Irina Chromačevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Irina Chromačevová
Ирина Хромачева
Irina Chromačevová ve Wimbledonu 2017
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 12. května 1995 (23 let)
Místo narození Moskva, Rusko
Bydliště Maille, Belgie
Výška 170 cm
Váha 59 kg
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 502 857 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 261–156
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125s, 16 ITF
Nejvyšší umístění 89. místo (27. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2017)
French Open 1. kolo (2017)
Wimbledon 1. kolo (2017)
US Open 1. kolo kvalifikace (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 180–84
Tituly 1 WTA, 1 WTA 125s, 22 ITF
Nejvyšší umístění 62. místo (7. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2018)
French Open 2. kolo (2017)
Týmové soutěže
Fed Cup finále (2013)
Poslední aktualizace: 2018-05-3030. května 2018

Irina Chromačevová (rusky: Ирина Хромачева, Irina Chromačeva; narozená 12. května 1995 Moskva) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří juniorských grandslamů ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden turnaj ve čtyřhře. V sérii WTA 125s si trofej odvezla z jedné singlové a jedné deblové soutěže. V rámci okruhu ITF získala do června 2018 šestnáct titulů ve dvouhře a dvacet dva ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2017 na 89. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 62. místě. Trénuje ji bývalá tenistka Larisa Savčenková.[2] Dříve tuto roli plnil Wim Fissette. V roce 2011 byla vyhlášena juniorskou mistryní světa ve dvouhře.

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 přímo v cagliarském finále Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála sobotní dvouhru se Sarou Erraniovou a tým podlehl 0:3 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1995 v ruském hlavním městě Moskvě[1] do rodiny obchodníků Pavla a Natalie Chromačevových. Trénuje v tenisové akademii Justine Heninové v Belgii.[1] Prohlásila, že nemá žádný preferovaný povrch a ráda hraje na všech.[4] Tenis začala hrát ve čtyřech. V důsledku trvalého bydliště na belgickém území, požádala o belgické občanství.[5]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorském okruhu ITF se poprvé prosadila v roce 2008, kdy vybojovala premiérový titul na záhřebském Zagreb Open.

V sezóně 2009 přidala další čtyři turnajové výhry a debutovala v grandslamové soutěži, když se kvalifikovala na Roland Garros 2009 a poté US Open 2009. V obou případech vypadla v úvodním kole dvouhry.

Roku 2010 zvítězila na čtyřech událostech ITF a 7. června byla poprvé klasifikována jako juniorská světová jednička. Na Roland Garros 2010 došla do semifinále, v němž podlehla Tunisance Ons Jabeurové. Na londýnském Wimbledonu 2010 skončila ve čtvrtfinálové fázi po porážce od japonské juniorky Sačie Išizuové. Zářijový US Open 2010 přinesl vyřazení ve druhém kole, když byla nad její síly opět Ons Jabeurová po dvousetovém průběhu.

Premiérové finále juniorské dvouhry na Grand Slamu si zahrála ve Wimbledonu 2011, v němž nestačila na Australanku Ashleigh Bartyovou.

V juniorské čtyřhře získala tři grandslamy, vždy s jinou spoluhráčkou. Na French Open 2011 vyhrála první titul s Ukrajinkou Marynou Zanevskou, druhý na US Open 2011 s nizozemskou hráčkou Demi Schuursovou a třetí na pařížském French Open 2012 s krajankou Darjou Gavrilovovou.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. dubna 2018 Bogotá, Kolumbie antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová Kolumbie Mariana Duqueová
Argentina Nadia Podoroská
6–3, 6–4

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 5. května 2018 An-ning, ČLR antuka Čína Čeng Saj-saj 3–6, 6–4, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 12. listopadu 2017 Hua Hin, Thajsko tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Čína Tuan Jing-jing
Čína Wang Ja-fan
3–6, 3–6
Finalistka 2. 26. listopadu 2017 Bombaj, Indie tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Mexiko Victoria Rodriguezová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
5–7, 6–3, [7–10]
Vítězka 1. 5. května 2018 An-ning, ČLR tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Čína Kuo Chan-jü
Čína Sun Sü-liou
6–1, 6–1

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (16–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 3. dubna 2011 Ribeirao Preto, Brazílie antuka Slovensko Viktória Maľová 6–1, 6–3
Vítězka 2. 8. května 2011 Casarano, Itálie antuka Německo Anne Schäferová 6–3, 6–4
Finalistka 3. 6. listopadu 2011 Istanbul, Turecko tvrdý Ukrajina Lesja Curenková 1–6, 5–7
Finalistka 4. 4. února 2012 Burnie, Austrálie tvrdý Austrálie Olivia Rogowská 3–6, 3–6
Vítězka 5. 30. června 2012 Perigueux, Francie antuka Portoriko Mónica Puigová 6–3, 6–2
Vítězka 6. 16. června 2013 Padova, Itálie antuka Rakousko Patricia Mayrová-Achleitnerová 6–2, 6–3
Finalistka 7. 23. června 2013 Montpellier, Francie antuka Chorvatsko Anna Konjuhová 3–6, 1–6
Vítězka 5. 24. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Jihoafrická republika Chanel Simmondsová 6–2, 7–5
Vítězka 6. 21. června 2014 Minsk, Bělorusko antuka Chorvatsko Ema Mikulčićová 6–4, 1–6, 6–1
Vítězka 7. 27. června 2015 Moskva, Rusko antuka Rusko Valentina Ivachněnková 6–2, 6–2
Finalistka 4. 7. listopadu 2015 Casablanca, Maroko antuka Rakousko Melanie Klaffnerová 6–2, 6–7(7–9), 1–2skreč
Vítězka 8. 14. listopadu 2015 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Turecko Başak Eraydınová 6–2, 7–5
Vítězka 9. 27. února 2016 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Jana Sizikovová 6–7(7–9), 6–4, 6–3
Vítězka 10. 13. března 2016 Puebla, Mexiko tvrdý (h) Nizozemsko Richèl Hogenkampová 6–3, 6–2
Vítězka 11. 15. května 2016 Saint-Gaudens, Francie antuka Řecko Maria Sakkariová 1–6, 7–6(7–3), 6–1
Vítězka 12. 10. září 2016 Budapešť, Maďarsko antuka Nizozemsko Cindy Burgerová 6–1, 6–2
Vítězka 13. 12. listopadu 2016 Puné, Indie tvrdý Japonsko Riko Sawajanagiová 6–1, 6–1
Vítězka 14. 12. března 2017 São Paulo, Brazílie antuka Brazílie Laura Pigossiová 6–2, 6–1
Vítězka 15. 14. října 2017 Óbidos, Portugalsko Carpet Polsko Magdalena Fręchová 6–1, 4–6, 6–4
Vítězka 16. 18. února 2018 Perth, Austrálie tvrdý Spojené království Katy Dunneová 6–2, 6–3

Čtyřhra (22 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 28. března 2011 Ribeirão Preto, Brazílie antuka Brazílie Gabriela Céová Brazílie Monique Albuquerqueová
Brazílie Isabela Miróová
6–2, 6–4
2. 30. dubna 2012 Chiasso, Švýcarsko antuka Rusko Darja Gavrilovová Švýcarsko Conny Perrinová
Slovinsko Maša Zec Peškiričová
6–0, 7–6
3. 14. května 2012 Saint-Gaudens, Francie antuka Srbsko Vesna Doloncová Spojené království Naomi Broadyová
Izrael Julia Glušková
6–2, 6–0
4. 10. června 2013 Padova, Itálie antuka Polsko Paula Kaniová Rumunsko Cristina Dinuová
Slovinsko Maša Zec Peškiričová
6–3, 6–1
5. 23. června 2013 Montpellier, Francie antuka Česko Renata Voráčová Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová
Španělsko Inés Ferrer Suárezová
6–1, 6–4
6. 26. srpna 2013 Fleurus, Belgie antuka Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová Brazílie Gabriela Céová
Chile Daniela Seguelová
6–4, 6–3
7. 6. ledna 2014 Vero Beach, Spojené státy antuka USA Allie Willová USA Jacqueline Caková
USA Sanaz Marandová
7–5, 6–3
8. 13. ledna 2014 Port St. Lucie, Spojené státy antuka Maďarsko Réka Luca Janiová USA Jan Abazová
USA Louisa Chiricová
6–4, 6–4
9. 23. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Rusko Julija Kalabinová Uruguay Carolina de los Santosová
Chile Fernanda Britová
6–3, 6–2
10. 28. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka Rusko Julija Kalabinová Argentina AV Gobbi Monllauová
Argentina Constanza Vegová
6–1, 6–1
11. 9. června 2014 Budapešť, Maďarsko antuka Maďarsko Réka Luca Janiová Slovinsko Dalila Jakupovićová
Česko Kateřina Kramperová
7–5, 6–4
12. 16. června 2014 Minsk, Bělorusko antuka Bělorusko Ilona Kremenová Bělorusko Lidzija Marozavová
Bělorusko Svělana Piraženková
7–5, 6–0
13. 17. ledna 2015 Plantation, Spojené státy antuka USA Asia Muhammadová USA Jan Abazová
USA Sanaz Marandová
6–2, 6–2
14. 19. června 2015 Minsk, Bělorusko antuka Rusko Valentina Ivachněnková Turecko Pemra Özgenová
Ukrajina Anastasija Vasyljevová
6–3, 6–0
15. 22. června 2015 Moskva, Rusko antuka Rusko Polina Lejkinová Ukrajina Aljona Fominová
Ukrajina Anastasija Vasyljevová
7–5, 7–5
16. 20. července 2015 Darmstadt, Německo antuka Bělorusko Lidzija Marozavová Turecko Pemra Özgenová
Německo Anne Schäferová
6–4, 6–4
17. 19. prosince 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý Rusko Valerija Solovjovová Indonésie Jessy Rompiesová
Thajsko Nungnadda Wannasuková
5–7, 6–4, [12–10]
18. 25. prosince 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý Rusko Valerija Solovjovová Jižní Korea Choi Ji-hee
Thajsko Peangtarn Plipuečová
6–3, 4–6, [10–5]
19. 17. září 2016 Biarritz, Francie antuka Ukrajina Maryna Zanevská Švédsko Cornelia Listerová
Srbsko Nina Stojanovićová
4–6, 7–5, [10–8]
20. 11. listopadu 2016 Puné, Indie tvrdý Bulharsko Alexandrina Najdenovová Indie Sowjanya Bavisettiová
Indie Rishika Sunkarová
6–2, 6–1
21. 10. září 2017 Balatonboglár, Maďarsko antuka Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová Maďarsko Ágnes Buktová
Slovensko Vivien Juhászová
6–4, 6–3
22. 5. ledna 2018 Playford, Austrálie tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová Japonsko Džunri Namigatová
Japonsko Erika Semová
2–6, 7–5, [10–5]

Finále na juniorce Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Austrálie Ashleigh Bartyová 5–7, 6–7(3)

Čtyřhra juniorek: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2010 Wimbledon tráva Ukrajina Elina Svitolinová Maďarsko Tímea Babosová
USA Sloane Stephensová
7–6(7), 2–6, 2–6
Vítězka 2011 French Open antuka Ukrajina Maryna Zanevská Rusko Viktoria Kanová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–4, 7–5
Vítězka 2011 US Open tvrdý Nizozemsko Demi Schuursová USA Gabrielle Andrewsová
USA Taylor Townsendová
6–4, 5–7, [10–5]
Finalistka 2012 Australian Open tvrdý Černá Hora Danka Kovinićová USA Gabrielle Andrewsová
USA Taylor Townsendová
7–5, 5–7, [6–10]
Vítězka 2012 French Open antuka Rusko Darja Gavrilovová Paraguay Montserrat Gonzálezová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
4–6, 6–4, [10–8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irina Khromacheva na anglické Wikipedii.

  1. a b c (anglicky) Irina Chromačevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018-05-3030. května 2018
  2. (anglicky) Irina Chromačevová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 2018-05-3030. května 2018
  3. (anglicky) Irina Chromačevová na stránkách Fed Cupu, přístup: 2018-05-3030. května 2018
  4. Junior watch: Getting to know Irina Khromacheva [online]. WTA [cit. 2011-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Biography [online]. [cit. 2010-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Irina Chromačevová Nástupce
Darja Gavrilovová
(Rusko)
ITF – juniorská mistryně světa
2011
Taylor Townsendová
(Spojené státy)