Přeskočit na obsah

Vojenská přehlídka 14. července

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní informace

Vojenská přehlídka 14. července je vojenská přehlídka konaná každoročně od roku 1880 v Paříži u příležitosti francouzského národního svátku (pád Bastily). Za celkovou organizaci přehlídky je zodpovědný vojenský guvernér Paříže. Na přehlídku jsou někdy zvány i jednotky cizích ozbrojených sil.

Tradiční vojenský průvod složený z pěších, jízdních, motorizovaných a vzdušných jednotek prochází po Avenue des Champs-Élysées z Place de l'Étoile (v roce 1970 přejmenovaného na Place Charles-de-Gaulle) na Place de la Concorde, kde armáda pozdravuje prezidenta republiky, vládu, hlavní představitele státu, diplomatický sbor a případně i zahraniční politické činitele.

Ve stejný den se organizují i další menší přehlídky v různých městech Francie, především v posádkových městech jako Marseille, Toulon, Belfort, Nîmes, Rochefort, Poitiers, Brest, Draguignan.

Přehlídka 14. července 1909 na dostihovém závodišti Longchamp.

Původně národní svátek slavený od roku 1790, dne 14. července, se za Direktoria stal vojenskou slavností. Za Napoleona svátek značně ztratil na významu a až na konci 19. století během Třetí republiky se 14. červenec vrátil do centra pozornosti. V roce 1880 se dobytí Bastilly a Fête de la Fédération staly státním svátkem zákonem vyhlášeným 6. července. Politicky šlo o to ukázat vojenskou obnovu Francie po porážce v roce 1870 a udržet ve veřejném mínění mobilizačního ducha po ztrátě Alsaska a části Lotrinska. V roce 1880 se na dostihovém závodišti Longchamp konala vojenská přehlídka, na níž se sešlo několik desítek tisíc diváků za přítomnosti prezidenta republiky Julese Grévyho. Na hipodromu Longchamp se konala až do roku 1914.

Po první světové válce se v roce 1919 přehlídka konala na Champs-Élysées kde defilovali vítězní maršálové Joffre, Foch a Pétain na koních a vojenské jednotky. Průvod procházel pod Vítězným obloukem (hrob neznámého vojína byl pod obloukem zřízen až v roce 1920). Průvod 14. července 1920 se odehrával na hipodromu Vincennes.

V letech 1925–1928 se velké vojenské přehlídky nekonaly, na Place de l'Étoile se konaly jen jednoduché ceremonie s přehlídkou vojsk. V roce 1929 se dokonce nekonala vůbec. V roce 1930 byly přehlídky obnoveny. Do roku 1934 vedla trasa z Esplanade des Invalides na Place de la Concorde, překračující Seinu po mostě Alexandre III. V roce 1935 prezident Albert Lebrun obnovil přehlídku na Champs-Élysées, v následujícím roce se konala opět mezi Invalidovnou a Place de la Concorde. Na Champs-Élysées se vrátila v letech 1938 a 1939, kdy se jí účastnily i britské jednotky.

Během okupace v letech 19401944 se 14. července vojenské přehlídky nekonaly. Dne 14. července 1940 pochodovali ulicemi Londýna jednotky Svobodných Francouzů a v roce 1942 to byla rota budoucího Kiefferova komanda Svobodných francouzských námořních sil. První přehlídka 14. července se po osvobození konala v roce 1945. Odehrávala se oficiálně na Place de la Bastille, ale motorizované jednotky dojely až na Champs-Élysées. Jiná velká přehlídka se konala o měsíc dříve 18. června na Champs-Élysées na oslavu výročí výzvy z 18. června. V roce 1946 byl Ho Či Min na návštěvě Francie, aby se zúčastnil konference ve Fontainebleau, a byl pozván na čestnou tribunu.

Za vlády Valéryho Giscarda d'Estaing se místa konání přehlídky různila: z náměstí Bastily na náměstí République (1974), na Cours de Vincennes (1975), na Champs-Élysées (1976, 1978 a 1980), u vojenské školy (1977) nebo z place de la République k Bastile (1979). Následující prezidenti republiky – François Mitterrand (1981–1994), Jacques Chirac (1995–2006), Nicolas Sarkozy (2007–2011), François Hollande (2012–2016) a Emmanuel Macron (od 2017) průvod organizovali na avenue des Champs-Élysées. Výjimku tvořil rok 2020, kdy se přehlídka nekonala kvůli pandemii covidu-19.

Pařížská přehlídka

[editovat | editovat zdroj]

Přehlídka se koná za přítomnosti prezidenta Francouzské republiky, předsedy vlády a velké části vlády, předsedů Senátu a Národního shromáždění a také zahraničních velvyslanců ve Francii shromážděných na čestné tribuně před obeliskem. Na Avenue des Champs-Élysées se pochodují různé vojenské a policejní sbory pěší, na koni nebo motorizované, které se před tribunou rozdělí na dvě části, s výjimkou Cizinecké legie, která se stáčí po levé straně, a hudby Republikánské gardy, která se otáčí na pravou stranu. Průměrná rychlost motorizovaných jednotek je 14 km/h. Nad avenue rovněž proletí letka vypouštějící kouř v národních barvách.

Zkouška na přehlídku se koná 12. července. Oficiální přehlídka se koná ráno 14. července. Ta začíná inspekcí jednotek generálními důstojníky velícím přehlídkám. Poté prezident republiky zkontroluje jednotky s jízdním doprovodem Republikánské gardy. Prezident se odebere na čestnou tribunu. Následuje hudba. Vlastní přehlídku zahajuje průlet, následovaný pozemními jednotkami.

Přehlídku na zemi tradičně uzavírá Cizinecká legie, protože jde o jednotku, která pochoduje nejpomalejším tempem: 88 kroků za minutu oproti 120 pro ostatní jednotky a 140 pro alpské myslivce. Vojenský guvernér Paříže přijede pozdravit prezidenta k oficiální tribuně a ten na jeho pozdrav odpovídá. Prezident poté opustí ceremonii.

Prezident pravidelně také zve jednoho nebo více zahraničních zástupců a také zahraniční vojenskou – a vzácněji civilní – delegaci k účasti na přehlídce, jako v roce 1994 s německou jednotkou Eurocorpsu nebo v roce 1999 oddíl marocké královské gardy. V roce 2007 pozval nově zvolený prezident republiky Nicolas Sarkozy jednotku z každé z ostatních 26 zemí Evropské unie, které pochodovaly v abecedním pořadí a předcházelo jim 28 vlajek (vlajky z 27 zemí a evropská vlajka). V roce 2008 pochodoval na Champs-Élysées kromě evropských oddílů také oddíl modrých přileb OSN. Téhož roku poprvé přistáli parašutisté před tribunou na Place de la Concorde.

Asi 4000 vojáků a policistů pochoduje pěšky. Na koních defiluje asi 240 jezdců. V průvodu dále jede asi 460 vozidel včetně 80 motocyklů. Zahajovací průlet zahrnuje kromě devíti Alpha Jetů asi šedesát letadel.

Letecká formace nad Place de la Concorde v roce 2012.

Zvláštnosti některých let

[editovat | editovat zdroj]

Různé události

[editovat | editovat zdroj]
  • 2002: prezident Francouzské republiky Jacques Chirac unikl atentátu. Maxime Brunerie, mladý krajně pravicový aktivista, střílel na prezidenta z pušky z davu diváků.
  • 2012: během první přehlídky prezidenta Françoise Hollanda se zranil francouzský výsadkář, poručík Jean-Michel Poulet, který přistál před prezidentskou tribunou na place de la Concorde. Důstojník utrpěl dvojitou zlomeninu holenní a lýtkové kosti. Prezident se okamžitě vydal ke zraněnému vojákovi, čímž narušil řád původně stanovený prezidentskou ochrankou.
  • 2018: při přeletu Champs-Élysées jedno z devíti letadel vypustilo místo modrého kouře červený. Jednalo se o chybu technika, který připravoval barevný prášek do nádrží.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Défilé militaire du 14 Juillet na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]