivých chemických prvků

• Alkalické kovy Kovy alkalických zemin Lanthanoidy Aktinoidy Přechodové kovy Kovy Polokovy Nekovy Halogeny Vzácné plyny
• Seznam prvků podle názvu, Seznam prvků podle značky, Seznam prvků podle latinského názvu, Seznam prvků podle atomového čísla (Připravím a udělám Wikipedista:Vatoz)
• Skupina, Perioda, Blok
• Prvek skupiny , Prvek periody , Blok

Infobox

Předchůdce __Prvek__ - Následník __  __X__ __       __konfigurace__ __A__ __Z__ __X__ Periodická tabulka
Obecné
Název, značka, číslo	__Název__ (lat. ___latinsky___), __X__, __p__
Registrační číslo CAS	__RN-CAS___
Skupina	[[____]]
Skupina, perioda, blok	__ (__), __, __
Vzhled	___ [[Soubor:____|150px|]]
Hmotnostní zlomek v zemské kůře	____ %
Atomové vlastnosti
Atomová hmotnost	____(__přesnost v posl.pozicích__) amu
Atomový poloměr (vypočtený)	____ (____) pm
Kovalentní poloměr	____ pm
van der Waalsův poloměr	____ pm
Elektronová konfigurace	____
e− na energetickou hladinu	____
Oxidační čísla	____ ([[____]])
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	____
Krystalová struktura	____
Hustota (tvrdost)	____ kg/m3 (__skupenství__, __teplota__ °C, __tlak__ kPa) (____)
Magnetické chování	____
Teplota tání	____ K (____ °C)
Teplota varu	____ K (____ °C)
Molární objem	____ · 10−6 m3/mol
Skupenské teplo varu	____ kJ/mol
Skupenské teplo tání	____ kJ/mol
Tlak nasycené páry	____ Pa (__teplota__ °C)
Rychlost zvuku	____ m/s (__skupenství__, __teplota__ °C, __tlak__ kPa)
Měrná tepelná kapacita	____ J/(kg • K) (__skupenství__, __teplota__ °C, __tlak__ kPa)
Elektrická vodivost	____ S (__skupenství__, __teplota__ °C, __tlak__ kPa)
Tepelná vodivost	____ W/(m • K) (__skupenství__, __teplota__ °C, __tlak__ kPa)
Různé
Elektrodový potenciál	____ V (__+ + e− → H__)
Elektronegativita	____ (Paulingova stupnice)
Spalné teplo na m³	____ kWh/m³
Spalné teplo na kg	____ kWh/kg
Ionizační potenciál	____ kJ/mol
Izotopy
izo výskyt t1/2 rozpad en. MeV výsl. ____ ____ % je stabilní s __ neutrony ____ ____ % ____ β− ____ ____[[____|__]] ____ {syn.} ____ n ____ ____
Vlastnosti NMR
____ ____ ____ Spin jádra __ __ __ gama / rad/T ____ • 10__ ____ • 10__ ____ • 10__ Citlivost ____ ____ ____ Larmorova frekvence (B = 4,7 T) ____ MHz ____ MHz ____ MHz
Pokud není uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Na pravém okraji stránky vidíte vzorový infobox. Jeho text vložte do článku a všechny položky vyznačené __ přepište na příslušné hodnoty. Infobox není ve formě šablony, neboť je možné ho pro různé prvky různě upravovat (např. doplňovat poznámky typu „při 270 K“) a bylo by těžké ho formalizovat. V tabulce na začátku je potřeba upravit pozici rámečku v pixelech.

Barvy

V této tabulce najděte barvu, kterou má mít tabulka prvku. Pak do rozpracovaného článku o prvku šablonu tabulky nakopírujete a nahradíte text #abcdef textem v témže tvaru, který bude odpovídat barvě z této tabulky.

Chemické skupiny v periodické tabulce

Alkalické kovy #ff6666	Kovy alkalických zemin #ffdead	Lanthanoidy #ffbfff	Aktinoidy #ef99cc	Přechodné kovy #ffc0c0
Kovy #cccccc	Polokovy #cccc99	Nekovy #a0ffa0	Halogeny #ffff99	Vzácné plyny #c0ffff

Šablona

Po vzoru anglické Wiki jsem vytvořil šablonu - nejprve přímou kopií (za vzniklý nepořádek v šablonách se omlouvám), později jsem ale celou tabulku shrnul do jediného infoboxu. Poprosil bych kohokoliv ochotnéhho o kontrolu - nekoordinoval jsem svoji snahu s tímto projektem, takže je možné, že jsem některé věci přeložil jinak, než by bylo vhodné (a správné - ke všemu nejsem chemik).

Pokusím se rovněž napsat k infoboxu lepší komentář - zvláště část s izotopy je řešena poměrně komplikovaně, aby byla možná proměnlivá délka tabulky izotopů. V současné podobě je možno přidat šest stabilních a šest nestabilních izotopů, kde ovšem bohužel stabilní izotopy jsou v pořadí na nestabilními. Uvítám jakékoliv komentáře. --Irigi ♠ ☼ 14:02, 28. 5. 2006 (UTC)

Možná by bylo dobré přidat do infoboxu obsah prvku v zemské kůře (viz infobox na této stránce). Vlastnosti NMR jsou taky důležité, ale nevím jestli je nezbytné je uvádět v infoboxu. Asi bude dobré počkat i na vyjádření ostatních chemiků.--Hugo 14:15, 28. 5. 2006 (UTC)

Není problém NMR vlastnosti zahrnout pokud vypadá tabulka pro všechny prvky stejně. Pak bych to mohl zkopírovat z této stránky - pokud se ale tabulka liší prvek od prvku, je to trochu problematické. Drobnout nevýhodou infoboxu je, že vlastnosti jsou v něm napevno - není možné jednu z nich snadno oddělat pokud by např. pro daný prvek byla nedostupná. --Irigi ♠ ☼ 14:24, 28. 5. 2006 (UTC)

U NMR je stejný problém jako i izotopů. Každý izotop má jiné NMR vlastnosti (navíc, ne každý izotop je NMR aktivní). Možná bude lepší NMR popsat ve speciální kapitolce v článku. Na en taky nemají NMR zahrnuté v šabloně.--Hugo 14:27, 28. 5. 2006 (UTC)

Není problém NMR (a případně i jednotlivé izotopy?) ze šablony vyčlenit jako samostatný blok (viz např. Šablona:Infobox Letiště a Šablona:Infobox Letiště/RWY). Položky, které nejsou u všech prvků, lze řešit jako nepovinné. Ale obecně musím říct, že právě variabilita toho, co má pro jednotlivé prvky smysl, mě dosud odradila od tvorby jediné společné šablony. --Mormegil ✉ 14:30, 28. 5. 2006 (UTC)

Já bych spíš nechal v šabloně jen to, co je společné u všech prvkům a ostatní věci bych dal do článku.--Hugo 14:32, 28. 5. 2006 (UTC)

Já bych zase možná naopak zahrnul pokud možno všechny vlastnosti do infoboxu, a u těch vlastností, které nemají všechny prvky společné použil nepovinné položky. Bojím se, že pokud budeme řešit izotopy, popř. NMR a další vlastnosti v textu, tak to nikdo nedá dohromady pro všechny prvky a připravíme se o velmi pěkný souhrn informací. --Irigi ♠ ☼ 14:54, 28. 5. 2006 (UTC)

Podíval jsem se na oba infoboxy a víc se mi líbí ten, co je tady. Přesto jsem k němu přičinil několik drobných korektur, a to:

• přidal jsem "Registrační číslo CAS" (to je v chemii něco jako "rodné číslo");
• u položek "Tlak nasycené páry", "Rychlost zvuku", "Měrná tepelná kapacita", "Elektrická vodivost", "Tepelná vodivost", "Hustota" MUSÍ být uvedeny podmínky (skupenství, teplota, u plynu taky tlak), protože na nich hodnoty závisejí (a to podstatně). Asi by bylo vhodné, tyto doplňkové údaje dávat kurzívou – viz infoboxy u sloučenin). Na rozdíl od en.wiki bych je psal až za číslenou hodnotu příslušné veličiny, nikoli před a také ne do názvu veličiny;
• doplnil jsem jednotky tam, kde chyběly;
• přidal jsem do názvových údajů závorku s latinskou formou jména, kvůli souvislosti se symbolem (značkou) prvku;
• u atomové hmotnosti jsem přidal v závorce přesnost na posledních místech (to se dá snadno najít).

Doporučoval bych zvážit následující:

• zda změnit u bodu tání a bodu varu pořadí – dát nejdříve stupně C a do závorky K (Wikipedie je určena především laikům, resp. poučeným laikům a pro takové bude teplota v °C ilustrativnější), v laboratoři se také používají teploměry cejchované v Celsiových stupních, ne v kelvínech (je to rozdíl proti en.wiki, ale nemusíme se jí otrocky držet).
• zda u hustoty používat kg/m³ nebo g/cm³ (osobně byl byl spíše pro g/cm³, protože to jsou čísla většinou v jednotkách a použitím potřebného počtu číslic za desetinnou čárkou lze demonstrovat přesnost znalosti této veličiny, neboť i nula může být platnou číslicí, tedy 4200 kg/m3 je méně vypovídající než varianty téhož, zapsané buď 4,2 g/cm3 nebo 4,20 g/cm3 – z toho vyplyne, jak přesně to známe)
• zvážit, kterou variantu psaní exponentů u složených jednotek použít, zda ³ nebo ³; obojí je použito a v některých prohlížečích se způsob zobrazování liší ¨
• hmotnostní zlomek je v rozporu s tím, že je tam uveden symbol procenta (zlomek by byl bez procenta)
• zvážit, zda uvádět Mohsovu tvrdost:
  • nemá smysl pro plynné a kapalné prvky
  • uvádí se běžně u minerálů (a prvky jako minerály budou nebo mají samostatné stránky)
  • hledal jsem, hledal, ale pro většinu prvků stejně nenašel
  • pokud už nechat, tak bych ji nedával do stejného chlívku jako hustotu, ale na samostatný řádek tabulky
• zda u spalných tepel raději použít kJ/m3 a kJ/kg místo kWh (to je spíše používáno v energetice, než v chemii)
• zda v tabulce místo "ionizační potenciál" použít "ionizační energie" (oba termíny se sice používají, ale druhému se v poslední době dává mírná přednost,energetice, než v chemii)
• zda v tabulce místo "ionizační potenciál" použít "ionizační energie" (oba termíny se sice používají, ale druhému se v poslední době dává mírná přednost, asi 1:2, neb je IMHO věcně správnější), kromě toho uvést hodnotu vedle kJ/mol také v eV (eV v závorce); pokud by se to uvedlo v obráceném pořadí, tak bych to zařadil do bloku údajů "Atomové vlastnosti" hned za elektronovou konfiguraci
• zda použít místo "výsledek rozpadu" trefnější "produkt rozpadu"
• "e⁻ na energetickou hladinu" je trochu nasrozumitelné, ale sám nevím, jak to stručně napsat (jako v en "electron per shell"), snad "počty elektronů v hladinách" nebo "počty elektronů ve slupkách" – ale furt to není to pravý ořechový…

Předpokládám, že v konkrétních případech se použijí řádky z tabulky, které mají hodnoty, ostatní se vypustí. To je zatím vše. --A.Vítek 13:17, 29. 5. 2006 (UTC)

Obecně souhlas, jenom pár poznámek:

• dole je globální informace, že pokud není uvedeno jinak, je použit STP
• připomínky k názvům položek a používaným jednotkám určitě beru, při překladu jsem vycházel jen ze svých omezených znalostí
• pokud to jde, je obecně lepší používat speciální znaky pro indexy (², ³), protože neroztahují řádek, ale v běžných fontech nejsou znaky pro vyšší mocniny, pro které je tedy potřeba <sup>
• Mohsova tvrdost je asi opravdu pro tabulku chemických prvků poněkud nadbytečná

--Mormegil ✉ 16:56, 29. 5. 2006 (UTC)

Taky v podstatě souhlasím. Určitě je vhodné jako první údaj uvádět teplotu ve stupních Celsia. U hustoty jsem pro g/cm³. Co se týče překladu electron per shell, tak se mi asi nejvíc líbí počet elektronů v hladinách. --Hugo 18:19, 29. 5. 2006 (UTC)

• Ad STP: Málokomu (zejména nechemikům) dojde, že jsou to standardní podmínky (ono se to sice vyřešíl, když na to šáhnu myší, ale...). Kdo se ale podívá na poznámku dolů, když podmínky nanajde? Navíc i pojem "standardní" je značně vágní, protože např. u teploty se někdy za standardní (laboratorní) teplotu považuje 20 st.C, někdy 25 st.C.
• Ad exponenty: a) měl jsem na mysli jednotnost (jednou tam byl exponment 3 ve formě se sup, 2x jako spec. znak); b) ale mám laptop, rozlišení 1280x1024 (což myslím není tak zlé) a při nastavení IE-6.0 na velikost písma střední prakticky nerozeznám ² od ³ - naštěstí to uhodnu. Je-li to psáno se sup, bez problémů. Myslím, že ta úspora prostoru je spíš na škodu čitelnosti, nebo to nutí člověka použít větší font a s tím jsou (viz např. Malý čtenář) zase jiné problémy.
• Prosím o vyjádření k navrhovaným alternativám, zejména ionizační potenciál versus energie.

Zdraví --A.Vítek 19:34, 29. 5. 2006 (UTC)

• Podle mě je lepší Ionizační energie, imho je to častěji používaný výraz.
• U spalných tepel bych kWh nepoužíval. Tato jednotka je skutečně vhodnější pro energetiky než pro chemiky.
• Produkt rozpadu vs. výsledek rozpadu – rozhodně Produkt rozpadu

--Hugo 19:42, 29. 5. 2006 (UTC)

Podle mne by měl být Infobox co nejmenší a obsahovat pouze ta data, která jsou společná pro všechny prvky a především údaje, které normální uživatel Wikipedie skutečně potřebuje a použije. Proto považuji za zbytečné uvádět například údaje pro NMR spektra do vlastností prvků, protože takové údaje použije jen člověk, který NMR spektra běžně měří a ten jistě nepoběží do Wiki, ale hodnoty si nalistuje v tabulkách (nebo je má přímo v ovládacím software k přístroji).

To samé platí pro hodnoty typu Rychlost zvuku, Měrná tepelná kapacita, e- na energetickou hladinu a podobné speciality, které normálnímu uživateli neřeknou naprosto nic. Pokud by měla wiki tyto údaje uvádět, bylo by mnohem rozumnější, kdyby tu byla jedna tabulka, ve které by byly všechny údaje pro NMR pro jednotlivé členy periodické tabulky a kdo by o to měl opradvu zájem, našel by tam souhrhn všech dat pěkně pohromadě. --Karel 20:53, 29. 5. 2006 (UTC)

Zde bych si dovolil nesouhlasit - podle mého informace navíc, pokud jsou snadno zahrnutelné, nikdy nejsou naškodu, protože kdo je nepotřebuje, snadno je odignoruje, naopak kdo je potřebuje, ocení skvělý podrobný souhrn. Nechci na to neustále pouzkazovat, ale např. anglická Wikipédie hodně takovýchto informací má - přímo u prvků. A mj. např. právě různé seznamy a výčty jsou jednou z jejích silných stránek. Co se týká NMR, pak - obzvlášť pokud se liší izotop od izotopu, bych možná raději uváděl mimo základní tabulku. --Irigi ♠ ☼ 08:14, 31. 5. 2006 (UTC)

Pokud tedy preferujete infobox na této stránce, zkusím jej předělat do jednotné šablony, kam se jednotlivé položky budou psát jako parametry a co nejvíce položek bude nepovinných (aby nebylo potřeba zadávat údaje, které pro některé prvky nejsou dostupné), jako je šablona na kterou jsem odkazoval výše. Izotopy bych vyřešil (po bližším přezkoumání - kvůli velké variabilitě) sadou šablon „izotopy začátek“, „izotop stabilní“, „izotop nestabilní“ 1-3 a „izotop konec“, které se budou umisťovat pod šablonu vlastností prvků (tedy stejně jako na en.) - „vizuální“ výsledek bude stejný jako infobox na této stránce, jen zacházení s ním bude snazší. Vlastnosti NMR bych tedy do šablony nezahrnoval (pokud se liší izotop od izotopu a některé prvky mají pět stabilních izotopů je to dost informací a dal bych to na zvláštní stránku). --Irigi ♠ ☼ 08:14, 31. 5. 2006 (UTC)

První verze šablony

Zde je první verze šablony. Podle mého názoru je to lepší než vkládat tabulku přímo, neboť v článku o prvku vzniká menší zmatek (tabulka je již poměrně hodně složitá, zadání hodnot ve formě šablony zvýší přehlednost). V šabloně zatím nejsou zahrnuty izotopy, které bych (jak jsem psal výše) navrhoval řešit šablonami podobným stylem jako na en. Mnoho položek je nepovinných (je to možné rozšířit téměř na všechny) - zatím jsem nenašal čas abych vypsal přesně které - pokud budete editovat šablonu, jsou to všechny položky, které mají ve vlastnostech buňky "HiddenStructure=..." - to umožňuje např. nezadat rychlost zvuku, molární teplo, apod. pro prvky, kde to nemá dobrý smysl.

Předběžný vzor vyplňování šablony je přímo připsán jako komentář k ní. Pokud budete chtít upravovat něco v tabulce, tak prosím editujte přímo šablonu - pokud editujete parametr (text vložený jako {{{text}}}, nezapomeňte prosím změnit znění parametru u vložené šablony na této stránce a v příkladu na stránce šablony, aby se na daných stránkách zobrazily správně. Díky. --Irigi ♠ ☼ 13:45, 31. 5. 2006 (UTC)

Rozšířil jsem šablonu o šablony s izotopy - jejich předběžný popis je na stránce infoboxu. Pozměnil jsem i příklad na této straně, aby bylo dobře vidět, jak šablony fungují. Hlavní infobox nyní nemá uzavření a je nutné za něj dát šablonu, která jej uzavře, tedy buďto Infobox chemický prvek/Izotopy-začátek, potom další šablony s izotopy a nakonec Infobox chemický prvek/Izotopy-konec, anebo Infobox chemický prvek/Konec bez izotopů, která tabulku uzavře aniž by bylo nutné izotopy vkládat. Bližší popis těchto šablon bude třeba sepsat, zatím se je možno řídit příkladem a popisem na stránce infoboxu. --Irigi ♠ ☼ 23:07, 31. 5. 2006 (UTC)

Milý Iriqi, doporučuji, abys do prototypu šablony doplnil resp. změnil věci, na kterých se už dohodlo více lidí:

1. změnit název řádky "e⁻ na energetickou hladinu" na "Počet elektronů v hladinách"
2. jednotky u spalných tepel změnit z kWh na kJ/m³ resp. kJ/kg
3. změnit název řádky "Ionizační potenciál" na "Ionizační energie"
4. u hostoty nemůže být v šabloně text kg/m3 nebo g/cm3, protože jde o různé jednotky a jim odpovídají i jihé číslené hodnoty

U položky hustota je nutno počítat s tím, že může mít více řádek s datovými údají (např. hustota pevné látky a hustota kapaliny, případně i plynu), nemůže tam být jedna jednotka nebo druhá jednotka, protože v každé je jiná číselná hodnota, viz diskuse výše.

V šablonách pro izotopy:

1. název posledního sloupce vpravo v hlavičce změnit na [[Produkt radioaktivního rozpadu|prod.]]
2. t v symbolu veličiny poločas rozpadu v nadpisu sloupce musí být kursivní
3. časová jednotka rozpadu musí být parametrizovatelná, nemůže být natvrdo, protože máme izotopy s poločasem rozpadu velmi malým, v sekundách, nebo dokonce v milisekundách a udávat je v rocích je nesymysl. Kromě toho "y" není v českých textech přijatelná značka jednotky rok, ta v češtině není vůbec definována a je lepší ji psát slovy (např. "roků", či "roku", podle konkrétní číslené hodnoy). jednotka rok není vedlejší zákonnou jednotkou času (protože není celočíselným násobkem základní jednotky sekunda, jako je min, h nebo d, které uznány jsou a mají zde uvedené značky). V mimoanglickách textech (nakdy i v češtině, ale nebyl bych pro to, spo rpo rok používá značky "a" z lat. annum)
4. parametr "ač" je nutno změnit na "hč", protože to, co označuje není "atomové číslo", ale "hmotnostní číslo" (="nukleonové číslo"). Stejně tak parametry "p produktu" atp. je nesmyslné, protože to nejsou "protonová čísla" (="atomová č."), ale "nukleonová čísla" (="hmotnostní čísla"). Byl by v tom zmatek! V jaderné fyzice se pro nukleonové číslo používá symbol A (velké a), pro protonové číslo symbol Z a pro neutronové číslo symbol N. Moklo by se pro zabránění zmatků použít i techto symbolů, ale lepší by bylo použít to "hč", protože je nezaměnitelné ("nč" může nýt jak nukloenové tak neutronové číslo)
5. nedával bych vůbec do řádek stabilních izotopů údaj o počtu neutronů v jádře, protože to už je implicitně obsaženo v hmotnostní čísle a je to stejně významné pro stabilní i nestabilní izotopy. To spíš zvážit, zda nenahradit první sloupec s nadpisem Izot. dvěma sloupci, s nadpisy [[nukleonové číslo>|''A'']] a [[neutronové číslo|''N'']] a nepsat tam symbol izotopu, např. ¹H, ale místo toho dva sloupečky s hodnoti v tomto případě 1 a 0.

Zdraví --A.Vítek 19:44, 1. 6. 2006 (UTC)

Díky za shrnutí - zapracuji všechny připomínky do šablony. Každou další připomínku vítám! --Irigi ♠ ☼ 15:07, 2. 6. 2006 (UTC)

Změny provedeny. Ad pevná jednotka u poločasu rozpadu - ten řádek se vkládá celý - jednotka není pevná, ale je v ukázkovém vložení jako součást parametru. Podobně jsem vyřešil i hustotu (bude se vkládat celý řádek - to umožní větší variabilitu) --Irigi ♠ ☼ 22:03, 2. 6. 2006 (UTC)

Technická věc: tušíte někdo, proč je u ionizační energie odskočená jednotka? je to nějaká chyba v šabloně, ale teď nemůžu přijít na to jaká - zkusím to opravit. --Irigi ♠ ☼ 22:03, 2. 6. 2006 (UTC)

U mě to vypadá dobře. Žádné posunutí nevidím. --Hugo 05:57, 3. 6. 2006 (UTC)

Spraveno! Hlavní šablona a šablona izotopy-začátek na sebe musí být přímo nalepeny. Zanesu opravu i do ukázkového použití šablony. --Irigi ♠ ☼ 21:38, 5. 6. 2006 (UTC)

Zkrátil jsem některé dlouhé názvy, aby šablona při vložení nezabírala půlku stránky (což je na infobox nepřiměřeně mnoho), dále jsem ze vzoru vyškrtl některé zbytečné položky, které šablonu příliš svazují (typicky povinně zadávaná teplota a tlak u tepelné vodivosti apod.) - tyto údaje se vloží přímo při vložení šablony do článku. Provedl jsem první vložení pro iridium. Prosím vaše komentáře, je-li třeba. Díky! --Irigi ♠ ☼ 15:05, 8. 6. 2006 (UTC)

Sice se to tu už půl roku nehnulo, ale stejně bych se vyjádřila. Přijde mi naprosto zbytečné základní infobox dělat tak složitý a rozsáhlý. Navrhuji udělat 2 infoboxy. Jeden na začátek stránky o prvku, který by obsahoval ty naprosto základní údaje, jako je značka, název, teploty tání, varu, skupenství atd. Druhou bych pak umístila na závěr článku a ta by obsahovala takové ty vychytávky jako Izotopy, NMR a jiné, pro LAIKA naprosto zbytečné věci. Tento druhý infobox by nebyl infobox jako takový, ale tabulka šíře přes celou stránku.--Andilek 12:31, 31. 12. 2006 (UTC)