Prachatice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ina Pascal (diskuse | příspěvky)
verze 20484650 uživatele 2A00:102A:5006:5BEC:1:0:F6B8:BBC2 (diskuse) zrušena, experiment
značka: vrácení zpět
značky: revertováno vulgarity editace z Vizuálního editoru
Řádek 265: Řádek 265:
=== Zdravotnictví ===
=== Zdravotnictví ===
Prachatice mají [[Nemocnice Prachatice|vlastní nemocnici]].
Prachatice mají [[Nemocnice Prachatice|vlastní nemocnici]].

'''Byty v Prachaticích jsou zasraně drahý!!!!!'''


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==

Verze z 28. 10. 2021, 22:25

Prachatice
Velké náměstí s radnicí
Velké náměstí s radnicí
Znak města PrachaticeVlajka města Prachatice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPrachatice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel11 211 (2023)[1]
Rozloha38,92 km²
Nadmořská výška561 m n. m.
PSČ383 01
Počet domů1 488 (2021)[2]
Počet částí obce12
Počet k. ú.8
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Prachatice
Velké náměstí 3
383 01 Prachatice
urad@mupt.cz
StarostaIng. Martin Malý
Oficiální web: www.prachatice.eu
Prachatice
Prachatice
Další údaje
Kód obce550094
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatice (německy Prachatitz) jsou okresní město (2. nejmenší v ČR) v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49. rovnoběžky a 14. poledníku.[3] Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.

Název

Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).[4]

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Prachatic.
Předpokládaná podoba Prachatic v 16. století. Pohled od jihu, olej na plátně 143×85 cm, L. Herc.
Prachatice kolem roku 1900

Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.[5]

Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století.[6] Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené ze Pasova po tzv. Zlaté stezce. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.

Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se na jiné činnosti, např. na zpracovávání dřeva.

Převratnou změnou ve vývoji města bylo zavedení železnice roce 1893, které umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města, stavbu škol, nemocnic a dalších objektů nezbytných pro moderní sídlo.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k nacistickému Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva a v obecních volbách v roce 1935 získali spolu s komunisty poprvé v místním zastupitelstvu většinu.[7] Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic. Po skončení druhé světové války byla drtivá většina německého obyvatelstva nuceně vysídlena a město se rozšířilo o nová panelová sídliště.

Přírodní poměry

Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékáné Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny a ze západu Dubovým vrchem.

Podnebí

Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.

Obyvatelstvo


Prachatice

Počet obyvatel
Rok sčítání Počet obyvatel
1869 4911
1900 5573
1930 5926
1950 5130
1961 5381
1970 7100
1980 10 354
1991 11 805
2001 11 843
2009 11 686
2011 11 525
2018 10 917
Zdroj: Prachatice, 2005,[5] ČSÚ, 2011

V Prachaticích žilo v roce 2018 10 917 obyvatel a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.[5] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.

Obecní správa a politika

Místní části

Město Prachatice se dělí na následující městské části:

Zastupitelstvo a starosta

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Prachatic.

Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Po roce 2010 se stal starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSDANO 2011. Martin Malý obhájil svojí pozici starosty i v komunálních volbách v letech 2014 a 2018. V roce 2018 situace skončila velmi těsně, sdružení Živé Prachatice, Pro Prachatice, KDU - ČSL, ODS dohromady získalo 10 mandátů stejně jako KSČM, Nezávislí a ČSSD. Situaci musel rozhodnout až mandát hnutí ANO 2011, který získal Miroslav Lorenc. Po koaličních jednání se přiklonil k Martinu Malému a tím Martin Malý zůstal starostou. Druhá potencionální koalice navrhovala, aby se starostou stal bývalý starosta města Prachatice a současný poslanec, Jan Bauer.

Zastupitelstvo města má 21 členů. Rada města má 7 členů, včetně starosty.

Společnost

Školství

Kultura

Sport

Sportoviště

Prachatice mají k dispozici dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, víceúčelovou sportovní halu (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvičnu pro judo, halu pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráhu, atletickou dráhu, tenisové kurty, volejbalové kurty apod. Sídlí zde také:

  • Taneční studio Crabdance
  • Střelnice
  • Trasy pro běžecké lyžování
  • Sjezdovka na Libínském Sedle
  • Dům dětí a mládeže Prachatice

Sportovní oddíly

  • FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
  • Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
  • TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
  • Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
  • Tsunami Prachatice – oddíl karate[8]
  • HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih[9]

Festivaly

  • Slavnosti solné Zlaté stezky

Hospodářství

Průmysl

Průmysl se rozvíjel v Prachaticích již od závěru 19. století. V roce 1883 se zde uváděla továrna na prýmkařské výrobky.[10] Hlavním zaměstnavatelem byla továrna dřevěných výrobků, později provoz státního podniku Jitona, který vyráběl nábytek. Mezi další větší společnosti, které sídlí v Prachaticích nebo mají v Prachaticích výrobní závod, patří např.:

  • Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
  • Klima a.s. (strojírenství)
  • Strabag a.s. (stavebnictví)
  • M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
  • Inticom (automobilový průmysl)
  • Prima Agri PT a.s. (zemědělská prvovýroba)
  • GRW - montážní závod REINFURT-ČR, Prachatice (přesná kuličková ložiska)

Doprava

Prachatice leží na železniční trati 197 (ČíčeniceVodňanyBavorov – Prachatice – Volary). V katastru města jsou na ní situovány stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.

Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – SmědečBrlohKřemžeČeské Budějovice). Silnice využívají přirozené směry, kudy je možné snadněji vést silniční komunikaci (údolí Živného a Fefrovského potoka).

Do Prachatic nevede žádná silnice 1. třídy. Je zde autobusové nádraží.

Zdravotnictví

Prachatice mají vlastní nemocnici.

Byty v Prachaticích jsou zasraně drahý!!!!!

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jakuba

Osobnosti

Rodáci

Další osobnosti

Jiří Meitner: Prachatice lehce andělské I (2013)


Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. VANDLÍČKOVÁ, Jana. Průsečík rovnoběžky a poledníku v lese je označen zeměkoulí. Prachatický deník. 2018-06-16. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. 
  4. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213. 
  5. a b c KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.]: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1. 
  6. FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 31. 
  7. Prachatice jsou české. Republikán. 7. 10. 1935, roč. 17, čís. 78, s. 1. Dostupné online. 
  8. Archivovaná kopie. tsunami-pt.cz [online]. [cit. 2010-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08. 
  9. HBC Prachatice (1995) hokejbal [online]. HBC Prachatice [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  10. BOROVSKÝ, František Adolf. Řivnáčův průvodce po Šumavě, s. 154 [online]. Praha: Jan Krejčí, 1883 [cit. 2020-09-05]. Dostupné online. 
  11. Vanišová Helena. aventurin.eu [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Město Prachatice

k. ú. Prachatice (Prachatice I • Prachatice II) • k. ú. Staré Prachatice (Staré Prachatice • Ostrov • Městská Lhotka) • Libínské Sedlo • Perlovice • Volovice • Stádla • k. ú. Kahov (Kahov • Podolí) • Oseky