Ukrajinština

Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
	Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Ukrajina; Moldavsko; Rusko; USA; Kanada; Rumunsko; Bělorusko; Slovensko; Polsko; Srbsko; Česko; Bosna a Hercegovina; Chorvatsko;
Počet mluvčích	40 milionů
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Východoslovanské jazyky; ; ;
Písmo	Ukrajinská cyrilice
Postavení
Regulátor	Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazyk	Ukrajina, Polsko (uznáno), Rumunsko (uznáno), Autonomní republika Krym, Sevastopol , Moldavsko (Podněstří), Srbsko[zdroj?]
Kódy
ISO 639-1	uk
ISO 639-2	ukr (B); ukr (T)
ISO 639-3	ukr
Ethnologue	UKR
Wikipedie
	uk.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný ukrajinistika.

Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou a ruštinou. Vyvinul se z východních nářečí praslovanštiny.

Rozšíření

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si konkuruje s ruštinou která se však od ukrajinštiny zásadně liší. Ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je podle ruských zdrojů používanější ruština. Na Krymu ukrajinský jazyk považují podle sčítání provedeného Rusy v roce 2014 za mateřský 3,3 % obyvatel ^[1], podle sčítání lidu v roce 2001 zde bylo 10,1% ukrajinsky mluvících. Ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.

Nářečí

Ukrajinština

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.

Historie

Od 10. století se na Kyjevské Rusi spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Staroruština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými^[2] i ukrajinskými autory^[3]^[4] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté až v druhé polovině 19. století považovali maloruštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

V první polovině roku 2017 byl Nejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.^[5]

Abeceda a výslovnost

Ukrajinština se píše ukrajinskou cyrilicí. Jsou pro ni specifická písmena Ґ, Є a Ї, naopak neobsahuje písmena Ё, Ъ, Ы a Э přítomná v ruské azbuce. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:	А	Б	В	Г	Ґ	Д	Е	Є	Ж	З	И	І	Ї	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ь	Ю	Я
malé:	а	б	в	г	ґ	д	е	є	ж	з	и	і	ї	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ь	ю	я
kurzíva:	а	б	в	г	ґ	д	е	є	ж	з	и	і	ї	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ь	ю	я
transliterace (vědecký přepis)	a	b	v	h	g	d	e	ě	ž	z	y	i	ï	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	'	ju	ja
výslovnost a transkripce (běžný přepis)	a	b	v	h	g	d	e	je	ž	z	y	i	ji	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	měkký znak	ju	ja

Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:^[6]

дє = dě, тє = tě, нє = ně
дь = ď, ть = ť, нь = ň
дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu
дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa

Další poznámky:

V písmu se využívá též apostrof ('), který zabraňuje změkčování předchozí souhlásky, podobně jako tvrdý znak v ruštině.
Hláska [g] se ve vývoji jazyka změnila na [h], stejně jako v češtině. K vyznačení hlásky [g] (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. ґрунт = grunt). V přejatých slovech se však – na rozdíl od češtiny – běžně původní [g] nahrazuje hláskou [h], a tak se na Ukrajině váží na hramy a cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje immihracijnu kartku.
Velmi často se používá I (ikavismus) tam, kde jiné slovanské jazyky mají Ě^[7]^[8], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou [o], se předsouvá [v] (jako v obecné češtině): vin = on.
Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na [a].

Gramatika

Gramatika ukrajinštiny je v zásadě podobná gramatice češtiny. Rozeznávají se tři rody (mužský, ženský a střední) a dvě čísla (jednotné a množné). Jména mají sedm pádů, pořadí posledních tří je opačné: 5. instrumentál, 6. lokál, 7. vokativ (který je jako v češtině u mnohých slov shodný s 1. pádem). Přídavná jména se shodují s podstatnými a mají tři stupně. Slovesa mají kromě budoucího, přítomného a minulého času také plusquamperfektum (předminulý čas), způsob oznamovací, podmiňovací a rozkazovací, rozlišuje se dokonavý a nedokonavý vid, příčestí je trpné a činné.

Slovní zásoba

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům (zejména polštině) než ruština.

Fotogalerie

Postavení ukrajinštiny (2001)
Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)
Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)
Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů)

Příklady

Číslovky

Ukrajinsky	Česky
один	jedna
два	dva
три	tři
чотири	čtyři
п'ять	pět
шість	šest
сім	sedm
вісім	osm
дев'ять	devět
десять	deset

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky	Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.
přepis	Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
rusky	Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis	Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.
číst	Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva.
ukrajinska evro-latinka	Vsi ľudy narodžujuťśa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinńam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Reference

↑ Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский. РИА Новости [online]. 20150319T1234+0300Z [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky)
↑ Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
↑ Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
↑ I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
↑ V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-23 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
↑ Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.
↑ Ukrainische Sprache. www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.
↑ BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407. Dostupné online [cit. 2019-04-05]. ISSN 0008-5006.

Literatura

Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ukrajinština na Wikimedia Commons

Slovníkové heslo ukrajinština ve Wikislovníku
Kategorie Ukrajinština ve Wikislovníku
Transkripce z ukrajinské cyrilice, Internetová jazyková příručka
(anglicky) Ukrainians, Encyclopedia of Ukraine
(česky) Slovanský národopis, Pavel Jozef Šafárik, str. 8 – 29
(německy) Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten, Pavel Jozef Šafářik, str.33, 34 a 23
(ukrajinsky) Historie ukrajinského jazyka (ukrajinská Wikipedie) (první odstavec)
(ukrajinsky) Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska

[1] Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский. РИА Новости [online]. 20150319T1234+0300Z [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky)

[2] Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900

[3] Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.

[4] I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)

[5] V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-23 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.

[6] Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89.

[7] Ukrainische Sprache. www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.

[8] BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407. Dostupné online [cit. 2019-04-05]. ISSN 0008-5006.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Jazyky Ruské federace

Úřední jazyk federace	ruština

Úřední jazyky federálních subjektů	abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komijština • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština

Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem	čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirské jazyky (severní jukagirština, jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština