Margareta z Connaughtu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Margareta z Connaughtu
švédská korunní princezna, vévodkyně ze Skåne
Margaret of Connaught.png
Manžel Gustav Adolf Švédský
Úplné jméno Margaret Victoria Charlotte Augusta Norah
Narození 15. leden 1882
Bagshot Park, Surrey
Úmrtí 1. května 1920
Stockholm
Potomci Gustav Adolf
Sigvard
Ingrid
Bertil
Karel Jan
Dynastie Koburkové
Otec Artur Sasko-Koburský
Matka Luisa Markéta Pruská
Princezna Margareta (1910).

Margareta z Connaughtu, plným jménem anglicky Margaret Victoria Charlotte Augusta Norah Saxe-Coburg and Gotha, Princess of Connaught and Strathearn, krátce Margareta of Connaught (15. ledna 1882, Bagshot Park, Surrey - 1. května 1920, Stockholm, Švédsko) byla anglická a švédská princezna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší ze tří dětí Artura, vévody z Connaughtu a Strathearnu, třetího syna britské královny Viktorie, a jeho manželky, pruské princezny Luisy Markéty. Dívce doma říkali Daisy. Po narození obdržela titul Její královská výsost princezna Margareta z Connaughtu, který nosila až do své svatby. Princezna Margareta byla pokřtěna 11. března roku 1882 v soukromé kapli na hradě Windsor.

Jejími kmotry byli:

Biřmována byla v téže kapli v březnu roku 1898 ve věku 16 let.

Švédský korunní pár v roce 1907.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Margareta a její sestra Patricie byly považovány za nejkrásnější princezny v Evropě. Jejich strýc, král Eduard VII., je chtěl provdat za některého z evropských králů nebo korunních princů. Rodina Connaught tedy odcestovala v lednu 1905 do Portugalska, kde královský pár (Karel I. Portugalský a Marie Amélie Orleánská) měl dva syny ve vhodném věku, kteří přicházeli v úvahu jako vhodní kandidáti ženitby, a to korunního prince Ludvíka Filipa a jeho mladšího bratra prince Manuela (1889–1932, pozdější portugalský král Manuel II.). Poté rodina odcestovala do Španělska, kde byla přijata mladým králem Alfonsem XIII. Ani na jednom dvoře se jejich očekávání nenaplnila a rodina Connaught pokračovala ve své cestě dál do Egypta a Súdánu. V Káhiře se setkali se švédským vévodou ze Skåne, princem Gustavem Adolfem, synem nástupce švédského krále Gustava V. (pozdějším švédským králem Gustavem VI. Adolfem), který zde byl na studijní cestě k hrobkám faraónů. Mezi ním a Margaretou vznikla láska na první pohled. Její rodiče byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.

Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem – korunním princem.

Manželé dostali jako svatební dar zámek Sofiero u Helsingborgu. Margareta, vášnivá zahradnice, se věnovala péči a přetváření zámeckých zahrad. Byla rovněž milovnice umění, aktivně se věnovala malování a fotografování.

Princezna Margareta s manželem a dětmi.

Jejich manželství je popisováno jako šťastné; nepochybně i proto se záhy rodina rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí – čtyři syny a jednu dceru:

Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Margareta babičkou současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i babičkou současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřela nečekaně ve svých 38 letech 1. května roku 1920 v důsledku zhoubné infekce (celkové sepse, otravy krve), která ji zachvátila po operaci vyvolané zánětem středního ucha. Když zemřela, byla v osmém měsíci těhotenství se svým šestým dítětem; to zemřelo spolu s ní. Nešťastná událost otřásla celým Švédskem.

Pohřbena byla ve stockholmské katedrále. Již před svou smrtí však ve své závěti stanovila, že nechce být pochována v žádném kostele. V roce 1922 byly tedy její ostatky převezeny na královský hřbitov v Haga v blízkosti Stockholmu, na místo, které si ona a její manžel vybrali za místo svého posledního odpočinku. Margareta byla první, kdo zde byl pohřben.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]