Kolín nad Rýnem: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chyby ve jméně Agrippina
Rozšíření, obr. a odkazy.
Řádek 16: Řádek 16:
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Kolín nad Rýnem |position=right |width=250 |lat=50.94 |long=6.96 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Kolín nad Rýnem |position=right |width=250 |lat=50.94 |long=6.96 |float=center |caption=}}
| rozloha = 405,15
| rozloha = 405,15
| počet obyvatel = 1 007 119
| počet obyvatel = 1 034 175
| rok = 2010
| rok = 2013
| hustota zalidnění = 2 447
| hustota zalidnění = 2 553
| starosta = Jürgen Roters (SPD)
| starosta = Jürgen Roters (SPD)
| web = http://www.stadt-koeln.de
| web = http://www.stadt-koeln.de
| telefonní předvolba = 02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
| telefonní předvolba = 02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
| psč = 50441–51149
| psč = 50667–51149
| označení vozidel = K
}}
}}
[[Soubor:Köln-Innenstadt-Südhälfte.jpg|thumb|upright=1.2| Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)]]
'''Kolín nad Rýnem''' ([[němčina|německy]] ''Köln'', [[angličtina|anglicky]] ''Cologne'') je čtvrté největší město v [[Německo|Německu]]. Leží ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Žije v něm asi 1 013 000 obyvatel. Kolín je významným obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné [[veletrh]]y. Původně zde byla [[Germáni|germánská]] osada, kolem roku [[50 př. n. l.]] [[Starověký Řím|římské]] město ''Colonia Agrippina'', od [[4. století]] sídlo [[biskup]]ství. Ve [[středověk]]u byl Kolín největším městem v Německu. [[katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Katedrála]], jejíž stavba trvala přes 600 let, patří k nejvelkolepějším stavbám v [[Evropa|Evropě]]. Dosahuje výšky 157 m. [[Kolínská univerzita]], založená roku [[1388]], patří k nejstarším v Evropě.
[[Soubor:Cologn1411.jpg|thumb|upright=1.2|Kolín okolo roku 1411]]
[[Soubor:St. Aposteln Köln - Ostseite (4539).jpg |thumb|upright=1.0|Kostel St. Aposteln od východu ]]
[[Soubor:St. Gereon, Köln, Südseite-6108.jpg |thumb|upright=1.0| Kostel St. Gereon od jihu]]
[[Soubor:Köln st maria im kapitol dreikonchenanlage 251204.jpg |thumb|upright=1.0| St. Maria in Kapitol, závěr]]
'''Kolín nad Rýnem''' ([[němčina|německy]] ''Köln'', [[angličtina|anglicky]] a francouzsky ''Cologne'') je čtvrté největší město v [[Německo|Německu]]. Leží ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Žije v něm přes milion obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné [[veletrh]]y. Původně zde byla [[Germáni|germánská]] osada, kolem roku [[50 př. n. l.]] vzniklo [[Starověký Řím|římské]] město ''Colonia Agrippina'', od [[4. století]] sídlo [[biskup]]ství. Ve [[středověk]]u byl Kolín největším městem v Německu. [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Katedrála svatého Petra]], založená 1248 a dostavěná v letech 1848-1880, patří k největším gotickým stavbám v [[Evropa|Evropě]] a její věže dosahují výšky 157 m. [[Kolínská univerzita]], založená roku [[1388]], patří k nejstarším v Evropě.


== Historie ==
== Historie ==
=== Historie do roku 1475 ===
=== Do roku 1475 ===
Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou, ženou [[Claudius|Claudia]], která se narodila v legionářské osadě (''castra Romana'') nad [[Rýn]]em. V roce [[50]] dala této osadě jméno ''Ara Agrippinensium'' (podle jiných pramenů ''Colonia Claudia Augusta Agrippina'', CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku [[89]] se město stalo hlavním městem provincie a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od [[Alpy|Alp]].
[[Soubor:Cologn1411.jpg|thumb|left|Kolín okolo roku 1411]]
Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou, ženou [[Claudius|Claudia]], která se narodila v legionářské osadě (castra Romana) nad [[Rýn]]em. V roce [[50]] dala této osadě jméno Kolín Ara Agrippinensium (podle jiných pramenů Colonia Claudia Augusta Agrippina) a povýšila ji na město. Kolem roku [[89]] se město stalo hlavním městem provincie, díky čemuž se stalo jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od [[Alpy|Alp]].


Ve [[4. století]] zde vzniklo biskupství a do roku [[785]] arcibiskupství kolínské. Od [[12. století]] má město ve svém názvu vedle [[Jeruzalém]]u, [[Konstantinopol]]e a [[Řím]]u přídomek „svatý“ (sancta): „''Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve''“. Ve [[středověk]]u se město rozvíjelo, bylo spoluzakladatelem [[Hanza|Hanzy]], vznikla zde v roce [[1388]] první městská univerzita v Německu. Kolín bylo tehdy největší a nejbohatší německojazyčné město. Od roku [[1288]], po vítězství nad biskupem [[Siegfried II. Westerburský|Siegfriedem II.]], město řídili jeho obyvatelé, ale teprve v roce [[1475]] byla tato situace právně upravena přiznáním statusu ''svobodného říšského města''.
Ve [[4. století]] zde vzniklo biskupství a do roku [[785]] arcibiskupství kolínské. Od [[12. století]] má město ve svém názvu vedle [[Jeruzalém]]a, [[Konstantinopol]]e a [[Řím]]a přídomek „svatá“ (''sancta''): „''Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve''“. Ve [[středověk]]u se město rozvíjelo, bylo spoluzakladatelem [[Hanza|Hanzy]], vznikla zde v roce [[1388]] první městská univerzita v Německu. Kolín bylo tehdy největší a nejbohatší německojazyčné město. Od roku [[1288]], po vítězství nad biskupem [[Siegfried II. Westerburský|Siegfriedem II.]], město řídili jeho obyvatelé, ale teprve v roce [[1475]] byla tato situace právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.


=== Historie po roce 1475 ===
=== Historie po roce 1475 ===
Objev [[Amerika|Ameriky]], vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce [[1560]] byla přerušena stavba katedrály, v roce [[1795]] Kolín obsadili [[Francouzi]], a v roce [[1815]] bylo město připojeno k [[Prusko|Prusku]].
Objev [[Amerika|Ameriky]], vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce [[1560]] byla přerušena stavba katedrály, v roce [[1795]] Kolín obsadili [[Francouzi]], a v roce [[1815]] bylo město připojeno k [[Prusko|Prusku]].


Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, [[Deutz AG|Klöckner Humboldt Deutz AG]] - zakladatelem byl [[Nicolaus Otto|Nicolaus August Otto]], Helios AG). V roce [[1880]] byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (dosahuje výšky 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Kolín stejně jako další města vystaven velkému spojeneckému náletu, z nichž největší byl proveden jako [[operace Millennium]] v noci z 30. na 31. května [[1942]]. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů [[Royal Air Force|RAF]]. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije 975 907 lidí (stav k [[30. červen|30. červnu]] [[2005]]), z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce [[2004]]) byli cizinci. Kolín je po [[Berlín]]ě a před [[Hamburk]]em městem s druhým největším počtem [[Turci|turecké]] menšiny v Evropě.
Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, [[Deutz AG|Klöckner Humboldt Deutz AG]] - zakladatelem byl [[Nicolaus Otto|Nicolaus August Otto]], Helios AG). V roce [[1880]] byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako [[operace Millenium]] v noci z 30. na 31. května [[1942]]. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů [[Royal Air Force|RAF]]. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce [[2004]]) byli cizinci. Kolín je po [[Berlín]]ě a před [[Hamburk]]em městem s druhou největší [[Turci|tureckou]] menšinou v Evropě.

== Doprava ==
Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní [[letiště Kolín/Bonn]] (CGN) asi 15 km jižně od města. [[Köln Hauptbahnhof]] je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany.

Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.

Městskou dopravu obstarává 11 linek tramvají o celkové délce 195 km, které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje
9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.

== Pamětihodnosti ==
Město má mimořádně bohatou historii, počínající v 1. století, a její stopy se přes těžké poškození v roce 1944 zachovaly po celém území vnitřního města.
* '''Dóm''' čili katedrála svatého Petra, pětilodní gotická bazilika s ochozem kaplí a dvěma věžemi, je 144 m dlouhá a výška klenby činí 43,3 m. Západní část s věžemi byla postavena až v 19. století. Z vnitřního zařízení vyniká relikviář Tří králů ze 13. století, středověké vitráže v oknech a mohutné historické zvony. Katedrálu navštěvuje asi 6 milionů návštěvníků ročně a je součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO.
* '''Radnice''' s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
* Románská bazilika '''St. Andreas''' s dlouhým chórem a věží nad křížením
* Kostel '''St. Aposteln''', trojlodni románská bazilika s kupolí, trojlístým chórem a mohutnou západní věží
* '''St. Gereon''', mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
* '''St. Maria im Kapitol''', trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
* '''Gross St. Martin''', trojlodní bazilika s trojlistým závěrem a mohutnou věží nad křížením
* Minoritský '''kostel P. Marie''' ze 13. století
* Evangelický '''Antoniterkirche''', gotický trojlodní kostel s velmi vysokou střední lodí
* Jezuitský kostel '''Nanebevzetí P. Marie''', prostorná barokní bazilika s emporami

{{Clear}}
=== Galerie ===
<gallery mode=packed>
Soubor: Helenenturm Köln.jpg |Věž římských hradeb
Soubor: Kölner Dom von Deutzer Seite.jpg| Dóm od východ
Soubor: Cologne Cathedral interior.JPG| Dóm, interiér
Soubor: Kolonia - Relikwiarz Trzech Kroli.JPG| Dóm, relikviář Tří králů
</gallery>

== Muzea ==
Kolín má velké množství muzejí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi nejnavštěvovanější patří:
* '''''Römisch-Germanisches Museum''''' bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
* '''''Museum Ludwig''''' u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
* '''''Wallraf-Richartz-Museum''''', asi 200 m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
* Diecézní '''muzeum Kolumba''' v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
* '''Botanická zahrada''' s více než 10 000 druhy a '''Zoologická zahrada''' se 700 druhy ve čtvrti Riehl, asi 2 km severně od středu města


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==

Verze z 20. 12. 2014, 21:44

Kolín nad Rýnem
Köln
Kolín nad Rýnem – znak
znak
Kolín nad Rýnem – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška37 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha405,15 km²
Počet obyvatel1 034 175
Hustota zalidnění2 553 obyv./km²
Správa
StarostaJürgen Roters (SPD)
Oficiální webwww.stadt-koeln.de
Telefonní předvolba02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
PSČ50667–51149
Označení vozidelK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)
Kolín okolo roku 1411
Kostel St. Aposteln od východu
Kostel St. Gereon od jihu
St. Maria in Kapitol, závěr

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu. Leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Žije v něm přes milion obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné veletrhy. Původně zde byla germánská osada, kolem roku 50 př. n. l. vzniklo římské město Colonia Agrippina, od 4. století sídlo biskupství. Ve středověku byl Kolín největším městem v Německu. Katedrála svatého Petra, založená 1248 a dostavěná až v letech 1848-1880, patří k největším gotickým stavbám v Evropě a její věže dosahují výšky 157 m. Kolínská univerzita, založená roku 1388, patří k nejstarším v Evropě.

Historie

Do roku 1475

Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou, ženou Claudia, která se narodila v legionářské osadě (castra Romana) nad Rýnem. V roce 50 dala této osadě jméno Ara Agrippinensium (podle jiných pramenů Colonia Claudia Augusta Agrippina, CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku 89 se město stalo hlavním městem provincie a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od Alp.

Ve 4. století zde vzniklo biskupství a do roku 785 arcibiskupství kolínské. Od 12. století má město ve svém názvu vedle Jeruzaléma, Konstantinopole a Říma přídomek „svatá“ (sancta): „Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve“. Ve středověku se město rozvíjelo, bylo spoluzakladatelem Hanzy, vznikla zde v roce 1388 první městská univerzita v Německu. Kolín bylo tehdy největší a nejbohatší německojazyčné město. Od roku 1288, po vítězství nad biskupem Siegfriedem II., město řídili jeho obyvatelé, ale teprve v roce 1475 byla tato situace právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.

Historie po roce 1475

Objev Ameriky, vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce 1560 byla přerušena stavba katedrály, v roce 1795 Kolín obsadili Francouzi, a v roce 1815 bylo město připojeno k Prusku.

Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, Klöckner Humboldt Deutz AG - zakladatelem byl Nicolaus August Otto, Helios AG). V roce 1880 byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době druhé světové války byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako operace Millenium v noci z 30. na 31. května 1942. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů RAF. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce 2004) byli cizinci. Kolín je po Berlíně a před Hamburkem městem s druhou největší tureckou menšinou v Evropě.

Doprava

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Kolín/Bonn (CGN) asi 15 km jižně od města. Köln Hauptbahnhof je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany.

Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.

Městskou dopravu obstarává 11 linek tramvají o celkové délce 195 km, které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje 9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.

Pamětihodnosti

Město má mimořádně bohatou historii, počínající v 1. století, a její stopy se přes těžké poškození v roce 1944 zachovaly po celém území vnitřního města.

  • Dóm čili katedrála svatého Petra, pětilodní gotická bazilika s ochozem kaplí a dvěma věžemi, je 144 m dlouhá a výška klenby činí 43,3 m. Západní část s věžemi byla postavena až v 19. století. Z vnitřního zařízení vyniká relikviář Tří králů ze 13. století, středověké vitráže v oknech a mohutné historické zvony. Katedrálu navštěvuje asi 6 milionů návštěvníků ročně a je součástí Světového dědictví UNESCO.
  • Radnice s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
  • Románská bazilika St. Andreas s dlouhým chórem a věží nad křížením
  • Kostel St. Aposteln, trojlodni románská bazilika s kupolí, trojlístým chórem a mohutnou západní věží
  • St. Gereon, mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
  • St. Maria im Kapitol, trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
  • Gross St. Martin, trojlodní bazilika s trojlistým závěrem a mohutnou věží nad křížením
  • Minoritský kostel P. Marie ze 13. století
  • Evangelický Antoniterkirche, gotický trojlodní kostel s velmi vysokou střední lodí
  • Jezuitský kostel Nanebevzetí P. Marie, prostorná barokní bazilika s emporami

Galerie

Muzea

Kolín má velké množství muzejí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi nejnavštěvovanější patří:

  • Römisch-Germanisches Museum bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
  • Museum Ludwig u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
  • Wallraf-Richartz-Museum, asi 200 m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
  • Diecézní muzeum Kolumba v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
  • Botanická zahrada s více než 10 000 druhy a Zoologická zahrada se 700 druhy ve čtvrti Riehl, asi 2 km severně od středu města

Partnerská města

Související články

Panorama Kolína nad Rýnem z části Deutz. Zleva Deutz brücke, kostel sv. Martina, katedrála, Hohenzollern brücke
Panorama Kolína nad Rýnem z části Deutz. Zleva Deutz brücke, kostel sv. Martina, katedrála, Hohenzollern brücke

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA Šablona:Link GA