Magnus Carlsen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Magnus Carlsen
MCarlsen.jpg
Země NorskoNorsko Norsko
Narození 30. listopadu 1990 (26 let)
Tønsberg, NorskoNorsko Norsko
Tituly Šachový velmistr (GM)
Mistr světa v šachu od roku 2013
FIDE Elo
Současné 2838 (únor 2017)
Nejvyšší 2882 (květen 2014)
World Championship Blitzrapid 2015

Sven Magnus Øen Carlsen (* 30. listopadu 1990) je norský šachový velmistr, od roku 2013 je mistrem světa v šachu.

Velmistrem se stal 26. dubna 2004 ve věku 13 let, 4 měsíců a 27 dní, stal se tak třetím nejmladším velmistrem v historii. V lednu 2010 se stal jedničkou světového žebříčku mužů podle FIDE ELO,[1] a v červenci dosáhl ELO 2826 bodů, které bylo v té době druhé nejvyšší v historii.[2] Je pátým (a nejmladším) hráčem v historii, kterému se podařilo pokořit hranici 2800 ELO bodů. V lednu 2013 se jeho ELO vyšplhalo na hodnotu 2861 bodů, čímž překonal historický rekord Garriho Kasparova z r. 1999 (2851 bodů). V únoru 2013 dosáhl zatím své nejvyšší hodnoty ELO, a to 2872 bodů.

V roce 2005 byl o něm natočen film The Prince of Chess, který režíroval Øyvind Asbjørnsen.[3] [4]

Bydlí v Lommedalenu, poblíž norského hlavního města Osla.

Šachová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Prvního turnaje se zúčastnil ve svých osmi letech a byl trénován předními norskými hráči jako jsou IM Torbjørn Ringdahl-Hansen a GM Simen Agdestein. V roce 2004 se již začal zúčastňovat větších mezinárodních turnajů a skončil druhý na Mistrovství Norska, za Berge Østenstad. Mediální pozornost mu přineslo hlavně vítězství skupiny C na velmi prestižním turnaji Corus Chess Tournament v nizozemském Wijk aan Zee, kde získal 10,5 bodu ze 13 a uhrál si performance 2702. Lubomír Kaválek ho v témže roce označil ve Washington Post jako "Mozarta šachu" ("Mozart of chess"). O rok později již začal porážet přední světové hráče jako Alexeje Širova nebo Joela Lautiera. Pravidelně se účastnil prestižních velmistrovských turnajů a dělil první místo na Mistrovství Norska. Roku 2006 vyhrál bleskový turnaj v Glitniru, kde mj. porazil i Višvanáthana Ánanda poměrem 2:0. Roku 2007 nastoupil na turnaji v Linaresu a s nejnižším ratingem obsadil druhé místo. Za ním zůstala většina světové špičky jako Veselin Topalov, Petr Svidler, Alexandr Morozevič, Levon Aronian, Peter Leko a Vassilij Ivančuk. Turnaj vyhrál Ánand.

Za svého možného nástupce označil Carlsena záhy i Garri Kasparov. Později spolu začali spolupracovat, až v září 2009 média oznámila, že se Kasparov stal Carlsenovým oficiálním trenérem.[5]

V prosinci 2008 se Carlsen odhlásil ze seriálu Grand Prix a oznámil, že ani jinak nezasáhne do systému mistrovství světa, který měl vyvrcholit zápasem o titul s Ánandem v roce 2011 (nakonec se zápas o titul konal až v květnu 2012).[6]

Velký ohlas mělo jeho vítězství na superturnaji Pearl Spring Chess Tournament v Nankingu. V první polovině turnaje hraného za účasti šesti hráčů dvoukolově každý s každým zaznamenal čtyři výhry při jedné remíze. Ve druhé polovině potvrdil svůj úspěch dvěma výhrami při třech remízách a s celkovým výsledkem 8 b. z 10 zvítězil o 2,5 bodu před obhájcem vítězství Topalovem. Jeho ELO performance o dva body překonalo hodnotu 3000 bodů, což se podle dostupných informací předtím na žádném turnaji ještě nikdy nikomu nepodařilo. Díky tomu se ve světovém žebříčku FIDE ELO v listopadu 2009 dostal nad hranici 2800 bodů a po Kasparovovi, Kramnikovi, Ánandovi a Topalovovi to zvládl jako teprve pátý (a zároveň nejmladší) hráč historie.[7]

20. listopadu 2009 se stal mistrem světa v bleskovém šachu. Na šampionátu v Moskvě si titul zajistil s nepřekonatelným náskokem 3,5 bodu už po 40 ze 42 kol.[8] Na ELO listině FIDE k 1. lednu 2010 se s 2810 body stal nejmladší světovou jedničkou v historii šachu.[9]

Tuto roli vzápětí potvrdil vítězstvím na turnaji Corus ve Wijku (8,5 bodu z 13 partií před Kramnikem a Širovem).[10] Další prvenství bez porážky si připsal na Královském turnaji v rumunském Mediasu, kde měl se 7,5 b. z 10 partií velký náskok dvou bodů na dvojici Radžabov a Gelfand.[11]

V červnu 2011 vítězství v Mediasu zopakoval, tentokrát bez porážky s 6,5 b. z 10 partií na děleném prvním místě s Karjakinem.[12] V červenci zvítězil na turnaji v Bielu s 19 body z 10 partií (trojbodový systém, výsledek +5, -1, =4).[13]

V prosinci 2012 se s oficiální hodnotou 2848 ELO bodů přiblížil na dostřel historickému rekordu 2851 bodů, který držel Garri Kasparov od roku 1999 a již další měsíc (protože od srpna 2012 začala FIDE vydávat ELO listinu každý měsíc) tento rekord o 10 bodů překonal. V únoru 2013 dosáhl Magnus zatím nejvyšší historické hodnoty 2872 ELO bodů a zároveň největšího náskoku na druhého hráče ve světovém žebříčku, Vladimira Kramnika, který na něj ztrácel (na této úrovni propastných) 62 bodů.

Magnus zvítězil v prestižním Turnaji kandidátů 2013 v Londýně při účasti Vladimira Kramnika, Levona Aronjana, Tejmura Radžabova, Alexandra Griščuka, Vasilije Ivančuka, Pjotra Svidlera a Borise Gelfanda. Kuriozitou turnaje byl způsob, jakým se Magnus stal vítězem. Před posledním kolem měl 8½ bodu stejně jako Kramnik, ale lepší druhé pomocné hodnocení (počet výher). K vítězství mu tedy stačilo získat v poslední partii se Svidlerem minimálně stejnou bodovou hodnotu jako Kramnik ve své partii s Ivančukem. Magnus se však dostal do časové tísně a partii prohrál. To otevřelo Kramnikovi možnost vyhrát turnaj remízou v posledním kole, avšak partii také nezvládl a skončil tak v turnaji velmi těsně druhý kvůli horšímu druhému pomocnému hodnocení.

Tím získal Magnus Carlsen právo vyzvat mistra světa Višvanáthana Ánanda k souboji o titul. Zápas se konal 9.-22. listopadu 2013 v indickém Čennaíi (starší název Madrás). Bylo naplánováno 12 partií s časovou kontrolou 120 minut na 40 tahů, 60 minut na dalších 20 tahů a 15 minut do konce partie s přídavkem 30 sekund počínaje 61. tahem.[14] Magnus vyhrál v 5., 6. a 9. partii a s náskokem 3 bodů (6½ - 3½) bez jediné porážky již dvě kola před koncem v zápase zvítězil, čímž se ve věku 22 let a 11 měsíců stal v pořadí 16. mistrem světa v klasickém šachu.

V listopadu 2016 Magnus Carlsen obhájil v New Yorku svůj titul mistra světa proti ruskému velmistrovi Sergeji Karjakinovi, který zvítězil v Turnaji kandidátů 2016 v Moskvě.[15][16][17]

Zápas o titul mistra světa 2013[editovat | editovat zdroj]

Zápas o titul mistra světa 2013[18]
FIDE Elo
listopad 2013
1. partie
9.11.
2. partie
10.11.
3. partie
12.11.
4. partie
13.11.
5. partie
15.11.
6. partie
16.11.
7. partie
18.11.
8. partie
19.11.
9. partie
21.11.
10. partie
22.11.
11. partie
24.11.
12. partie
26.11.
Body
Indie Višvanáthan Ánand 2775 ½ ½ ½ ½ 0 0 ½ ½ 0 ½ Zápas byl již
ukončen
Norsko Magnus Carlsen 2870 ½ ½ ½ ½ 1 1 ½ ½ 1 ½
12. 10. 2015 v Berlíně obhájil titul mistra světa v rapid šachu, když v poslední partii udržel remízu s Shakhriyarem Mamedyarovem, tím si udržel potřebný minimální náskok nad druhým Ianem Nepomniachtchim, Teimourem Radjabovem a Leinierem Dominguezem Perezem.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žebříček nejlepších hráčů na oficiálních stránkách FIDE, leden 2010
  2. Žebříček nejlepších hráčů na oficiálních stránkách FIDE
  3. princeofchess.com Oficiální stránky filmu Prince of the Chess
  4. The Prince of Chess (2005) Prince of the Chess na imdb.com
  5. DODGERS, Peter. Kasparov and Carlsen team up. ChessVibes [online]. 2009-09-07 [cit. 2009-11-02]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. Magnus Carlsen withdraws from Grand Prix. ChessBase [online]. 2008-12-05. Dostupné online.  (anglicky) 
  7. Nanjing: Carlsen wins Pearl Spring with 3002 performance. ChessBase.com - Chess News [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-11-02]. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. Chess: Carlsen wins World Blitz Championship. The Norway Post [online]. 2009-11-20. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. ELISTA. Nor Carlsen je ode dneška nejmladší šachovou jedničkou [online]. 2010-01-01, [cit. 2012-04-16]. Dostupné online.  
  10. CROWTHER, Mark. 72nd Corus Wijk aan Zee 2010. The Week in Chess [online]. 2010-01-31 [cit. 2010-01-31].  (anglicky) 
  11. CROWTHER, Mark. 4th Kings Tournament 2010. the Week in Chess [online]. 2010-06-25 [cit. 2010-06-25]. Dostupné online.  
  12. Magnus Carlsen retains Kings Tournament title. The Week in Chess [online]. 2011-06-21. Dostupné online.  (anglicky) 
  13. CROWTHER, Mark. Magnus Carlsen's Biel victory finishes with draw. The Week in Chess [online]. 2011-07-29. Dostupné online.  (anglicky) 
  14. Rules & regulations for the FIDE World Championship Match (FWCM) 2013
  15. Schach-WM in New York: Karjakin fordert Weltmeister Carlsen heraus (Mistrovství světa v šachu v New Yorku: Karjakin vyzývá mistra světa Carlsena), http://www.faz.net/aktuell/sport/mehr-sport/schach-wm-sergei-karjakin-gegen-weltmeister-magnus-carlsen-14148852.html, 28. března 2016 (německy).
  16. LÖFFLER, Stefan: Der Putin-Freund ist am Zug (Putinův stoupenec je na tahu), Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/sport/mehr-sport/putin-freund-karjakin-spielt-gegen-carlsen-um-den-schach-wm-titel-14150123.html, 30. března 2016, str. 27 (německy).
  17. Schach: Karjakin qualifiziert sich für die Weltmeisterschaft (Šach: Karjakin se kvalifikoval na mistrovství světa), http://www.spiegel.de/sport/sonst/sergej-karjakin-gewinnt-das-schach-kandidatenturnier-nach-sieg-ueber-fabiano-caruana-a-1084379.html, 30. března 2016 (německy).
  18. Oficiální stránka zápasu o titul mistra světa v šachu 2013
  19. Fanouškovský web čerpající z oficiálních stránek

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Agdestein, S. (2004). Wonderboy: How Magnus Carlsen became the youngest Chess Grandmaster in the world : the story of the games. Interchess. ISBN 90-5691-131-7.0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]