Přeskočit na obsah

Samantha Stosurová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samantha Stosurová
Samantha Stosurová na Roland Garros 2019
Samantha Stosurová na Roland Garros 2019
PřezdívkaSammy, Samoid
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození30. března 1984 (40 let)
Místo narozeníBrisbane, Austrálie
BydlištěGold Coast, Austrálie
Výška175 cm
Profesionál odkvětna 1999
Ukončení kariéryleden 2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek20 069 776 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů607–457
Tituly9 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (21. února 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2006, 2010)
French Openfinále (2010)
Wimbledon3. kolo (2009, 2013)
US Openvítězka (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňsemifinále (2010, 2011)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů450–258
Tituly28 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (6. února 2006)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2019)
French Openvítězka (2006)
Wimbledonfinále (2008, 2009, 2011)
US Openvítězka (2005, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (2005, 2006)
Olympijské hry2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra
Tituly3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2005)
French Opensemifinále (2005)
Wimbledonvítězka (2008, 2014)
US Openčtvrtfinále (2022)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2019, 2022)
Hopman Cupzákladní skupina (2006, 2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231214a14. prosince 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samantha Jane Stosurová (* 30. března 1984 Brisbane) je bývalá australská profesionální tenistkadeblová světová jednička, druhá Australanka po Stubbsové, která na vrcholu žebříčku strávila šedesát jedna týdnů. Na okruhu WTA Tour vyhrála devět turnajů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře, včetně tří singlových trofejí z ósackého Japan Women's Open. Po vítězství na Internationaux de Strasbourg 2017 byla australskou jedničkou již 450 týdnů.[1] V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2011 na 4. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 1. místě.[3] V letech 2008–2013 a 2015–2016 ji trénoval David Taylor, v mezidobí Miles Maclagan, a v závěrečné fázi od roku 2017 pak krajan Joshua Eagle.

Na grandslamu triumfovala ve dvouhře US Open 2011 po finálové výhře nad Serenou Williamsovou. O singlový titul si zahrála na French Open 2010, kde ji zdolala Italka Francesca Schiavoneová. V ženské čtyřhře získala grandslamové výhry na French Open 2006, US Open 2005, Australian Open 2019US Open 2021. Třikrát také zvítězila ve smíšené čtyřhře na Australian Open 2005 a ve Wimbledonu 2008 a 2014. S americkou spoluhráčkou Lisou Raymondovou vyhrála čtyřhru na Turnaji mistryň 20052006.

V letech 2005 a 2006 se s Lisou Raymondovou staly deblovými mistryněmi světa ITF a nejlepším párem okruhu WTA. V roce 2010 obdržela cenu WTA Diamond Aces za propagaci tenisu.

Od roku 2024 získala angažmá jako kapitánka australského billiejeankingcupového týmu.[4]

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Billie Jean King Cup

[editovat | editovat zdroj]

V australském fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 baráží Světové skupiny proti Kolumbii, v němž podlehla Fabiole Zuluagové. V perthském finále Fed Cupu 2019 proti Francii prohrála s Bartyovou rozhodující závěrečnou čtyřhru s párem Mladenovicová a Garciaová. Francouzky tak vyhrály 3:2 na zápasy.[5] Poslední čtyřhru odehrála ve světovém semifinále 2022 proti Britkám. V soutěži nastoupila k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 29–20 ve dvouhře a 10–1 ve čtyřhře.[3]

Letní olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]

Austrálii reprezentovala na Hrách XXX. olympiády v Londýně, kde vypadla v úvodním kole dvouhry se Španělkou Carlou Suárezovou Navarrovou po těsném výsledku. Po boku Lleytona Hewitta nastoupila do smíšené čtyřhry, v níž byli vyřazeni ve čtvrtfinále britským párem MurrayRobsonová.

Zúčastnila se také pekingských Letních olympijských her 2008, kde v soutěži dvouhry skončila v prvním kole porážkou od turnajové čtyřky Sereny Williamsové. V ženské čtyřhře došly se Stubbsovou do druhého kola, kde byly nad jejich síly Španělky Medinová GarriguesováRuanová Pascualová.

Potřetí nastoupila v australském týmu na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako třináctá nasazená. Vypadla ve třetím kole, když nestačila na pozdější finalistku Angelique Kerberovou z Německa. Do ženské čtyřhry nastoupila s Darjou Gavrilovovou. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od později stříbrného švýcarského páru Timea BacsinszkáMartina Hingisová. Po boku Johna Peerse vypadli také v první fázi smíšené soutěže.

Hopmanův pohár

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006, 2010 a 2014 reprezentovala Austrálii na Hopmanově poháru, když se spoluhráčem skončili vždy v základní skupině.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V sezóně se rozhodla více zaměřit na dvouhru a odehrát méně deblových turnajů. Se stabilní spoluhráčkou Rennae Stubbsová se rozešla a novou partnerkou se stala Ruska Naděžda Petrovová. Ve čtyřhře měla v plánu odehrát pouze větší turnaje, které by ji zajistily účast na dauhaském Turnaji mistryň. Podruhé v kariéře reprezentovala po boku Lleytona Hewitta na Hopmanově poháru. Austrálie byla nejvýše nasazeným týmem. Na úvod prohrála dvouhru s Rumunkou Soranou Cîrsteaovou a poté nedosáhli na výhru v mixu, když rumunskému páru podlehli ve dvou sadách. Proti Spojeným státům si nejdříve poradila s Melanie Oudinovou a po Hewittově výhře nad Isnerem, nezvládli smíšenou čtyřhru. Pro postup do finále musela Austrálie zdolat Španělsko poměrem 3–0. Zápas ovšem skončil opačným skóre v neprospěch Australanů.

Na cestě do finále Roland Garros 2010

Poslední přípravu před úvodním grandslamem absolvovala na sydneyském Medibank International, kde vypadla v úvodním kole s Flavií Pennettovou. Do melbournského Australian Open přijížděla v roli třinácté nasazené. Vyřadila ji světová jednička a obhájkyně titulu Serena Williamsová. Navzdory tomu postoupila na své maximum, když se posunula na 11. místo žebříčku. V ženské čtyřhře hrála s Petrovovou, ale jako turnajové pětky skončily v úvodním kole na raketách rusko-australského páru Věra Duševinová a Anastasia Rodionovová.

Následně odletěla k zápasu druhé Světové skupiny Fed Cupu proti Španělsku. V týmu s Alicí Molikovou, Casey Dellacquovou a Rennae Stubbsovou plnila roli jedničky. Obě dvouhry vyhrála, když si poradila s Maríou José Martínezovou Sánchezovou a poté přehrála Anabel Medinaovou Garriguesovou. Třetí bod přidala se Stubbsovou ve čtyřhře a po výhře 3–2 na zápasy Austrálie postoupila do baráže Světové skupiny.

V roli deváté nasazené přilétla na Dubai Tennis Championships, kde nezvládla závěr úvodního klání proti italské veteránce Tathianě Garbinové. Jako nasazené čtyřky došly s Petrovovou do semifinále debla, když si poradily s pátou nasazenou dvojicí Alisa Klejbanovová a Francesca Schiavoneová.

Jako turnajová osmička měla volný los na kalifornském BNP Paribas Open v Key Biscayne. Ve čtvrtfinále si poradila s obhájkyní titulu a turnajovou dvanáctkou Věrou Zvonarevovou, ale v semifinále ji zastavila pozdější vítězka Jelena Jankovićová, když se dopustila 47 nevynucených chyb. Body jí však zajistily postup na desátou příčku světové klasifikace. Stala se tak třetí Australankou za uplynulých deset let, která se probojovala do elitní světové desítky. V roce 2002 figurovala na 4. místě Jelena Dokićová a o tři roky později Alicia Moliková dosáhla na 8. pozici. V rolích turnajových trojek ztratily s Petrovovou na cestě do finále jediný set. V boji o titul však nestačily na česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková. Následoval miamský Sony Ericsson Open, kde jako devítka skončila ve čtvrtfinále na raketě vítězky turnaje Kim Clijstersové. S Petrovovou, v roli třetích nasazených, došly opět do finále. V něm podruhé za sebou nezvládly supertiebreak a titul si připsala dvojice Gisela Dulková a Flavia Pennettaová.

Antukovou sezónu zahájila na zelené antuce amerického Family Circle Cup, kde si jako čtvrtá nasazená připsala druhý titul kariéry. Ve finále si hladce poradila s Věrou Zvonarevovou a docílila páté výhry nad ruskou hráčkou v řadě. Bodový zisk ji vrátil zpět na desáté místo žebříčku. V dubnové baráži Světové skupiny Fed Cupu proti Ukrajině zdolala Marii Korytcevovouá. Druhý bod přidala nad Ljudmylou Kičenokovou. Austrálie postoupila do Světové skupiny 2011, kde ji čekala Itálie. Na halovém antukovém turnaji Porsche Tennis Grand Prix 2011 ve Stuttgartu ukončila její jedenáctizápasovou neporazitelnost bývalá světová jednička Justine Heninová, když ji ve finále zdolala. V následné klasifikaci se posunula poprvé na 8. místo.

Druhý singlový titul kariéry získala na Family Circle Cupu 2010

Z římského Rome Masters se musela odhlásit kvůli vyčerpání. Startovala až na madridském Madrid Open, kde ji ve čtvrtfinále hladce vyřadila Venus Williamsová. Po turnaji postoupila na 7. místo žebříčku. Z pozice turnajových trojek podlehly ve čtyřhře s Petrovovou ve druhém kole páru Anastasia Rodionovová a Patty Schnyderová.

Na pařížský French Open přijížděla v roli sedmičky, a vzhledem k aktivnímu poměru sezónních utkání 14–2 na antuce, také jako jedna z favoritek na titul. Nalosována byla do stejné čtvrtiny pavouka jako další adeptky na titul Justine Heninová, Maria Šarapovová a Serena Williamsová. Přesto se probojovala až do finále. Stala se tak první Australankou ve finále dvouhry grandslamu od roku 1980, kdy bojovala o titul na Australian Open Wendy Turnbullová. Ve finále byla favorizována díky předešlým výhrám nad Justine Heninovou, Serenou Williamsovou a Jelenou Jankovićovou. V rozhodujícím zápase však nestačila však na Francescu Schiavoneovou. Soupeřka se stala první italskou vítězku Roland Garros v historii.

Ve čtyřhře jako turnajové čtyřky s Petrovovou přešly přes pár Irina Pavlovicová a Laura Thorpeová. Poté si poradily s dvojicí Vania Kingová a Michaëlla Krajiceková, ale ve třetí fázi za stavu 1–6 a 0–1 skrečovaly ukrajinským sestrám Aljoně a Kateryně Bondarenkovým.

Travnatou část odstartovala na AEGON International v Eastbourne, kde došla do semifinále. V něm ji vyřadila turnajová vítězka Jekatěrina Makarovová, když v úvodní sadě ztratila náskok 3–0 a neukončila set za stavu 5–3 na podání. Body ji posunuly na 6. místo klasifikace. Současně se posunula do čela žebříčku Race na cestě za Turnajem mistryň.

Ve Wimbledonu podlehla v roli šesté nasazené, již v úvodním duelu Estonce Kaiě Kanepiové, když dokázala odvrátit tři mečboly. V prvním kole prohrála také Schiavoneová, čímž se obě hráčky staly historicky prvními finalistkami Roland Garros, které nepřešly wimbledonské úvodní kolo. Přes prohru se na žebříčku posunula na 5. příčku, protože Dementěvová ztratila body pro zranění.

Z pozice turnajových trojek nastoupila s Petrovovou do čtyřhry, v níž skončily ve třetím kole na raketě páru Vania Kingová a Jaroslava Švedovová. Ve smíšené čtyřhře vytvořila s Nenadem Zimonjićem první nasazenou dvojici. Po výhře nad Flemingem s Borwellovou ve druhém kole, je vyřadil belgický pár Malisse a Clijstersová.

Na US Open 2010 došla do čtvrtfinále

Následně se přemístila na americké betony, kde zahájila semifinálovou účastí na stanfordském Bank of the West Classic. V něm ji jako nejvýše nasazenou zastavila Běloruska Viktoria Azarenková. Na sandiegském Mercury Insurance Open podlehla ve čtvrtfinále z pozice turnajové dvojky Pennettaové. Kvůli poranění ramena se odhlásila ze dvou událostí Cincinnati Masters a montrealského Rogers Cupu. Absence na obou turnajích kategorie Premier 5 znamenala pokles na šestou příčku. Na okruh se vrátila newhavenským Pilot Pen Tennis, kde ji ve čtvrtfinále bez problémů porazila deblová spoluhráčka Naděžda Petrovová.

Na US Open zavítala jako pátá nasazená. Poprvé na něm došla do čtvrtfinále, kde skončila na raketě turnajové dvojky Kim Clijstersové. Poté oznámila, že se nezúčastní Her Commonwealthu a místo toho odjela na turnaj kategorie Premier Mandatory China Open. V pekingském úvodním duelu však byla nad její síly kvalifikantka Anastasija Sevastovová.

V roli obhájkyně titulu a nejvýše nasazené přijela na HP Open, jediného turnaje kategorie WTA International Tournaments, jenž v sezóně odehrála. Mezi posledními osmi ji zastavila zkušená Japonka Kimiko Dateová. Stala se tak první hráčkou elitní desítky žebříčku WTA v historii, která prohrála utkání s tenistkou starší čtyřiceti let.

Jako světová pětka se premiérově kvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň konaný v katarském Dauhá.[6] V Kaštanové skupině porazila v repríze pařížského finále Schiavoneovou, přestože v úvodním dějství doháněla ztrátu 0–4 na gamy. Druhou výhru si připsala nad dánskou světovou jedničkou Caroline Wozniackou, čímž si zajistila účast v semifinále. V závěrečné dvouhře skupiny podlehla Dementěvové. Vybojovaný set jí zajistil vítězství ve skupině. V semifinále nestačila na šampiónku z US Open a světovou čtyřku Kim Clijstersovou.

Sezónu zakončila na 6. místě se 4 982 bodů, když za pátou Venus Williamsovou (4 985) zaostala o tři body. Stala se jedinou hráčkou sezóny, která dokázala porazit obě úřadující světové jedničky – Serenu Williamsovou i Caroline Wozniackou. Na okruhu WTA také zaznamenala nejvyšší procentuální úspěšnost získaných bodů po druhém podání.

V semifinále Turnaje mistryň podlehla Kvitové

Úvodní část sezóny 2011 neměla výraznou, a to až do prvního dubnového semifinále na Porsche Tennis Grand Prix. Posléze si zahrála finále mezinárodního mistrovství Itálie, v němž podlehla Marii Šarapovové, přestože v předchozím průběhu turnaje neztratila ani jednu sadu. Druhého finále sezóny dosáhla na Canada Masters, v němž ji porazila Serena Williamsová.

V září získala první grandslamový titul, když triumfovala na US Open poté, co ve finále vrátila porážku favorizované trojnásobné šampiónce turnaje Sereně Williamsové. Stala se tak první Australankou, která zvítězila v singlu grandslamu od triumfu Evonne Goolagongové Cawleyové ve Wimbledonu 1980. Finále si zahrála ještě na HP Open, kde ve finále podlehla Marion Bartoliové.

Na Australian Open nepřešla přes třetí kolo, kde ji vyřadila Petra Kvitová. Stejná fáze turnaje se pro ni stala konečnou na French Open, kde nestačila na tehdejší světovou jedničku ve čtyřhře Giselu Dulkovou a z Wimbledonu odešla poražená již v úvodním kole od 262. hráčky světa Melindy Czinkové.

Na Turnaji mistryň skončila podruhé za sebou v semifinále, když v něm nestačila na pozdější vítězku Petru Kvitovou.


Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2010[7] French Open antuka Itálie Francesca Schiavoneová 4–6, 6–7(2–7)
Vítězka 2011 US Open tvrdý USA Serena Williamsová 6–2, 6–3

Ženská čtyřhra: 9 (4–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2005[8] US Open tvrdý USA Lisa Raymondová Rusko Jelena Dementěvová
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 6–3
Finalistka 2006[9] Australian Open tvrdý USA Lisa Raymondová Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
2–6, 7–6(9–7), 6–3
Vítězka 2006[10] French Open antuka USA Lisa Raymondová Slovensko Daniela Hantuchová
Japonsko Ai Sugijamová
6–3, 6–2
Finalistka 2008[11] Wimbledon tráva USA Lisa Raymondová USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
2–6, 2–6
Finalistka 2008[12] US Open tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
6–3, 7–6(8–6)
Finalistka 2009[13] Wimbledon tráva Austrálie Rennae Stubbsová USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
7–6(7–4), 6–4
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Německo Sabine Lisická Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 1–6
Vítězka 2019[14] Australian Open tvrdý Čína Čang Šuaj Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–3, 6–4
Vítězka 2021 US Open (2) tvrdý Čína Čang Šuaj USA Coco Gauffová
USA Caty McNallyová
6–3, 3–6, 6–3

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2005[15] Australian Open tvrdý Austrálie Scott Draper Jižní Afrika Liezel Huberová
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–2, 2–6, 7–6(6)
Vítězka 2008[16] Wimbledon tráva USA Bob Bryan Slovinsko Katarina Srebotniková
USA Mike Bryan
7–5, 6–4
Vítězka 2014 Wimbledon (2) tráva Srbsko Nenad Zimonjić Bělorusko Max Mirnyj
Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
6–4, 6–2
Finalistka 2021 Australian Open tvrdý Austrálie Matthew Ebden Česko Barbora Krejčíková
USA Rajeev Ram
1–6, 4–6
Finalistka 2022 Wimbledon tráva Austrálie Matthew Ebden Spojené království Neal Skupski
USA Desirae Krawczyková
4–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D; 4–5 Č)
Turnaj mistryň (2–0 Č)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–3 D; 10–5 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–5 D; 9–3 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (6–6 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 25 (9–16)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 8. ledna 2005[17] Brisbane, Austrálie tvrdý Švýcarsko Patty Schnyderová 6–1, 3–6, 5–7
Finalistka 2. 15. ledna 2005[18] Sydney, Austrálie tvrdý Austrálie Alicia Moliková 7–6(7–5), 4–6, 5–7
Finalistka 3. 4. května 2006[19] Praha, Česko antuka Izrael Šachar Pe'erová 6–4, 2–6, 1–6
Finalistka 4. 28. září 2008[20] Soul, Jižní Korea tvrdý Rusko Maria Kirilenková 6–2, 1–6, 4–6
Finalistka 5. 9. srpna 2009[21] Los Angeles, Spojené státy tvrdý Itálie Flavia Pennettaová 4–6, 3–6
Vítězka 1. 18. října 2009[22] Ósaka, Japonsko tvrdý Itálie Francesca Schiavoneová 7–5, 6–1
Vítězka 2. 18. dubna 2010[23] Charleston, Spojené státy antuka (z) Rusko Věra Zvonarevová 6–0, 6–3
Finalistka 6. 2. května 2010[24] Stuttgart, Německo antuka (h) Belgie Justine Heninová 4–6, 6–2, 1–6
Finalistka 7. 5. června 2010[7] French Open, Paříž, Francie antuka Itálie Francesca Schiavoneová 4–6, 6–7(2–7)
Finalistka 8. 15. května 2011 Řím, Itálie antuka Rusko Maria Šarapovová 2–6, 4–6
Finalistka 9. 14. srpna 2011 Toronto, Kanada tvrdý USA Serena Williamsová 4–6, 2–6
Vítězka 3. 11. září 2011 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 6–2, 6–3
Finalistka 10. 16. října 2011 Ósaka, Japonsko tvrdý Francie Marion Bartoliová 3–6, 1–6
Finalistka 11. 19. února 2012 Dauhá, Katar tvrdý Bělorusko Viktoria Azarenková 1–6, 2–6
Finalistka 12. 21. října 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Dánsko Caroline Wozniacká 2–6, 6–4, 5–7
Vítězka 4. 4. srpna 2013 Carlsbad, Spojené státy tvrdý Bělorusko Viktoria Azarenková 6–2, 6–3
Vítězka 5. 13. října 2013 Ósaka, Japonsko (2) tvrdý Kanada Eugenie Bouchardová 3–6, 7–5, 6–2
Finalistka 13. 20. října 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rumunsko Simona Halepová 6–7(1–7), 2–6
Finalistka 14. 3. listopadu 2013 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Rumunsko Simona Halepová 6–2, 2–6, 2–6
Vítězka 6. 12. října 2014 Ósaka, Japonsko (3) tvrdý Kazachstán Zarina Dijasová 7–6(9–7), 6–3
Vítězka 7. 23. května 2015 Štrasburk, Francie antuka Francie Kristina Mladenovicová 3–6, 6–2, 6–3
Vítězka 8. 26. července 2015 Bad Gastein, Rakousko antuka Itálie Karin Knappová 3–6, 7–6(7–3), 6–2
Finalistka 15. 30. dubna 2016 Praha, Česko antuka Česko Lucie Šafářová 6–3, 1–6, 4–6
Vítězka 9. 27. května 2017 Štrasburk, Francie (2) antuka Austrálie Darja Gavrilovová 5–7, 6–4, 6–3
Finalistka 16. 21. září 2019 Kanton, Čína tvrdý USA Sofia Keninová 7–6(7–4), 4–6, 2–6

Čtyřhra: 43 (28–15)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 7. listopadu 2004 Québec, Kanada tvrdý Belgie Els Callensová USA Carly Gullicksonová
Argentina María Emilia Salerni
5–7, 5–7
Vítězka 1. 15. ledna 2005 Sydney, Austrálie tvrdý Austrálie Bryanne Stewartová Rusko Jelena Dementěvová
Japonsko Ai Sugijamová
bez boje
Vítězka 2. 10. dubna 2005 Amelia Island, Spojené státy antuka Austrálie Bryanne Stewartová Česko Květa Peschkeová
Švýcarsko Patty Schnyderová
6–4, 6–2
Vítězka 3. 27. srpna 2005 New Haven, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Argentina Gisela Dulková
Rusko Maria Kirilenková
6–2, 61–7, 6–1
Vítězka 4. 10. září 2005 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Rusko Jelena Dementěvová
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 5–7, 6–3
Vítězka 5. 2. října 2005 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
7–5, 6–1
Vítězka 6. 16. října 2005 Moskva, Rusko koberec USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
6–2, 6–4
Finalistka 2. 6. listopadu 2005 Filadelfie, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
4–6, 6–7(4–7)
Vítězka 7. 13. listopadu 2005 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
6–7, 7–5, 6–4
Finalistka 3. 27. ledna 2006 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý USA Lisa Raymondová Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
6–2, 67–7, 3–6
Vítězka 8. 5. února 2006 Tokio, Japonsko koberec USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
6–2, 6–1
Vítězka 9. 25. února 2006 Memphis, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Bělorusko Viktoria Azarenková
Dánsko Caroline Wozniacká
7–6, 6–3
Vítězka 10. 18. března 2006 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Španělsko Virginia Ruanová Pascualová
USA Meghann Shaughnessyová
6–2, 7–5
Vítězka 11. 1. dubna 2006 Miami, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Jižní Afrika Liezel Huberová
USA Martina Navrátilová
6–4, 7–5
Vítězka 12. 16. dubna 2006 Charleston, Spojené státy antuka USA Lisa Raymondová Španělsko Virginia Ruanová Pascualová
USA Meghann Shaughnessyová
3–6, 6–1, 6–1
Vítězka 13. 10. června 2006 French Open, Paříž, Francie antuka USA Lisa Raymondová Slovensko Daniela Hantuchová
Japonsko Ai Sugijamová
6–3, 6–2
Finalistka 4. 26. srpna 2006 New Haven, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
4–6, 2–6
Vítězka 14. 8. října 2006 Stuttgart, Německo tvrdý (h) USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
6–3, 6–4
Vítězka 15. 29. října 2006 Linec, Rakousko tvrdý USA Lisa Raymondová USA Corina Morariuová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–3, 6–0
Vítězka 16. 5. listopadu 2006 Husselt, Belgie tvrdý USA Lisa Raymondová Řecko Eleni Daniilidou
Německo Jasmin Wöhrová
6–2, 6–3
Vítězka 17. 12. listopadu 2006 Madrid, Španělsko tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Austrálie Rennae Stubbsová
3–6, 6–3, 6–3
Vítězka 18. 4. února 2007 Tokio, Japonsko tvrdý USA Lisa Raymondová USA Vania Kingová
Austrálie Rennae Stubbsová
7–66, 3–6, 7–5
Vítězka 19. 17. března 2007 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
6–3, 7–5
Vítězka 20. 3. dubna 2007 Miami, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
Jižní Afrika Liezel Huberová
6–4, 3–6, [10–2]
Vítězka 21. 7. května 2007 Berlín, Německo antuka USA Lisa Raymondová Itálie Tathiana Garbinová
Itálie Roberta Vinciová
6–3, 6–4
Vítězka 22. 23. června 2007 Eastbourne, Velká Británie tráva USA Lisa Raymondová Česko Květa Peschkeová
Austrálie Rennae Stubbsová
65–7, 6–4, 6–3
Finalistka 5. 5. července 2008 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva USA Lisa Raymondová USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
2–6, 2–6
Finalistka 6. 7. září 2008 US Open, New York, Spojené státy tvrdý USA Lisa Raymondová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
3–6, 6–7(6–8)
Finalistka 7. 21. září 2008 Tokio, Japonsko tvrdý USA Lisa Raymondová USA Vania Kingová
Rusko Naděžda Petrovová
1–6, 4–6
Finalistka 8. 20. června 2009 Eastbourne, Velká Británie tráva Austrálie Rennae Stubbsová Japonsko Ai Sugijamová
Uzbekistán Akgul Amanmuradovová
4–6, 3–6
Finalistka 9. 4. července 2009 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Austrálie Rennae Stubbsová USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
6–7(4–7), 4–6
Finalistka 10. 23. srpna 2009 Toronto, Kanada tvrdý Austrálie Rennae Stubbsová Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
Španělsko María José Martínezová Sánchezová
6–2, 5–7, [9–11]
Finalistka 11. 20. března 2010 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Naděžda Petrovová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–4, 2–6, [5–10]
Finalistka 12. 4. dubna 2010 Miami, Spojené státy tvrdý Rusko Naděžda Petrovová Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
3–6, 6–4, [7–10]
Vítězka 23. 24. dubna 2011 Stuttgart, Německo antuka (h) Německo Sabine Lisická Německo Kristina Barroisová
Německo Jasmin Wöhrová
6–1, 7–6(7–5)
Finalistka 13. 2. července 2011 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva Německo Sabine Lisická Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 1–6
Finalistka 14. 13. října 2013 Ósaka, Japonsko tvrdý Čína Čang Šuaj Francie Kristina Mladenovicová
Itálie Flavia Pennettaová
4–6, 3–6
Vítězka 24. 20. října 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Světlana Kuzněcovová Rusko Alla Kudrjavcevová
Austrálie Anastasia Rodionovová
6–1, 1–6, [10–8]
Vítězka 25. 14. října 2018 Hongkong, Čína tvrdý Čína Čang Šuaj Bělorusko Lidzija Marozavová
Japonsko Šúko Aojamová
6–4, 6–4
Vítězka 26. 25. ledna 2019 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Čína Čang Šuaj Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–3, 6–4
Finalistka 15. 5. května 2019 Miami, Spojené státy tvrdý Čína Čang Šuaj Belgie Elise Mertensová
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–7(5–7), 2–6
Vítězka 27. 21. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Čína Čang Šuaj Kanada Gabriela Dabrowská
Brazílie Luisa Stefaniová
7–5, 6–3
Vítězka 28. 12. září 2021 US Open, New York, Spojené státy (2) tvrdý Čína Čang Šuaj USA Coco Gauffová
USA Caty McNallyová
6–3, 3–6, 6–3

Finále soutěží družstev: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová
Francie Francie 2–3
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
Finalistka 2. Billie Jean King Cup 2022
13. listopadu 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (hala), Emirates Arena
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Storm Sandersová
Ellen Perezová
Švýcarsko Švýcarsko 0-2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 SR V–P
Australian Open 1. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo A 3. kolo 4. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 0 / 20 20–20
French Open A A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo SF F 3. kolo SF 3. kolo 4. kolo 3. kolo SF 4. kolo 3. kolo 2. kolo A A A 0 / 16 40–16
Wimbledon A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo A 2. kolo 1. kolo NH 1. kolo A 0 / 17 12–17
US Open A A 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo ČF Vítěz ČF 1. kolo 2. kolo 4. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo A 1. kolo A 1 / 16 22–15
výhry–prohry 0–1 2–2 2–4 1–4 4–4 4–4 2–3 10–4 13–4 11–3 10–4 5–4 6–4 8–4 7–4 3–2 3–4 1–4 0–1 1–3 1–1 1 / 69 94–68
Turnaj 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo F SF A 2. kolo 1. kolo A A 2. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo 2. kolo A Vítěz 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1 / 18 26–17
French Open A A 3. kolo 3. kolo Vítěz SF 3. kolo 3. kolo 3. kolo A 1. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo ČF A A 3. kolo A 1 / 16 30–15
Wimbledon A 2. kolo 2. kolo SF 3. kolo SF F F 3. kolo F 2. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo A A 1. kolo 2. kolo NH 1. kolo 1. kolo A 0 / 17 34–17
US Open A 2. kolo 3. kolo Vítěz SF 3. kolo F SF A 1. kolo A 2. kolo A 1. kolo 2. kolo A SF 1. kolo A Vítěz 1. kolo A 2 / 15 36–13
výhry–prohry 0–1 2–3 6–4 13–3 17–3 14–4 12–3 13–4 4–3 5–2 1–2 4–4 3–3 5–4 2–3 1–2 5–3 10–3 0–1 6–2 3–4 0–1 4 / 66 126–62
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 682. 276. 265. 153. 65. 46. 29. 47. 52. 13. 6. 6. 9. 18. 23. 27. 21. 41. 72. 96. 112. 378. 539.
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 291. 131. 141. 53. 2. 1. 5. 14. 7. 35. 33. 109. 47. 67. 62. 124. 98. 69. 12. 31. 16. 113.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samantha Stosur na anglické Wikipedii a Samantha Stosur career statistics na anglické Wikipedii.

  1. Sky Sports Tennis. Kiki Bertens and Sam Stosur prepare for French open with Nuremberg and Strasbourg wins [online]. Sky Sports, 2017-05-28 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Samantha Stosurová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231214a14. prosince 2023
  3. a b Samantha Stosurová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220709a9. července 2022
  4. Stosur appointed Australia's Billie Jean King Cup Captain. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  6. WTA | News | Latest News | Schiavone & Stosur Qualify For Doha [online]. Sonyericssonwtatour.com [cit. 2012-01-28]. Dostupné online. 
  7. a b Francesca Schiavone climbs to sixth in world rankings after French Open victory [online]. The Daily Telegraph, 2010-06-07 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  8. US Open 2005 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  9. Australian Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  10. French Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  11. Wimbledon 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  12. US Open 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  13. Wimbledon 2009 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  14. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Čtyřhru žen na Australian Open vyhrály nenasazené Stosurová se Shuai Zhang [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  15. Mixed doubles champions [online]. AustralianOpen.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-12. 
  16. Mixed Doubles Finals 1913-2008 [online]. Wimbledon.org [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  17. Schnyder hits back to beat Stosur [online]. BBC Sport, 2005-01-08 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  18. HINDS, Richard. Rare double excites hope [online]. The Age, 2005-01-16 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  19. Prague 2006 - Singles [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  20. Stosur into fourth WTA Tour final [online]. Soul, South Korea: Fox Sports, 2008-09-27 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  21. Stosur falls short in LA final [online]. ABC News, 2009-08-10 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  22. Stosur lands first tour singles title [online]. Osaka: The Age, 2009-10-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  23. Stosur beats Zvonareva to win WTA title [online]. The Sydney Morning Herald, 2010-04-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 
  24. Stuttgart victory hands Justine Henin Roland Garros boost after beating Sam Stosur [online]. Herald Sun, 2010-05-03 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]