Sopotnice
| Sopotnice | |
|---|---|
 Kostel svatého Zikmunda se samostatně stojící zvonicí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′33″ s. š., 16°20′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 919 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,57 km²[2] |
| Katastrální území | Sopotnice |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| PSČ | 561 15 |
| Počet domů | 353 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Sopotnice 273 561 15 Sopotnice ou.sopotnice@sopotnice.cz |
| Starosta | Bc. Jan Antušek |
| Oficiální web: www | |
  Sopotnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580961 |
| Kód části obce | 152447 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Sopotnice (německy Schindeldorf) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba 10 km ssz. od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Žije zde 919[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova sopot, které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské Sopoty).
Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.
Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickému, druhá půtickému Potštejnu. První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.
Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Zikmunda
- Sloup se sochou Panny Marie při čp. 32
- Sousoší Krucifixu s Pannou Marií Bolestnou u kostela
- Socha Krista u sloupu stojí proti čp. 240
- Venkovská usedlost čp. 60
- Venkovská usedlost čp. 40
- Dub v Sopotnici, památný strom (50°3′24″ s. š., 16°20′47″ v. d.)
- Kamenný kříž se třemi lípami "U Třech lip" z roku 1847. V roce 2008 poškozen pádem větve. V roce 2012 provedena oprava kříže.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Stanislav Rázl (1920–1999) – historicky první český premiér (předseda vlády ČSR) a následně místopředseda české vlády
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopotnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sopotnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Sopotnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
