Vlnice chlupatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVlnice chlupatá
alternativní popis obrázku chybí
Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod vlnice (Oxytropis)
(L.) Candolle
Binomické jméno
Oxytropis pilosa
Synonyma
  • vlnice obecná
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlnice chlupatá v herbáři

Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) je vytrvalá, středně vysoká, počátkem léta nažloutle vykvétající, planě rostoucí rostlina, která pomalu mizí z české přírody. Je jediným druhem, z bohatého a po světě hodně rozšířeného rodu vlnice, který roste v České republice.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Euroasijský druh vyskytující se ostrůvkovitě od Francie a Španělska na západě, téměř přes celou Evropu a Rusko až po Mongolsko a okolí Bajkalu na východě. V Česku roste jen roztroušeně a mnoha oblastech vzácně, obvykle se nachází ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a jihovýchodní Moravě.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na místech stepního charakteru, na slunečných svazích a travnatých stráních, skalkách, sutích i písčinách, od nížin až po pahorkatiny. Upřednostňuje hlinité nebo písčité, vysychavé až suché půdy na bazickém podloží (vápenec, opuka, diabas, čedič), může se vyskytnout i na stanovištích ovlivněných člověkem (železniční náspy). Vlnice chlupatá se rozmnožuje výhradně semeny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina dorůstající do výše 20 až 50 cm, která má lodyhy, listy, květy i plody téměř celé porostlé vlnatými chlupy. Z dlouhých, hrubých, vřetenovitých kořenů s větvenou hlavou vyrůstají přímé či vystoupavé, jednoduché nebo rozvětvené lodyhy tlusté až 4 mm. Lodyžní listy s vytrvalými, úzkými palisty měří 5 až 10 cm, mají dlouhé řapíky, jsou lichozpeřené a bývají tvořeny pěti až třinácti páry lístků podlouhlého, eliptického nebo kopinatého tvaru. Lístky, dlouhé 10 až 20 mm, jsou celokrajné, mají kratičké řapíčky, na svrchní straně jsou zelené až žlutozelené a na spodní bělavě chlupaté.

Květy s krátkými stopkami a listeny, v obvyklém počtu 10 až 40, vytvářejí hustá hroznovitá nebo klasnatá květenství. Ta vyrůstají z úžlabí listů na dlouhých stopkách, nejdříve jsou krátká (téměř kulovitá) a při odkvětu se značně prodlužují.

Oboupohlavné květy mají žlutozelený, vytrvalý, trubkovitý kalich s pěti podobnými, úzce trojúhelníkovitými a ostře zakončenými zuby. Bělavě žlutá koruna s dlouhou a vykrojenou vejčitou pavézou, s křídly s tupými laloky a se zašpičatělým člunkem bývá dlouhá 10 až 15 mm. V květu je deset dvoubratrých tyčinek a jedna blizna. Rostlina kvete v květnu až červenci, květy jsou opylovány hmyzem létajícím do květů pro nektar. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plody jsou úzce válcovité, hnědavě šedé a hustě chlupaté poltivé lusky. Bývají dlouhé asi 18 mm, široké 4 mm a jsou zakončeny zobánkem. Obsahují po šesti až dvanácti ledvinovitých, šedočerných semenech velkých 1,3 mm.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Vlnici chlupatou je možno na prvý pohled vzhledově zaměnit za kozinec cizrnový. Zásadní rozdílnost mezi nimi je v tom, že vlnice chlupatá má člunek v květu zakončen špičkou a kozinec ho má zaoblený, vlnice nemá zralé plody nápadně nafouklé a kozinec nemá lodyhy a listy výrazně chlupaté.

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje v květech a semenech mj. toxický indolizidinový alkaloid swainsonin, je to metabolický produkt a jeho množství je závislé na napadení houbou kořenomorkou Rhizoctonia. Nejcitlivější na něj jsou koně, pak ovce a nakonec skot.

Již pětidenní spásání většího množství vlnice chlupaté může u zvířat zapříčinit závažné problémy. Alkaloid přechází do tkání a způsobuje poškození zraku, chronické vyčerpání zvířat a případné zhoršení kvality i snížení množství mléka. Za rizikové je považováno množství 0,4 kg suché natě denně.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vlnice chlupatá se většinou vyskytuje v biotopech ohrožených lidskou činností a proto její setrvání v české přírodě je přímo závislé na ochraně jejího území. Byla proto v „Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ zařazena mezi ohrožené druhy (C3).[1][2][3][4][5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIBULKA, Radim. Salvia: Vlnice chlupatá [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 31.12.2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. (česky) 
  2. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Vlnice chlupatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. HANZL, Martin. Natura Bohemica: Vlnice chlupatá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.11.2009 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  4. OPLETAL, Lubomír; ŠIMERDA, Bohumír. Rostliny s antinutričními a toxickými látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR: Vlnice chlupatá [online]. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, rev. 2012 [cit. 2015-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (česky) 
  5. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ostropysk huňaty [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-05-25]. S. 143-144. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]