Mistrovství světa v šachu

Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886. Spravována je organizací FIDE. Od roku 1993 existoval konkurenční titul mistra světa v šachu od organizace PCA, ke sloučení obou titulů došlo roku 2006.^[1] Existují také samostatná mistrovství pro ženy, pro mladistvé do 20 let, pro seniory a pro počítače. Oddělené jsou také mistrovství světa šachu v rapidu, blitz, korespondenčním, v řešením problémů a Fischerových náhodných šachách.

Rekord nejdelšího držení nejvyššího hodnocení (255 měsíců) a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství drží Garri Kasparov.^[2] Nejvíce šampionátů (6) vyhráli shodně Emanuel Lasker, Anatolij Karpov a Garri Kasparov. Současným a prvním čínským mistrem světa je Ting Li-žen, který roku 2023 porazil Jana Něpomňaščiho z Ruska.^[3] Předchozí šampion Magnus Carlsen z Norska tehdy oznámil, že nebude popáté obhajovat svůj titul.^[4]

Historie

Mistrovství světa v šachu 1995 (New York), Garri Kasparov - Višvanáthan Ánand

Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.

Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.

Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.

Seznam mistrů světa

Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)

Jméno	Rok	Země
Luis Ramirez de Lucena	asi 1490– asi 1530	Španělsko
Pedro Damiano	asi 1512–1544	Portugalsko
Ruy López de Segura	1560–1575	Španělsko
Leonardo da Cutri	1575–1587	Neapolské království
Paolo Boi	1587–1598	Neapolské království
Alessandro Salvio	1598–1619	Neapolské království
Gioacchino Greco	1619–1634	Neapolské království
Pietro Carrera	1634–1647	Neapolské království
Legall de Kermeur	asi 1730–1747	Francie
Francois-André Philidor	1747–1795	Francie
Verdoni	1795–1804	Itálie / Francie
Alexandre Deschapelles	1804–1821	Francie
Louis de la Bourdonnais	1821–1840	Francie Francie
Pierre Charles Fournier de Saint-Amant	1840–1843	Francie Francie
Howard Staunton	1843–1851	Anglie Anglie
Adolf Anderssen	1851–1858 1860–1866	Prusko
Paul Morphy	1858–1860	USA
Wilhelm Steinitz	1866–1883	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Johannes Zukertort	1883–1886	Velká Británie

Jednotné mistrovství světa

Garri Kasparov drží rekord 255 měsíců jako nejlépe hodnocený hráč světa a pro nejvíce po sobě jdoucích profesionálních turnajových vítězství

Pořadí	Roky, kdy byl mistrem světa	Mistr světa	Země
1.	1886–1894	Wilhelm Steinitz (1836–1900)^{[pozn. 1]}	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / USA
2.	1894–1921	Emanuel Lasker (1868–1941)	Německo
3.	1921–1927	José Raúl Capablanca (1888–1942)	Kuba Kuba
4.	1927–1935	Alexandr Aljechin (1892–1946)	Francie Francie
5.	1935–1937	Max Euwe (1901–1981)	Nizozemsko Nizozemsko
	1937–1946	Alexandr Aljechin	Francie Francie
6.	1948–1957	Michail Botvinnik (1911–1995)^{[pozn. 2]}	SSSR
7.	1957–1958	Vasilij Smyslov (1921–2010)	SSSR
	1958–1960	Michail Botvinnik	SSSR
8.	1960–1961	Michail Tal (1936–1992)	SSSR
	1961–1963	Michail Botvinnik	SSSR
9.	1963–1969	Tigran Petrosjan (1929–1984)	SSSR
10.	1969–1972	Boris Spasskij (* 1937)	SSSR
11.	1972–1975	Robert J. Fischer (1943–2008)	USA
12.	1975–1985	Anatolij Karpov (* 1951)^{[pozn. 3]}	SSSR
13.	1985–1993	Garri Kasparov (* 1963)	SSSR / Rusko Rusko

Dva konkurenční tituly

V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.

Roky, kdy byl mistrem světa	Mistr světa FIDE	Země	Mistr světa PCA/Braingames	Země
1993–1999	Anatolij Karpov (* 1951)	Rusko Rusko	Garri Kasparov (* 1963)	Rusko Rusko
1999–2000	Alexandr Chalifman (* 1966)	Rusko Rusko	Garri Kasparov (* 1963)	Rusko Rusko
2000–2002	Višvanáthan Ánand (* 1969)	Indie Indie	Vladimir Kramnik (* 1975)	Rusko Rusko
2002–2004	Ruslan Ponomarjov (* 1983)	Ukrajina Ukrajina
2004–2005	Rustam Kasimdžanov (* 1979)	Uzbekistán Uzbekistán
2005–2006	Veselin Topalov (* 1975)	Bulharsko Bulharsko

Znovusjednocení

Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.

Pořadí	Roky, kdy byl mistrem světa	Mistr světa	2. místo
14.	2006–2007	Vladimir Kramnik (* 1975)	Veselin Topalov (2006)
15.	2007–2013	Višvanáthan Ánand (* 1969)	Vladimir Kramnik (2007, 2008) Boris Gelfand (2007, 2012) Veselin Topalov (2010)
16.	2013–2023	Magnus Carlsen (* 1990)	Višvanáthan Ánand (2013, 2014) Sergej Karjakin (2016) Fabiano Caruana (2018) Jan Něpomňaščij (2021)
17.	od 2023	Ting Li-žen (*1992)	Jan Něpomňaščij (2023)

Mistrovství světa v šachu podrobně

Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937

Rok	Účastníci zápasu	Výsledek	Místo konání
1886	Wilhelm Steinitz – Johannes Zukertort	10: 5 (=5)	New York, Saint Louis, New Orleans
1889	Wilhelm Steinitz – Michail Ivanovič Čigorin	10: 6 (=1)	Havana
1890	Wilhelm Steinitz – Isidor Gunsberg	6: 4 (=9)	New York
1892	Wilhelm Steinitz – Michail Ivanovič Čigorin	10: 8 (=5)	Havana
1894	Emanuel Lasker – Wilhelm Steinitz	10: 5 (=4)	New York, Filadelfie, Montreal
1896–1897	Emanuel Lasker – Wilhelm Steinitz	10: 2 (=5)	Moskva
1907	Emanuel Lasker – Frank Marshall	8: 0 (=7)	New York, Filadelfie, Baltimore, Chicago, Memphis
1908	Emanuel Lasker – Siegbert Tarrasch	8: 3 (=5)	Düsseldorf
1909	Emanuel Lasker – David Janowski	7: 1 (=2)	Paříž
1910	Emanuel Lasker – Karl Schlechter	1: 1 (=8), Lasker obhájil	Vídeň, Berlín
1910	Emanuel Lasker – David Janowski	8: 0 (=3)	Berlín
1921	José Raúl Capablanca – Emanuel Lasker	4: 0 (=10), skreč	Havana
1927	Alexandr Alexandrovič Aljechin – José Raúl Capablanca	6: 3 (=25)	Buenos Aires
1929	Alexandr Alexandrovič Aljechin – Jefim Bogoljubov	11: 5 (=9)	Wiesbaden, Berlín, Haag, Rotterdam, Amsterdam
1934	Alexandr Alexandrovič Aljechin – Jefim Bogoljubov	8: 3 (=15)	Baden-Baden, Villingen, Pforzheim, Bayreuth, Kissingen, Berlín
1935	Max Euwe – Alexandr Alexandrovič Aljechin	9: 8 (=13)	Amsterdam, Haag, Utrecht
1937	Alexandr Alexandrovič Aljechin – Max Euwe	10: 4 (=11)	Rotterdam, Haarlem, Leiden, Zwolle, Amsterdam, Delft, Haag

Turnaj o mistra světa v roce 1948

Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.

Tabulka mistrovství světa v šachu roku 1948
Hráč	Botvinnik	Smyslov	Keres	Reshevsky	Euwe	Body
Michail Botvinnik	* * * * *	½ ½ 1 ½ ½	1 1 1 1 0	1 ½ 0 1 1	1 ½ 1 ½ ½	14
Vasilij Smyslov	½ ½ 0 ½ ½	* * * * *	0 0 ½ 1 ½	½ ½ 1 ½ ½	1 1 0 1 1	11
Paul Keres	0 0 0 0 1	1 1 ½ 0 ½	* * * * *	0 ½ 1 0 ½	1 ½ 1 1 1	10½
Samuel Reshevsky	0 ½ 1 0 0	½ ½ 0 ½ ½	1 ½ 0 1 ½	* * * * *	1 ½ ½ 1 1	10½
Max Euwe	0 ½ 0 ½ ½	0 0 1 0 0	0 ½ 0 0 0	0 ½ ½ 0 0	* * * * *	4

Mistrovství po roce 1948

Rok	Místo, rok a formát mezipásmového turnaje	Postupující z mezipásmového turnaje	Nasazeni do turnaje kandidátů	Systém kandidátského turnaje	Vítěz turnaje kandidátů	Obhájce titulu	Výsledek mistrovství světa
1948–51	Saltsjöbaden 1948 20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje	Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij)	Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine)	Budapešť 1950 10 hráčů, každý s každým dvoukolově	Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému)	Botvinnik	Moskva 1950 Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul
1951–54	Stockholm 1952 21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo	Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič	Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948)	Zurich 1953 15 hráčů, každý s každým dvoukolově	Smyslov	Botvinnik	Moskva 1954 Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul
1954–57	Göteborg 1955 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo	Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij	Smyslov	Amsterdam 1956 10 hráčů, dvoukolově každý s každým	Smyslov	Botvinnik	Moskva 1957 Smyslov vyhrál 12½:9½
1958	odvetný zápas				Botvinnik	Smyslov	Moskva 1958 Botvinnik vyhrál 12½:10½
1958–60	Portorož 1958 21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo	Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer	Smyslov, Keres	Jugoslávie 1959 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým	Tal	Botvinnik	Moskva 1960 Tal vyhrál 12½:8½
1961	odvetný zápas				Botvinnik	Tal	Moskva 1961 Botvinnik vyhrál 13–8
1961–63	Stockholm 1962 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo	Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), Benko	Tal, Keres	Curaçao 1962 8 hráčů, čtyřkolově každý s každým	Petrosjan	Botvinnik	Moskva 1963 Petrosjan vyhrál 12½:9½
1964–66	Amsterdam 1964 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo	Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein), (Bronštejn**), Ivkov, Portisch	Keres, (Botvinnik), Geller	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Spasskij	Petrosjan	Moskva 1966 Petrosjan vyhrál 12½:11½
1967–69	Súsa 1967 23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo	Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, Reshevsky	Spasskij, Tal	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Spasskij	Petrosjan	Moskva 1969 Spasskij vyhrál 12½:10½
1970–72	Palma de Mallorca 1970 24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo	Fischer, Larsen, Geller, Hübner, Taimanov, Uhlmann	Petrosjan, Korčnoj	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Fischer	Spasskij	Reykjavík 1972 Fischer vyhrál 12½:8½
1973–75	Leningrad 1973 Petropolis 1973 v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali	Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, Polugajevskij	Spasskij, Petrosjan	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Karpov	Fischer	Karpov vyhrál kontumačně
1976–78	Biel 1976 Manila 1976 Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého	Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, Hort	Korčnoj, (Fischer), Spasskij	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Korčnoj	Karpov	Baguio City 1978 Karpov vyhrál 6:5 (remízy se nepočítaly)
1979–81	Riga 1979 Rio de Janeiro 1979 Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého	Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, Hübner	Korčnoj, Spasskij	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Korčnoj	Karpov	Merano 1981 Karpov vyhrál 6:2 (remízy se nepočítaly)
1982–85	Las Palmas 1982 Moskva 1982 Toluca 1982 Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého	Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, Torre	Korčnoj, Hubner	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Kasparov	Karpov	Moskva 1984 Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5:3; Moskva 1985 Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13:11
1986	opakovaný zápas				Karpov	Kasparov	Londýn/Leningrad 1986 Kasparov vyhrál 12½:11½
1985–87	Biel 1985 Taxco 1985 Tunis 1985 Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého	Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, Černin	Karpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, Spasskij	Montpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played Karpov	Karpov	Kasparov	Sevilla 1987 Remíza 12:12, Kasparov obhájil titul
1988–90	Subotica 1988 Szirák 1988 Záhřeb 1988 Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého	Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, Ehlvest	Karpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett	15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola)	Karpov	Kasparov	New York/Lyon 1990 Kasparov vyhrál 12½:11½
1991–93	Manila 1990 64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo	Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hübner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, Drejev	Karpov, Timman, Jusupov, Speelman	15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola)	Short	Kasparov	Kasparov porazil Shorta 13:8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12½:8½ pod hlavičkou FIDE
1993–95 (PCA)	Groningen 54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo	Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, Romanišin	Short	8 hráčů, vyřazovací zápasy	Ánand	Kasparov	New York 1995 Kasparov vyhrál 10½:7½
1993–96 (FIDE)	Biel 1993 73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo	Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, Ánand	Timman, Jusupov	12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasy	Karpov, Kamsky (finalisté)		Elista 1996 Karpov vyhrál 10½:7½
1997–98 (FIDE)	Groningen 1997 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém				Ánand	Karpov	Lausanne 1998 Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0
1998 (Classical)	None		Kramnik, Širov	Cazorla 1998 match	Širov vyhrál 5½:3½	Kasparov	zápas se neuskutečnil
1999 (FIDE)	Las Vegas 1999 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém				Chalifman, Akopjan (finalisté)		Las Vegas 1999 Chalifman vyhrál 3½:2½
2000 (Classical)	None		Kramnik	None		Kasparov	Londýn 2000 Kramnik vyhrál 8½:6½
2000 (FIDE)	Nové Dillí 2000 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém				Ánand, Alexej Širov (finalisté)		Teherán 2000 Ánand vyhrál 3½:½
2001–2002 (FIDE)	Moskva 2001 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém				Ponomarjov, Ivančuk (finalisté)		Moskva 2002 Ponomarjov vyhrál 4½:2½
2002–2004 (Classical)	None		Barejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, Lutz	Dortmund 2002 Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy	Leko	Kramnik	Brissago 2004 remíza 7:7, Kramnik obhájil titul
2004 (FIDE)	Tripolis 2004 7 kol, minizápas, vyřazovací systém				Adams, Kasimdžanov (finalisté)		Tripolis 2004 klasické partie 3:3; Kasimdžanov vyhrál rapid tie-break 1½:½
2005 (FIDE)	None	Adams, Kasimdžanov (FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating)		San Luis 2005 8 hráčů, dvoukolově			Topalov
2006	Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik)						Elista 2006 remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2½:1½
2007	Chanty-Mansijsk 2005 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno	Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, Rubljovskij	Kasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating)	Elista 2007 16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali	Aronian, Gelfand, Griščuk, Leko	Kramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005)	Mexico City 2007 1. Ánand 9/14
2008	Kramnik měl právo odvety				Kramnik	Ánand	Bonn 2008 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:1 (=7)
2010	Světový pohár v šachu 2007 7 kol, minizápasy, vyřazovací systém	Kamsky	Topalov (přímo do zápasu vyzyvatelů)	1:3 (=3)	Topalov	Ánand	Sofie 2010 zápas na 12 partií Ánand vyhrál 3:2 (=7)
2012	Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP)	Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP)	Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele)	Kazaň 2011 vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií)	Gelfand	Ánand	Moskva 2012 zápas na 12 partií Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3)
2013	Světový pohár v šachu 2011 minizápasy, vyřazovací systém	Svidler, Griščuk, Ivančuk	Gelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele)	Londýn 2013 dvoukolový turnaj každý s každým	Carlsen	Ánand	Čennaí 2013 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:3½ (+3 -0 =7)
2014			Ánand (poražený ze zápasu MS 2013), Kramnik, Andrejkin (oba finalisté Světového poháru 2013), Topalov, Mamedjarov (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2012-2013), Aronjan, Karjakin (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Svidler (divoká karta pořadatele)	Chanty-Mansijsk 2014 dvoukolový turnaj každý s každým	Ánand	Carlsen	Soči 2014 zápas na 12 partií Carlsen vyhrál 6½:4½ (+3 -1 =7)
2016			Ánand (poražený ze zápasu MS 2014), Karjakin, Svidler (oba finalisté Světového poháru 2015), Caruana, Nakamura (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2014-2015), Topalov, Giri (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Aronjan (divoká karta pořadatele)	Moskva 2016 dvoukolový turnaj každý s každým	Karjakin	Carlsen	New York 2016 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku (klasické 6:6 (+1 -1 =10), tie-break 3:1 (+2 -0 =2))
2018			Karjakin (poražený ze zápasu MS 2016), Aronjan, Ting (oba finalisté Světového poháru 2017), Mamedjarov, Griščuk (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2017), Caruana, So (další dva z uvedených soutěží s nejvyšším Elo), Kramnik (divoká karta pořadatele)	Berlín 2018 dvoukolový turnaj každý s každým	Caruana	Carlsen	Londýn 2018 12 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál po tie-breaku: klasické 6:6 (+0 -0 =12), tie-break 3:0 (+2 -0 =2)
2021			Caruana (poražený ze zápasu MS 2018), ~~Radžabov~~, Ting (oba finalisté Světového poháru 2019), Wang (vítěz FIDE Grand Swiss turnaje 2019), Griščuk, Něpomňaščij (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2019), Giri (hráč s nejvyšším průměrným Elo), Aleksejenko (divoká karta pořadatele, nejlepší nepostupující z FIDE Grand Swiss turnaje), Radžabov z turnaje kandidátů odstoupil kvůli pandemii covidu-19, místo něj nastoupil náhradník Vachier-Lagrave na základě nejvyššího průměrného Elo	Jekatěrinburg 2020/2021 dvoukolový turnaj každý s každým turnaj byl 26. března 2020 přerušen kvůli pandemii covidu-19, zbývající zápasy byly odehrány až o rok později v dubnu 2021	Něpomňaščij	Carlsen	Dubaj 2021 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Carlsen vyhrál 7½:3½ (+4 -0 =7) již v 11. partii
2023			Něpomňaščij (poražený ze zápasu MS 2021), Radžabov nominován FIDE, Duda, ~~Karjakin~~ (oba finalisté Světového poháru 2021), Alireza Firouzja, Caruana (dva nejlepší z FIDE Grand Swiss turnaje 2021), Nakamura, Rapport, (dva nejlepší z Velké ceny FIDE 2022), Karjakin byl diskvalifikován za otevřenou podporu ruské invaze na Ukrajinu,^[5] místo něj nastoupil náhradník Ting na základě nejvyššího Elo z května 2022	Madrid 2022 dvoukolový turnaj každý s každým	Něpomňaščij, Ting	Carlsen odmítl obhajovat titul, proto proti sobě nastoupili vítěz a druhý z turnaje kandidátů	Astana 2023 14 partií klasicky, případně tie-break rapid, Ting vyhrál po tie-breaku: klasické 7:7 (+3 -3 =8), tie-break 2½:1½ (+1 -0 =3)

Odkazy

Poznámky

↑ Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
↑ V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
↑ V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.

Reference

↑ Začíná zápas o titul šachového mistra světa, po deseti letech bez Carlsena. Sport.cz [online]. Dostupné online.
↑ The chess games of Garry Kasparov [online]. Chessgames.com. Dostupné online.
↑ Ting Li-žen je po vítězném tie breaku prvním čínským mistrem světa v šachu. iDNES.cz [online]. 2023-04-30. Dostupné online.
↑ Začíná boj o šachový trůn, po deseti letech poprvé bez Carlsena. iDNES.cz [online]. 2023-04-07. Dostupné online.
↑ Šachový velmistr Karjakin dostal za schvalování invaze půlroční distanc. sport.cz [online]. Seznam.cz, 21. 3. 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v šachu na Wikimedia Commons
chessgraphs.com – compare FIDE rating histories of chess World Champions
Mark Weeks – stránky o mistrovství světa v šachu (anglicky)
Rozhovor s V. Kramnikem o předchozích mistrech světa (anglicky)
Oficiální stránky FIDE

[5] Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.

[6] V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.

[7] V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.

[1] Začíná zápas o titul šachového mistra světa, po deseti letech bez Carlsena. Sport.cz [online]. Dostupné online.

[2] The chess games of Garry Kasparov [online]. Chessgames.com. Dostupné online.

[3] Ting Li-žen je po vítězném tie breaku prvním čínským mistrem světa v šachu. iDNES.cz [online]. 2023-04-30. Dostupné online.

[4] Začíná boj o šachový trůn, po deseti letech poprvé bez Carlsena. iDNES.cz [online]. 2023-04-07. Dostupné online.

[8] Šachový velmistr Karjakin dostal za schvalování invaze půlroční distanc. sport.cz [online]. Seznam.cz, 21. 3. 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[pozn. 3]

[5]