Pussy Riot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pussy Riot
Pussy Riot by Igor Mukhin.jpg
Základní informace
Původ Rusko Moskva, Rusko
Žánry punk rock, riot grrrl
Aktivní roky 2011 − dosud
Web Oficiální web
Současní členové
Naděžda Tolokonnikovová
Marija Aljochinová
Jekatěrina Samucevičová a další
Některá data se získávají z datové položky.

Pussy Riot (v překladu divoké kundičky) je ruská dívčí[1][2] punk rocková skupina se sídlem v Moskvě. Skupina byla založena v říjnu 2011 a má variabilní počet členek ve věku od 20 do 31 let. Skupina je známá pořádáním neohlášených provokativních vystoupení. Vystoupení skupiny jsou většinou nelegální a probíhají na různých často neobvyklých místech: stanicích metra, střechách trolejbusů, na Rudém náměstí nebo v luxusních buticích navštěvovaných především ruskou vyšší třídou. Ruskou společnost skupina provokuje také používáním vulgárního jazyka[zdroj?].

Ve své tvorbě se zabývá problémem chybějící rovnoprávnosti pohlaví, poukazuje na nespokojenost s vládou, kritizuje různé druhy diskriminace, např. podporuje LGBT hnutí.[3] Jak uvádějí v rozhovorech, ideálem skupiny je socialismus skandinávského typu.[zdroj?]

Hlavním objektem kritiky je Vladimir Putin,[4] kterému vyčítají sexismus a podporu patriarchálního systému.[5][6]

Členky skupiny vystupují pod pseudonymy. Během vystoupení stejně jako při rozhovorech s novináři mají hlavy a tváře zakryty barevnými kuklami. Bez ohledu na počasí jsou oblečeny v lehkých šatech a barevných punčocháčích. Skupina se snaží získávat nové členy pomocí internetu, zvláště sociální sítě Facebook.

Události v Katedrále Krista Spasitele[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. února 2012 pět členek skupiny vešlo do moskevské Katedrály Krista Spasitele a před ikonostasem začaly křičet text písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“ kritizující Vladimira Putina, ruského patriarchu Kirilla a další duchovní. Po několika frázích písně byly vyvlečeny z chrámu. Text písně, který skupina nazývá „punkovou modlitbou“, kritizoval propojení ruského pravoslavného kléru s tajnými službami typu FSB, ruskou politikou a prezidentem Putinem.

Skupina se pokusila přednést punkovou modlitbu také v Bogojavlenském chrámu v Moskvě už o dva dny dříve - 19. února. Na vystoupení si přinesly také zesilovací aparaturu a světla. Dívky začaly tancovat, než však stihly použít zesilovací aparaturu a světla, byly vyvedeny chrámovou ochrankou. Vystoupení nevzbudilo takovou pozornost, protože ho provedly v době, kdy v chrámu bylo málo návštěvníků. Filmové záznamy z obou vystoupení byly doplněny o hudbu a celý text písně a použity ve videoklipu, který byl poté umístěn na internet.[7]

Nově zvolený prezident Putin se krátce po incidentu omluvil svým příznivcům a Ruské pravoslavné církvi.[8]

3. března byly zatčeny Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, podezřelé z účasti na akci.[9] V polovině března 2012 byla zadržena třetí členka skupiny Jekatěrina Samucevičová, která už byla dříve vyslýchaná jako svědkyně. 18. března 2012 jim byla vazba prodloužena[8] a byly zadržovány až do soudu. Před budovou soudu, který rozhodoval o prodloužení vazby, demonstrovali příznivci i odpůrci skupiny. Ruský ombudsman Vladimir Lukin navrhl propuštění obviněných z vazby. Prokuratura připravila obvinění podle § 213 ruského trestního zákoníku, který akci kvalifikuje jako chuligánství s charakterem organizovaného zločinu, za což obviněným hrozil až sedmiletý trest vězení.[8] Podle obhájců obviněných byla obvinění špatně kvalifikována, protože činem skupiny nebyl poškozen majetek ani nebyl nikdo zraněn.[zdroj?] V ruských médiích je často zmiňováno poškození cítění věřících. Podle průzkumu veřejného mínění považovalo 46 % Rusů sedmiletý trest za odpovídající.[zdroj?]

Soudní proces[editovat | editovat zdroj]

Soudní proces se skupinou začal 30. července 2012, přelíčení bylo vysíláno v přímém přenosu na internetu.[10][11] Stíhané členky uvedly, že byly přemlouvány, aby se přiznaly, v tom případě že budou propuštěny. Zpěvačky se však přiznat odmítly.[12] Dne 17. srpna byly moskevským soudem shledány vinnými ze spáchání výtržnictví v pravoslavném chrámu a odsouzeny k dvěma letům vězení. Zdůvodnění rozsudku se mimo jiné odvolává na "urážku Boha",[13] což podle některých názorů vykazuje znaky inkvizice.[14] Odsouzené se odvolaly, odvolací řízení se konalo v říjnu 2012. Jekatěrině Samucevičové byl trest zmírněn na podmíněný, ostatním členkám byl potvrzen předchozí verdikt.[15]

Reakce na uvěznění[editovat | editovat zdroj]

Stoupenci ruských rebelek uspořádali po celém světě přes čtyři desítky protestních akcí, které se konaly například v Paříži, Londýně, Sydney, Washingtonu, Tel Avivu či v Kyjevě. Demonstrace byla i na Václavské náměstí v Praze[16]. Na uvěznění členek skupiny reagovalo několik českých hudebníků a 15. května 2012 uspořádali v pražském Lucerna Music Baru festival s názvem Už zase zavírají muzikanty.[17] Na koncertě vystoupili například The Plastic People of the Universe, Už jsme doma, Filip Topol, Vlastimil Třešňák, Echt! a další.[18] Ze světových umělců podpořili Pussy Riot například Paul McCartney,[19][20] Sting, Peter Gabriel,[21] Faith No More,[22] Red Hot Chili Peppers,[23] John Cale,[24] Franz Ferdinand nebo Madonna.[25] Situace Pussy Riot je někdy přirovnávána ke kriminalizaci undergroundu a skupiny The Plastic People of the Universe v roce 1976.[17] Během rockového festivalu v Trutnově se několik tisíc účastníků festivalu (včetně některých organizátorů a účinkujících) nechalo hromadně vyfotografovat s transparentem Freedom for Pussy Riot (česky Svobodu pro Pussy Riot).[24]

Skupina byla v září 2012 nominována na cenu Andreje Sacharova, která se uděluje osobnostem zasazujícím se o lidská práva a svobodu. Na ocenění je doporučili poslanci Evropského parlamentu, který cenu uděluje.[26] Cenu však skupina nakonec nezískala.[27]

Proces s Pussy Riot se stal jednou z celosvětově nejsledovanějších ruských událostí od pádu Sovětského svazu[28]. Podporu odsouzeným Pussy Riot vyjadřovali lidé po celém světě[29]. Hudební manažer Romek Hanzlík řekl:

Je naprosto zřetelné, že vláda nebo Putin se snaží zastrašit opozici. A samotná rétorika toho rozsudku, jako narušení veřejného pořádku, je jako ze 70. a 80. let, jakou používal komunistický režim v tehdejším Československu[29].

K potlačení opozice používá ruská vláda i informačně propagandistický aparát. Bez mas se nelze obejít, a vést masy v době knihtisku a parlamentarismu nelze bez promyšleného systému manipulace mas s pomocí médií. Proto Kreml používá metod propagandy a šíření informací k vytvoření určitých stereotypů iluzorního myšlení, přísně podřízených vládním cílům. Například jeden ze současných nejtmářštějších ruských televizních komentátorů Arkadij Mamontov v ruské státní televizi Rossija-1 vinil Pussy Riot z toho, že svou „punkovou modlitbu“ provedly na popud Borise Berezovského a „jakýchsi neznámých Američanů“. Profesor Andrej Kurajev, známý svými velice liberálními postoji, označil Mamontovův dokument za „školu šíření nenávisti“ a řekl:

„Nefandím ani těm dívkám, ani Berezovskému… Ale proč jitření instinktů vskutku živočišných vydávat za vzor křesťanských ctností? Proč dál rozhojňovat hřích?“[30].

Kurajev vystoupil proti přísnému trestu pro Pussy Riot[31][32] a upozorňoval, že pokud lidé mají dojem, že ty tři mladé ženy jsou nepřítelkyněmi církve, je to velice smutné – už proto že udělat z někoho nepřítele církve znamená činit ho stejně velkým.[33]. Podpora skupiny Pussy Riot se stala příčinou propuštění protodiakona Kurajeva z Moskevské církevní akademie[34]. Na rozdíl od otce Andreje Kurajeva, jiný jáhen Ruské pravoslavné církvi Sergej Baranov se kvůli nesouhlasu s rozsudkem nad Pussy Riot dobrovolně zřekl kněžského svěcení[35]. Na Facebooku zveřejnil Baranov dopis, v němž dvouletý nepodmíněný trest nad rockerkami označil za pobuřující a postoj církve za lživý a licoměrný:

Já, nesloužící klerik Tambovské eparchie diákon Sergij Baranov oficiálně vyhlašuji o svém úplném a bezpodmínečném rozchodu s Ruskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu a žádám, aby mne zbavila posvátné hodnosti (diákona). Zůstávám věřícím křesťanem, ale zůstat v jedné církvi s lháři, prospěcháři a pokrytci nepovažuji za možné… Kauza Pussy Riot ještě víc izolovala ruskou pravoslavnou církev od okolního světa, který i bez toho považuje Rusko za agresivní a nesvobodnou zemi[36][37].

Na vlastní žádost byl Sergej Baranov zbaven vysvěcení a kromě toho pravoslavného kněze uvrhli do klatby[38][39][40]. Reportér listu „Novaja Gazeta“ v článku „Umlčet jáhna Baranova“ popsal, jak si po zveřejnění dopisu u duchovního podávali dveře nejvyšší představitelé oblasti, církve i příslušníci ruské tajné služby FSB[41]. Poté, co ho podpořil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg[42] (TOP 09), se rozhodl odjet do České republiky a požádal o politický azyl[43][44], který mu České ministerstvo vnitra udělilo v dubnu 2013 roku[45][46].

Vyjádření premiéra Petra Nečase (ODS) o tom, že podpora ruským aktivistkám Pussy Riot může ohrozit tuzemský export[47][48], vyvolalo vlnu reakcí[49]. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a jeho TOP 09 jsou takové výroky velice nešťastné a mohou zpochybnit směřování české zahraniční politiky[50][51]. Postoj Nečase k Pussy Riot pobouřil Karla Schwarzenberga[52], který seznámil stranické kolegy se svým názorem na Nečasova slova:

Předsednictvo TOP 09 je toho názoru, že projevit slabost vůči autoritativním režimům je vždy chybným krokem[50].

Favorit prezidentské volby Jan Fischer rovněž poznamenal:

Mrzí mě, že premiér Petr Nečas tak tvrdým způsobem a bez zjevného důvodu zaútočil proti obráncům lidských práv v Tibetu a v Rusku... Demokracie se svobodou projevu stojí a padá[53].

Odsouzené členky[editovat | editovat zdroj]

Naděžda Tolokonnikovová, Jekatěrina Samucevičová a Marija Aljochinová před soudem
  • Marija Aljochinová je studentkou čtvrtého ročníku Institutu žurnalistiky a tvůrčího psaní v Moskvě, v minulosti pracovala jako dobrovolnice v humanitárních organizacích a angažovala se jako ekologická aktivistka v Greenpeace. Je jí 24 let a má malé dítě. Během procesu vyslýchala svědky, je považována za neoficiální mluvčí Pussy Riot.[54]
  • Jekatěrina Samucevičová, 30, je programátorka věnující se problematice LGBT. Vystudovala Rodčenkovu školu fotografie a multimédií v Moskvě. Stání u soudu navštěvoval její dědeček Stanislav Samucevič.[55] 10. října 2012 jí byl trest zmírněn na podmíněný.[15]
  • Naděžda Tolokonnikovová, 22, je studentkou filosofie na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, je spjatá s politicky angažovanou street artovou skupinou Vojna. Je vdaná za Pjotra Verzilova ze skupiny Vojna, se kterým má čtyřletou dceru.[56][57][58]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Naděžda Tolokonnikovová zúčastnila protestní akce skupiny Vojna, jež se konala den před zvolením ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v moskevském muzeu. Při této akci provozovalo sex na veřejnosti pět manželských párů a Tolokonnikovová přitom souložila ve vysokém stupni těhotenství.[59]

Po propuštění[editovat | editovat zdroj]

Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová společně zatčené v březnu 2013 byly společně propuštěny z vězení v prosinci 2013. Poté veřejně prezentovaly své odhodlání se zasazovat o nápravu otřesných poměrů v ruských věznicích, nikoli však pod jménem Pussy Riot.[60]

Film[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byl o skupině natočen britsko-ruský dokumentární film Pussy Riot: A Punk Prayer (rusky Показательный процесс: История Pussy Riot) režisérů Mike Lernera a producenta Maxima Pozdorovkina[61][28]. Zabývá se především průběhem soudního procesu s Pussy Riot a obsahuje také rozhovory s rodinnými příslušníky členek skupiny. Dokument je jedním z 15 nominovaných na ocenění Oscar za nejlepší dokumentární film 2014.[62][63] Byl také odměněn zvláštní cenou poroty v kategorii dokumentární světový film na americkém festivalu nezávislých filmů Sundance[64].

České překlady názvu kapely[editovat | editovat zdroj]

Časopis Týden přinesl několik možných překladů názvu kapely do českého jazyka. Možnými překlady jsou například: Kundí virvál, Kundí rachot, nebo Vzpurné číči.[65]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pussy Riot na polské Wikipedii.

  1. http://www.lidskaprava.cz/student/vsechna-temata/clanky/rok-od-protestu-divci-skupiny-pussy-riot-se-v-rusku-zintenzivnuji-represe-proti-svobode-slova
  2. http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/1091471
  3. (rusky)Владислав Моисеев, Бунт феминизма, rusrep.ru, 24.února 2012
  4. Alexis Zimberg. Moscow's Merry Pranksters. Foreign Policy. Foreign Policy, 2012-03-03. Dostupné online [cit. 2012-03-20]. (anglicky) 
  5. FLINTOFF, Corey. In Russia, Punk-Rock Riot Girls Rage Against Putin [online]. NPR.com, 2012-02-08, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Pussy Riot [online]. bg.ru, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (rusky) 
  7. (rusky)Pussy Riot уже выступали в церкви
  8. a b c Tagesthemen. ARD Mediathek. ARD Mediathek, 2012-03-18. Dostupné online [cit. 2012-03-20]. (německy) 
  9. Plastici protestují proti věznění a šikaně Pussy Riot [online]. Aktualne.cz, 2012-05-03, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (česky) 
  10. Lidovky.cz. Soud s Pussy Riot za "punkovou modlitbu" začne za týden [online]. [cit. 2012-07-23]. Dostupné online.  
  11. Lidovky.cz. Odmítáme přiznat vinu, řekly u soudu punkerky Pussy Riot [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online.  
  12. ČT24.cz. Pussy Riot se omluvily věřícím, vinu ale nepřiznaly [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online.  
  13. Dva roky vězení, zní verdikt soudu pro členky Pussy Riot za výtržnictví v chrámu, článek, včetně audio, Český rozhlas, www.rozhlas.cz, 17. 8. 2012
  14. Rusko se předvedlo jako říše zla, píše k Pussy Riot ruský tisk [online]. Lidovky.cz, 2012-08-20, [cit. 2012-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b iHNed.cz. Soud zmírnil trest pro jednu z punkerek z Pussy Riot, odejde s podmínkou [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné online.  
  16. Podpora Pussy Riot a Dalajlámy škodí českému vývozu, říká Nečas [online]. TV Nova, 10.9.2012 v 22:22, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.  
  17. a b Čeští hudebníci pořádají koncert na podporu uvězněných Pussy Riot [online]. ČeskéNoviny.cz, 2012-05-03, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (česky) 
  18. TESAŘ, Václav. Čeští muzikanti podpoří PUSSY RIOT [online]. spark-rockmagazine.cz, 2012-05-04, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (česky) 
  19. Paul McCartney Voices Support for Jailed Russian Band Pussy Riot [online]. RollingStone.com, 2012-08-16, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Paul McCartney doufá, že Rusko nepotrestá Pussy Riot [online]. Novinky.cz, 2012-08-16, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  21. WHITAKER, Sterling. Sting, Red Hot Chili Peppers and Peter Gabriel Support Jailed Russian Punk Group [online]. UltimateClassicRock.com, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ELDER, Miriam. Pussy Riot: stars get behind jailed Russian punk band as trial looms [online]. Guardian.co.uk, 2012-07-27, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Pussy Riot se zastává i Red Hot Chili Peppers [online]. Literarky.cz, 2012-07-27, [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  24. a b BEZR, Ondřej. Trutnov potřetí: Svobodu pro Pussy Riot, vzkazuje John Cale a Eva Pilarová. iDnes [online]. 19. srpna 2012 [cit. 2012-08-24]. Dostupné online.  
  25. Lidovky.cz. Nejsme v divadle, zlobila se soudkyně Pussy Riot. Verdikt odsunula [online]. [cit. 2012-07-31]. Dostupné online.  
  26. idnes.cz, ČTK. Pussy Riot jsou nominovány na Sacharovovu cenu, získal ji třeba Dubček [online]. idnes.cz, 2012-09-14, [cit. 2012-09-14]. Dostupné online.  
  27. Evropský parlament. Vítězi Sacharovovy ceny za rok 2012 jsou Nasrín Sotúde a Džafar Panahí [online]. 2012-10-26, [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.  
  28. a b Punkové Sundance: Případ Pussy Riot není mýdlová opera // Česká televize 23. 1. 2013 17:35
  29. a b Podporu odsouzeným Pussy Riot vyjadřovali lidé po celém světě, včetně Česka // Český rozhlas 17. srpna 2012 v 21:42
  30. Libor Dvořák: Výroky Petra Nečase o dalajlámismu a podpoře Pussy Riot // Český rozhlas 12. září 2012 v 16:15
  31. Vrthly do kostela a zazpívaly putinovi punkovou modlitbu, teď jim hrozí 7 let vězení. Český zápas: týdeník církve československé husitské. 22. dubna 2012, 92, 17, s. 4. Protodiakon Andrej Kurajev všechny účastnice punkové modlitby od počátku hájí. Dostupné online [PDF, cit. 2013-12-31]. ISSN 0323-1321.  
  32. Jiří Just. Zničte Čečensko, vyzývají Ameriku nacionalisté z Ruska 23.4.2013 v 19:14
  33. Pussy Riot před soudem a nový kostel při akademii ruské tajné služby // Český rozhlas 4. srpna 2012 v 09:05
  34. (rusky) Кураев связал свое увольнение с «голубым скандалом» и Pussy Riot Lenta.ru 31. prosince 2013 r. v 10:48
  35. «С Pussy Riot Церковь зашла слишком далеко» [online]. Izvestija, 20 августа 2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. (rusky) 
  36. BARANOV, Sergej. ОТКРЫТОЕ ПИСЬМО ПАТРИАРХУ КИРИЛЛУ [online]. Facebook, 19. srpna 2012 v 14:53, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (rusky, anglicky) 
  37. Processo Pussy Riot: parla Sergey Baranov, Diacono della Diocesi di Tambov [online]. MARTEDÌ 21 AGOSTO 2012, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (španělsky) 
  38. KONEČNÝ, Jakub. Pop protestoval proti věznění Pussy Riot. Vyobcovali ho z církve [online]. 13.9.2012 07:59, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  39. Medvěděv o Pussy Riot: Je mi z nich špatně, ale stačila by podmínka [online]. Česká televize, 12. Zář, 2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  40. Pravoslavného kněze uvrhli do klatby. Kvůli Pussy Riot [online]. Lidovky.cz, rev. 12.09.2012 22:23, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  41. КАНЫГИН, Павел. Заткнуть диакона Баранова [online]. Новая газета, 23-08-2012 19:12:00, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (rusky) 
  42. Na kněze kvůli Pussy Riot uvrhli klatbu. Zastal se ho Schwarzenberg [online]. Lidové noviny, 11. prosince 2012 7:00. Dostupné online.  
  43. Ruský jáhen potrestaný za Pussy Riot chce azyl v Česku [online]. Novinky.cz, pátek 22. března 2013, 17:53, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  44. BROLÍK, Tomáš. Orthodox Riot [online]. Ihned.cz, 11. 4. 2013, rev. 11. 4. 2013 17:38, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  45. ŠVEC, Michael. Ruský pravoslavný kněz, který se zastal Pussy Riot, dostal v Česku azyl [online]. Praha: Novinky.cz, pátek 24. května 2013, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (česky) 
  46. Ruský kněz Baranov dostal v Česku azyl. Pronásledovali jej kvůli podpoře Pussy Riot [online]. Ihned.cz, 25. 5. 2013, rev. 25. 5. 2013 10:01, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online.  
  47. LIDSKÁ PRÁVA VERSUS OBCHOD: Ustrašený Nečas dal v Rusku přednost obchodu. Znovu odsoudil Pussy Riot [online]. TV Nova, 27.5.2013, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  48. Podpora Pussy Riot a Dalajlámy škodí českému vývozu, říká Nečas [online]. TV Nova, 10.9.2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  49. Stydíme se za Nečase [online]. Ihned.cz, 11. 9. 2012, rev. 11. 9. 2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  50. a b TOP 09: Nečas mohl zpochybnit směřování zahraniční politiky [online]. Deník.cz, 11.9.2012 14:11, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  51. Schwarzenberg se kvůli Tibetu ostře pustil do Nečase [online]. Aktuálně.cz, 11.9.2012, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  52. POLÁK, Michal. Schwarzenberg: Postoj Nečase k Pussy Riot mě šokoval [online]. Tiscali.cz, 11.9.2012 07:47, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  53. Nečas pobouřil Schwarzenberga: Přebíráme čínskou propagandu! [online]. Týden.cz, 11.09.2012 08:30, rev. 11.09. 16:33, [cit. 2014-01-02]. Dostupné online.  
  54. ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Maria Alyokhina: Unofficial spokeswoman for Pussy Riot, Maria Alyokhina has challenged witnesses and remains defiant over the charges [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08, [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Yekaterina Samutsevich: Art lover Yekaterina Samutsevich, 29, warns of government campaign to instil fear among Russians with 'opposition' views [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08, [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ELDER, Miriam. Pussy Riot profile: Nadezhda Tolokonnikova: Philosophy student Nadezhda Tolokonnikova, 22, has been described as the evil genius behind Pussy Riot [online]. Moskva: guardian.co.uk, 2012-08-08, [cit. 2012-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. Организация "Народный собор" снова подогревает интерес прокуратуры к предвыборной оргии в поддержку "наследника Медвежонка"
  58. Девушки из арт-группы "Война" насильно целуют женщин-милиционеров (ВИДЕО)
  59. [1]
  60. Novinky. Propuštěné členky Pussy Riot chtějí změnit ruské věznice, značky se ale zřekly. Novinky.cz [online]. 2013-12-27 [cit. 2013-12-28]. Dostupné online.  
  61. Ondra Kocáb. 5. července vtrhne do kin film o Pussy Riot // Hudební knihovna 13. 06. 2013
  62. Radcliffe si zahrál beatnického básníka Ginsberga, lidovky.cz, 29. listopadu 2012
  63. (rusky)Pussy Riot поборются за «Оскар», kommersant.ru, 4. prosince 2013
  64. Film o Pussy Riot byl odměněn zvláštní cenou festivalu Sundance // Hlas Ruska 27.01.2013, 15:03
  65. Členka „Kundího virválu“ by se mohla stát Francouzkou, Týden.cz, 17.01.2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Vojna - radikální umělecká skupina známá svými provokativními a politicky orientovanými performancemi, ve kterých se angažovaly Naděžda Tolokonnikovová a Jekatěrina Samucevičová.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu