Homolka (přírodní rezervace, Velká Chuchle)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Homolka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Homolka
Homolka
Základní informace
Vyhlášení 1. července 1982
Vyhlásil NV hl. m. Prahy
Nadm. výška 230 - 305 m n. m.
Rozloha 13,38 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Velká Chuchle
Souřadnice
Homolka
Homolka
Další informace
Kód 741
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Homolka je přírodní rezervace ev. č. 741 na území hlavního města Prahy na okraji Velké Chuchle. Oblast spravuje Magistrát hlavního města Prahy.

Napříč rezervací prochází žlutá turistická trasa začínající v Chuchelském háji. Území je významné především z geologického hlediska. Dříve zde probíhala jak těžba vápence, tak břidlice. Ta byla však už ukončena. Dále je zde velký výskyt různých druhů rostlin a živočichů. V jednom z lomů v rezervaci se nachází stěna, jež byla vyhlášena za stratotyp.

Území chráněno od roku 1982 má rozlohu 13,43 ha. A je plné geologických profilů, společenstvech skalních stepí a paleontologických nálezů. [2]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Rezervace Homolka se nachází u břehu Sliveneckého potoka (Vrutice). V dokumentaci je vyobrazena jako skalnatá stráň s lomovými stěnami. Přírodní rezervace Homolka se nachází v nadmořské výšce 230–305 m n. ve Velké Chuchli. O rozloze 13,43 ha.[3] Tvarem se podobá trojúhelníku a v západní části se rezervace se nacházejí stavby bývalého dolomitového dolu Slivenec. [4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervací byla Homolka vyhlášena 1. července 1982 vyhláškou Národního výboru Hlavního města Prahy. [3]

Nejvíc zásadní historická činnost na území rezervace byla v minulosti těžba vápenců. Nebyla příliš velkého rozsahu a také se snažila být šetrná. Díky těmto lomům se v prostředí zvýšila diverzita. Zároveň s těžbou byla provozována i řízená pastva drobného domácího zvířectva. Geologické hodnoty místa byly objeveny právě při těžbě. Těžba vápence skončila počátkem 20.století, ale pastva byla ukončena až v padesátých letech 20. století.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Homolka je členité skalnaté území, které dále člení několik vápencových lomů.

Výhled nad Velkou Chuchlí.

Jihovýchodní okraj rezervace tvoří Čulíkův lom. V takových lomech dříve probíhala těžba vápence a především břidlice, která našla využití v dlážděných mozaikách na pražských chodnících. Vápenec se zpracovával na vápno v tehdejších Pacoldově vápence. Ta je nyní technickou památkou.

Jedna ze tří otevřených lomových stěn ve skalní stráni odkrývá profil od siluru po spodní devon a také se značeným paleontologickým nalezištěm. Časté nálezy zkamenělin ze skupiny Gigantostraca se objevují v Žákově lomu, jehož jedna stěna byla prohlášena za stratotyp.[2] „Z geologického hlediska představuje chráněné území opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu přídol (svrchní silur), schválenému Mezinárodním geologickým kongresem v Moskvě v roce 1984.“ [5]V lochkovském souvrství byl objeven trilobit Leonaspis lochkovensis.

Listnatý les

Mezinárodně známé a významné je místní naleziště zkamenělin. Důvodem pro vyhlášení oblasti za chráněnou byl geologický význam území, tak společenstva skalních stepí. [2]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější je v rezervaci fauna bezobratlých živočichů. Nachází se zde pustinné stepi, skalní stepi a lesostepi. Například zástupce stepních reliktních brouků jsou mandelinkovití, dřepčíci, štítnoš, nosatčík, střevlíkovití a kráseček. Také v objektu můžeme nalézt některé hnízdící a ohrožené druhy ptáků – ťuhýk obecný (Lanius collurio) a pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), dále rehek domácí (Phoenicurus ochruros), pěnice pokřovní (Sylvia curruca) a nebo linduška lesní (Anthus trivialis). Občas je možné zpozorovat malé šelmy jako je například lasice hranostaj (Mustela erminea) a z jelenovitých srnec obecný (Capreolus capreolus). [4]

Tabule s popisem stanoviště.

Každý rok je na území rezervace povolena řízená pastva koz a ovcí, která prostor udržuje.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Mezi významnou část chráněného území patří step od východu nad ulicí Pod Akáty. Roste zde bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), která se naopak v západní části vyskytuje vzácně a na východě hojně. Pak trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum) a vzácně lze objevit oman srstnatý (Inula hirta). Na některých místech můžeme nalézt kavyl vláskovitý (Stipa capillata) nebo o vzácnější kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a kavyl Ivanův (Stipa pennata). Vzácná je málo rozšířená populace ohroženého černohlávku dřípeného (Prunella laciniata). Ve vysokých polohách lesů je společenstvo suché mezofilní acidofilní doubravy skládající se ze směsi dubu zimního (Quercus petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Především se vyskytuje na půdě, která není bohatá na živiny. [2]

V Přídolí na diabasu se vyskytuje dub šípák nebo ostříce nízká. [6]

Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]

Důvodem ochrany jsou členité skalnaté stráně se třemi otevřenými lomovými stěnami, z nichž jedna odkrývá profil od siluru po spodní devon s význačným paleontologickým nalezištěm [7]; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva skalní stepi v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená habrová doubrava. Pod kopcem "Homolka" s výrazným kuželovým vrcholem je na straně Velké Chuchle ve zbytcích starého lomu naleziště trilobitů.

Jediná věc, která nyní ohrožuje rezervaci je stále pokračující zarůstání profilu především dřevinami. [8]

Turistická značka

V rámci PR Homolka je chráněn geologický profil mezinárodního významu – celosvětově stanovené rozhraní (stratotyp) spodnodevonských stupňů lochkovprag). Spodní hranici pragu definuje první výskyt konodonta Eognathodus sulcatus (pomocný stratotyp této hranice je pak vyznačen pouhé 4 km jihozápadněji, v NPP Černé rokle).

Plán péče[editovat | editovat zdroj]

Do budoucnosti je hlavním cílem zachovat holý a dobře viditelný geologický profil a paleontologické naleziště graptolitů a mlžů. Dále zachovat příznivé podmínky pro existenci přírodovědecky hodnotných xerotermních společenstev skal a travnatých porostů s velkým počtem chráněných druhů rostlin a bezobratlých. [9]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Vede tudy naučná stezka Barrandovské skály-Chuchelský háj. Právě tři poslední zastávky této stezky jsou zaměřeny na přírodní rezervaci Homolka. Soustředí se na geologické hodnoty této oblasti. [6]

Z centra Prahy se na konec naučné stezky neboli na Homolku dostanete do čtyřiceti pěti minut.

Dětské hřiště s altánem v pozadí.

Je zde spousty jak sportovních tak dětských hřišť, také místa na posezení nebo piknik hojně rozmístěných altánech. Většina cest je vyasfaltovaných, tedy lze se v rezervaci pohybovat například na kole nebo si sem jít zaběhat.

Dříň jarní

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. a b c d Salvia-os.cz [online]. Dostupné online. 
  3. a b Turistika.cz [online]. S. <. Dostupné online. 
  4. a b Envis praha-mesto.cz [online]. Dostupné online. 
  5. Plán péče, str. 6, čl. 2.1 [online]. Dostupné online. 
  6. a b Plán péče, str. 16, čl. 3.6 [online]. Dostupné online. 
  7. drusop.nature.cz [online]. Dostupné online. 
  8. Plán péče, str. 7, čl. 2.2 [online]. Dostupné online. 
  9. Plán péče, str. 5, čl. 1.7 [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]