Kraje v Česku
Kraje jsou v současné době v České republice označení pro dva různé typy subjektů:
- vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
- územní jednotky (části území republiky), které jsou stanoveny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění.
Historie
Na území dnešní České republiky představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky, než je tomu v současnosti, protože od středověku do 19. století (kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny) se vždy jednalo o správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi.
Územní kraje
Komunistický režim v Československu nahradil k 1. lednu 1949, tedy brzy po svém vzniku, zákonem č. 280/1948 Sb. země nově vymezenými 13 „malými“ kraji. Ty se však brzy ukázaly jako nevhodné a existovaly jen do roku 1960, kdy v průběhu reformy bylo rozhodnuto o vzniku sedmi větších krajů mimo hlavní město Prahu, jež dosud existují jako územní celky státu. Vznikly 11. dubna 1960 vyhlášením zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Jejich orgány (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny. Také zrušení těchto starých krajů již bylo v parlamentu vládou v roce 2005 navrhováno,[1] zatím k tomu však nedošlo.
Názvy a sídla územních krajů
- Středočeský kraj se sídlem v Praze
- Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
- Západočeský kraj se sídlem v Plzni
- Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
- Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
- Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
- Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě
Samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek je postavena na roveň těmto krajům, je podle téhož zákona území hlavního města Prahy.
Samosprávné kraje
Vyšší územní samosprávné celky (zpočátku se užívala zkratka VÚSC) předpokládá článek 99 a následující Ústavy České republiky. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.). Novelizuje Ústavu (čl. 99) a nazývá VÚSC kraji. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.
Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Zákon o krajích byl od doby svého přijetí novelizován už více než dvaceti zákony. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému
Dvakrát byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.
Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Např. dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.[2] Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.
14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).
|
|
Přehled krajů
Zkratka na RZ | Název kraje (kraj) |
Zkratka ČSÚ | Krajské město | Počet obyvatel (2017) |
Rozloha (km2) |
Hustota zalidnění (/km2) |
HDP (v milionech Kč) |
HDP na obyvatele 2015 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | Hlavní město Praha | PHA | Praha | 1 286 399 | 496,10 | 2,360 | 637,704 | 881,411 |
S | Středočeský | STČ | Praha | 1,274,633 | 11,014,97 | 104 | 288,888 | 399,682 |
C | Jihočeský | JHČ | České Budějovice | 637,460 | 10,056,79 | 62 | 150,970 | 361,699 |
P | Plzeňský | PLK | Plzeň | 574,694 | 7,560,93 | 73 | 137,911 | 404,565 |
K | Karlovarský | KVK | Karlovy Vary | 310,245 | 3,314,46 | 92 | 65,789 | 291,304 |
U | Ústecký | ULK | Ústí nad Labem | 830,371 | 5,334,52 | 154 | 188,041 | 334,249 |
L | Liberecký | LBK | Liberec | 439,262 | 3,162,93 | 135 | 94,451 | 335,210 |
H | Královéhradecký | HKK | Hradec Králové | 555,683 | 4,758,54 | 115 | 133,767 | 378,326 |
E | Pardubický | PAK | Pardubice | 505,285 | 4,519,00 | 112 | 116,639 | 348,996 |
M | Olomoucký | OLK | Olomouc | 639,946 | 5,266,57 | 123 | 134,376 | 339,556 |
T | Moravskoslezský | MSK | Ostrava | 1,236,028 | 5,426,83 | 227 | 280,210 | 357,939 |
B | Jihomoravský | JHM | Brno | 1,169,788 | 7,194,56 | 159 | 285,855 | 424,994 |
Z | Zlínský | ZLK | Zlín | 590,459 | 3,963,55 | 149 | 131,789 | 381,168 |
J | Kraj Vysočina | VYS | Jihlava | 512,727 | 6,795,56 | 75 | 121,318 | 353,587 |
CZ | 10,562,214 | 78,864,92 | 134 | 2,767,717 | 271,161 |
Symboly krajů
Skladebnost krajů
Samosprávné kraje jsou menší než územní kraje, avšak některé ze samosprávných krajů zasahují do dvou územních krajů.
- Středočeský kraj a Praha jsou v obou členěních totožné.
- Samosprávný Jihočeský kraj celý spadá do územního Jihočeského kraje.
- Západočeský kraj je rozdělen na dva celé samosprávné kraje (Plzeňský kraj a Karlovarský kraj).
- Ústecký kraj celý spadá do Severočeského kraje
- Královéhradecký kraj a Pardubický kraj celé spadají do Východočeského kraje
- Jihomoravský kraj celý spadá do územního Jihomoravského kraje
- Moravskoslezský kraj celý spadá do Severomoravského kraje
Skladebnost územního členění narušují:
- okres Semily, který patří k Východočeskému kraji, ale samosprávně byl sdružen do Libereckého kraje se třemi okresy Severočeského kraje,
- Kraj Vysočina, který je složen ze tří okresů Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z Jihočeského kraje,
- okres Vsetín, který patří k Severomoravskému kraji, ale samosprávně byl sdružen do Zlínského kraje se třemi okresy územního Jihomoravského kraje,
- okres Prostějov, který patří k Jihomoravskému kraji, ale samosprávně byl sdružen do Olomouckého kraje se čtyřmi okresy Severomoravského kraje.
Návrhy změn
Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů.[3][4][5] Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ míní 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje.[6][7] Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé.[8]
Politika
Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. V krajských volbách 2017 získalo ANO většinu hlasů ve všech okresech.
Vítězové voleb podle krajů
-
Mapa výsledků voleb roku 2008
Ekonomika
Podnikání
kraj | firem | fyzických osob | ostatních | celkem |
---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 157 771 | 243 715 | 60 600 | 462 086 |
Středočeský kraj | 28 959 | 191 907 | 29 070 | 249 936 |
Jihočeský kraj | 12 980 | 94 576 | 16 821 | 124 377 |
Plzeňský kraj | 12 859 | 84 094 | 15 958 | 112 911 |
Karlovarský kraj | 8 397 | 42 429 | 9 111 | 59 937 |
Ústecký kraj | 15 090 | 98 541 | 17 845 | 131 476 |
Liberecký kraj | 9 480 | 71 740 | 10 142 | 91 362 |
Královéhradecký kraj | 10 645 | 76 876 | 13 137 | 100 658 |
Pardubický kraj | 8 781 | 71 305 | 12 097 | 92 183 |
Kraj Vysočina | 7 046 | 64 947 | 11 765 | 83 758 |
Jihomoravský kraj | 39 352 | 167 515 | 28 831 | 235 698 |
Olomoucký kraj | 10 813 | 84 330 | 13 525 | 108 668 |
Zlínský kraj | 12 223 | 84 994 | 11 514 | 108 731 |
Moravskoslezský kraj | 23 308 | 150 090 | 21 802 | 195 200 |
Celkem | 357 704 | 1 527 059 | 272 218 | 2 156 981 |
Reference
- ↑ Sněmovní tisk č. 1047 – Vládní návrh zákona o územně správním členění státu, Sněmovní tisk č. 1048 – novely souvisejících zákonů (18. červenec 2005, při pokračování přerušeného prvního čtení 27. prosince 2005 vzaty vládou zpět)
- ↑ Jmenování krajských ředitelů policie, URL: http://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx
- ↑ Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení
- ↑ Počet krajů by se mohl v budoucnu snížit
- ↑ Méně krajů v Česku? V budoucnu možná ano
- ↑ Koalice s Korytářem a ODS je na Liberecku stále otevřená, věří šéf Starostů
- ↑ http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2743645 čas 16:40, Dvacet minut Radiožurnálu - Rozhovor s lídrem Starostů na Liberecku Martinem Půtou
- ↑ čas 15:54
- ↑ Počet podnikatelských subjektů k 1. 1. 2014 - rozděleno podle krajů a podle typu subjektu
Literatura
- MACEK, Jaroslav; ŽÁČEK, Václav. Krajská správa v českých zemích a její archivní fondy (1605–1868). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra, 1958. 350, [2] s., [8], [3] mapy.
Související články
- Historie krajů v Česku
- Asociace krajů České republiky
- Krajský národní výbor (KNV)
- Krajský úřad
- Zastupitelstvo kraje
- Obecně závazná vyhláška
- Administrativní dělení Česka
- Okresy v Česku
- NUTS, CZ-NUTS
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kraj v Česku na Wikimedia Commons
- Dílo Zákon o krajích (129/2000) ve Wikizdrojích
- Asociace krajů ČR
- Krajské reprezentace na stránkách ČSÚ
- Územněsprávní reformy v Česku v letech 1848 – 2000
Právní předpisy
- Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v aktuálně účinném znění
- Částka 114/1997 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků…, s původními názvy později přejmenovaných krajů
- Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v aktuálně účinném znění
- Ústavní zákon č. 176/2001 Sb., přejmenování čtyř krajů
- Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
- Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů…
- Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
- Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů Prahy