Přeskočit na obsah

Karel VI. Schwarzenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o publicistovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Schwarzenberg (rozcestník).
Karel VI. Schwarzenberg
Karel VI. Schwarzenberg
Karel VI. Schwarzenberg
7. hlava schwarzenberské sekundogenitury, kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
6. září 1914 – 9. dubna 1986
(podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
PředchůdceKarel V. Schwarzenberg
NástupceKarel VII. Schwarzenberg
Stranická příslušnost
ČlenstvíVlajka–Hnutí za Nové Československo
Vojenská služba
Hodnostpoddůstojník
Bitvy/války
  • Květnové povstání českého lidu
  • Bitva o Čimelice
  • Pražské povstání
Rodné jménoKarel Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Cyril Metoděj kníže ze Schwarzenbergu
Narození5. července 1911
Čimelice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. dubna 1986 (ve věku 74 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníSchwarzenberská hrobka v Murau
Schwarzenberská hrobka v Orlíku nad Vltavou
Národnostčeská
Choť(1934) Antonie Leontine z Fürsternbergu (1905–1988)
RodičeKarel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) a
Eleonora, rozená Clam-Gallasová (1887–1967)
Děti1. Marie Eleonora, provdaná von Bredow (* 1936)
2. Karel VII. (1937–2023)
3. Bedřich Karel (1940–2014)
4. Anna Marie, provdaná von Haxthausen (* 1946)
Příbuzníbratr: František ze Schwarzenbergu (1913–1992)
nevlastní bratr: Radslav Kinský (1928–2008)
nevlastní bratr: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
děd: František z Clam-Gallasu (1854–1930)
babička: Marie Hoyos-Sprinzenstein (1858–1938)
praděd: Eduard z Clam-Gallasu (1805–1891)
prababička: Klotilda z Dietrichsteinu (1828–1899)
Alma materUniverzita Karlova
Profesehistorik, spisovatel, heraldik, genealog a archivář
Náboženstvířímskokatolické
PodpisKarel VI. Schwarzenberg, podpis
CommonsKarel VI. Schwarzenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel VI. Schwarzenberg, německy Karl Friedrich Maria Joseph Johann von Nepomuk Cyrill Method Fürst zu Schwarzenberg (5. července 1911 Čimelice[1] – 9. dubna 1986 Vídeň) byl český politik, spisovatel, heraldik, voják v hodnosti poddůstojníka a kníže z orlické větve rodu Schwarzenbergů. Za druhé světové války bojoval proti nacismu a po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 byl nucen odejít z republiky do exilu, kde aktivně kritizoval komunistický režim.[2]

Český politik Karel Schwarzenberg byl jeho syn.

Činnost

Spisovatelské a publicistické činnosti se věnoval již před válkou, ale až v exilu rozvinul svoji práci naplno. Psal především česky, ale později v exilu, i když zřídka také německy a anglicky. Část jeho práce však dodnes zůstává v rukopisech. V mládí psal též pod pseudonymy Bojna či Středa. Politicky smýšlel nacionalisticky a konzervativně, Karel VI. byl monarchista a také sympatizoval se zelenou politikou, kterou považoval za principiálně konzervativní téma.[3]

Život

Narození a dětství

Narodil se 5. července 1911 v Čimelicích jako Karel Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Cyril Metoděj kníže ze Schwarzenbergu, první syn Karla V. (26. února 1886, Praha – 6. září 1914, Vukovar) z orlické sekundogenitury Schwarzenbergů a Eleonory roz. hraběnky Clam-Gallasové (4. listopad 1887 Frýdlant – 31. květen 1967 Vídeň), vnučky Eduarda Clam-Gallase. Již ve třech letech o svého otce přišel, když Karel V. zemřel na úplavici jako nadporučík hulánů rakousko-uherské armády u Vukovaru na srbské frontě první světové války. Jeho matka se později znovu provdala za Zdenko Radslava Kinského z hraběcího rodu Kinských. Ještě jako dítě se tedy stal šestým knížetem sekundogenitury, ovšem v roce 1918 bylo v Československu šlechtictví s tituly oficiálně zrušeno.

Vzdělání a činnost

Maturoval roku 1929 na pražském Akademickém gymnáziu. Dále studoval v Praze nejprve lesnictví na pražské technice a potom historii a heraldiku u  prof. Josefa Pekaře.[4]

Roku 1933 se Karel VI. ujal správy rodového majetku a v roce 1934 si vzal za manželku Antonii Leontinu z Fürstenbergu. Manželé měli čtyři potomky – Marii Eleonoru, Karla Jana Nepomuka, Bedřicha a Annu M. Karolinu.[5]

Ve 30. letech se zapojil do činnosti Hnutí za nové Československo (známého též jako Vlajka). Prvorepubliková Vlajka byla hnutí československého nacionalismu a fašismu,[6] vymezující se proti kapitalismu, marxismu a německému nacismu.[7] Vystupovala i proti Židům, i když převážně umírněněji než nacisté.[8][9] Po roce 1938 nastupující pro-nacistická garnitura Vlajky Schwarzenberga v době Mnichovské krize navrhla za svého kandidáta na novou hlavu státu a i dokonce jeho nevlastní otec Zdenko Radslav Kinský a ostatní média o něm mluvil jako o možném nástupci Edvarda Beneše. Překážkou však byl jeho poměrně nízký věk a to, že ho navrhla strana, z které už byla fakticky pro-nacistická organizace.[10][7] Jeho účast v této politické straně vyvolala během kandidatury jeho syna v roce 2013 na post prezidenta České republiky velký rozruch, mnohými lidmi byl mylně nazýván kolaborantem, což však od prvního pohledu nedává smysl, Karel VI. Schwarzenberg opovrhoval nacismem a cítil se být zemským vlastencem.

V době narůstající sudetoněmecké krize, která později vyústila v mnichovskou dohodu, zformuloval text první z Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 – Prohlášení příslušníků historické šlechty, které v září 1938 prezidentu Edvardu Benešovi předala skupina 12 představitelů šlechtických rodů, vedená Karlovým nevlastním otcem Zdenko Radslavem Kinským.[5] Šlechtici se v prohlášení postavili za nedotknutelnost historických hranic českého státu a vyjádřili věrnost starých českých rodů Československé republice v době jejího ohrožení. Karel Schwarzenberg byl také účastníkem druhé šlechtické deklarace v lednu 1939.[11][12]

V době nacistické okupace

Po obsazení zbytku Československa nacistickým Německem v březnu 1939 se Karel VI. odmítl stát říšským občanem a dále se hlásil k české národnosti. Doložil to v září 1939 svým podpisem třetí šlechtické deklarace, Národnostního prohlášení české šlechty, jehož hlavním autorem byl jeho bratr František Schwarzenberg. Prohlášení podepsalo navzdory nátlaku nacistů přes 80 českých šlechticů.[5] Karel VI. proto patřil mezi šlechtice, na jejichž majetek zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich uvalil nucenou správu.[5]

Karel VI. a jeho rodina byli přinuceni odejít ze svého sídla na hradě Orlík do malého zámku v Čimelicích, kde se věnoval psaní historických prací. V dubnu 1945 se na jeho popud vytvořil čimelický ilegální obecní národní výbor, který se připravoval na protiněmecké povstání.[5] Karel VI. a jeho nevlastní bratr Norbert Kinský se následně účastnili květnového povstání v Čimelicích. Karel VI. se například podílel na odzbrojení maďarských vojáků ubytovaných v hostinci Na Knížecí.[13] Během povstání se Karel VI. zranil při nehodě na motocyklu. Při jednání o kapitulaci jednotek SS, vedených generálem von Pücklerem, ho zastupoval jeho nevlastní bratr Norbert Kinský.[5]

Karel VI. ve vojenské uniformě, první zprava, ročník 1932

Dne 4. června 1945 byl zvolen předsedou Revolučního národního výboru v Čimelicích. Vedl ho téměř rok.[5] Po válce sice opět právoplatně převzal kontrolu nad veškerým svým majetkem, ale již v roce 1948 byl majetek orlické větve Schwarzenbergů zcela zabaven novým komunistickým režimem Československa.

Soubor:Erb velkopřevora českého velkopřevorství OSLJ Karla VI. ze Schwarzenbergu.png
Erb Karla VI., jako 1. velkopřevora českého velkopřevorství řádu sv. Lazara v Čechách. (1937–1986).

Odchod po roce 1948

V prosinci 1948, již delší dobu po komunistickém převratu, se Karel VI. s jeho rodinou absolutně zdrcen rozhodl pro odchod do rakouského exilu po vydání zvláštního zákona kvůli konfiskaci majetku rodu Schwarzenbergů (zákon č. 143/1947 Sb. přijatý v červenci 1947, tzv. Lex Schwarzenberg).[5]

S odchodem z vlasti se nikdy nesmířil, v Rakousku se Karel VI. věnoval převážně správě schwarzenberského archivu na zámku Obermurau v obci Murau ve Štýrsku,[5] nicméně značnou pozornost nadále věnoval také českým dějinám. Byl obnovitelem a prvním českým velkopřevorem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského od založení českého velkopřevorství roku 1937 až do roku 1973. Poté přijal titul emeritního velkopřevora.[14] (Duchovním převorem byl poté František Lobkowicz, bratr bývalého poslance za TOP 09 Jaroslava Lobkowicze). V emigraci oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu, jehož majetek na území Československa byl zestátněn.[15]

Konec života

Kolem 70. roku života se jeho zdravotní stav začal prudce zhoršovat.

Karel VI. zemřel 9. dubna 1986 ve Vídni, aniž se dočkal Sametové revoluce roku 1989 a kýžené možnosti trvalého návratu do vlasti.

Rodina

Karel VI. se oženil 30. června 1934 v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze s princeznou Antonií Leontinou z Fürstenbergu (12. leden 1905 Brusel – 24. prosinec 1988 Vídeň), dcerou Karla Emila z Fürstenbergu (16. únor 1867 Praha – 21. únor 1945 Strobl am Wolfgangsee) a jeho manželky (sňatek 23. červenec 1902 Keszthely) Márii Festetics de Tolna (24. květen 1881 – 2. březen 1953). Narodily se jim 4 děti (2 synové a 2 dcery):

Dílo

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Karel II. ze Schwarzenbergu
 
 
 Karel III. ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
 Josefina Marie Vratislavová z Mitrovic
 
 
 Karel IV. ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
 Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 Vilemína z Oettingen-Wallersteinu
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna z Trauttmansdorffu-Weinsbergu
 
 
 Karel V. ze Schwarzenbergu
 
 
 
 
 
 
 Josef Ervín Kinský z Vchynic a Tetova
 
 
 Bedřich Karel Kinský
 
 
 
 
 
 
 Marie Henrietta Černínová z Chudenic
 
 
 Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova
 
 
 
 
 
 
 Alfons Bedřich z Mensdorff-Pouilly
 
 
 Žofie Marie z Mensdorff-Pouilly
 
 
 
 
 
 
 Tereza z Ditrichštejna
 
Karel VI. Schwarzenberg
 
 
 
 
 
 Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
 
 
 Eduard z Clam-Gallasu
 
 
 
 
 
 
 Josefína Karolína z Clary-Aldringenu
 
 
 František z Clam-Gallasu
 
 
 
 
 
 
 Josef František z Ditrichštejna
 
 
 Klotylda z Dietrichstein-Proskau-Leslie
 
 
 
 
 
 
 Gabriela Antonie Vratislavová z Mitrovic
 
 
 Eleonora z Clam-Gallasu
 
 
 
 
 
 
 Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu
 
 
 Arnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu
 
 
 
 
 
 
 Felicitas Zichyová
 
 
 Marie z Clam-Gallasu
 
 
 
 
 
 
 Karel Boromejský z Paaru
 
 
 Eleonora Ida z Paaru
 
 
 
 
 
 
 Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Čimelice
  2. ↑ Historik: Klaus junior neříká pravdu, otec Schwarzenberga byl vlastenec [online]. Lidovky, rev. 2013-01-17 [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ TOP 09. Schwarzenberg: Babiš ještě vyhraje. Největším problémem opozice jsou předsudky a ješitnost. TOP 09 [online]. [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ SCHWARZENBERG Karel [online]. Libri [cit. 2013-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01. 
  5. ↑ a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav; HAZDRA, Zdeněk; VAJSKEBR, Jan. Naší ctí je věrnost – Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. Paměť a dějiny. 2010, roč. 4, čís. 2, s. 18. Dostupné online. [Dále jen Čvančara, Hazdra a Vajskebr (2009).]
  6. ↑ http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/aktual/duch-1.pdf
  7. ↑ a b PUTNA, Martin C. Předběžný náčrt díla Karla VI. Schwarzenberga na základě jeho pozůstalosti [online]. Souvislosti [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Karel VI. Schwarzenberg, in: Řád IV/1937
  9. ↑ PhDr Lukáš Petřík: Otec Karla Schwarzenberga byl členem fašistické Vlajky. beta.parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  10. ↑ https://theses.cz/id/fhvrga/35773789
  11. ↑ KOLOC, Tomáš. Orličtí Švarcenberci byli a jsou Češi [online]. Britské listy [cit. 2010-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Votýpka, Vladimír, Příběhy české šlechty. Paseka 2001, s. 216.
  13. ↑ Čvančara, Hazdra, Vajskebr (2010), s. 7.
  14. ↑ DOBRZENSKÝ, Jan. Návrat z exilu [online]. Historickaslechta.cz, rev. 2009-11-16 [cit. 2013-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  15. ↑ Řád Maltézských rytířů vždy sloužil nemocným [online]. Katolický týdeník, rev. 2010-09-22 [cit. 2013-01-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ 30 pod 30 2019 [online]. Forbes.cz [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav; HAZDRA, Zdeněk; VAJSKEBR, Jan. Naší ctí je věrnost – Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. Paměť a dějiny. 2010, roč. 4, čís. 2, s. 4–22. Dostupné online. 
  • GLASSHEIM, Eagle. Urození nacionalisté – Česká šlechta a národní otázka v 1. pol. 20. století. [s.l.]: Garamond, 2012. 320 s. ISBN 978-80-7407-140-9. 
  • MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 629. 
  • Placák, Petr : Duch křesťanství a duch otroctví: Karel Schwarzenberg (1911–1987). 1. – 3. část. Střední Evropa 14,15,15, 1998, 1999, 1999, č. 85,86,87 s. 43–58; s. 107–120; s. 116–127.
  • Putna, Martin C. : Apokalyptismus v myšlení českého katolického exilu. Schwarzenberg – Chudoba – Preisner – Neuwirth. Soudobé dějiny 14, 2007, č. 2–3, s. 379–398.
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • Putna, Martin C. : Místo Karla VI. Schwarzenberga v české (a evropské) literatuře. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 539–546.
  • Roháček, Jiří : Nepublikovaný heraldický rukopis Karla Schwarzenberga. Heraldická ročenka 1998, s. 3–11.
  • Vanke, Ondřej F. – Županič, Jan : Sedmdesát let českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Heraldická ročenka 2007, s. 179–183.
  • Vanke, Ondřej – Županič, Jan : Čtyři čeští velkopřevoři vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Genealogické a heraldické informace 12 (27), 2007 [vyd. 2008], s. 106–112.
  • Zaoral, Roman : Karel VI. Schwarzenberg. Student, spolupracovník a mecenáš Kondakovova ústavu. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 547–559.

Externí odkazy

Předchůdce:
úřad vznikl 		Znak z doby nástupu 1. velkopřevor českého velkopřevorství
Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
od 1937 do 1973 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Radslav Kinský
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_VI._Schwarzenberg&oldid=23995193“