Trutnov Open Air Music Festival

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trutnov Open Air Music Festival
Trutnov Open Air Festival stage.JPG
Trutnov Open Air Music Festival - Bojiště
Lokace Trutnov, Česká republika
Aktivní roky 1987 (rozehnáno policií), 1990, 1992-1997, 1999-současnost
Založil(i) Martin Věchet, František "Čuňas" Stárek
Žánr(y) rock
Web www.festivaltrutnov.cz

Trutnov Open Air Festival, přezdívaný jako Český Woodstock (či nazývaný prostě Trutnov) je nejstarší český hudební festival svého druhu, konající se na severovýchodě Čech, v Trutnově. První ročník v roce 1987 byl rozehnán komunistickou Státní a Veřejnou bezpečností, od roku 1990 (první povolený ročník) se festival pořádá v Trutnově. Festival je známý svým širokým hudebním záběrem a mimohudebními přesahy, zejména do oblasti ekologie, politiky či náboženství. Vyznačuje se neobvyklou a neotřelou dramaturgií, mimořádnou atmosférou, prodchnutou indiánskou filosofií a hosty ze společenského a kulturního života. Někdy proto bývá nazýván "festival s názorem". Jedním z pravidelných návštěvníků festivalu byl i disident, dramatik a pozdější prezident Václav Havel, který byl v roce 2007 jmenován "náčelníkem festivalu".

Historie[editovat | editovat zdroj]

Martin Věchet

Festival se původně nazýval „Východočeský Woodstock“ a vznikl na undergroundových základech.[1] K jeho vzniku daly podnět předcházející nezávislé aktivity, ilegální koncerty a výstavy, především pak koncerty ve Starých Bukách u Trutnova roku 1984, a koncert v Hradci Králové v roce 1986,[2] které rozehnala Státní bezpečnost (StB). Martin Věchet, jeden z organizátorů festivalu, uvedl, že k rozhodnutí uspořádat hudební festival ho dovedl koncert Johna Mayalla v roce 1985 v Bratislavě, který na Věcheta silně zapůsobil.[3]

Poté se Věchet spolu s Františkem "Čuňasem" Stárkem rozhodli v roce 1987 uspořádat festival "zakázané kultury" ve Volanově u Trutnova na Věchetově soukromém pozemku. I tento festival ovšem zrušila protiakce StB, která pozemek postříkala močůvkou, od domu nechala odpojit elektrický proud a organizátory pozatýkala. Vesnici StB za pomoci Veřejné bezpečnosti obklíčila a návštěvníky rozehnala.[1][4][5] Aparaturu se organizátorům podařilo schovat na chatě u Václava Havla na Hrádečku.[1][2]

Prvním oficiálním a povoleným ročníkem se tak stal Východočeský Woodstock 1990 jako jeden z prvních hudebních festivalů pod širým nebem v polistopadovém Československu. Konal se v parku na jižní okraji Trutnova zvaném Bojiště, po pravé straně silnice od Jaroměře, poblíže místa kde v roce 1866 proběhla jedna z bitev Prusko-rakouské války (odtud název Bojiště). Hlavni pódium je umístěno v prostorách letního kina. To má tvar amfiteátru, což poskytuje návštěvníkům dobrou akustiku a místa k sezení.

Významných hostem prvního povoleného ročníku festivalu byl v roce 1990 tehdejší prezident republiky Václav Havel, jenž se zúčastnil už akcí v letech 1984 a 1987, kdy uprchlí účastníci koncertu našli útočiště na jeho chalupě v Hrádečku, a festival pravidelně dál navštěvoval až do své smrti. Mezi účinkujícími v tomto roce byli mj. Kuličky, Psí vojáci, Pavel Dobeš, Sváťa Karásek, Dáša Vokatá, Garáž nebo Jim Čert.[1]

V roce 1990 nebylo úmyslem pořadatelů s festivalem každoročně pokračovat a vytvořit z něho tradici, jak je známá dnes. V roce 1991 se akce neuskutečnila; festival byl obnoven v roce 1992 v reakci na policejní zásah v trutnovském klubu End.[1]

Od té doby se festival koná pravidelně každý rok třetí víkend v srpnu. Od roku 1993 na festivalu hrají i zahraniční hosté.

V roce 1998 pořadatelé vyhlásili roční přestávku a zakladatel festivalu Martin Věchet odjel navštívit indiány. Toho využila skupina obchodníků, která v areálu uspořádala podobný festival, který se pokoušeli vydávat za původní festival.[1] Na to reagovali pořadatelé výzvou tzv. k "Festivalové neposlušnosti", na kterou tehdy reagovaly tisíce lidí a desítky kapel, kteří odmítli na "ukradený" festival přijet a zahrát.[1] Bojiště nakonec tři dny zaléval déšť a na místo přijelo asi 1500 návštěvníků.[1]

Od roku 1995 je každý ročník někomu či něčemu věnován - např. ekologickým iniciativám či Karlu Krylovi. Naposledy (2013) bylo festivalové setkání věnováno obětem násilného poválečného odsunu Němců.[6]

V roce 2007 byl "náčelníkem festivalu" prohlášen Václav Havel.[5] O rok později byl na festival pozván Pierre Brice, představitel filmového Vinnetoua, a byl jmenován "náčelníkem spřáteleného kmene",[7][8] (v roce 2013 na festival dorazil znovu).

Od roku 2011 festival finančně podporuje podnikatel Zdeněk Bakala.[9][10] Podle Martina Věcheta je díky jeho podpoře možné zvát na festival zahraniční hvězdy, které by jinak nebylo možné zaplatit.[11]

Program[editovat | editovat zdroj]

Bambini di Praga na festivalu v roce 2007

Festival je zahajován několika koncerty ve čtvrtek večer, hlavní produkce se rozeběhne v pátek po poledni. Program zpravidla končí v noci ze neděle na pondělí.

Jádro programu tvoří čeští interpreti, často spjatí s hudební alternativou a undergroundem, jako například The Plastic People of the Universe, Garáž či Jiří Schmitzer, a tradičně velký prostor dostavají punkové kapely jako N.V.Ú. a Visací Zámek. Od roku 1993 na festivalu hrají i zahraniční hosté; účinkovali zde např. Faith No More (USA), Iggy Pop (USA), KoЯn (USA), Sepultura (Bra), Manic Street Preachers (GB), Motörhead (GB), Reef (GB), The Subways (GB), Fun'Da'Mental (GB), Fear Factory (USA), Rachid Taha (DZ/FR), Sick of It All (USA), Suicidal Tendencies (USA), Irie Revoltés (D), Dog Eat Dog (USA), Primal Scream (GB) a další. Každoročně festival hostí i účinkující, vybočující z rockového či undergroundového ducha festivalu,[5] byli však obvykle vřele přijati, jako Banjo Band Ivana Mládka (1995, 2000, 2007, 2011), Marta Kubišová (1999, 2007, 2012), Václav Neckář (2001), Waldemar Matuška (2002) nebo Bambini di Praga (2007). Několik účinkujících (např. Alkehol, Ilona Csáková či Chaozz) však bylo vypískáno či "vykelímkováno".[1]

Ekumenická bohuslužba za Václava Havla na hlavním pódiu v roce 2012

Hudební program je rozložen na několik pódií, kde se vystupující střídají po půlhodinách až hodinách. Hlavní pódium patří hlavním hostům festivalu, na vedlejších scénách lze navštívit vystoupení spíše menších a alternativních hudebních uskupení. Rozmístění kapel na pódiích a informace o vystupujících lze zjistit z Festivalového samizdatu s programem, který si návštěvník může koupit u hlavní vstupní brány; tyto informace se tradičně nezveřejňují předem. V samizdatu jsou také plánek festivalového městečka, komiksy, rozhovory, ekologické rubriky, představení činnosti občanských iniciativ, ukázky komunistických textů ale třeba i festivalová kuchařka s dalšími články související s festivalem a jeho účinkujícími.

Trutnov je také známý svou mimohudební stránkou, odkazující k indické či indiánské mystice. Na hlavním pódiu každý rok probíhá katolickáevangelická bohoslužba, jedno z pódií je vyhrazeno pro hnutí Hare Krišna. Dále se ve stáncích na festivalu prezentují nevládní nezávislé skupiny (mezi jinými Hnutí Duha, Nesehnutí, Greenpeace, nebo Konopa), které nabízejí tištěné materiály, filmy, besedy, fotografie a workshopy.

Trutnov Open Air Festival má také výrazné protikomunistické zaměření - mimo jiné na něj tradičně nejsou zváni interpreti, kteří se zkompromitovali spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (např. Jim Čert, Jaromír Nohavica či Ondřej Hejma).[12]

Po celém areálu jsou rozmístěny čajovny, prodejní stánky s jídlem, oblečením a festivalovými suvenýry. Je zajištěna požární ochrana a zdravotnická služba.

Atmosféra a duch festivalu[editovat | editovat zdroj]

Ten festival, to je manifestace radosti!

Ivan Martin "Magor" Jirous o festivalu, [8]

Trutnov Open Air Music Festival bývá často nazýván "kultovním" a srovnáván s legendárním Woodstockem.[10] Také bývá chválen za svoji unikátní atmosféru. Například podle Karla Heřmana, zpěváka kapely Čankišou, "V Trutnově je každoročně výborná atmosféra, kterou může závidět většina tuzemských festivalů".[4] Miroslav Wanek z kapely Už jsme doma uvedl "[Trutnov] Open Air má historii a tradici, jakou se žádná jiná podobná akce v Česku nikdy nebude moci pochlubit."[5] Podle Anny Mašátové z Full Moon Magazine "celkový dojem [...] zůstává pozitivní. Skvělé počasí, velmi slušný výběr jídla, bezesné dny a noci naplněné nevyváženou, ale fungující dramaturgií. Jinde by asi neprošla, tady si však cimbálovka zahraje soundtrack Vinnetoua a fanoušci už ji nepustí z pódia."[13]

Atmosféra na festivalu bývá někdy nazývána "Duch festivalu". Podle serveru aktuálně.cz "Mnoho lidí na trutnovský festival nejezdí kvůli kapelám (jejichž složení se výrazně neliší od dalších domácích festivalů), ale spíše kvůli indiánskému nádechu i stále živenému odkazu disentu, z jehož kořenů celá akce původně vzešla."[10] Antonín Viktora z Mladé Fronty DNES zase napsal: specifická atmosféra a prostředí naplněné odkazy na indiánskou kulturu a určité vyšší hodnoty odlišuje [Trutnov] od všech ostatních velkých hudebních akcí v Česku. Pro mnoho příznivců je to důležitější než kapely, které zde vystupují.[5]

Vstupenky[editovat | editovat zdroj]

Pohled od hlavní scény do hlediště

Na trutnovský festival se neprodávají vstupenky na jednotlivé dny, pouze lístky na celý festival. V roce 2012 byla cena vstupenek 980 Kč (na dobírku), 1080 Kč (v předprodeji) a 1200 Kč (u pokladny na místě). Vstupenky bývají barevně graficky zpracovány, pořadatelé si je vyrábějí sami a nebývají distribuovány přes běžné komerční sítě. Návštěvníci mohou stanovat ve stanovém městečku na louce, oddělené od Bojiště plotem s vedlejšími vstupními branami. Stanování i parkování je v ceně vstupenky.

Návštěvnost trutnovského festivalu se v minulosti pohybovala kolem 15 000 lidí.[1] V posledních letech ale organizátoři počty návštěvníků nezveřejňují, na protest proti falšování a zkreslování těchto údajů na jiných festivalech.[11][14] V roce 2012 pořadatelé oznámili, že ten rok navštívilo festival nejvíce lidí za poslední čtyři roky.[14]

Na skupinové fotce zaplněného amfiteátru před hlavní scénou v roce 2008 bylo napočítáno 3995 lidí a fotografie se zapsala do české knihy rekordů jako největší skupinové foto.[15]

Spekulace o stěhování[editovat | editovat zdroj]

Budova České pošty v místech, kde stanovali návštěvníci trutnovského festivalu

Již několik let se spekuluje o tom, že se festival bude stěhovat ze svého tradičního místa konání na Bojišti, některé ročníky byly dokonce označovány jako "poslední na Bojišti".[16] Důvodem má být zastavění pozemků, na kterých stanují návštěvníci festivalu. V roce 2012 byla na louce, kde návštěvníci stanovali a v místech hlavní brány do festivalového campu, opravdu postavena první betonová stavba.[17] Podle pořadatele festivalu Martina Věcheta "Bojiště nemá budoucnost, alespoň ne tu festivalovou."[17] Podle starosty Trutnova Ivana Adamce je ale v okolí festivalového areálu dostatek jiných luk, takže stěhování festivalu nehrozí.[18]

Novým dějištěm festivalu se měl stát areál bývalé vojenské základny Na Prachárně, asi 1 km od západního okraje Trutnova. Ke stěhování však nedošlo.[19][8] I přesto, že organizátory starosta města Ivan Adamec (ODS) tři roky ujišťoval, že se v žádném případě pozemky Na Prachárně nebudou prodávat a vyzval pořadatele k podání žádosti na pronájem pozemků, během krátké doby je radnice přes všechna ujišťování prodala k podnikatelským účelům.[11][5] Pořadatelé festivalu sice nabídli nejvyšší cenu, avšak propásli termín odevzdání nabídek; proto byly pozemky prodány jinému subjektu, který měl v úmyslu v areálu vybudovat solární elektrárnu.[20] Ten posléze nabídl pořadatelům pozemky k pronájmu za symbolickou cenu pod podmínkou, že areál zrekonstruují.[21] Dodnes na místě žádná sluneční elektrárna nestojí a pořadatelé odmítli investovat vysoké náklady do majetku, který jim nepatří.[5]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Podle novináře Haló novin Josefa Petrů na festival jezdí "společenství mariahuanářů, hledačů nirvány a reinkarnací a evidentní nevázanosti v mravech, jež je obrazem této doby." a "[...] občané Trutnova mají [festivalu] vcelku plné zuby nejen kvůli překračování decibelů".[22]

V roce 2005 aktivista Stanislav Penc zatelefonoval z hlavního pódia festivalu tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, a poté nahlas přečetl jeho telefonní číslo s výzvou, aby mu lidé volali kvůli technoparty CzechTek, kterou brutálně rozehnala policie.[23][24] Paroubkovi pak podle jeho slov přišlo na telefon několik set anonymních telefonátů a SMS, které obsahovaly i vulgarity a výhrůžky. Proto podal na Pence stížnost pro možný přestupek proti občanskému soužití.[24][25] Městský úřad v Trutnově Paroubkovu stížnost zamítl.[25]

Nejtvrdší spory mají pořadatelé festivalu s trutnovským zastupitelstvem, zejména pak se starostou Ivanem Adamcem. Původně byly vztahy organizátorů s radnicí dobré, ale pak začal Martin Věchet psát články kritické k vedení města, a vztahy výrazně ochladly.[5] Starosta Adamec odmítl, že by chtěl festival zničit. Podle něj Věchet lže a snaží se kritikou odvrátit pozornost od ekonomických problémů festivalu.[26] Dále obvinil Věcheta z pokrytectví a ze zrady ideálů, na nichž je festival založen.[26]

V dubnu 2010 se trutnovské zastupitelstvo usneslo, že bývalému prezidentovi Václavu Havlovi udělí Kulturní cenu a čestné občanství. Havlova chalupa na Hrádečku u Trutnova bývala centrem neoficiální kultury; rovněž zde Havel psal své divadelní hry.[27][28] Starosta Adamec řekl, že co se týče formy předání vyznamenání, přizpůsobí se Havlovým návrhům.[27] Havel vyjádřil své přání přijmout cenu na festivalu.[29][28] Zastupitelé tento návrh kategoricky odmítli, neboť jim prostředí festivalu připadlo nedůstojné. Podle Adamce "když tam [Havel] mlátí jako dvacetiletá mánička do barelu a kolem běhá nahý Magor Jirous, tak to mi jako vhodné prostředí pro předávání nejvyššího městského ocenění nepřipadá."[29] Adamec dále pohrozil, že bude-li Havel trvat na předání na festivalu, zastupitelstvo mu cenu i čestné občanství jednoduše zabalí a raději pošle poštou: "Když si někdo najde čas na návštěvu festivalu, tak by si podle mě mohl najít i hodinku na přebrání čestného občanství na radnici. A pokud ne, tak obě ocenění zabalíme a pošleme je Václavu Havlovi jednoduše poštou. A bude to vyřešené," řekl Adamec.[29][28] Havel nakonec ocenění převzal v trutnovském společenském centru Uffo,[28] ale nezúčastnil se slavnostního rautu s místními politiky a kulturními činovníky. Místo toho odjel s organizátory festivalu do hospody, kde pro něj Martin Věchet připravil koncert několika undergroundových kapel.[5]

V roce 2012 dostali pořadatelé Trutnova pokutu 150 000 korun za příliš hlučnou produkci.[30] Pořadatelé se proti uložené pokutě odvolali, ministerstvo zdravotnictví ji ale potvrdilo.[30]

V červenci 2012 vznikla na facebooku skupina Sere mě Trutnov Open Air, vedená hudebníkem Matějem Dostálkem, který v minulosti na festivalu vystupoval.[31] Stránka sdružuje lidi nespokojené s festivalem či s jeho prezentací. Podle Dostálka je filosofie festivalu falešná, parazituje na ideálech, jimiž se ohání, a hrají tam stále ti samí interpreti.[31] Rok po svém založení měla skupina 106 členů.[32]

Účinkující[editovat | editovat zdroj]

2004[editovat | editovat zdroj]

2005[editovat | editovat zdroj]

2006[editovat | editovat zdroj]

2007[editovat | editovat zdroj]

2008[editovat | editovat zdroj]

2009[editovat | editovat zdroj]

2010[editovat | editovat zdroj]

2011[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

2013[editovat | editovat zdroj]

2014[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Historie festivalu
  2. a b Svědek. Magický místo si člověk může najít kdekoliv. Je to místo, kde je ti s někým dobře. Na trutnovský Bojiště to celkem sedí. Ale stejně půjde do Hoven. In VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Music Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov : Geronimo Agency, 2013. S. 24 - 25.
  3. VĚCHET, Martin. Woodstock a John Mayall - vzpomínka Geronima. In VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Music Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov : Geronimo Agency, 2013. S. 36.
  4. a b ONDRUŠOVÁ, Vilemína; PAPŘOKOVÁ, Lenka. Festivaly: Český Woodstock v Trutnově k poctě Havlovi a Magorovi. Sokolska33.cz [online]. 28. července 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.  
  5. a b c d e f g h i VIKTORA, Antonín. Indiáni z Trutnova. MF DNES. 16.. srpen 2011, s. 10. Dostupné online.  
  6. BEZR, Ondřej. Trutnov píchne do vosího hnízda. Bude věnován obětem krvavého odsunu. iDnes [online]. 10. května 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné online.  
  7. BEZR, Ondřej. Vinnetou se v Trutnově bál vystoupit z auta. iDnes [online]. 23. srpna 2008 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online.  
  8. a b c ČERVENKOVÁ, Kateřina. Poslední bubnování na Bojišti zkontroloval Vinnetou. musicserver.cz [online]. 27. srpna 2008 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. ISSN 1803-6309.  
  9. ŠTEFEK, Jiří. Miliardář Bakala podpoří rockery, přispěje na Český Woodstock. Týden [online]. 15. července 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.  
  10. a b c aktuálně.cz. Trutnov Open Air Music Festival. aktuálně.cz [online]. 18. srpna 2011 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.  
  11. a b c JANDA, Jiří. Martin Věchet: Tato sezona rozhodne, které festivaly přežijí. E15 [online]. 17. srpna 2012 [cit. 2013-06-05]. Dostupné online. ISSN 1803-4543.  
  12. Zpráva o údajné spolupráci s StB ohrozila vystoupení Neckáře v Trutnově. Radio Praha [online]. 25. června 2007 [cit. 29. dubna 2009]. Dostupné online.  
  13. MAŠÁTOVÁ, Anna. Wakan Tanka, Trutnov open air pošestadvacáté. Full Moon Magazine [online]. 21. srpna 2013 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online.  
  14. a b Festival Trutnov navštívilo nejvíce lidí za poslední čtyři roky. denik.cz [online]. 28. srpna 2012 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.  
  15. KYNČL, Jakub. Na rekordní skupinovou fotku se vmáčklo 3995 lidí včetně Václava Havla. Novinky [online]. 28. srpna 2008 [cit. 2013-06-05]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  16. PROUZ, Vladimír. Trutnovský festival bude naposledy na Bojišti. Novinky.cz [online]. 7. května 2008 [cit. 2013-17-25]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  17. a b BEZR, Ondřej. Letošní Trutnov je v moci hvězd. Proběhne v termínu amerického Woodstocku. Idnes [online]. 14. ledna 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.  
  18. TRUHLIČKA, Ivan. Kopáči trutnovský Open Air neohrozí, práce na kanalizaci ustane. iDnes [online]. 15. srpna 2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.  
  19. BEZR, Ondřej. Trutnovský festival ještě letos zůstane na Bojišti, bude věnován Palachovi. iDnes.cz [online]. 22. února 2009 [cit. 29. dubna 2009]. Dostupné online.  
  20. CAJTHAML, Pavel. Pořadatelé festivalu chtěli Prachárnu ve Volanově, s nabídkou ale přišli pozdě. Trutnovinky [online]. 23. února 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online.  
  21. CAJTHAML, Pavel. Firma z Volanova nabídla své pozemky srpnovému festivalu. Trutnovinky [online]. 26. července 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online.  
  22. PETRŮ, Josef. S týdnem v zádech: Reformní tanečky zbytečné a jeden náčelník. Česká média [online]. , 20. srpna 2007 [cit. 2010-08-11]. Dostupné online.  
  23. VLASÁK, Vladimír. Haló, premiér? Tady festival v Trutnově. iDnes [online]. 22. srpna 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.  
  24. a b ČTK. Libáň Paroubkovu stížnost na Pence poslala zpátky do Trutnova. epravo.cz [online]. 8. listopadu 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.  
  25. a b ČTK. Trutnov: Penc se zveřejněním premiérova mobilu neprovinil. Novinky [online]. 9. prosince 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.  
  26. a b ADAMEC, Ivan. Radnice s festivalem nebojuje, je to jen přání pořadatele. Krkonošský deník [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online.  
  27. a b CAJTHAML, Pavel. Exprezident Havel dostane Kulturní cenu města Trutnova. Trutnovinky [online]. 21. dubna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.  
  28. a b c d KRATOCHVÍL, Luboš. Havlovi chtěli poslat čestné občanství poštou, on ale dorazí do Trutnova. iDnes [online]. 2. listopadu 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.  
  29. a b c KRATOCHVÍL, Luboš. Havel ocenění na festivalu nedostane. Radnice se bojí o důstojnost. iDnes [online]. 4. srpna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.  
  30. a b WEINER, Vlastimil. Festival v Trutnově dostal pokutu 150 tisíc za hlučnost. ČT24 [online]. 2. srpna 2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  31. a b ZÁLESKÝ, Petr. Vzpoura na Facebooku: Nedotknutelný Trutnov? "Jen disidenti, kteří nevědí, proti komu bojovat". MF Dnes. 17. srpen 2012.  
  32. Facebook - stránka Sere mě Trutnov Open Air. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Trutnov Open Air Music Festival ve Wikimedia Commons