Underground

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Underground je anglické slovo znamenající podzemí. V jiných jazycích se používá v přeneseném smyslu pro označení jevů, které se nacházejí mimo všeobecně přijímané zvyklosti. Mohou sem patřit jak zcela kriminální jevy, tak i různé subkultury vymaňující se z hlavního proudu. Český teoretik umění Ivan Martin Jirous, někdy nazývaný "undergroundový guru", charakterizoval underground takto:

Underground není vázán na určitý umělecký směr nebo styl, přestože například v hudbě se projevuje převážně rockovou formou. Underground je duchovní pozice intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to hnutí, které pracuje převážně s uměleckými prostředky, ale jehož představitelé si uvědomují, že umění není a nemá být konečným cílem snažení umělců. [...] Stručně řečeno, underground je aktivita umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro establishment, a kteří v této nepřijatelnosti nejsou trpní a pasivní, ale snaží se svým dílem a svým postojem o destrukci establishmentu.[1]

Underground v Československu[editovat | editovat zdroj]

V Československu v dobách normalizace byli za underground označování umělci, kteří z důvodů politického pronásledování nemohli svobodně tvořit a šířit svá díla. Umělci buďto tvořili zcela bez publika (tzv. do šuplíku), či se museli spoléhat na (často ilegální) šíření svých děl (knihy, básně, nahrávky...) formou samizdatu. Některá díla byla ovšem vydána v zahraničí, např. nahrávky skupiny The Plastic People of the Universe. V Československu začala díla vycházet legálně až po roce 1989.

Undergroundová hudební a divadelní představení byla ztížena nebo zakázána. Divadelní představení se odehrávala nejčastěji v bytech (tzv. bytové divadlo), pro pár diváku, přičemž hráli zpravidla neherci. Hudební vystoupení neschválených (či přímo zakázaných) interpretů se konala buďto na méně exponovaných místech, kde nebyla tolik "na očích" (např. ve vesnické hospodě), anebo v soukromých domech. Koncerty byly často maskovány jako soukromá oslava pro zvané (například svatba I. M. Jirouse), anebo se konaly zcela tajně. Důvodem utajování byla obava z různé perzekuce účinkujících, organizátorů a návštěvníků. Za pořádání a návštěvu undergroundových koncertů hrozilo vězení, bití, vyhození z práce či ze školy, vyvlastnění domu apod.

Hudební underground[editovat | editovat zdroj]

V hudbě se jako Underground označuje směr, jenž vznikl v šedesátých letech 20. století v oblasti západního pobřeží USA a vzápětí se rozšířil do EvropyVelké Británie, Německa i do tehdejší ČSSR. Undergroundová hudba vychází z psychedelické hudby a avantgardní vážné hudby. Undergroundoví hudebníci patřili často ke „kulturním outsiderům“ a většinou působili v symbióze s dalšími uměleckými kategoriemi – literaturou a dramatem či výtvarným uměním.


Undergroundoví interpreti[editovat | editovat zdroj]

čeští:


zahraniční:

Jiná použití[editovat | editovat zdroj]

Underground je také název filmu režiséra Emira Kusturicy.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JIROUS, Ivan Martin. Zpráva o třetím českém hudebním obrození. In ŠULC, Jan. Pravdivý příběh Plastic People. Praha : Torst, 2008. ISBN 978-80-7215-355-8.
  2. RIEDEL, Jaroslav. Aktual, který inspiroval underground, se vrátil. iHned [online]. 3. listopadu 2005 [cit. 2011-03-04]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  3. a b c d RADOCHOVÁ, Pavlína. Pódiové prezentace českých undergroundových a alternativních hudebních skupin. Brno, 2009. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta MU. Vedoucí práce PhDr. Aleš Opekar, CSc.. Dostupné online.
  4. Atomová Mihule na stránkách projektu Bigbít
  5. NOVÁČEK, Igor. BBP aneb underground není mrtev. freemusic.cz [online]. 2. července 2005 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.  
  6. NOVÁČEK, Igor. Bílé světlo - Dělníci Bílého světla. freemusic.cz [online]. 3. ledna 2007 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online.  
  7. BEZR, Ondřej. Po 34 letech vychází Radio undergroundového písničkáře Charlieho Soukupa. iDnes [online]. 10. srpna 2012 [cit. 2013-02-05]. Dostupné online.  
  8. a b Polí5 - Underrground birthday party
  9. a b c d TAJOVSKÝ, Ladislav. Zápisky (nejen) z podzemí. musicserver.cz [online]. 25. března 2004 [cit. 2011-08-23]. Dostupné online.  
  10. Duševní hrob na stránkách projektu Bigbít
  11. FRIEDMANNOVÁ, Halka. Underground je stále živý. iDnes [online]. 19. listopadu 2001 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.  
  12. KOCÁBEK, Antonín. Nedělní lidé. Kulturní magazín UNI [online]. Roč. 2008, čís. 8 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  13. Manuál k bookletu CD Na věčnou památku, dostupné online.
  14. KOCÁBEK, Antonín. Skrytý půvab byrokracie. Kulturní magazín UNI [online]. 2006, roč. 2006, čís. 11 [cit. 2014-02-11]. Dostupné online.  
  15. HOROVIC, Maxim. Špinavý nádobí: Epitaf. diycore.net [online]. 2009-01-13 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.  
  16. Stará Dobrá Ruční Práce na stránkách projektu Bigbít