Kocour v botách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace k pohádce; Gustave Doré

Kocour v botách je francouzská pohádka spisovatele Charlese Perraulta.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Chudý mlynář má tři syny. Jednoho dne cítí že už leží na smrtelné posteli a tak se rozhodne rozdat svůj chudý majetek synům. První si vybírá nejstarší, který zvolí samozřejmě mlýn. Druhý osla a na nejmladšího zbude kocour. Prvnímu a druhému synovi se daří, nejstaršímu mlýn prosperuje tak že se stává bohatým a váženým občanem a prostřední si také rozhodně nežije v bídě. Jen nejmladšímu se neustále nedaří, inu co taky s kocourem? Potkává ho stále větší bída a tak se rozhodne kocoura prodat. Tu kocour promluvil lidským hlasem: Neprodávej mě můžu ti být k užitku a pomoct ti ke slávě a bohatství. Stačí když mi koupíš boty a oblek. Mlynářův syn tedy svolí a čeká co se bude dít.

Kocour na poli uloví dva zajíce, strčí je do pytle a pospíchá ke královskému dvoru. Tam je ukáže králi. Král se podiví nad tak vzácným darem a zeptá se od koho je. No přece od mého pána. Další den uloví dvě koroptve, jindy zas zajíce, a pokaždé s tím pospíchá ke královskému dvoru. Asi za týden se rozhodl král vyjet si na malou projížďku. Najednou je zastaví kocour v botách a naléhavě je prosí aby zastavili protože se jeho pán topí. Vojáci zatím nic netušícího mlynářova syna vytáhli z vody. Kocour začal okamžitě naříkat: Ach ne, mému pánovi ukradli šaty, nemáte nějaké náhradní? Vojáci okamžitě přispěchali s novými šaty, přitom mu stačil ještě kocour pošeptat, aby se hlavně ničemu nedivil. Cestou potkávali rolníky kteří hráli mlynářovy poddané protože jim tak kocour přikázal.

Mezitím kocour dorazil k hradu, ve kterém bydlel zlý černokněžník, který zrovna obědval. Kocour ho pozdravil a přitom se ho zeptal jestli je pravda, že se umí proměnit v jakékoli zvíře na světě. Černokněžník se jen zachechtal a proměnil se ve lva. A kocour se ho zeptal jestli se dokáže proměnit i v myš, černokněžník se v ní proměnil a kocour ho spolkl. Poté si vzal mlynářův syn královu dceru.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]