Ztohoven

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ztohoven je česká diverzně-umělecká skupina, zabývající se undergroundem, performací, reklamou, mediálním objektem.[1] Ve skupině je údajně dvacet až sto umělců.[2][3]

Členové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Členové skupiny vystupují pod svými uměleckými jmény, jak je v této oblasti obvyklé. K volbě pseudonymů přistupují jako ke všemu ostatnímu – hravou, ale pečlivě vybranou formou. Pseudonymy proto často mají i svůj „druhý“ význam (tzv. kalambúr, stejně jako název celé skupiny nebo některé akce – Občan K.občanka). Mezi aktivní členy skupiny patří:[zdroj?]

  • Anna Bolická
  • Zdeněk Dostál
  • Dan Gerous
  • Otto Horsi
  • Tomáš Jasný
  • Petr Klíč
  • Aleš Kodim
  • Míla Mikule
  • Tomáš Mrnc
  • Míra Svoboda
  • Roman Týc
  • Petr Žílka

a další.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Otazník nad Pražským hradem[editovat | editovat zdroj]

Vůbec prvním projektem skupiny bylo v roce 2003 překrytí části neonového svítícího růžového srdce od Jiřího Davida, které nechal prezident Václav Havel umístit na Pražský hrad. Překrytím a přidáním svítící červené tečky skupina docílila, že asi 10 minut svítil nad Pražským hradem otazník.[4]

Znásilněný podvědomí[editovat | editovat zdroj]

Skupina na sebe upozornila v roce 2003 ještě jednou, a to nahrazením všech (750) vitrín (Citilightů) s reklamou v pražském metru, bílou plochou s otazníkem a s textem odkazujícím na její webovou stránku. Na této stránce byl uveřejněn pouze čas, kdy se druhý den na stránkách objeví více informací. Na druhý den, se přesně ve 14:00 na webu dychtivý dav dozvěděl o plánované vernisáži jednodenní výstavy, kterou členové Ztohoven načerno vyrobili ve vestibulu metra Dejvická. Jak jinak, než tak, že každý z nich přetvořil jeden ze citilightů ve stanici v umělecké dílo, využívajíc více rozměrů, které vitrína nabízí – hlubší prostor, podsvětlení, zdroj elektriky. Tyto díla byla druhý den pracovníky metra odstraněna, ale na vernisáž se přišlo podívat stovky lidí. Za tuto akci bylo na skupinu podáno trestní oznámení. Akci skupina nazvala Znásilněný podvědomí. [5]

Mediální realita (atomový výbuch v pořadu Panorama)[editovat | editovat zdroj]

Ještě větší akcí, co do závažnosti, kterou skupina zorganizovala, byl výstup na jeden z vysílačů používaných Českými radiokomunikacemi a napíchnutí se na jednu z kamer používanou pro živý přenos z Krkonoš. V ranním vysílání 17. června 2007 se tak na ČT2 v pořadu Panoráma odvysílal fiktivní výbuch atomové bomby s panoramatem Krkonoš na pozadí.[2] Často se tento akt uváděl jako „hacking do vysílání České televize“. Mnoho diváků bylo šokováno. Bylo podáno trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, což ovšem soudce nepotvrdil. Za tento počin byla skupina oceněna významnou cenou Národní Galerie – NG 333.

Občan K.[editovat | editovat zdroj]

Dvanáct členů Ztohoven se nechalo podobně ostříhat, vyfotografovali se a snímky pak upravili morphingem, který ze dvou tváří vytvoří obličej jeden, na němž jsou ale rozeznatelné rysy obou původních podob a zažádali o občanský průkaz na jméno kolegy.[6] Po 6 měsíců žili pod cizí identitou, s kterou se někteří členové účastnili voleb, cestovali do zahraničí, získali zbrojní pas či se oženili.[7][8] Představení expozice s názvem Občan K. se odehrálo 18. června 2010.[9] Policie České republiky následně falešné občanské průkazy zabavila a zadržela Romana Týce.[10] Současně také vznikl dokumentární film Občan K. mapující tento experiment.

Non multi sed multa (28. kříž na Staroměstském náměstí)[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 2011 skupina při akci nazvané Non multi sed multa[p 1] doplnila 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí v Praze o další jeden kříž, podle jejich vyjádření k uctění památky neprávem opomíjeného Martina Fruweina z Podolí, který před popravou zřejmě spáchal sebevraždu a 21. června 1621 byla proto sťata už jen jeho mrtvola. Dle historičky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Marie Koldinské je umístění 28. kříže opodstatněné, protože takzvaných 27 českých pánů bylo ve skutečnosti opravdu 28. Po tři dny si nikdo změny nevšiml.[11]

Morální reforma[editovat | editovat zdroj]

5. června 2012 skupina během schůze Poslanecké sněmovny rozeslala poslancům a novinářům stovky SMS zpráv, které se tvářily, že pochází od samotných poslanců, čímž mezi nimi vyvolala mírný zmatek. Tématem zpráv byla „Morální reforma“, což podle oficiálního prohlášení skupiny „je v přeneseném smyslu název parlamentní inscenace vyjadřující ideální stav vztahů v politické sféře, utopistickou vizi smířlivé komunikace mezi politiky všech stran, různých názorů a přesvědčení. Záměrně naivní zpracování plné patosu a citů ukazuje, jak důležité je navrátit do politické kultury lidský rozměr a morální hodnoty.“[12] Následovala smršť smířlivých SMS zpráv, které si poslanci posílali mezi sebou, vnitrostranicky i napříč politickým spektrem, ve finále pak směřované na novináře, aby jim vyhradili mediální prostor k vyjádření k Morální reformě.

Nejprve se nevědělo, kdo za SMS zprávami vězí.[13] Že jde o akci skupiny Ztohoven, informoval 6. června ráno server Týden.cz.[14] Skupina to ten samý den potvrdila v prohlášení a na své webové stránky umístila manifest „Morální reformy“ včetně interaktivní aplikace, kde si lze v čase vizuálně prohlédnout od koho, komu a kdy šly jaké zprávy,[15] včetně textů všech 585 odeslaných SMS zpráv.[16][12]

Součástí Morální reformy bylo zveřejnění telefonních čísel ministrů, poslanců i prezidenta v průběhu akce v DOX.[17]

Paralelní polis[editovat | editovat zdroj]

Projekt zaměřený na rozvoj paralelních společenských, ekonomických a politických struktur nezávislých na centralizované autoritě státní moci. Má podobu fyzického prostoru. Skupina tímto projektem rozvíjí předchozí politicky orientovaný projekt o myšlenkový základ hackerského hnutí, který je založen na maximální ochraně svobody a soukromí člověka a vzdoru autoritářským tendencím státní moci. Za tímto účelem vyhradila skupina autonomní prostor v rámci domu Paralelní polis, kde sídlí hackerspace Institut kryptoanarchie orientovaný na společensko-politické otázky 21. století. Koncept paralelní polis pochází z okruhu teoretiků soustředěných kolem hnutí Charta 77. Ztohoven tímto názvem zamýšlí znovuotevřít tento pozapomenutý princip uspořádání a hodnotového ukotvení společnosti a aktualizovat jeho platnost pro moderní společnost.

Ocenění a soudy[editovat | editovat zdroj]

Cena NG 333[editovat | editovat zdroj]

6. prosince 2007 byla skupině Ztohoven udělena Národní galerií první cena za projekt „Mediální realita“ v prvním ročníku Ceny NG 333 pro mladé umělce do 33 let z České a Slovenské republiky. Skupinu do soutěže přihlásil Jan Mlčoch. Cenu za skupinu převzal právník, čímž dala skupina najevo v jaké rovině se projekt „Mediální realita“ bude opravdu hodnotit.[18]

Právník na místě citoval z trestního zákona: § 165 Schvalování trestného činu

  1. Kdo veřejně schvaluje trestný čin nebo kdo veřejně vychvaluje pro trestný čin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
  2. Stejně bude potrestán, kdo má v úmyslu projevit s trestným činem souhlas.

Za několik týdnů byl k výslechu předvolán také generální ředitel Národní galerie prof. Milan Knížák.

Soudy[editovat | editovat zdroj]

Mediální realita[editovat | editovat zdroj]

25. března 2008 se konalo první stání u soudu za projekt Mediální realita. Pracovníci Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se zastali skupiny Ztohoven a pomocí petice, kterou podepsalo přes 14 000 lidí, žádali prezidenta Klause o milost pro členy skupiny.[19] Okresní soud v Trutnově s přihlédnutím k psychologickému posudku od soudního znalce Jana Laška zprostil všech sedm obžalovaných obžaloby s odůvodněním, že odvysílaná fikce nemohla nikoho vyděsit natolik, aby šlo o šíření poplašné zprávy – obžaloba nenašla žádného svědka, kterého by akce vystrašila.[20]

Odvysílaná fikce nemohla nikoho vyděsit tak, aby se jednalo o šíření poplašné zprávy.[21]
— soudkyně

Případ se vrátil 3. února 2009 opět před soud, na kterém měl vystoupit odborník na ochranu proti jaderným zbraním. Zabýval se tím, nakolik byla iluze realistická, jaké zbraně by musely být použity, a zda by bylo možné, aby po skutečně provedeném jaderném výbuchu kamera ještě snímala, nebyly poškozené přijímače a narušené mobilní sítě. Také rada pro rozhlasové a televizní vysílání po skupině požaduje pokutu 150 000 Kč za to, že zasahovali do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů..[21]

Tři členové skupiny zažalovali Radu pro rozhlasové a televizní vysílání poté, co jim radou (RRTV) byla jednotlivě udělena pokuta 50 000 korun.[22]

Občan K.[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho byli členové umělecké skupiny trestně stíháni i pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, když v roce 2010 vystavili občanské průkazy s pozměněnými fotografiemi. Hrozil jim tak trest odnětí svobody až na dva roky nebo trest zákazu činnosti. Obvodní soud pro Prahu 1 však rozhodl, že o trestný čin nejde, a věc postoupil úřadu městské části, aby ten posoudil, zda nejde o přestupek. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Podle soudu „nelze přehlédnout, že obvinění předložili nepravou fotografii, nicméně ostatní v občanském průkazu uvedené údaje odpovídaly skutečnosti. Právě v tomto ohledu se ona vážnost způsobené újmy na právech státních orgánů rozptyluje, přestává být vážnou ve smyslu trestního práva.“[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Non multa sed multum – Ne množství, ale mnoho (obsahem); „Non multi sed multa“ bylo heslo 312. československé stíhací perutě – parafráze na slova W. Churchilla po bitvě o Británii, o vděčnosti takového množství (lidí, obyvatel Británie), za tak mnoho (zachování naděje na vítězství a svobodu), takové hrstce (pilotů). Tedy asi: „Ne mnozí, ale mnoho“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adam Pešek: Tabule v DOXu byl spouštěcí mechanismus, tvrdí Ztohoven, aktualne.cz, 15.12.2012
  2. a b zra. Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem. iDNES.cz [online]. 2007-06-17 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  3. ŠŤASTNÝ, Ondřej. Ztohoven: Vyděšeným k smrti se omlouváme. iDNES.cz [online]. 2007-06-19 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  4. efa. Místo srdce svítil otazník. iDNES.cz [online]. 2003-01-14 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  5. lkr, kot. Za překrytí reklam padlo trestní oznámení. iDNES.cz [online]. 2003-03-11 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  6. Ztohoven volili na falešné občanky. Už to šetří policie [online]. Aktuálně.cz, 2010-6-17, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Policie zabavila občanské průkazy - součást expozice skupiny Ztohoven [online]. ČT24, 2010-6-18, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. Občan K. / Citizen K. / Der Bürger K. [online]. 2010-6-9, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.  
  9. Ztohoven: Občan K. přichází [online]. Reflex, 2010-6-18, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  10. Policie odvezla falešné občanky Ztohoven a zatýkala [online]. Aktuálně.cz, 2010-6-18, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Aktuálně.cz: Skupina Ztohoven dala na Staroměstské náměstí 28. kříž, 22. června 2011
  12. a b HRON, Michal; VÁLKOVÁ, Hana. Falešné SMS rozeslala poslancům a novinářům skupina Ztohoven. iDNES.cz [online]. 2012-06-06 [cit. 2012-06-06]. Dostupné online.  
  13. HRON, Michal; KLANG, Mikuláš. Po Rathově proslovu začaly chodit falešné SMS, zmátly Sněmovnu i redakce. iDNES.cz [online]. 2012-06-05 [cit. 2012-06-06]. Dostupné online.  
  14. RED. Falešné esemesky poslanců? Akce Ztohoven. Týden.cz [online]. 2012-06-06 [cit. 2012-06-06]. Dostupné online.  
  15. Oficiální stránky skupiny Ztohoven
  16. Oficiální stránky skupiny Ztohoven
  17. Morální reforma? Diskuse o kontroverzním projektu a demokracii v ČR [online]. 5. 12. 2012, [cit. 2013-01-01]. Dostupné online.  
  18. DVOŘÁČEK, Marek, ČTK Atomový výbuch Ztohoven koupí Národní galerie. iDNES.cz [online]. 2007-12-07 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  19. RAUŠOVÁ, Zuzana. Akademici žádají v petici milost pro skupinu Ztohoven. iDNES.cz [online]. 2008-03-23 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  20. EICHLER, Pavel, Ivan Truhlička Ztohoven jsou podle soudu bez viny, výbuch v ČT nemohl nikoho vyděsit. iDNES.cz [online]. 2008-03-25 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.  
  21. a b WOHLMUTH, Radek. Soud se Ztohoven za fiktivní jaderný výbuch byl odročen. Aktualne.cz [online]. 2009-02-03 [cit. 2011-06-23]. Dostupné online.  
  22. http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/soud-zrusil-pokutu-za-atomovy-hrib-na-ct2/358552
  23. Soud: Ztohoven nespáchali změnou fotek na průkazech trestný čin, CeskeNoviny.cz, 22.12.2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]