Mistrovství světa v šachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v šachu 2016, Sergej Karjakin - Magnus Carlsen

Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886. Spravována je organizací FIDE. Od roku 1993 existoval konkurenční titul mistra světa v šachu od organizace PCA, ke sloučení obou titulů došlo roku 2006.[1] Existují také samostatná mistrovství pro ženy, pro mladistvé do 20 let, pro seniory a pro počítače. Oddělené jsou také mistrovství světa šachu v rapidu, blitz, korespondenčním, v řešením problémů a Fischerových náhodných šachách.

Rekord nejdelšího držení nejvyššího hodnocení (255 měsíců) a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství drží Garri Kasparov.[2] Nejvíce šampionátů (6) vyhráli shodně Emanuel Lasker, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Současným a prvním čínským mistrem světa je Ting Li-žen, který roku 2023 porazil Jana Něpomňaščiho z Ruska.[3] Předchozí šampion Magnus Carlsen z Norska tehdy oznámil, že nebude popáté obhajovat svůj titul.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa v šachu 1995 (New York), Garri Kasparov - Višvanáthan Ánand

Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.

Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.

Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.

Seznam mistrů světa[editovat | editovat zdroj]

Utkání mezi Howard Stauntonem a Pierre Saint-Amantem v roce 1843
Wilhelm Steinitz, první oficiální mistr světa v šachu

Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)[editovat | editovat zdroj]

Jméno Rok Země
Luis Ramirez de Lucena asi 1490– asi 1530 Španělsko
Pedro Damiano asi 1512–1544 Portugalsko
Ruy López de Segura 1560–1575 Španělsko
Leonardo da Cutri 1575–1587 Neapolské království
Paolo Boi 1587–1598 Neapolské království
Alessandro Salvio 1598–1619 Neapolské království
Gioacchino Greco 1619–1634 Neapolské království
Pietro Carrera 1634–1647 Neapolské království
Legall de Kermeur asi 1730–1747 Francie
Francois-André Philidor 1747–1795 Francie
Verdoni 1795–1804 Italské království Itálie / Francouzské království Francie
Alexandre Deschapelles 1804–1821 Francouzské království Francie
Louis de la Bourdonnais 1821–1840 FrancieFrancie Francie
Pierre Charles Fournier de Saint-Amant 1840–1843 FrancieFrancie Francie
Howard Staunton 1843–1851 AnglieAnglie Anglie
Adolf Anderssen 1851–1858
1860–1866
Prusko
Paul Morphy 1858–1860 USA USA
Wilhelm Steinitz 1866–1883 Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Johannes Zukertort 1883–1886 Spojené království Velká Británie

Jednotné mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Garri Kasparov drží rekord 255 měsíců jako nejlépe hodnocený hráč světa a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství
Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa Země
1. 18861894 Wilhelm Steinitz (18361900)[pozn. 1] Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / USA USA
2. 18941921 Emanuel Lasker (18681941) Německá říše Německo
3. 19211927 José Raúl Capablanca (18881942) KubaKuba Kuba
4. 19271935 Alexandr Aljechin (18921946) FrancieFrancie Francie
5. 19351937 Max Euwe (19011981) NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
19371946 Alexandr Aljechin FrancieFrancie Francie
6. 19481957 Michail Botvinnik (19111995)[pozn. 2] Sovětský svaz SSSR
7. 19571958 Vasilij Smyslov (19212010) Sovětský svaz SSSR
19581960 Michail Botvinnik Sovětský svaz SSSR
8. 19601961 Michail Tal (19361992) Sovětský svaz SSSR
19611963 Michail Botvinnik Sovětský svaz SSSR
9. 19631969 Tigran Petrosjan (19291984) Sovětský svaz SSSR
10. 19691972 Boris Spasskij (* 1937) Sovětský svaz SSSR
11. 19721975 Robert J. Fischer (19432008) USA USA
12. 19751985 Anatolij Karpov (* 1951)[pozn. 3] Sovětský svaz SSSR
13. 19851993 Garri Kasparov (* 1963) Sovětský svaz SSSR / RuskoRusko Rusko

Dva konkurenční tituly[editovat | editovat zdroj]

V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.

Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa FIDE Země Pořadí Mistr světa PCA/Braingames Země
1993–1999 Anatolij Karpov (* 1951) RuskoRusko Rusko Garri Kasparov (* 1963) RuskoRusko Rusko
1999–2000 Alexandr Chalifman (* 1966) RuskoRusko Rusko
2000–2002 Višvanáthan Ánand (* 1969) IndieIndie Indie Vladimir Kramnik (* 1975) RuskoRusko Rusko
2002–2004 Ruslan Ponomarjov (* 1983) UkrajinaUkrajina Ukrajina
2004–2005 Rustam Kasimdžanov (* 1979) UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
2005–2006 Veselin Topalov (* 1975) BulharskoBulharsko Bulharsko

Znovusjednocení[editovat | editovat zdroj]

Mistr světa v šachu roku 2023 Ting Li-žen

Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.

Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa 2. místo
14. 20062007 Rusko Vladimir Kramnik (* 1975) Bulharsko Veselin Topalov (2006)
15. 20072013 Indie Višvanáthan Ánand (* 1969) Rusko Vladimir Kramnik (2007, 2008)
Izrael Boris Gelfand (2007, 2012)
Bulharsko Veselin Topalov (2010)
16. 20132023 Norsko Magnus Carlsen (* 1990) Indie Višvanáthan Ánand (2013, 2014)
Rusko Sergej Karjakin (2016)
USA Fabiano Caruana (2018)
Rusko Jan Něpomňaščij (2021)
17. od 2023 Čína Ting Li-žen (*1992) Rusko Jan Něpomňaščij (2023)

Mistrovství světa v šachu podrobně[editovat | editovat zdroj]

Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937[editovat | editovat zdroj]

Rok Účastníci zápasu Výsledek Místo konání
1886 Wilhelm SteinitzJohannes Zukertort 10: 5 (=5) New York, Saint Louis, New Orleans
1889 Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin 10: 6 (=1) Havana
1890 Wilhelm SteinitzIsidor Gunsberg 6: 4 (=9) New York
1892 Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin 10: 8 (=5) Havana
1894 Emanuel LaskerWilhelm Steinitz 10: 5 (=4) New York, Filadelfie, Montreal
18961897 Emanuel LaskerWilhelm Steinitz 10: 2 (=5) Moskva
1907 Emanuel LaskerFrank Marshall 8: 0 (=7) New York, Filadelfie, Baltimore, Chicago, Memphis
1908 Emanuel LaskerSiegbert Tarrasch 8: 3 (=5) Düsseldorf
1909 Emanuel LaskerDavid Janowski 7: 1 (=2) Paříž
1910 Emanuel LaskerKarl Schlechter 1: 1 (=8), Lasker obhájil Vídeň, Berlín
1910 Emanuel LaskerDavid Janowski 8: 0 (=3) Berlín
1921 José Raúl CapablancaEmanuel Lasker 4: 0 (=10), skreč Havana
1927 Alexandr Alexandrovič AljechinJosé Raúl Capablanca 6: 3 (=25) Buenos Aires
1929 Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov 11: 5 (=9) Wiesbaden, Berlín, Haag, Rotterdam, Amsterdam
1934 Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov 8: 3 (=15) Baden-Baden, Villingen, Pforzheim, Bayreuth, Kissingen, Berlín
1935 Max EuweAlexandr Alexandrovič Aljechin 9: 8 (=13) Amsterdam, Haag, Utrecht
1937 Alexandr Alexandrovič AljechinMax Euwe 10: 4 (=11) Rotterdam, Haarlem, Leiden, Zwolle, Amsterdam, Delft, Haag

Turnaj o mistra světa v roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.

Tabulka mistrovství světa v šachu roku 1948
Hráč Botvinnik Smyslov Keres Reshevsky Euwe Body
Michail Botvinnik Sovětský svaz * * * * * ½ ½ 1 ½ ½ 1 1 1 1 0 1 ½ 0 1 1 1 ½ 1 ½ ½ 14
Vasilij Smyslov Sovětský svaz ½ ½ 0 ½ ½ * * * * * 0 0 ½ 1 ½ ½ ½ 1 ½ ½ 1 1 0 1 1 11
Paul Keres Sovětský svaz 0 0 0 0 1 1 1 ½ 0 ½ * * * * * 0 ½ 1 0 ½ 1 ½ 1 1 1 10½
Samuel Reshevsky USA 0 ½ 1 0 0 ½ ½ 0 ½ ½ 1 ½ 0 1 ½ * * * * * 1 ½ ½ 1 1 10½
Max Euwe Nizozemsko 0 ½ 0 ½ ½ 0 0 1 0 0 0 ½ 0 0 0 0 ½ ½ 0 0 * * * * * 4

Mistrovství po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Rok Místo, rok a formát mezipásmového turnaje Postupující z mezipásmového turnaje Nasazeni do turnaje kandidátů Systém kandidátského turnaje Vítěz turnaje kandidátů Obhájce titulu Výsledek mistrovství světa
1948–51 Saltsjöbaden 1948
20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje
Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij) Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine) Budapešť 1950
10 hráčů, každý s každým dvoukolově
Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému) Botvinnik Moskva 1950
Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul
1951–54 Stockholm 1952
21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo
Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948) Zurich 1953
15 hráčů, každý s každým dvoukolově
Smyslov Botvinnik Moskva 1954
Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul
1954–57 Göteborg 1955
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo
Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij Smyslov Amsterdam 1956
10 hráčů, dvoukolově každý s každým
Smyslov Botvinnik Moskva 1957
Smyslov vyhrál 12½:9½
1958 odvetný zápas Botvinnik Smyslov Moskva 1958
Botvinnik vyhrál 12½:10½
1958–60 Portorož 1958
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer Smyslov, Keres Jugoslávie 1959
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
Tal Botvinnik Moskva 1960
Tal vyhrál 12½:8½
1961 odvetný zápas Botvinnik Tal Moskva 1961
Botvinnik vyhrál 13–8
1961–63 Stockholm 1962
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), Benko Tal, Keres Curaçao 1962
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
Petrosjan Botvinnik Moskva 1963
Petrosjan vyhrál 12½:9½
1964–66 Amsterdam 1964
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein*), (Bronštejn*), Ivkov, Portisch Keres, (Botvinnik), Geller 8 hráčů, vyřazovací zápasy Spasskij Petrosjan Moskva 1966
Petrosjan vyhrál 12½:11½
1967–69 Súsa 1967
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, Reshevsky Spasskij, Tal 8 hráčů, vyřazovací zápasy Spasskij Petrosjan Moskva 1969
Spasskij vyhrál 12½:10½
1970–72 Palma de Mallorca 1970
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Larsen, Geller, Hübner, Taimanov, Uhlmann Petrosjan, Korčnoj 8 hráčů, vyřazovací zápasy Fischer Spasskij Reykjavík 1972
Fischer vyhrál 12½:8½
1973–75 Leningrad 1973
Petropolis 1973
v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali
Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, Polugajevskij Spasskij, Petrosjan 8 hráčů, vyřazovací zápasy Karpov Fischer Karpov vyhrál kontumačně
1976–78 Biel 1976
Manila 1976
Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, Hort Korčnoj, (Fischer), Spasskij 8 hráčů, vyřazovací zápasy Korčnoj Karpov Baguio City 1978
Karpov vyhrál 6:5 (remízy se nepočítaly)
1979–81 Riga 1979
Rio de Janeiro 1979
Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, Hübner Korčnoj, Spasskij 8 hráčů, vyřazovací zápasy Korčnoj Karpov Merano 1981
Karpov vyhrál 6:2 (remízy se nepočítaly)
1982–85 Las Palmas 1982
Moskva 1982
Toluca 1982
Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého
Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, Torre Korčnoj, Hubner 8 hráčů, vyřazovací zápasy Kasparov Karpov Moskva 1984
Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5:3;
Moskva 1985
Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13:11
1986 opakovaný zápas Karpov Kasparov Londýn/Leningrad 1986
Kasparov vyhrál 12½:11½
1985–87 Biel 1985
Taxco 1985
Tunis 1985
Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého
Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, Černin Karpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, Spasskij Montpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played Karpov Karpov Kasparov Sevilla 1987
Remíza 12:12, Kasparov obhájil titul
1988–90 Subotica 1988
Szirák 1988
Záhřeb 1988
Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, Ehlvest Karpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) Karpov Kasparov New York/Lyon 1990
Kasparov vyhrál 12½:11½
1991–93 Manila 1990
64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo
Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hübner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, Drejev Karpov, Timman, Jusupov, Speelman 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) Short Kasparov Kasparov porazil Shorta 13:8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12½:8½ pod hlavičkou FIDE
1993–95 (PCA) Groningen
54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo
Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, Romanišin Short 8 hráčů, vyřazovací zápasy Ánand Kasparov New York 1995
Kasparov vyhrál 10½:7½
1993–96 (FIDE) Biel 1993
73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo
Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, Ánand Timman, Jusupov 12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasy Karpov, Kamsky (finalisté) Elista 1996
Karpov vyhrál 10½:7½
1997–98 (FIDE) Groningen 1997
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ánand Karpov Lausanne 1998
Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0
1998 (Classical) None Kramnik, Širov Cazorla 1998
match
Širov vyhrál 5½:3½ Kasparov zápas se neuskutečnil
1999 (FIDE) Las Vegas 1999
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Chalifman, Akopjan (finalisté) Las Vegas 1999
Chalifman vyhrál 3½:2½
2000 (Classical) None Kramnik None Kasparov Londýn 2000
Kramnik vyhrál 8½:6½
2000 (FIDE) Nové Dillí 2000
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ánand, Alexej Širov (finalisté) Teherán 2000
Ánand vyhrál 3½:½
2001–2002 (FIDE) Moskva 2001
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ponomarjov, Ivančuk (finalisté) Moskva 2002
Ponomarjov vyhrál 4½:2½
2002–2004 (Classical) None Barejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, Lutz Dortmund 2002
Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy
Leko Kramnik Brissago 2004
remíza 7:7, Kramnik obhájil titul
2004 (FIDE) Tripolis 2004
7 kol, minizápas, vyřazovací systém
Adams, Kasimdžanov (finalisté) Tripolis 2004
klasické partie 3:3; Kasimdžanov vyhrál rapid tie-break 1½:½
2005 (FIDE) None Adams, Kasimdžanov (FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating) San Luis 2005
8 hráčů, dvoukolově
Topalov
2006 Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik) Elista 2006
remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2½:1½
2007 Chanty-Mansijsk 2005
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno
Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, Rubljovskij Kasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating) Elista 2007
16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali
Aronian, Gelfand, Griščuk, Leko Kramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005) Mexico City 2007
1. Ánand 9/14
2008 Kramnik měl právo odvety Kramnik Ánand Bonn 2008
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:1 (=7)
2010 Světový pohár v šachu 2007
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Kamsky Topalov (přímo do zápasu vyzyvatelů) 1:3 (=3) Topalov Ánand Sofie 2010
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:2 (=7)
2012 Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP) Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP) Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele) Kazaň 2011
vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií)
Gelfand Ánand Moskva 2012
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3)
2013 Světový pohár v šachu 2011
minizápasy, vyřazovací systém
Svidler, Griščuk, Ivančuk Gelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele) Londýn 2013

dvoukolový turnaj každý s každým

Carlsen Ánand Čennaí 2013
zápas na 12 partií
Carlsen vyhrál 6½:3½ (+3 -0 =7)
2014 Ánand (poražený ze zápasu MS 2013), Kramnik, Andrejkin (oba finalisté Světového poháru 2013), Topalov, Mamedjarov (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2012-2013), Aronjan, Karjakin (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Svidler (divoká karta pořadatele) Chanty-Mansijsk 2014

dvoukolový turnaj každý s každým

Ánand Carlsen Soči 2014
zápas na 12 partií
Carlsen vyhrál 6½:4½ (+3 -1 =7)
2016 Ánand (poražený ze zápasu MS 2014), Karjakin, Svidler (oba finalisté Světového poháru 2015), Caruana, Nakamura (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2014-2015), Topalov, Giri (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Aronjan (divoká karta pořadatele) Moskva 2016

dvoukolový turnaj každý s každým

Karjakin Carlsen New York 2016
12 partií klasicky, případně tie-break rapid,
Carlsen vyhrál po tie-breaku (klasické 6:6 (+1 -1 =10), tie-break 3:1 (+2 -0 =2))
2018 Karjakin (poražený ze zápasu MS 2016), Aronjan, Ting (oba finalisté Světového poháru 2017), Mamedjarov, Griščuk (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2017), Caruana, So (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Kramnik (divoká karta pořadatele) Berlín 2018

dvoukolový turnaj každý s každým

Caruana Carlsen Londýn 2018
12 partií klasicky, případně tie-break rapid,
Carlsen vyhrál po tie-breaku: klasické 6:6 (+0 -0 =12), tie-break 3:0 (+2 -0 =2)
2021 Caruana (poražený ze zápasu MS 2018), Radžabov, Ting (oba finalisté Světového poháru 2019), Wang (vítěz FIDE Grand Swiss turnaje 2019), Griščuk, Něpomňaščij (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2019), Giri (hráč s nejvyšším průměrným Elo), Aleksejenko (divoká karta pořadatele, nejlepší nepostupující z FIDE Grand Swiss turnaje), Radžabov z turnaje kandidátů odstoupil kvůli pandemii covidu-19, místo něj nastoupil náhradník Vachier-Lagrave na základě nejvyššího průměrného Elo Jekatěrinburg 2020/2021

dvoukolový turnaj každý s každým turnaj byl 26. března 2020 přerušen kvůli pandemii covidu-19, zbývající zápasy byly odehrány až o rok později v dubnu 2021

Něpomňaščij Carlsen Dubaj 2021
14 partií klasicky, případně tie-break rapid,
Carlsen vyhrál 7½:3½ (+4 -0 =7) již v 11. partii
2023 Něpomňaščij (poražený ze zápasu MS 2021), Radžabov nominován FIDE, Duda, Karjakin (oba finalisté Světového poháru 2021), Alireza Firouzja, Caruana (dva nejlepší z FIDE Grand Swiss turnaje 2021), Nakamura, Rapport, (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2022), Karjakin byl diskvalifikován za otevřenou podporu ruské invaze na Ukrajinu,[5] místo něj nastoupil náhradník Ting na základě nejvyššího Elo z května 2022 Madrid 2022

dvoukolový turnaj každý s každým

Něpomňaščij, Ting Carlsen odmítl obhajovat titul, proto proti sobě nastoupili vítěz a druhý z turnaje kandidátů Astana 2023
14 partií klasicky, případně tie-break rapid,
Ting vyhrál po tie-breaku: klasické 7:7 (+3 -3 =8), tie-break 2½:1½ (+1 -0 =3)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
  2. V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
  3. V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Začíná zápas o titul šachového mistra světa, po deseti letech bez Carlsena. Sport.cz [online]. Dostupné online. 
  2. The chess games of Garry Kasparov [online]. Chessgames.com. Dostupné online. 
  3. Ting Li-žen je po vítězném tie breaku prvním čínským mistrem světa v šachu. iDNES.cz [online]. 2023-04-30. Dostupné online. 
  4. Začíná boj o šachový trůn, po deseti letech poprvé bez Carlsena. iDNES.cz [online]. 2023-04-07. Dostupné online. 
  5. Šachový velmistr Karjakin dostal za schvalování invaze půlroční distanc. sport.cz [online]. Seznam.cz, 21. 3. 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]