Velká Chuchle

Velká Chuchle je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy o rozloze 460,3 ha rozkládající se na jihozápadě Prahy na levém břehu Vltavy, tvořící od 24. listopadu 1990 větší jižní část městské části Praha-Velká Chuchle. Je zde evidováno 41 ulic a 500 adres. Obcí protéká menší přítok Vltavy, potok Vrutice.

Praha-Velká Chuchle je od 24. listopadu 1990 městská část o rozloze 602,62 ha, zahrnující celá katastrální území Velká Chuchle a Malá Chuchle, která tvořila původní obec Velká Chuchle. Malá Chuchle byla z Velké Chuchle odtržena při připojení k Praze roku 1922, Velká Chuchle byla připojena k Praze až roku 1968 a od té doby Malá Chuchle opět spadala pod Místní národní výbor ve Velké Chuchli.

Památky

• Barokní kostel Sv. Jana Nepomuckého s věží nad Velkou Chuchlí.
• Pomník padlým na náměstí Chuchelských Bojovníků pochází z roku 1918 (je však doplněn i o vzpomínku na Chuchelské oběti 2. světové války), památník nedaleko hřbitova a kostela Sv. Jana Nepomuckého byl vybudován v roce 1945. Na pomníku z roku 1945 jsou uvedena jména padlých z květnového povstání českého lidu, kteří jsou tam i pochováni, s výjimkou dostihového trenéra Karla Šmejdy (dvojnásobný vítěz Československého derby 1927 a 1944, trenér jediné vítězky Velké pardubické Laty Brandejsové; jeho život v květnu 1945 ukončila kulka německého ostřelovače, když vyváděl koně z hořících stájí), jenž je pohřben v rodinné hrobce na blízkém hřbitově u kostela.
• Na náměstí je též pozdně barokní kaplička Panny Marie s věžičkou a zvonem.
• Historicko-technická památka Chuchelská vápenka stojí v údolí potoka Vrutice vpravo od silnice ze Slivence. Památka je nově oplocena a je v dobrém stavu.
• Hned naproti historické vápence se čtyřmi "komíny" , se přes silnici nalézá přírodní rezervace Homolka podle tvaru špičky blízkého kopce. Pod kopcem Homolka s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.
• Mezi Chuchelské památky lze počítat^[zdroj?] i bývalou Tůmovu restauraci s věží nad tratí, postavenou v 19. stol. a fungující ještě za První republiky.
• pozdně barokní statky čp.4 a čp.5 na Náměstí Chuchelských Bojovníků a čp.1 ve Starochuchelské ulici mezi železniční tratí na Plzeň a Chuchelskou Sokolovnou

Sokol, školství a tělovýchova

Sokol (spolek) byl ve Velké Chuchli založen v roce 1903, pořádá dodnes cvičení a pěkné akce pro všechny věkové kategorie a jeho budova (Sokolovna) stojí ve Starochuchelské ulici, stejně jako Škola Charlotty Garrigue Masarykové v moderní budově z První republiky. V roce 2012 započala na západní straně školy přístavba nové školní budovy. Nad školou v protějším svahu se nachází v ulici K Vápence cvičiště a tělocvična obnovené prvorepublikové DTJ Velká Chuchle. Nedaleko se nalézá nová , architektonicky dobře působící, vícepodlažní kruhová budova mateřské školy s osobním výtahem (Na Cihelně čp. 456). U Vltavy má své hřiště sportovní klub Čechoslovan Velká Chuchle.

Dostihové závodiště

Dostihové závodiště ve Velké Chuchli navštěvoval v letech 1919 až 1937 pravidelně prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Závodiště ve Velké Chuchli bylo v roce 2002 při povodni zcela zaplaveno a voda dosahovala v Dostihové ulici až po křižovatku se železniční tratí. Vlaková doprava však zde nebyla přerušena, pouze omezena. Domy v Dostihové ulici, podél potoka Vrutice, měly zaplavené přízemí, zcela zaplaveno bylo zdravotní středisko.

V roce 1911 (13. května) přistál se svým letounem na Chuchelském závodišti inženýr Jan Kašpar, při svém dálkovém letu Pardubice - Praha (Velká Chuchle). Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce okolo 800 m. Letadlo Bleriot XI, kterým tento let uskutečnil, daroval Jan Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes. Tento Kašparův dálkový let, uskutečněný prakticky bez navigačních přístrojů, je považován všeobecně za symbolický začátek českého letectví.

Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Českých zemích na trase Mělník – Velká Chuchle s přistáním opět na dostihovém závodišti, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.

Dne 5. listopadu 2011 přistál na Chuchelském dostihovém závodišti pilot Mára, který zopakoval slavný dálkový let inženýra Jana Kašpara po sto letech z Pardubic do Prahy na nově postavené replice letounu Bleriot XI. Uletěl při tom 128 km, neboť se mírně odchýlil z Kašparovy trasy jižním směrem. Jeho předchozí dva pokusy od 13. května 2011 se nepodařily, nejen pro zhoršené počasí, ale i pro slabší motor repliky letadla, který musel být pro třetí pokus vyměněn za silnější. I tak se pilot musel v Pardubicích vracet, aby upustil přebytečné zásoby paliva. Replika Blériotu XI. byla příliš těžká, než aby mohla dosáhnout předepsané výšky. Přistání v Chuchli zaznamenala Česká televize, včetně rozhovoru s pilotem bezprostředně po dosednutí, přímo na Chuchelském závodišti. Inverzní počasí nebylo pro tento den a let ideální, televizní záběr i rozhovor s pilotem však potvrdil, že let i přistání s původní navigací a vybavením letounu byly bez problémů. Konstruktérem letounu, s nímž Petr Mára v Chuchli bezpečně přistál byl Václav Vondrášek. Oba patří mezi "aviatiky", konstruktéry a výrobce ultralehkých letadel. Zkušební pilot Mára (nar.1952) provedl pamětní přelet z Pardubic do Chuchle již v roce 1991 v rámci tehdejší 1. aviatické poutě "Masaryk Cross Country" se svým historickým ultralightem "Demoiselle", což byla replika francouzské konstrukce letounu z roku 1909 a pilotovo první historické letadlo vlastní výroby.

Literatura

ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha: Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Velká Chuchel, s. 425-427. 

Další fotografie

• 
  Symbolem Velké Chuchle je dostihové závodiště
• 
  Škola Charlotty Masarykové
• 
  Vápenka nad Velkou Chuchlí – technická památka
• 
  Starochuchelská ulice

Galerie Velká Chuchle na Wikimedia Commons

Portály: Praha