Kalambúr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kalambúr (z francouzského calembour) je věta nebo sousloví, které má několik různých významů. Jednotlivé významy se buď vůbec neliší svou výslovností, nebo se jednotlivé významy liší různým přízvukem nebo rytmem (dělením slov). Význam slov se tak mění pouze změnou umístění mezer ve větě nebo sousloví. Správný význam lze obvykle určit z celkového kontextu.
Ukázky [editovat]
- Koukal sem na mě sýček.
- Koza polyká meče.
- Ženu holí stroj.
- Myslím na Daně.
- Spěchám, dejte mi bič a ženu. Tumáš lesní žínku.
- Pánové, nežeňte se.
- V Praze se vyhněte Štvanici. A z těsta.
- Ženám tuplák Al.
- Vyžeňte krávu.
- Tak na oko vy berete!
- Z obratu trpaslík; s obrazem spadla.
- A ten vozík táhl jak? Ano.
- Co on s tou krví? Do žil? Ne, trochu pojedu.
- Šel on, trmáceje se, a žena za přeludem.
- Paštika zaječí, když se dojí husa.
- Dámy půjdou až kvoknu, podle toho, jak budou brány.
- Občan „K“ z lodě „J“ vyndal kapesní „K“ a z trnu „L“.
- Jsi kapesní, koroduj za nás.
- Stádo stoprvní.
- Potok zjih, utek.
- Měl problémy s muslimy a pokožkou – nežidy.
- Žížala skončila proměnou. V kosu.
- Už mám to šimrání v ruce.
- Kdepak lyže – ne tady.
- Má v hlavě myš Lenku. Myšlenku vlastní hlavou.
- Kdyby to byl mýval míval, tak by to Bill byl bil.
U věty Jedli nahoře bez holí lze najít víc než půl stovky různých významů.[1]
Kalambúrem je také název umělecké skupiny Ztohoven, některých jejích akcí (Občan K.) a členů (Anna Bolická, Tomáš Jasný, Tomáš Mrnc, Petr Žílka…).