Vítězný oblouk (Paříž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vítězný oblouk
Vítězný oblouk v noci

Vítězný oblouk v Paříži (celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe) je vítězný oblouk, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova. Oblouk byl vybudován v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle (dříve Place de l'Étoile) na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Uvnitř stavby je malé muzeum zaměřené na historii objektu. Každý rok u oblouku bývá ukončen cyklistický závod Tour de France. Přístup k památníku je podzemní chodbou. Na jeho střeše je veřejně přístupná vyhlídková terasa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavbu nařídil císař Napoleon Bonaparte v roce 1806 po vítězné bitvě u Slavkova. Stavbou byli pověřeni architekti Jean-François Chalgrin a Jean-Arnaud Raymond, kteří se však nemohli shodnout na koncepci a přednost dostal Chalgrinův projekt. Základní kámen byl položen 15. srpna 1806. Samotné vyhloubení základů si vyžádalo dva roky stavebních prací. Když v roce 1810 přijel Napoleon se svou nevěstou arcivévodkyní Marií Luisou do Paříže, byly pilíře oblouku teprve ve výšce asi jeden metr. Byla proto postavena dřevěná maketa kompletního oblouku. Dne 21. ledna 1811 zemřel architekt Jean-François Chalgrin a po osmi dnech i jeho konkurent Jean-Arnaud Raymond. I přes pozdější Napoleonovy neúspěchy (ruské tažení v roce 1812, koaliční vojska ve Francii 1814) byla stavba dokončena až k obloukům. Ovšem během Restaurace Bourbonů byla stavba přerušena. Ludvík XVIII. obnovil stavbu až v roce 1824 a postupně se na ní podíleli architekti Louis-Robert Goust, Jean-Nicolas Huyot a Héricart de Thury. V roce 1830 Ludvík Filip a Adolphe Thiers rozhodli o sochařské výzdobě oblouku, která měla zahrnovat úspěchy francouzské armády z let 1792-1815. Oblouk byl definitivně dokončen v letech 1832-1836 a slavnostně byl otevřen 29. července 1836 u příležitosti 6. výročí Červencové revoluce.

Dne 6. února 1896 byla stavba zapsána mezi historické památky.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Odjezd dobrovolníků

Autorem návrhu byl architekt Jean-François Chalgrin (1739-1811). Monument je 51 m vysoký, 45 m široký a 22 m hluboký. Výška hlavních oblouků je 29,19 m a rozpětí 14,62 m. Menší, boční oblouky mají výšku 18,68 m a rozpětí 8,44 m. Jedná se o druhý největší vítězný oblouk na světě.[1]

Stavba je zdobená čtyřmi hlavními sousošími na přední a zadní straně oblouku:

  • Odjezd dobrovolníků 1792, autor François Rude
  • Triumf 1810, Jean-Pierre Cortot
  • Odpor 1814, Antoine Étex
  • Mír 1815, par Antoine Étex

Dalších šest basreliéfů je umístěno na všech čtyřech stranách v horní části stavby:

Atika je zdobená 30 štíty, které se střídají s gladii. Na štítech jsou vyrytá jména bitev v revolučních a napoleonských válkách: Valmy, Jemappes, Fleurus, Montenotte, Lodi, Castiglione, Rivoli, Arcole, Pyramidy, Abukir, Alkmaar, Zurich, Heliopolis, Marengo, Hohenlinden, Ulm, Slavkov, Jena, Friedland, Somosierra, Essling, Wagram, Moskva, Lützen, Budyšín, Drážďany, Hanau, Montmirail, Montereau a Ligny.

Basreliéfy na vlysu hlavního kladí podél celé stavby představují Odjezd armády (Brun, Georges Jacquot a Laité) a Návrat armády (Louis-Denis Caillouette, François Rude a Bernard Seurre).

Velké arkády jsou po horních stranách zdobeny alegorickými postavami představujícími postavy z římské mytologie (autor James Pradier). Na vnitřní straně pilířů velkých arkád jsou vyrytá jména významných bitev revolučních a napoleonských válek.

Vnitřní část malé arkády

Malé arkády jsou zdobeny rovněž alegoriemi představujícími pěchotu (autor Théophile Bra), jezdectvo (Achille-Joseph-Étienne Valois), dělostřelectvo (Jean Baptiste Joseph De Bay) a námořnictvo (Charles Émile Seurre). Na vnitřních stěnách malých arkád jsou vyryta jména vojenských osobností velké francouzské revoluce a Prvního císařství. Jména těch, kteří padli v bitvách, jsou podtržena.

Čtyři basreliéfy nacházející nad jmény vojenských osobností symbolizují slavné bitvy:

  • Vítězné odznaky na severu (autor François Joseph Bosio) - scény z bitev u Slavkova, Jeny, Friedlandu, Ulmu, Wagramu a Jílového
  • Vítězné odznaky na jihu (Gérard) - scény z bitev u Marenga, Rivoli, Arcole a Lodi
  • Vítězné odznaky na východě (Valcher) - scény z bitev u Alexandrie, Pyramid, Abukiru a Héliopolisu
  • Vítězné odznaky na západě (Jean-Joseph Espercieux) - scény z bitev u Jemmapes a Fleurus

Pod obloukem se nachází hrob neznámého vojína. Celý památník je obehnán stovkou sloupků symbolizujících Stodenní císařství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průvodce pokladnicemi UNESCO, Francie. Redakce Vladimír Tkáč. 1. vyd. 80-238-4718-X : Grafis, 1999. 274 s. S. 35.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Arc de Triomphe de l'Étoile ve Wikimedia Commons