Sumy
| Sumy Суми | |
|---|---|
 sídliště a chrám proroka Eliáše | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°55′ s. š., 34°45′ v. d. |
| Nadmořská výška | 166 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Sumská |
| Rajón | Sumský |
| Administrativní dělení | 2 městské rajóny: Kovpakivskyj, Zaričnyj |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 145 km² |
| Počet obyvatel | 256 464 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 768,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (80 %), Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Olexandr Mykolajovyč Lysenko |
| Vznik | 1652 |
| Oficiální web | smr |
| Telefonní předvolba | +380 54 |
| PSČ | 40000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sumy (ukrajinsky Суми, rusky Сумы) jsou hlavní město Sumské oblasti na severovýchodní Ukrajině. Leží na řece Psel, levém přítoku Dněpru, nedaleko od hranic s Ruskem. Prochází tudy železniční magistrála Konotop – Charkov. Žije zde přibližně 260 000 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Již ve 2.-6. století žily na tomto území slovanské kmeny, zbytky sídel a pohřebišť byly nalezeny v jihozápadní části města (ulice Pavlova, Krugovaja). Z 8.- 10. století je archeologicky doložena osada Severjanů (v dnešní ulici Topoljanskaja). Stopy antického osídlení někteří historikové ztotožňují se starověkým ruským městem Lipetsk. V oblasti Zelenyj Gaj bylo berlitské sídliště z 9.-11. století s 14 mohylami, ve střední části města pozůstatky ruské osady Sumin z 11. století, jejíž jméno převzalo nové založení z roku 1652 nebo 1655, kdy na břehu Pselu vznikla kozácká pevnost, která měla chránit historický region Slobodská Ukrajina před Krymskými Tatary. Poté, co útoky přestaly, přešlo území pod ruskou říši a stalo se významným ekonomickým centrem. Počátkem 19. století byly Sumy kandidátem na zřízení první ukrajinské univerzity; byl však vybrán Charkov. Během německé okupace za druhé světové války (1941–1943) utrpěly Sumy velké škody. Po válce byly zničené části města přebudovány.
Ruská invaze 2022 a 2024
[editovat | editovat zdroj]- Dne 24. února 2022, v první den ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, zaútočily na Sumy ruské jednotky. V dalších dnech následovala série výbuchů. Bitva o Sumy trvala do 8. dubna 2022 a skončila vítězstvím Ukrajinců.
- Další ruský útok následoval v srpnu 2024. V noci z 12. na 13. srpna zaútočilo ruské letectvo na kritickou infrastrukturu, část města zůstala bez proudu a bez dodávek plynu. Ruský útok poškodil elektrické vedení, rozvod plynu, budovu nemocnice a několik aut, uvedla oblastní vojenská správa.[1]
Kultura a památky
[editovat | editovat zdroj]- Městu dominuje katedrála (Spaso-Preobraženskyj sobor) v neoklasicistním slohu z 18. století, vícekrát přestavovaná, hlavně v roce 1858, v 80. letech 19. století přistavěna 56 metrů vysoká věž, po roce 1990 stavba rekonstruována vně i uvnitř; v interiéru fresky Vladimira Makovského a Klavdije Lebeděva.
- Chrám Vzkříšení z roku 1702, nejstarší budova ve městě.
- Katedrála kláštera sv. Pantaleona, postavena v roce 1911 podle návrhu Alekseje Ščuseva, podle vzoru středověkých chrámů v Novgorodě a Pskově.
- Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla (1851)
- Trojický chrám (Katedrála Nejsvětější Trojice) z let 1902–1914, podle vzoru katedrály sv. Izáka v Petrohradu; uvnitř ikony od Michaila Vasiljeviče Něstěrova, roku 1917 nedokončené kvůli revoluci.
- Budova Oblastní filharmonie
- Ukrajinská bankovní akademie (škola), dříve banka
- Usedlost Suchanovových-Sumovských
- Usedlost Šteryčevové
- Muzeum umění Nikanora Onackého
Školství
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí 4 vysoké školy, 9 středních škol, vlastivědné a umělecké muzeum a Muzeum Antona Pavloviče Čechova.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1850 | 1897 | 1913 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2010 |
| Počet obyv. | 11 500 | 27 564 | 50 400 | 44 000 | 69 000 | 98 000 | 159 000 | 231 558 | 293 706 | 295 847 | 273 984 |
Národnostní zastoupení
[editovat | editovat zdroj]- 1897 – 70,53 % Ukrajinci, 24,1 % Rusové, 2,6 % Židé
- 1926 – 80,7 % Ukrajinci, 11,8 % Rusové, 5,5 % Židé
- 1959 – 79 % Ukrajinci, 20 % Rusové
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vladimir Golubničij (1936–2021), sovětský atlet, chodec
- Mychajlo Fomenko (1948–2024), ukrajinský fotbalista a trenér
- Dmytro Kuleba (* 1981), ukrajinský diplomat a politik
- Vita a Valj Semerenkovy (* 1986), ukrajinské biatlonistky
- Anastasija Merkušinová (* 1995), ukrajinská biatlonistka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
|
|
.jpg)
|
|
|
|
|
|
| Trojický chrám | Usedlost Suchanovových-Sumovských | Ukrajinská bankovní akademie | Preobraženský chrám | Chrám Vzkříšení | Oblastní filharmonie | Muzeum umění N. Onackého | Usedlost Šteryčevové |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sumy na anglické Wikipedii.
- ↑ Válka na Ukrajině online přenos. Aktuálně.cz [online]. 2024-08-13 [cit. 2024-08-13]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sumy na Wikimedia Commons - Nezávislý webový portál (ukrajinsky)
- Sumská univerzita (ukrajinsky)
